Většina lidí chce strávit Vánoce se svými nejbližšími. Platí to i pro Beu a Ollieho, kteří se těsně před svátky vydávají z Londýna, kde pracují, do rodného Irska. Ti dva by se dost možná nikdy nepotkali, nebo by se minuli jen tak bez povšimnutí, ale osud v podobě sněhové bouře, zpožděného letu a posledního volného stolku v letištním baru rozhodne jinak. Když se dají do řeči, postupně zjišťují, že mají společného víc, než by si mysleli. Mimo jiné i to, že se oba na Vánoce sice těší, ale zároveň z nich mají trochu strach, protože je doma kromě radosti čeká i smutek.
Navzdory vzájemnému porozumění však v tu chvíli ani jeden z nich nepřikládá setkání na letišti větší váhu a po přistání si jdou každý svou vlastní cestou. Teprve příliš pozdě jim dojde, že si mohli alespoň vyměnit telefonní čísla…
A pak na sebe jednoho dne zničehonic narazí znovu. Že by dostali druhou šanci? Jenomže i náhodám je někdy potřeba trochu pomoct.

Lernerův krátký, formálně precizní román Přepis je pronikavou meditací o technologiích, které naši vzájemnou blízkost prohlubují i narušují, o nástrojích, jež paměť uchovávají i mažou.

Bezejmenný vypravěč knihy přijíždí do rhodeislandského města Providence, aby tu pořídil rozhovor se svým devadesátiletým mentorem Thomasem. Ten je legendou uměleckého světa, osobností, která jako by přicházela „z budoucnosti i z minulosti zároveň“ a která dokáže „okouzlit kohokoli“, kdykoli promluví. Jenže vypravěč hned po příjezdu upustí svůj telefon do hotelového umyvadla a ocitá se bez nahrávacího zařízení – a z nejasných důvodů tuto skutečnost nedokáže přiznat. Následné setkání je vskutku pozoruhodné: Thomas osciluje mezi mimořádnou jasnozřivostí a duševním rozrušením, chvílemi si vypravěče – o němž se domnívá, že rozhovor nahrává – plete se svým synem Maxem, a postupně narušuje i vypravěčovo vnímání hranice mezi skutečností a fikcí. Ten se pak musí vyrovnat s nevyzpytatelným „posmrtným životem“ rozhovoru, který rekonstruoval z paměti.
V Lernerově stylisticky vytříbené próze rezonují ozvěny děl Franze Kafky, a přitom je zcela současná; působivě spojuje pronikavou intelektuální reflexi s lyrickou mnohoznačností a je zároveň oslavou i dokladem toho, co dokáže literatura.

Svět zanikne v Čechách. Přesněji řečeno v Praze, poslední výspě skomírajícího lidstva na zničené planetě bez života. Civilizace doklopýtala ke svému konci, avšak v citadele Praha přežívají poslední stovky tisíc lidí ve zdánlivě ideálním prostředí. Mají co jíst, kde spát, čím se pobavit… Utopie se však začíná rozpadat, když branou citadely projde tajemný cizinec. Člověk z pustiny tam venku, kde neměl zůstat nikdo naživu.

Román Jaroslava Konáše se zabývá otázkou, nakolik dokáže být společnost trvale stabilní a zodpovědná tváří v tvář narůstající nejistotě, nedůvěře a populismu. Nový svět tvoří nové hrdiny… ale i nové zrádce.

Pro korporátní život nepřijatelný Livius, retro punkerka Geena, rváč Blboun a „taxidrajvr“ Frenkie chtějí zmizet do Améru. Lidem doma, na nekonečném sídlišti, spojujícím dvě kdysi samostatná města, začalo totiž „solidně bliznit“. Na denní i noční obloze se vyměnily reklamní symboly, blíží se Halloween a je potřeba udržet nikdy neustávající nákupní horečku, jenže letos se to nějak vymklo z ruky. V ulicích plných špíny, moderních drog, bizarního násilí, neustále se měnící módy a subkultur, nachází naše grupa klid jen v Nechuťáku, zaplivaném bistru, kde šeredný chlápek přezdívaný Archanděl nabízí ty nejlepší syntetické burgery a ukrývá víc než dost delikátních tajemství…

Grupa z Nechuťáku je sídlištní kapitalistická dystopie z hypotetické budoucnosti. Punkově laděné vyprávění ze světa, který se řítí do chaosu, což podtrhuje babylonská řeč, příběhová roztěkanost a všudypřítomná nejistota. Román prorostlý kyberpunkovou estetikou a říznutý rapovou subkulturou vypráví nakonec především o tom, v jaké společnosti žijeme už dnes.

Příběh o neodolatelné zamilovanosti, plný emocí a znepokojivého kouzla.
Měla to být dovolená snů: srpen, Itálie a historická vila s bazénem nedaleko Neapole. Klára sem kdysi jezdila téměř každé
léto s rodiči a teď se sem vrátila s manželem a dcerami. Ale i na
tomto idylickém místě je něco špatně. Staré záležitosti z minulosti stále zastiňují horké dny. Před patnácti lety se stalo něco,
s čím se Klára dosud nevyrovnala. Možná to byla jen malichernost, alespoň si to snaží namluvit, dokud nečekaně nepřijde
nezvaný host. Co spojuje Kláru se synem majitelů Nicem? Možná jen pár rozmazaných vzpomínek. Co si takový kluk mohl
pamatovat? Určitě nic a nemá smysl se tím trápit. Ale co když
viděl něco, co vidět neměl? Jedno je jisté: od té doby, co Nico
přišel, Klára na něj nemůže přestat myslet.

