V roce 1984 se svou prvotinou Vosí továrna (česky 1998) prorazil tento britský autor jednou provždy do světa krásné literatury i do světa sci-fi literatury. Román Most (z jeho tvorby v oblasti krásné literatury) z roku 1986 má nejméně čtyři roviny a nesmí se vyprávět, protože jeho kouzlo i smysl tkvějí právě v rozuzlování oněch složitých rovin. Co lze říci, je to, že po téměř osudové nehodě se hlavní hrdina ocitá v jakémsi alternativním světě, kde neplatí omezení časem ani prostorem. Tím světem je ohromný, zdánlivě nekonečný most, kde vládnou absurdní pravidla a kde si nikdo není jistý, co vlastně platí (natož čtenář), a z hrdinovy amnézie mu pomáhá výkladem snů dr. Joyce.

Profesor Evans patří k předním anglosaským bohemistům. Jeho kniha reprezentuje základní práci o politickém, hospodářském a kulturním vývoji střední Evropy v 16. a 17. století. Jejím centrálním tématem jsou dějiny Rakouska, Čech, Uher a Říše, které perzonálně sjednocovala habsburská dynastie. Paralelním srovnáváním těchto tří oblastí se Evansovi podařilo prokázat jak obecně středoevropské tendence historického vývoje, tak i specifické rysy života jednotlivých regionů, které se navzájem odlišovaly strukturou stavovské společnosti a úrovní kultury.Rozsáhlou část knihy Evans věnoval i rozboru katolicismu 16. a 17. století, učené a lidové magie a především dobově pojímané vědy, která se pěstovala výhradně v intelektuálním prostředí.Tím přímo navázal na svůj nedávno česky vydaný intelektuální životopis císaře alchymistů Rudolfa II. Evansův Vznik habsburské monarchie představuje zcela zásadní syntetickou práci o středoevropských dějinách, kterou v českém jazyce doposud velmi citelně postrádali.

Vůbec poprvé se mohou čeští čtenáři seznámit s obrovským množstvím pravidelných promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE. V tak velkém rozsahu zatím nebyly knižně publikovány, nejde však oveškeré příspěvky, nýbrž o výbor z nich vycházející ve třech objemnýchsvazcích. První svazek představuje léta padesátá, druhý a třetí pak létašedesátá a sedmdesátá. Všechny tři svazky jsou opatřeny poznámkami, v prvnímjsou navíc jmenné vysvětlivky vztahující se ke všem třem dílům, druhý díl byměl obsahovat fotografickou přílohu a třetí CD s nahrávkou Peroutkova hlasu.

Kniha londýnského autora představuje pozoruhodnou sbírku dvanácti téměř neuvěřitelných povídek, které autor obratně stmelil svým záměrně surrealistickým nazíráním každodenního života lidí se všemi jejich možnými i nemožnými tužbami a tajnými smyslovými vzněty. Z větší části jde o fiktivní příběhy z doby nejen dnešní, ale i dávno minulé, s jistým morálním ponaučením. Všechny povídky spojuje jejich mnohovýznamovost a pronikavý účinek, který mají na čtenáře, o čemž svědčí fakt, že ve Velké Británii se kniha stala v roce 2001 naprostým bestsellerem. Neblahé předtuchy, žena-automat, odliv odhalující něco zcela nečekaného, budoucnost předpovídající bankomaty nebo bludiště, které se vytrácí z paměti – to vše svědčí o úžasné fantazii a vypravěčském umění autora. Ne nadarmo si za název své knihy zvolil část maďarského přísloví: Králíkům se nikdy nedá věřit. Vypadají skoro jako dětská hračka, ale sežerou vám úrodu.

Fretky záchranářky na moři jsou prvním svazkem pětidílného souboru nazvaného Knihy fretek. Autor v nich spojuje touhu po dobrodružství s vědomím odpovědnosti a filozofickým přístupem k životu a smrti. Jeho fretky řeší zásadní životní otázky jako lidé, mají stejné sny i problémy.

