Pět komiksových příběhů o odboji, které byste měli znát. Někomu to došlo hned, někomu později. Nástup nacistické diktatury v Německu znamenal pro svět válku a pro naše země
porobení. Tyranii bylo potřeba se postavit, aby nezvítězila.
Navzdory mlčící většině se tisíce Čechů a Češek zapojily do
odboje. Vojáci z povolání i civilisté. Doma i v zahraničí. Ve městech i na vesnicích. Nerozhodovalo se jim lehce – riskovali hodně a dlouho čelili beznaději. Proč to přesto dělali? Za co jim
vděčíme? A dočkali se vůbec vděku?

O tom všem a mnohém dalším vyprávěly pro sbírku Paměť
národa stovky pamětníků. My jsme pro vás vybrali pět příběhů. Libuše Nachtmannová pomáhala skupině Obrana národa,
Alois Denemarek spolupracoval s parašutisty z výsadku Anthropoid. Rodina Jaroslavy Kočnarové skrývala sovětského
partyzána, Alexandr Gajdoš utekl z lágru a bojoval ve slovenském povstání. Skauti okolo ornitologa Veleslava Wahla vytvořili zpravodajskou brigádu, předávali informace do Londýna
a podnikali drobné sabotáže.

Pět scenáristů (Barbora Šťastná,
Tereza Verecká, Jan Blažek, Mikuláš Kroupa a Dalibor Vácha)
se spojilo s pěti výtvarníky (Františka Loubat, Maja Steinbauerová, Michal Kocián, Tomáš Pánek a Mikuláš Podprocký), aby
vám přinesli komiks plný odvahy, obětavosti a nezlomné víry
v dobrý konec.

Agnes Sharpová, obyvatelka domova pro seniory, má starostí
nad hlavu. Bolí ji kyčel, výtah nefunguje a její spolubydlící jsou
poněkud excentričtí. A ke všemu se v kůlně najde mrtvá stařenka. A další tělo leží v sousední zahradě! Anglická venkovská idyla rázem bere za své – někdo si očividně vzal na mušku
staré dámy. Senioři mají jedinou možnost: musí vraha odhalit
dřív, než znovu udeří. Pátrání je zavede nejen na místní kávové
dýchánky, ale i do konkurenčního – a pochybného – domova
a nakonec až do vlastní minulosti. Agnes a její spolubydlící totiž
skrývají nejedno tajemství…

Rose kdysi Vánoce milovala – dokud se jí jednoho roku život neobrátil naruby. Od té doby by nejradši zapomněla, že tyhle svátky existují, a představa, že by je měla strávit se svou rodinou, ji naplňuje hrůzou. I Charlie má své důvody, proč se na letošní Vánoce ani trochu netěší a všechno s nimi
spojené mu leze na nervy. Ti dva se neznají, ale nezávisle na sobě dostanou nápad strávit svátky
v malebné chalupě na irském venkově, daleko od všeobecných oslav. Jenže chybička se vloudí,
a dva lidé, kteří chtěli prožít Vánoce o samotě, se ocitnou ve stejný čas na stejném místě a nezbývá
jim než zůstat pár dní pod jednou střechou a nějak se s tím vyrovnat. Pomůže jim tohle náhodné
setkání zahojit staré rány a začít znovu?

„Perfektní pro fanoušky filmů Prázdniny a Láska nebeská.“
Claudia Carrollová (irská spisovatelka)

Mal Caldera – bývalá rocková hvězda, která teprve nedávno
pověsila své divočení na hřebík, černá ovce v lůně katolické rodiny – právě zemřela. Což jí osobně nijak zvlášť nevadí, však se
smrtí koketovala už vícekrát. Trápí ji jedině to, jak se s tím srovná její mladší sestra Cris. Za každou cenu jí musí dát vědět, že
to tentokrát neudělala schválně, že ji nechtěla tak náhle opustit, že nebyla tak sobecká. Což je hlavní důvod, proč to teď Mal
na rozdíl od valné většiny duchů, na které zatím natrefila, neroztáčí v tančírně Strašín, ale hledá způsob, jak se s Cris
spojit. Pomoct by jí mohlo zdráhavé a ostýchavé médium, mladík jménem Ren, jenže čím více času spolu stráví, tím častěji je
napadá, jaké by bylo, kdyby se bývali potkali dřív, když ještě
oba vládli vlastním tělem… Jenže zasahovat do světa živých
může být pro duchy i pro lidi krajně nebezpečné.