Smyslný příběh o vztahu znuděné vdané ženy s mladším mužem?
To není vše. Je to také vyprávění o zklamání, samotě a léty
potlačovaném traumatu. Elena Ferrante se setkává se Sally Rooney, což
předznamenává skvělou četbu nejen na dovolenou.
Natalia Szostak

Do války stopem, pěšky přes hranici v džungli, kde silnice neexistuje, tuk tukem do hnízda teroristů. Kniha Za hranou ticha Roberta Mikoláše je osobitým svědectvím rozhlasového zpravodaje z několika kontinentů, kde pokrýval konflikty a přírodní katastrofy. A také je unikátním pohledem do práce novináře, který mnohdy riskuje život i zdraví, skrývá či mění identitu, peníze schovává v oblečení i po těle a chtě nechtě se musí přizpůsobit domorodým zvykům. Nabízí autentické reportáže z nejrizikovějších oblastí i z míst, kam se běžný smrtelník nemá šanci dostat – z fronty proti Islámskému státu, po stopách Boko Haram, do bunkrů severokorejských Kimů či procesů s Radovanem Krejčířem. Přináší i příběhy obyčejných lidí čelících přírodním katastrofám, válkám i chudobě – z japonské Fukušimy zasažené jadernou havárií, z opiových doupat v Laosu, ze Srí Lanky postižené tsunami, z Barmy pod nadvládou vojenské junty nebo čínské obce stojící na haldách hořícího uhlí.

Miro Švolík (* 1960) je vedle Tona Stana, Ruda Prekopa a dalších výrazným představitelem fotografické Slovenské nové vlny. Ve své knize bilancuje svou tvůrčí dráhu od roku 1975, kdy začal studovat fotografii na Střední umělecko-průmyslové škole v Bratislavě, až do současnosti. Do knihy shromáždil, chronologicky seřadil a okomentoval výběr svých snímků, které dokládají proměny jeho přístupu k fotografické tvorbě i neustálou snahu neustrnout a zkoušet nové cesty a metody. Švolíkovy snímky charakterizuje neotřelý pohled, hravost i přístupnost v nejlepším smyslu toho slova.

Nová kniha od autora románu Zvon, který se dostal do užší nominace na Cenu Magnesia Literu za debut.

Když se jedenáctiletý Kája s rodiči přestěhuje z Prahy do podhorské vesnice, zhroutí se mu celý svět. Čeká ho nová škola, noví spolužáci a úplně odlišný rytmus života. Navíc se místní klučičí parta rozhodne udělit „přivandrovalci z města“ pořádnou lekci, která málem skončí tragicky. A tak osamělý Kája z nudy prozkoumává rozlehlý statek, svůj nový domov, a učiní nečekaný objev: najde tu předměty, které patřily zdejšímu partyzánovi bojujícímu na vlastní pěst proti německým okupantům. Ve skalách v lese dokonce narazí na jeho skrýš. A pak se jednoho dne do stodoly přitoulá mladý vyhublý vlk… S ním po boku zažije Kája dobrodružství, o jakém se mu ani nesnilo.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Bestseller, který se po deseti letech vrací v novém vydání! Zbigniew Czendlik v otevřeném rozhovoru boří představy o tom, jaký má být kněz, a s humorem mluví o víře, životě, vztazích i Bohu. Nové vydání přináší aktuální předmluvu a také nadšené ohlasy čtenářů – příběhy o tom, jak jim kniha změnila pohled na svět, život, nebo zkrátka „jen“ udělala radost…

Není kněz jako kněz – Zbigniew Czendlik je toho skvělým důkazem. Studium Bible je podle něj nuda, nerad zpovídá své farníky, a chce-li někdo pokřtít, dlouho ho odrazuje. Miluje ženy, rád si pochutná na dobré whisky, v hospodě je jako doma.
Co má napsáno na dveřích ložnice? Proč se mu nelíbilo ve Vatikánu? Jak zvládá celibát? K čemu by vedl své děti a co je v životě nejdůležitější? Ale hlavně – jak to, že u nás nemáme natřískané kostely?
Tato kniha vám odpoví na mnoho podobných otázek. Nahlédnete do soukromí jednoho pozoruhodného muže a zjistíte, jak vnímá mezilidské vztahy, život i Boha. Není vyloučeno, že vás zbaví některých předsudků a zkreslených představ, proto ji čtěte pouze na vlastní nebezpečí.

Major Ivoš Kylián míří stejně jako v prvotině Čistič do Havířova, aby se pokusil rozplést dva zdánlivě nesouvisející případy podezřelých úmrtí. První obětí je invalidní důchodce, vrátný karvinské pekárny, jenž při dopravní nehodě prolétl čelním sklem a podlehl smrtelným zraněním. Druhou obětí je ambiciózní realitní makléřka, již najdou o několik hodin později v kolejišti důlní vlečky v Orlové přejetou lokomotivou. Major Kilián společně se svými operativci a také s vyšetřovatelem místní výjezdové skupiny Martinem Formánkem, známým již z Čističe, zjišťuje, jestli a jak spolu tyto dva zcela odlišné případy souvisejí a zda se vůbec jedná o vraždy.
Skrytá vada je čtvrtý detektivní román odehrávající se na Ostravsku, v nichž vraždy vyšetřuje kriminalistický tým majora Ivoše Kyliána.