Román Alchymista – největší brazilský bestseller všech dob – byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků. Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou ( jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.
Vydání čtvrté v Argu třetí.

Soubor esejů světově uznávaného francouzského medievalisty, jenž navazuje na velice úspěšnou a obdobně koncipovanou knihu, vydanou nakladatelstvím Argo v roce 1998 – Středověká imaginace. V programové práci, která dnes patří ke klasice medievalistiky podmíněné přístupy školy Annales, autor soustředil své eseje z období 60. a 70. let. Jejich vzájemný svorník představují dějiny mentalit a témata inspirativně ohledávající problémy středověkého vnímání času, prostoru, zbožnosti, pověrečna a zázračna. Le Goff se v nich projevuje jako mistr intelektuální reflexe a hledač základních kategorií středověkého světa.

Další z historických románů Georgese Messediého začíná úmrtím Achnatona, jednoho z nejslavnějších egyptských faraonů 18. dynastie Nové říše. Vládl sedmnáct let; za tu dobu ztratil Egypt Palestinu, Sýrii a Súdán a v provinciích se rozmohl chaos a nepořádek. Achnaton, jemuž dala Nefertiti šest dcer, se zhlédl v nevlastním bratrovi. Smenchkare mu připomínal syna, jehož nikdy neměl. Jmenoval ho regentem a jejich pouto přerostlo v milenecký vztah. Zapomenutá a zhrzená Nefertiti hned po manželově smrti zbaví Smenchkareho moci a dá se prohlásit regentkou, vládnoucí jménem sedmiletého Tutanchamona. Prohlásí, že jediným bohem zůstane i nadále Aton. To ale mocní velekněží starých kultů, kteří tak dlouho čekali na svou příležitost, v žádném případě nehodlají připustit…

Sbírka lyrických básní prince Václava Českého, nejmladšího syna Jana Lucemburského a bratra římského císaře a českého krále Karla IV., kterou slavný kronikář francouzského středověku Jean Froissart vtělil do svého veršovaného rytířského románu „Méliador“. Mnohá z těchto písní zaujme neobyčejnou zpěvností a vycizelovaností i toho, kdo zná soudobou milostnou lyriku, šířící se již od 12. století po všech známých evropských dvorech. Václav je skládal francouzsky, v jazyce své matky Beatrix, spřízněné s francouzským královským rodem.

Tato práce je příspěvkem k historii poválečné československé zahraniční politiky a analýze vztahu československého státu a poválečného Německa bezprostředně po skončení 2. světové války. Současně doplňuje historiografické bádání o německé otázce po válce z pohledu malých evropských národů. K přednostem Kučerovy studie patří široká tematizace poválečných československo-německých vztahů, která nezahrnuje pouze otázky vyhnání a nuceného odsunu německé menšiny z Československa, ale současně i problémy stabilizace poválečného československého státu a jeho nároků vůči Německu.

Otřepaná pravda říká, že se na našich středních školách nevyučuje filozofie, ale dějiny filozofie. Potom se nelze divit, že se filozofie stává synonymem sousloví „vznešená nuda“. Tak tomu ale být rozhodně nemusí, vždyť filozofie je především uměním klást dobré otázky, jako například: Jak člověk vlastně pozná, že jeho rodiče nejsou čistě virtuální? Proč existuje vesmír? Měl bych jíst maso? Pokud navíc tyto otázky dokážete podat vtipnou, dialogickou, přímo sokratovskou formou, pak se vám může podařit zaujmout nejen dvanáctiletého puberťáka, ale vlastně kohokoli, kdo má čas zamyslet se nad nesamozřejmostí světa kolem nás.

Svět D. L. Stonea mnohým čtenářům připomene knihy u nás známého T. Pratchetta. I v jeho světě žijí trpaslíci, přihlouplí barbaři, čarodějové, skřítci i věštci a první kniha kronik líčí velmi netradičním způsobem pověst o krysaři. Na Dieka Vustapu sestoupí v jeho rodné vesničce kouzlo a z hocha se stává magický Pištec. V hlavním městě Choroblátska, v Tuposvědi, se přemnoží krysy. Město je poměrně chudé, ale když městská rada navrhne najmout na vyhubení obtížných hlodavců barbarské žoldnéře, vévoda Vandr Modeset souhlasí. V síti trubadúrů však uvázne i Diek a přiběh se začíná rozvíjet ve stylu bláznivých grotesek. Dobrodruh Pahýl, nerozlučná dvojice žoldnéřů – trpaslík Gordo Zlatobřit a obrovský barbar Sten Zubovrz – nebo miniskřítek Miklík, ti všichni v něm hrají svou roli…

Může být vymizení dinosaurů před 65 miliony let stále považováno za jednu z velkých záhad historie živého světa? Všechno ukazuje, že dinosauři se spolu s dalšími druhy stali oběťmi celosvětové ekologické katastrofy, kterou na rozhraní křídy a terciéru vyvolala srážka obrovského meteoritu se Zemí. Osvětlení této srážky a jejího vlivu na biosféru nás vede k úvahám o roli kosmických i jiných katastrof v dějinách Země a jejích obyvatel. Vždyť otázku vymizení druhů si paleontologové kladou už přes dvě stě let. Teprve v posledních dvaceti letech se však zejména díky výzkumům o konci dinosaurů prosadil koncept hromadného vymírání, který předpokládá velké krize, jež zdecimovaly živý svět a pozměnily jeho vývoj.

Akutagawa je považován za nejlepšího japonského spisovatele období po první světové válce. Napsal asi sto čtyřicet povídek prodchnutých humorem a jemnou ironií. Látku čerpal z historického materiálu, zvláště ze sbírek z doby Heian (794-1185). Námět k mnoha povídkám (Rašómon, Nos, V houštině) pochází ze sbírky Kondžaku monogatari z druhé poloviny jedenáctého či z počátku dvanáctého století, v níž jsou příběhy vyprávěny velmi stručně, jsou vlastně jen faktickým záznamem neobyčejné, zajímavé události či děje. Akutagawa do tohoto historického materiálu vložil moderní psychologický rozbor postav, zdůvodnil motivaci jejich jednání a zhuštěnou zkratkou navodil náladu přírody. V Akutagawových povídkách najdeme groteskní a fantastické náměty i témata křesťanských a buddhistických.

Portrét geniálního vědce, který se věnuje jak jeho převratným myšlenkám, tak jeho osobnosti a životu. Rok 2005 je světovým rokem fyziky. Právě před sto lety totiž vyšly tři převratné články Alberta Einsteina. Podívejme se tedy společně na život a dílo tohoto velikána moderní vědy, jenž se nebál pochybovat o tom, co jiní měli za samozřejmé. Díky této knize pochopíme nejen hlavní fyzikální představy, jež Einsteina přivedly k velkolepým objevům, ale dozvíme se zde též řadu zajímavostí z jeho osobního života. S úžasem sledujeme příběh člověka, jenž sotva dokončil speciální teorii relativity, okamžitě si určil další nebetyčný cíl – pochopit gravitaci. Když i zde uspěl, upřel nakonec pozornost k hledání sjednocené teorie pole. Většina jeho myšlenek předběhla dobu o celá desetiletí – dodnes přinášejí fyzikům Nobelovy ceny. Einstein, jenž přes ohromující popularitu zůstal skromným a vlídným člověkem, může být i dnes vzorem každému z nás.