Konec světa v Sudetech není o nic méně násilný, zmrzlý a hladový jako jinde, nicméně má lépe padnoucí kulisy i solidní tradici v krveprolitích. Kde jinde by mohla být plíživá apokalypsa
stylovější, než v mlžných lesích Jizerských a Krušných hor?
Darwin došel k poznání, že pro vývoj je potřeba kluk a holka.
Věroučným knihám k tomu stačil Stvořitelův úmysl. Vesmír si
myslel svoje, a za praskání kostí a trhání měkkých tkání se rozhodl přemalovat šachovnici a zamakat na vývoji. Pro nás, vyšší
primáty, se to stalo dobrodružstvím sice poněkud nepříjemným, ale zato zpravidla posledním.
Hrdinové potemnělé a krvavé knihy možná mají hexenšus a hemoroidy, ale zato mají dobrý hudební vkus a štěstí, které je
vždy včas opustí.
Hezky se uložte, Sandman pro vás má pohádku. Snad se ráno
probudíte…

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám,
než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu
i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství.
V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod
masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Margaret Atwoodová, jedna z nejvýznačnějších postav současné světové literatury, se v románu
Rok potopy vrací k postapokalyptické vizi světa po globální katastrofě. Stejně jako v úvodní části
trilogie Gazela a Chřástal popisuje Atwoodová hrůzy světa, ve kterém lidstvo v zájmu vědeckého
a technologického pokroku nejen mění životní prostředí, ale ničí samo sebe.
Tentokrát ovšem situaci, neodvratně směřující k tragédii, nahlížíme z perspektivy dvou žen, které „suchá potopa“ souhrou náhod ušetří. Ren je mladá akrobatka na hrazdě, kterou zachránila izolace v luxusním sexklubu, Toby přežila zabarikádovaná v lázních určených původně bohaté klientele. Oběma ale po čase
nezbývá než vyjít do světa, v němž nemohou věřit lidem ani zvířatům, a pokusit se znovu probudit
v sobě i v ostatních přátelství a lidskost.

Byla jednou jeden lední medvědice
a utrhla se s ní ledová kra. Zanesla ji daleko od domova, do země, kde žijí podivní,
nepřátelsky naladění tvorové. Jsou chlupatí a vlastně se medvědici docela podobají, jen kdyby nebyli celí hnědí. Proč
ale mají na bílou cestovatelku z dalekého
severu tak spadeno?
Humorná knížka pro
menší děti vypráví o tom, jaké to je být
jiný než ostatní a co může vzejít ze stra-
chu z jinakosti.

Gertie MacIntyreová měla vždycky hlavu v oblacích a neustále snila o tom, jaké by to bylo, kdyby sebrala odvahu a vyrazila z malého městečka na severu Skotska. Jádrem komunity,
kde všichni vědí o všech všechno, je klub pletařek, silných, samostatných a taky zvědavých žen, které tvrdě pracují, pletou
a navzájem se podporují. Ve středu klubu stojí Gertiina matka a babička, jež spolu žijí obklopeny vlnou v malé chaloupce
u pobřeží.
Jenže přichází kolotoč změn – nová práce v místních aerolinkách se spolužačkou Morag, noví přátelé, snad i nová láska.
Před Gertie se otevírá úplně nový svět. Dokáže v něm naplnit
své sny?

Srdceryvný příběh o pletení, romantice a ženských
poutech od královny feel-good literatury.

1759, Ipswich. Sestry Peggy a Molly Gainsboroughovy jsou nejlepší přítelkyně a nehnou se od sebe na krok. Špehují tatínka
při malování a zlobí maminku, která se stará o účetnictví, běhají bosy přes blátivá pole kolem domu. Ale jejich nerozlučnost
má ještě jeden důvod: Molly už odmalička občas zapomíná,
kdo je, bývá zmatená a Peggy instinktivně tuší, že na to nikdo
nesmí přijít.

Když se rodina přestěhuje do Bathu, stane se z Thomase
Gainsborougha vyhledávaný portrétista a jeho dcery se zapojí do místního rušného společenského života vyšších vrstev.
Nejdůležitějšími hodnotami tu jsou vybrané chování a výhodný
sňatek, a v takovém prostředí je mnohem obtížnější zachovat
tajemství. Peggy se snaží sestru za každou cenu ochránit, jenže se zamiluje, a dlouho udržovaná rovnováha se začne rychle
rozpadat.
Příběh vycházející ze skutečných osudů rodiny Gainsboroughovy, plný dramatických zvratů i fascinujících popisů prostředí luxusního lázeňského města v 18. století, dojemným způsobem ilustruje význam umění, nezávislosti a sesterství. A k tomu
hledá odpověď na otázku, co všechno jsme ochotni obětovat
pro lásku.

Dramatický životní příběh inspirovaný osudy dcer malíře Thomase Gainsborougha.