Autory příspěvků v tomto sborníku jsou čeští historikové umění, působící na nejrůznějších místech. Vedle univerzitních profesorů a ředitelů institucí jsou mezi nimi i nedávní absolventi, soukromí podnikatelé i praktici z památkových ústavů, znalci aktuálního uměleckého dění i specialisté na středověké památky. Třetinu autorů tvoří ženy. Podobně široký je i rejstřík témat od filosofické analýzy přes metodologické spory až po aktuální výzvy k ochraně kulturního dědictví a otázky národní identity, od podílu na světové diskusi o „kritické teorii“ až po specifickou otázku vývozu kulturních památek ze země.
Editorka Milena Bartlová.

Představy o středověku se v mnohém ohledu liší od skutečnosti. Dominují jim hrady, rytíři a nekončící střety. Autor knihy tuto představu nepopírá, zároveň ji však poněkud modifikuje a doplňuje. Detailním způsobem se totiž táže po hloubce rozkolu, který s sebou přinesly různé vlny „velkých invazí“, zvažuje sílu a slabosti karolinského vojska, připomíná válečnický kontext, který obklopoval a podmiňoval středověký svět, zkoumá války jako prvek, který posiloval moc státu. Jeho práce přináší syntézu vytvářející nový obraz rytířského středověku, v němž si hlavní pozornost zasluhuje vztah mezi válkou a křesťanstvím, které, kromě toho, že přineslo ideu spravedlivé a svaté války, vytvářelo i předpoklady ke vzniku pacifismu a myšlenky nenásilí.

Tento významný projekt přináší v 25 původních esejích pohled na příštích padesát let pokroku lidského vědění a dopadů tohoto pokroku na osud lidstva. Nejde o módní prognostické fantazírování, které by jen prodloužilo křivku současných trendů, ani o hádání z křišťálové koule: přední vědci a myslitelé z těch nejexponovanějších oborů zde podávají kvalifikovaný vhled do vnitřní struktury a dynamiky rozvoje svých specializací i jejich mezioborových vazeb – vývoje, z něhož vyjdou revoluční změny blízké budoucnosti. Autor projektu a pořadatel knihy, John Brockman, je zakladatelem Edge Foundation, diskusního fóra pro mezioborovou spolupráci špičkových vědců.

Ukrajina je obrovská země s mnoha různými tradicemi a tisíciletou historií, jež zanechala svůj vliv ve všech jejích zákoutích. Vedle baby Jagy potkáme kozáky, cary a carevny, chytré i hloupé Ivany, zvířata i neživé předměty s lidskými vlastnostmi, živou vodu, ale i obrázky a postavy každodenního života – proč sestra zabila sestru, jak páni nocovali, kdo byl Dovbuš, co obnášejí zlatá vrata aj.

Novela z Kerouacovy pozůstalosti vyšla až v roce 2002 a nečekaně doplnila ustálený obraz kanonizovaného autora. Jde o jednu z raných prací, ve které líčí příjezd mladého muže do velkoměsta, centra kulturního dění, které začíná okamžitě intenzivně poznávat. Kerouac zde vlastně popisuje prehistorii beatnického hnutí. První vydání v českém jazyce.

Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.

Román Fasáda, s podtitulem M. N. O. P. Q., vydaný v roce 1987, za který Libuše Moníková obdržela jednu z prestižních německých literárních cen Alfred-Döblin-Preis, je jejím nejvýznamnějším dílem. Literárním jazykem němčina, tématem Čechy, češství, Češi a jejich místo v Evropě současné i v historii. Román má tři části. Dějištěm první je zámek Frýdlant-Litomyšl, kde čtyři umělci z Prahy originálním způsobem restaurují koncem 70. let, tedy za hluboké normalizace, renesanční sgrafita zámecké fasády. Ve druhé části odjíždějí tři z nich s dvěma dalšími „dočasnými“ zámeckými zaměstnanci, historikem Nordancem, Lucemburčanem žijícím v Čechách, a biologem Qvietonem na světovou výstavu do Japonska, kam však nikdy nedorazí. V Čechách román vychází poprvé.

Příběh dobrodruha Maxe Barabandera, který se po smrti svého syna vydává z Argentiny do rodného Polska. Doufá v rozptýlení a zapomenutí, ale také v jakýsi nový začátek po dvouletém období problémů s potencí. Ve Varšavě naváže kontakty nejen s rodinou zbožného rabína, ale hlavně s místním podsvětím, a pomoc hledá i u známého spiritisty. Max se stále více zaplétá, sklouzává hlouběji a hlouběji. Svůj postupný pád i jeho nevyhnutelné následky si jasně uvědomuje; ovšem k tomu, aby se postavil vlastním špatným sklonům i pokušením, jimž ho vystavuje okolí, se mu však nedostává mravní síly.

Humoristický román mladého českého autora. Co si má počít rozhlasový redaktor, který začal koktat? Nalezne lék v milostném vztahu? Anebo se musí vypořádat se svými náhle objevenými židovskými kořeny a tatínkem, který emigroval? A jak vlastně, když se mu v redakci rozhlasu nedaří získat pro své kulturní pořady širší publikum? Možná by pomohl projekt, který by vyřešil všechny jeho trable najednou.

Román I Am the Clay napsal Chaim Potok v roce 1992. Tematicky v něm opouští svět židovské rodiny a obrací svoji pozornost do zcela odlišného prostředí. Po Knize světel se vrací ke svým zkušenostem duchovního v americké armádě v Koreji. Válečné útrapy Korejců tentokrát pozoruje z perspektivy tradiční korejské společnosti. Jednoduchým jazykem působivě vypráví dramatický příběh tří lidí, které svedla dohromady náhoda. Starší manželský pár najde při útěku ze své vesnice v příkopu jedenáctiletého těžce zraněného chlapce, který v ženě vyvolá vzpomínky na vlastní dítě, jež jí zemřelo po porodu.