V jedné ze svých nejslavnějších prací se anglický historik Peter Burke pokouší představit lidovou kulturu raně novověké Evropy jako celek. Z hlediska zeměpisného zahrnuje celou Evropu, od Irska po Ural, od Norska po Sicílii, z hlediska časového tři století, od prvních tištěných letáků a kramářských tisků po Francouzskou revoluci. Detailním způsobem se v ní věnuje jak světu profesionálních zpěváků, bláznů, žonglérů, šarlatánů, potulných herců a vypravěčů, tak postavám jejich děl, jež se stávaly lidovými hrdiny, vysmívanými hlupáky i viníky, na než byla svalována všechna příkoří a těžkosti lidského života. Autor přitom důsledně ukazuje, že podoby lidové kultury v raném novověku byly výrazně formovány sociálními podmínkami, v nichž vznikaly, a kolektivními představami, jež mentálním způsobem ovlivňovaly jak podobu neelitní kultury mezi léty 1500-1800, tak její střetávání se s kulturou vzdělanců z vyšších sociálních vrstev, kteří se pokoušeli lidovou kulturu reformovat a potlačovat její nevázanost a pověrečnost.

Existence naší pramatky, slavné Evy, je dnes již obecně přijímanou hypotézou. Ale existoval i Adam? Zdá se, že ano. Před šedesáti tisíci lety se procházel po afrických pláních muž, který byl podle všeho předkem všech lidí, kteří na Zemi v historické době žili. Proč to byl právě on? Jak se dostali Adamovi potomci do všech koutů světa? A co se stalo s dětmi ostatních mužů? Na tyto a další otázky odpovídá kniha genetika Spencera Wellse, který mapuje putování lidského rodu na základě stop, jež nám poskytuje DNA. Kromě genetických metod ale v hojné míře využívá i výsledků jiných věd od archeologie a paleoklimatologie až po lingvistiku. Během této vzrušující cesty pochopíme i vznik lidských ras a typů.

Vlastními zážitky inspirovaný román mistrného vypravěče. Kosinského krutý, ironický, podivně perverzní, přesto však vysoce morální svět je imponuje příběhy hledačů citového vzrušení a fyzického napětí, kterým sex otvírá dveře a odhaluje jim pravdu o jejich vlastním já. George Levanter se neustále pohybuje prostorem i časem. Na svých cestách po Evropě a Spojených státech střídá nejrůznější prostředí a setkává se s mnoha zajímavými, mnohdy však ideologicky, citově či fyzicky deformovanými lidmi. Prožívá řadu nevšedních dobrodružství, za kterými však vždy stojí autorův záměr postavit svého hrdinu do situací, které mu umožňují odhalit něco nového o našem životě a o světě, v němž žijeme.

Nový román Paula Coelha. Známý spisovatel a válečná zpravodajka, oba úspěšní ve své profesi, žijí v Paříži v nekonvenčním manželství. Jednoho dne žena zmizí. Šlo o vraždu, únos, útěk? Spisovatel je odhodlán ji – svůj „Záhir“ (pojem známý z islámského světa, který označuje věc nebo bytost, na něž nelze zapomenout) najít. Jeho pátrání jej zavede do nejvzdálenějších končin světa, ale zároveň i do vlastního nitra. Paulo Coelho ve svém novém románu zkoumá, co dnes znamená pro muže a ženu společný život a jak nerezignovat na riziko a dobrodružné hledání „osobního příběhu“.

Podrobný a názorný výklad technik „cesty meče“ – japonského samurajského bojového umění. Hiroši Ozawa je nositelem 7. danu v kendó. Pochází z rodiny, ve které má kendó dlouhou tradici. Sám působí jako učitel kendó, vedle toho je autorem knih o samurajských etikách. Ve své knize nejprve stručně popisuje historii kendó, jeho vývoj a úlohu v jednotlivých historických obdobích. Těžištěm textu je popis oblečení, způsobu jeho používání, držení meče, postojů a střehů a mnohých dalších detailů, důležitých pro pochopení základů kendó. Kniha vedle toho popisuje i používané techniky a taktiku jejich uplatnění v boji. Tyto pasáže jsou určeny především těm, kdo mají zažity základy a chtějí pokračovat ve výcviku obtížnějšími prvky.
Závěrem se autor podrobně věnuje popisu tzv. kendó kat, tj. souborům předepsaných sestav, kdy jeden ze soupeřů provádí útok a druhý tento útok likviduje příslušnou technikou. Výklad je doplněn pravidly zápasů a směrnicemi, jak postupovat při soudcování. Součástí knihy je i seznam národních organizací, které jsou členy Mezinárodní federace kendó.

