Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.

V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností.
Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.

Umberto Eco v této práci analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí „konzumentem“.
Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete.

Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.

Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.
Exkluzivní provedení s ilustracemi, fotografiemi a nákresy symbolů i pamětihodností zmiňovaných v textu.

Kniha líčí v první části historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, nastiňuje její dějiny v době trojího dělení Polska v 18. století a přes zaznamenání jejího místa v germanizačních plánech 19. století dospívá k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století. V druhé části knihy pak její autoři s velkou přesností dokumentují zrod a expanzi osvětimského vyhlazovacího komplexu, popisují organizaci a průběh masového vyhlazování Židů a věnují se i poválečné proměně Osvětimi v památník židovského utrpení za 2. světové války. Obsáhlá práce autorské dvojice Debórah Dwork a Roberta Jan van Pelta, která současně hledá odpověď na otázku, jak se mohlo stát normální město jedním z center nacistického teroru, představuje jeden z milníků současné světové historiografie šoa.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?

Spojení hudby a známého publicisty Roberta Palmera, přispěvatele časopisů New York Times a Rolling Stone, bylo vztahem na celý život. Jeho historie blues začíná na přelomu století, sleduje kořeny blues, jeho šíření, proměnu z lidové hudby těch nejchudších v široce rozšířený a respektovaný žánr. V Palmerově knize se setkáme s hrdiny dřevního blues i jejich následovníky, sledujeme příběh hudby skrze příběhy jejích legendárních protagonistů Roberta Johnsona, Muddy Waterse, Sonny Boye Williamsona, Johna Lee Hookera, B. B. Kinga, Howlin Wolfa, Ika Turnera a mnoha dalších i těch méně známých a pozapomenutých postav bluesové historie. Text doprovázejí úryvky písňových textů a obsáhlá diskografie.

Román jedné z trojice nejvýraznějších mladých amerických spisovatelů (vedle Davea Eggerse a Jonathana Safrona Foera). Nestává se často, aby teprve druhý román sotva třicetileté ženy budil pozornost měsíce před svým vydáním. Dějiny lásky, osudy hned několika postav zasazené do současného New Yorku a vracející se do doby 2. světové války, nezapřou hořký humor a gradaci napětí točícího se hlavně kolem ztraceného rukopisu – všechny tyto motivy patří k nezaměnitelným poznávacím znamením vytříbeného stylu samotné autorky. Židovští prarodiče Nicole Kraussové pocházeli ze čtyř různých států; Dějiny lásky jsou tedy nejen brilantní verzí amerického přistěhovaleckého příběhu, ale svým rozpětím, inspirací a ambicemi i románem kosmopolitním. Nebo ještě spíše tím, co slibuje titul: dějinami lásky.