Krátké období vlády českého krále Fridrich V. Falckého představuje nejen zlomový okamžik české minulosti, třicetileté války a dějin reformace, ale v mnoha ohledech převrat v dějinách ideologie, propagandy a utváření veřejného mínění. Kniha mladého olomouckého historika programově navazuje na práce Josefa Polišenského o vztahu Českého království a Anglie na přelomu 16. a 17. století. V úvodních kapitolách autor analyzuje kulturní obraz a podoby hospodářské a politické komunikace v Anglii a středovýchodní Evropě. Velkou pozornost rovněž věnuje rozvoji kalvinismu směrem k jeho militantním podobám a vytváření jeho obrazu jak v českém, tak především v anglickém prostředí. Nejrozsáhlejší část práce ale představuje analýza vytváření falckého mýtu a konstruování obrazu českého stavovského povstání za vlády anglického krále Jakuba I., jež měla zásadní dopad na mnohokrát diskutovanou pouze omezenou pomoc protestantské Anglie českým povstalcům. Kapitola „Válka (téměř) v přímém přenosu“ pak podává v české historiografii jedinečný obraz vzniku pravidelného novinového zpravodajství a jejich propagandistického snažení na počátku 17. století.

Kde se tu vzala kniha, která míchá hrušky s jablky a nabitý revolver s kouzelným prstenem? Příslušníci etnik, která jsou v knize zastoupena (indiánského, bílého, afroamerického a hispánského) vytvářejí dohromady jediný americký národ. Severoamerický kontinent se stal společným domovem nejen lidem, jejichž kořeny jsou často tak rozdílné, jak si jen možno představit, ale také jejich od věků tradovaným mýtům, pověstem a legendám, které za dobu společného soužití nezůstaly ušetřeny vzájemného ovlivňování.

Jestliže se vědcům a technikům podaří postavit kvantový počítač, zažije informatika snad největší revoluci od svého vzniku v polovině 20. století. Výpočetními elementy takového stroje budou nepatrné objekty, atomy či ještě menší částice, pro něž neplatí běžná fyzikální pravidla, ale zdánlivě bizarní zákony kvantové mechaniky. V principu by pak mohlo pár desítek důmyslně propojených atomů paralelně provádět mnohem složitější výpočty než nejmodernější superpočítače dneška. Autor v knize zasvěceně a přitom zcela srozumitelně objasňuje teoretickou koncepci kvantového počítání, jeho základní algoritmy i první pokusy tuto fascinující myšlenku prakticky realizovat.

Strhující román jednoho z nejvýraznějších australských autorů vypráví o chlapci vyrůstajícím v irské přistěhovalecké rodině, o bídě a drsném životě domkářů v Austrálii 19. století a o tom, jak je snadné ocitnout se na nesprávné straně zákona, pokud se člověk nenarodil jako boháč a nemíní spolupracovat se zkorumpovanou policií. Ned Kelly, jemuž spisovatel vzdává ve své knize hold, byl skutečnou postavou ”divokého jihu”, proslulý svým neprůstřelným oděvem, který mu dodával vzezření středověkého rytíře a učinil z tohoto desperáta mýtus mezi bílými přistěhovalci. Kniha získala prestižní literární cenu Booker Prize za rok 2001.

Po řadě mužských hrdinů vypráví tento Potokův příběh dívka. Už jsme se s ní setkali ve Starých mužích o půlnoci. Davita se musí předčasně rozloučit s dětstvím. Na dálku prožívá, jak na druhé straně oceánu sílí fašismus a antisemitismus a propuká válka, přitom nahlíží do spletitých osudů svých rodičů, pocházejících z odlišných světů, a snaží se jim porozumět. A touží být šťastná.

Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. V prvním díle se čtenář seznámí nejprve s Hitlerovým původem, rodinným prostředí a dospíváním. Setká se tu s Hitlerovým jediným skutečně blízkým druhem, Augustem Kubizkem, chlapcem českého původu, v jehož společnosti Hitler prožil formující období svého mladí. Poté autor podrobně sleduje „vůdcův“ dobrovolný vstup do armády v době první světové války, počátky politické dráhy, nezdar v mnichovském puči, jeho překonání a následnou cestu k převzetí moci. Za pomoci nejnovějších pramenů, mimo jiné obohacených nedávným zpřístupněním bývalých sovětských archivů, metodou spojení biografického přístupu a studia dějin společnosti předkládá jak obraz Hitlerova nitra, tak společenských dějů, tolik osudových nejen pro Německo, ale i pro celý svět 20. století.

Rozsáhlá monografie anglického historika polského původu představuje velice zajímavý a nezvyklý pohled na ruské a sovětské dějiny 20. století. Malia se nijak netají svým přesvědčením o špatném naprogramování leninského režimu a státu a kořeny stalinského i poststalinského Ruska vidí právě v prvních letech existence bolševického systému. Autor neklade základní důraz na politické dějiny, i když i ty v jeho líčení hrají svoji roli a dávají jeho „příběhu“ pevnou kostru. Mnohem více se totiž věnuje proměnám uvažování o podobě státu a o charakteru režimu a detailně analyzuje důsledky politických rozhodnutí, často provázených osobními ambicemi, někdy naopak osobní antipatií, v sociální, kulturní a ideologické sféře. Právě důraz na dějiny ideologií a na sociální dopady socialistického experimentu v Rusku dělají z Maliovy knihy pozoruhodné a jedinečné dílo.

Smrtící gagy z arzenálu ultračerného humoru. Dynamitové nálože odpálené pod svatými tabu politické korektnosti. Drogy, sex, smrt, hovězí, rakovina plic, Ježíš v McDonaldu, uříznuté penisy… a překvapivě vážný podtext, jakmile odezní chuť ostrého koření. Americký spisovatel, hudebník, herec a režisér Denis Leary napsal Rakovinu nevyléčíš v roce 1990 původně jako jevištní monolog pro Mezinárodní umělecký festival v Edinburghu a navzdory protestům z jistých kruhů za ni získal Cenu kritiky. Následně byla Rakovina provozována v londýnském West Endu, v New Yorku, doznala knižní podoby, televizního zpracování a úvodní píseň Jsem kokot zabodovala v nezávislých hitparádách.

Proč si lidé tak často působí smutek a bolest? Proč myslí jen na svůj prospěch? Podobné otázky si jistě klade občas každý, na palčivosti ovšem nabývají v situacích, kdy se obětí nepěkného chování bližních stává naše maličkost. Ale jak se vlastně chováme my sami? Zvládáme všechny situace tak, jak bychom si přáli? Autor zkoumá rozličné životní i v sociálně psychologických experimentech simulované situace a vede čtenáře k zamyšlení nad tím, jak by se v nich zachoval. Některé z probíraných situací důvěrně známe z každodenního života, jiné nesou pečeť výjimečnosti až tragičnosti. Všechny nás ale přibližují k odpovědi na otázku, zda či spíše do jaké míry je člověk „netvor společenský“.

S magickým světem amazonských domorodců se Evropa v posledních letech seznámila především díky úspěšným filmovým dokumentům. Českému čtenáři se nyní dostává do rukou původní práce Mnislava Zeleného-Atapany, jenž v jihoamerických pralesích osobně zaznamenal a poté přeložil domorodé mýty. Kniha je doplněna fundovanou studií prof. Františka Vrhela.