Samostatné vydání světově proslulého románu z roku 1927. Hesse v něm bilancuje krize uplynulého desetiletí a pokouší se formulovat východiska z nich. Poučen psychoanalýzou odhaluje ponor ke kořenům vlastní osobnosti i snahu o překonání sváru ducha a pudů. Román vyniká neobvyklou strukturou, poetickou hrou fantazie i působivým prolínáním snu a skutečnosti.
Tato kniha je prvním věrohodným životopisem Johna F. Kennedyho, který byl za téměř čtyři desetiletí napsán. Uznávaný a vysoce oceňovaný historik Robert Dallek čerpal ze zdrojů disponujících informacemi „z první ruky“, z nedávno odhalených dokumentů i z dosud nikdy neodtajněných archivů, a prostřednictvím svého díla nám tak o JFK odhaluje více, než nám bylo kdy známo. Mění způsob našeho nazírání na Kennedyho život, na jeho působení v prezidentském úřadě i na jeho odkaz. Autor brilantně popisuje Kennedyho přednosti, ale nevyhýbá se ani líčení jeho slabých stránek. Výsledkem je komplexní portrét smělého, statečného, lidského a hrdinského muže Johna Fitzgeralda Kennedyho.
Simon Reeve velice podrobně, přitom ale nesmírně čtivě líčí nejen průběh dne 5. září 1972, kdy palestinští teroristé na dvacátých olympijských hrách v Mnichově zajali část izraelské sportovní výpravy. Popisuje zoufalé snažení nepřipravených německých policistů, reakce vládních činitelů, všeobecný chaos, všudypřítomné zvědavce a média informující o neštěstí v přímém přenosu. Když vylíčí tragický konec nepovedené záchranné policejní operace, věnuje se tajným akcím izraelské vlády stíhající a vraždící palestinské pachatele. V závěru pojedná o snahách německé vlády celou záležitost vymazat z paměti, aby nevyšlo najevo její pochybení, a opačné úsilí pozůstalých vytrvale žádajících spravedlnost a připomínajících památku mrtvých. Při psaní autor vycházel hlavně z materiálů shromážděných pro natáčení dokumentárního filmu, oceněného Oscarem. Vyprávění dodává Reeve dramatičnost a emotivnost nejen přímými výpověďmi jednotlivých osob, ale i domýšlenými dialogy tak, že kniha působí téměř jako napínavý špionážní román. Dává hlas všem, ale vzhledem k mlčenlivosti oficiálních činitelů zaznívají přece jen nejvíce hlasy pozůstalých, a přes veškerou snahu o nezaujatost je jasné, na čí straně jsou autorovy sympatie. Kniha není jen strhujícím popisem jedné konkrétní teroristické akce, ale přerůstá v obecnou a velmi aktuální připomínku toho, jak nesnadné je vypořádat se s terorismem a jak mu média mimoděk nahrávají.
Rukověť bojovníka světla vyzývá každého, aby dokázal žít své sny. Aby každý vyšel vstříc nejistotě života a naplnil svůj jedinečný osud. Svým nenapodobitelným způsobem nám Paulo Coelho ukazuje, že v každém z nás žije bojovník světla, máme ho v sobě všichni. Inspirující krátké texty z let 1993-1996 ponoukají čtenáře, aby nastoupil cestu bojovníka: toho, který je schopen vidět, že být naživu je zázrak, toho, kdo dokáže i prohrát, toho, kterého hledání dovede k nalezení identity, po níž touží. V knize autor vychází z tradic různých zemí, klade důraz na základní lidské hodnoty a vnitřní růst člověka, jenž nepodlehne malomyslnosti a únavě, ale věří v zázraky a lásku.
Kniha Litomyšl – městem krok za krokem, která je autorovým vyznáním městu, jakýsi „litomyšlský chodec“, oslovuje rodáky, obyvatele, návštěvníky města, všechny, kteří mají rádi toto město v nejvýchodnějších Čechách. Formou několika procházek, které mohou být skutečné, mohou být však také „jen jako“, je seznamuje s jednotlivými lokalitami, významnými i zcela nenápadnými budovami či jinými pozoruhodnými místy ve městě. Kromě nezbytných geografických a historických údajů se kniha zabývá především lidmi. Zajímavými, známými i zapomenutými, kteří se ve městě narodili, působili tam, jsou ve městě pochováni, případně mají k městu jiný vztah, každopádně však v Litomyšli zanechali své stopy.