Autorovo nejslavnější, dnes již klasické dílo rekonstruuje „magický věk“ jako moment vývoje dějin ducha – tj. údobí, kdy jsou hranice mezi člověkem a přírodou, mezi subjektem a objektem dosud nezřetelné a z této nejistoty vzniká drama „krize přítomnosti“. Magie představuje soubor technik, jak člověka z této krize vyvést a upevnit jeho pocit existence. De Martino na základě různých etnografických zjištění stanovuje hlavní momenty tohoto dramatu. Na rozdíl od iracionalistického hlediska, které nepřihlíží k historické povaze magie a činí z ní metafyzickou zkušenost, a na rozdíl od racionalistického pojetí, které ji vyškrtává z dějin, de Martino ukazuje, jak je tento problém sám historickým produktem, jehož zrod spadá právě do magického věku.

Poslední román autora slavného Přeletu nad kukaččím hnízdem (česky pod názvem Vyhoďte ho z kola ven) je brilantní, vtipný a povzbudivý příběh o boji lásky se zlem v posledním slušném místě na světě.
Píše se rok 2017 a Izák Sallas, legendární ekologický terorista 90. let, se probudí ve stařičkém přívěsu nad aljašským přístavem Kuinak uprostřed noci, v níž ho potká hned několik špatných znamení. Nejdřív vzteklý démon, z něhož se vyklube kočka s hlavou uvězněnou ve sklenici od majonézy, a pak stříbrovlasý albín Nikolas Levertov, který se snaží vymlátit duši z polonahé Eskymačky. Když další den vidí, jak do přístavu vplouvá obrovská stříbrná jachta filmařské společnosti s Levertovem na palubě, pochopí, že si Nikolas přijel vyrovnat pár starých účtů. Sallas už chtěl prožít zbytek života v klidu a lovit s přáteli ryby, ale když sleduje, jak Levertov korumpuje město balíky peněz filmové společnosti a balíčky drog, zjistí, že má v sobě ještě dost síly a odhodlání, aby zlo vyhnal z města. Je to napínavá obhajoba poslední výspy starého světa před nájezdem zástupců civilizace, dusící se v penězích a ve skleníkových plynech.

Pětka, druhá próza britského autora, jehož prvotinu Muž z podzemí Argo vydalo v roce 2001, se odehrává v Anglii za druhé světové války. Její hrdina, chlapec Bobby, je spolu s mnoha dalšími dětmi evakuován z bombardovaného Londýna. Ocitá se v malé vesničce, v podivném a nezvyklém prostředí, které pro cizince z města může znamenat bezmála stejné nebezpečí jako bombardování. Je „odhalen“ jako německý špión Pětkou, partou místních kluků, ale z počátečního nedorozumění a nevraživosti se stává spiklenecké přátelství a Pětka Bobyho přijímá mezi sebe. Příběh malého azylanta se mění v sérii uličnických historek odehrávajících se v dobrodružné a tajemné krajině dětství, aby pak vyústil ve znepokojivé rozuzlení.

Poslední svazek Souborného díla Hermanna Hesseho přináší výbor různorodých textů – spisovatelových úvah, recenzí, článků, dojmů, vzpomínek a dopisů. Lze z nich vyčíst mnohé o Hesseho životě a osobnosti, učinit si představu o jeho smýšlení, filozofii a politických názorech, o jeho literárním vkusu, vzorech i o zdrojích, z nichž se napájela témata či jednotlivé motivy jeho děl. Součástí svazku je monografie mapující život a tvorbu Hermanna Hesseho, jejímž autorem je náš přední germanista Jiří Stromšík.

Autor nepodává vývoj české architektury jako encyklopedický přehled staveb, nýbrž jako dějiny idejí. V ohnisku jeho pozornosti jsou vedle výtvarných forem také za nimi skryté nebo souběžné významy. Různá témata a dílčí aspekty architektury historismu a rané moderny mají být představeny jako dialog mezi umělci, teoretiky a jejich publikem. Mluva architektury je konfrontována s jinými projevy dobového myšlení, především s dostupnými texty, které ozřejmují souvislost výtvarného cítění a dalších sfér života české společnosti.
Kniha vychází s předmluvou profesora Wolfa Tegethoffa, ředitele mnichovského Zentralinstitut für Kunstgeschichte.

Jindřich Vybíral (1960) Studoval bohemistiku, historii a dějiny umění na univerzitách v Ostravě, Brně a Londýně. Působil v Národní galerii v Praze, naposledy jako vedoucí sbírky architektury, od roku 1997 je prorektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. O architektuře 19. a 20.století vydal řadu studií a také knižní publikace: Zrození velkoměsta (1997, německy 2001), Století dědiců a zakladatelů (1999), Mladí mistři (2003).