Napínavý román z blízké budoucnosti, kdy celá Evropa bude pěkně spojená dokonalými zákony a neprůstřelnou ústavou, jejíž článek 13 199 říká: „Nikdo nesmí být omezen ve svém právu zastávat jakékoli pracovní místo, a důvodem odmítnutí nesmí být ani věk uchazeče, ani barva pleti, ani jeho názor či schopnosti.“ Ve spojené Evropě blízké budoucnosti totiž neschopnost neznamená možnost, s níž se musí počítat; neschopnost je tu povinná.

Kniha uzavírající základní tetralogii korespondující s kultovním seriálem televize BBC. Dave Lister konečně našel cestu zpátky na planetu Zemi. Což je pochopitelně skvělé. Méně skvěle už vypadá, že čas zde neběží tak docela správným směrem. A pokud se Listerovi nepodaří planetu včas opustit, bude si muset znovu projít pubertou. Pozpátku.
Naštěstí má kamarády z posádky, kteří ho přijdou zachránit. Což je pochopitelně skvělé. Méně skvělé se ale zdá, že jde o robota s hyperaktivním čipem pocitu viny, bytost, která se vyvinula z koček, a jednoho mrtvého člověka. A pokud se jejich záchranná mise nezdaří, Lister bude dál mládnout, až se stane miminkem, pak embryem… Kniha uzavírající základní tetralogii korespondující s kultovním seriálem televize BBC, jehož scénář však v mnohém přesahuje a rozvíjí, přináší zcela zbytečné, ale o to zásadnější potvrzení autorova výsadního postavení na špičce současné britské humoristické produkce.

Pověsti a legendy ze všech koutů Nizozemska i Flander v převyprávění Eelka de Jonga a výběr nejhezčích povídaček z waterlandského kraje v podání místních vypravěčů ze sbírek Meertensova ústavu v Amsterdamu. Brusle sviští, dřeváky klapou, přístavy se utápějí v mlze, vlkodlaci skučí hlady… Překvapivá škála strašidelných i humorných příběhů z krajů, které si spojujeme spíše s nudnou, poklidnou rovinou. Ale domky ze škatulky skrývají za vycíděnými okny nejedno tajemství a dokonce i ve Waterlandu, kam je to z hlavního města co by kamenem dohodil, jsou podivné úkazy na denním pořádku.

Ali Smithová (nar. 1962 ve Skotsku) vydala první knihu povídek v r. 1995, a byla okamžitě označena za výjimečný talent. Její druhý román Hotel svět byl nominován na Bookerovu cenu v r. 2001, a to ji proslavilo ve světě. Český výbor sedmnácti povídek s názvem Jiné povídky a jiné povídky pořízený z jejích tří povídkových souborů Láska je láska (1995), Jiné povídky (1999) a Celý příběh (2003) představuje autorku ve všech polohách, v nichž se čtenářům zatím představila, realistické, experimentální i metaforické. Ráda ukazuje situace, vztahy, okamžiky jinak, než bývá obvyklé, dokonce si ráda vybírá právě zajeté stereotypy a klišé a vychází z nich a pak je zpracovává zcela po svém. Například: domů přijdou překrásné květiny s prázdnou kartičkou – jako výchozí situace to není nic originálního, ale: co to způsobí v domácnosti dvou žen?

Soubor portrétů francouzských panovníků 15.–19. století navazuje na soubornou práci Francouzští králové v období středověku a uvádí nás do období, kdy se Francie stala skutečnou světovou velmocí. Na počátku stála expanzivní politika Františka I., jenž se snažil využít oslabení habsburských panovníků v Říši, způsobeného střetem mezi reformací a protireformací. Nakonec však museli stejné problémy řešit i jeho potomci a samotná Francie se dostala v době bratrovražedných náboženských válek do obtížně řešitelné situace. Nového lesku dosáhla za vlády Ludvíka XIV., za vlády krále Slunce, jenž sice upevnil mocenské postavení státu, zároveň ho však zadlužil. Tím svým následovníkům předal problém, jenž nebyli schopni cele vyřešit až do Francouzské revoluce. Autoři, kteří do této knihy přispěli, se tak tu s větším, tu s menším úspěchem snažili vylíčit portréty panovníků, u nichž už oproti středověku můžeme nahlédnout do jejich soukromého života a individuálních představ, avšak vždy v širokém politickém či sociálním kontextu.