V pořadí třetí román přední současné britské prozaičky je přímo naditý podivuhodnými věcmi a ději. Splétá síť pronikavých a barvitých příběhů, které střídavě vypráví výstřední rabelaisovská obryně – Psí žena neboli Psářka – a její éterický nevlastní syn Jordán. Oba žijí na slizkém břehu Temže v Londýně 17. století. Wintersonová si však zasazením příběhu do historie pouze vytvořila jisté vakuum, v němž čtenář dojde osvobození od možných předsudků vůči dějům a postavám. Román samozřejmě vypovídá o naší době; postava Psí ženy je zrcadlem, v němž se zračí zoufalý stav světa a lidí – obryně vypráví o obecných nectnostech s ohromující otevřeností až brutalitou a často na sebe bere roli soudkyně a vykonavatelky trestu.

Rozsahem nevelký román je brilantní ukázkou jemnější linie americké postmoderny. Vypráví příběh ženy, které se ve čtyřiceti letech stalo to, co potkává mnoho lidí v tomto věku – opustí ji životní druh. Hrdinka se s tím zpočátku vyrovnává se ctí, ale postupem času upadá do podivné strnulosti a čím dál větší materiální bídy, jako by se tím chtěla dotknout svědomí muže, který ji nechal na holičkách. Ten sice zůstává chladný, ale osud se na dámu, jež měla ráda čisté záchodky, náhle usměje z toho nejnečekanějšího úhlu.

Čtvrtý díl této souborné práce pokračuje ve výkladu mystiky křesťanské (18. století, mystika protestantská, rozenkruciáni, svobodní zednáři), zabývá se mystikou islámskou a rovněž novým rozvojem mystiky na Západě (Kierkegaard, Berďajev, Weilová), včetně hnutí hippies.

V dalším svazku si autoři všímají některých mystik Východu, konkrétně Egypta, Sumerů, Chetitů, Asýrie, Babylonie, starověkého Íránu, hinduismu a indického buddhismu.

Kniha izraelské novinářky, publicistky a překladatelky Ruth Bondyové, je zamyšlením nad autorčinou životní cestou, prvním ohlédnutím za vlastním osudem. Světy, které poznala, dnes už zaniklé nebo zanikající, evokuje jemnými náznaky, zlomky vzpomínek, nenásilnými asociacemi. Rodinné kořeny na českém venkově, atmosféra předválečné židovské Prahy, sionistické mládežnické hnutí v Čechách, válka, první kroky v Izraeli, úspěšná dráha publicistky a překladatelky, obraz toho všeho skládá z drobných zlomků, které vytvářejí netušeně plastickou fresku.
Ruth Bondyová se narodila r. 1923 v Praze. Po příchodu nacistických okupantů byla nucena opustit obchodní školu a později byla deportována do terezínského ghetta. Až do konce války byla vězněna v koncentračních táborech. Koncem roku 1948 odjela s brigádou čs. dobrovolníků do právě vyhlášeného Státu Izrael, aby bojovala za jeho nezávislost. V Izraeli se usadila natrvalo a stala se známou novinářkou, publicistkou a překladatelkou české literatury. Díky ní poznali izraelští čtenáři například Haška, Čapka, ale také Fukse, Hrabala či Kunderu. Sama je autorkou několika biografických děl (o terezínském starším J. Edelsteinovi, izraelském ministru financí P. Rozenovi a pozoruhodném odbojáři E. Serenim, o lékaři dr. Ch. Šibovi), knižně vyšly i její novinářské sloupky.

Proč lední medvědi nenastydnou? Proč jsou mravenci tak malí? Proč se hadi vyhřívají na slunci? Byli dinosauři jen velké ještěrky? A proč vůbec vyhynuli? Proč nežijí velryby v řekách a jezerech? Snad každý rodič byl od svého šestiletého dítěte vystaven palbě podobných otázek. Na ně – a na mnoho dalších – odpovídá známý britský zoolog ve své knize, v níž kombinuje nejnovější poznatky biologie, fyziologie, ekologie a paleontologie. Brilantně napsaná a srozumitelná kniha hledá odpovědi i na mnohem závažnější otázky vývoje jednotlivých živočišných druhů.

V této knize je svoboda analyzována spíše jako sociální vztah nežli jako idea nebo postulát. Při pohledu z tohoto hlediska nám svoboda odhaluje svoji relativní tvář, jež může pro každého z nás vypadat jinak. Kam až lidská paměť sahá, znamenala svoboda vždy privilegium, z něhož se svobodní těšili buďto díky síle nebo naopak kvůli slabosti. Protože je svoboda základním námětem mnohých společenských věd, budou informace obsažené v této knize, jež je nikoliv nepodstatným příspěvkem k teoretickému výzkumu současné společnosti, přínosem pro učitele i studenty značně široké škály společenskovědních disciplín.

Chcete vědět, jak zvítězit v zápase sumo? Toužíte přeplavat kanál La Manche? Napadlo vás někdy, že právě vy byste dokázali potopit ponorku? Chtěli jste někdy ulovit bílého žraloka, ale nevěděli jste, jak se to dělá? A co třeba uzavřít nebezpečný jaderný reaktor? Anebo jen vypůjčit si na víkend Monu Lisu? Pokud jste dobrodružné povahy a máte slabost pro adrenalinové sporty, kniha Huntera S. Fulghuma je ta pravá četba pro vás. Kdo si vezme její návody k srdci, už nikdy nebude tou bábovkou co dřív.

Kvalitní odborná publikace s rozsáhlým obrazovým materiálem od našeho předního specialisty na výzkum historických staveb, od architekta Jiřího Škabrady. V knize jsou všechny základní druhy stavebních konstrukcí a doplňků poprvé představeny v uceleném přehledu jejich historického vývoje v základních časových či slohových etapách od středověku do přelomu 19. a 20. století. Materiál je rozdělen do kapitol podle druhů konstrukcí – postupně se probírá zdivo, dřevěné stěny, hlína a lepenice, stropy, klenby, podlahy a dlažby, zábradlí a mříže, krovy, pokrytí střech, vytápění, větrání, voda a odpady, dveře a vrata, okna, úpravy povrchů. V jednotlivých kapitolách je pak charakterizován typologický vývoj příslušných konstrukcí v následných časových, resp. slohových etapách na stavbách románských, gotických, renesančních, barokních, klasicistních a ze 2. poloviny 19. století. Obecný výklad je doprovázen bohatým ilustračním (kresebným a fotografickým) materiálem a v závěru je doplněn opačně koncipovaným stručným přehledem všech konstrukcí, typických pro každé uvedené období.