Text je doplněn vzpomínkami, pověstmi a dalším vážným i nevážným vyprávěním: to proto, aby obraz města byl co možná nejživější, nejpestřejší a nejpřitažlivější. Kniha je doplněna jmenným a místním rejstříkem.
Třebaže v knize mystických příběhů proslulého chasidského cadika, vnuka Baal Šem Tova, vydaných posmrtně, najdeme i motivy nežidovské, myšlenkově čerpají především z duchovní tradice chasidismu a patří k nejvýznamnějším prózám napsaným pod jejím vlivem. Text je opatřen komentářem, který čtenáři umožňuje pochopit skutečnosti vázané na daný kulturní okruh.
Naprosto unikátní literární dílo světového měřítka, které vzniklo výhradně na podkladě zápisů snů. Autorka, která se již dlouhá léta zabývá problematikou interpretací snů, psala knihu osm let a zpracovala v ní více než 500 vlastních snů, které se jí zdály v období patnácti let a týkaly se určitých opakujících se témat.
Kniha se zároveň čte jako úchvatný dobrodružný příběh, v němž se podle logiky či nelogiky snů mění i opakují prostředí a postavy, a dává nám tak nahlédnout do tajemného světa našeho spánku, v němž dostáváme informace, které bychom ráno neměli jen tak zapomínat. Kniha nás zavádí do běžně známých prostředí, jako jsou město, vesnice, les, nemocnice, přístav, hory, jezero, a proměňuje je v úchvatný svět ženského podvědomí (červené město, bludiště, prostor za zdí, ostrov mrtvých), ve fantastické scény a obrazy, v nichž nikdy neuhodnete, co bude dál. Odkrývá také zdroj neutuchající fantazie a bizarního, hravého i humorného vidění věcí, jež předčí všechno, co si můžeme představovat a kombinovat v bdělém stavu.
Nové vydání kultovní knihy s revidovaným překladem, která přináší pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem.
Dospívání v časech Titovy Jugoslávie, humorný i hořký příběh o konci dětství. Román Kralj ropotajočih duhov (2001) napsal Mazzini podle svého scénáře k filmu Sladke sanje (Sladké snění), za který získal na filmovém festivalu v Portoroži v roce 2001 cenu za nejlepší scénář. Byl přeložen do chorvatštiny a angličtiny. Příběh se odehrává v Titově Jugoslávii na přelomu 70. a 80. let. Jeho vypravěč je dvanáctiletý Egon, který vyrůstá v malém průmyslovém městečku. Vychovává ho neurotická a panovačná matka a silně věřící babička. Konstelace takových okolností samozřejmě tomuto živě a čtivě napsanému románu poskytuje půdu pro řadu groteskních událostí, ve kterých někdy převáží humor, jindy z nich spíš mrazí. Egon je osamělý, nešťastně zamilovaný a věří, že jeho život může změnit jenom jediná věc – gramofon.
Tato kniha je historií nuly. Zrodila se ve starověku a posléze se jí podařilo vybojovat si místo na slunci na Východě, s prosazením na Západě to však měla mnohem obtížnější. Možná proto se naší civilizaci dodnes mstí a neustále působí nové a nové potíže – od havárií řídících systémů až po fundamentální problémy v moderní fyzice.
Stejně je však naše kniha i historií lidí, kteří po staletí s nulou bojovali a nakonec jí v nerovném boji podlehli učenců a mystiků, vědců a kněží, všech těch, kdo se nule snažili porozumět a ovládnout ji. Je to příběh marných, někdy i násilných pokusů západního světa ochránit se před vlivem východních myšlenek. A je to také historie paradoxů, které s sebou přináší nevinně vypadající číslo, paradoxů, které mátly i nejchytřejší mozky minulého století a hrozily narušit vlastní základy vědeckého myšlení.
Nula nakonec vždy zvítězila nad těmi, kdo se jí stavěli na odpor. Lidé ji nikdy nedokázali přinutit, aby se přizpůsobila jejich filozofiím, to ona utvářela naše názory na vesmír i na samotného Boha.