Reportérka Ela Jánská přijíždí do hor k německým hranicím, aby se
vzpamatovala z bolestné ztráty miminka. Je zlomená a postrádá důvod žít. Ve staré chalupě, kde se dočasně zabydlí, však najde dopis, který ji přiměje sebrat síly a vypátrat, co se stalo pisateli. Když
zjistí, že se v okolí na konci 80. let beze stopy ztratilo několik sotva
dospělých chlapců, novinářka v ní se zvedne z popela. Cítí závazek
dát všem zoufalým rodinám odpovědi. Nikdo jiný totiž chlapce dávno nehledá. Policie případ odložila a rodiče se vzdali naděje. Nevědomost jim už přes třicet let ničí životy. Emigrovaly jejich děti? Zastřelila je pohraniční stráž, když chtěly utéct do Německa? Žije snad
jejich vrah stále mezi horaly?
Ela se sbližuje s místními a zdejší kraj se
jí svou krásou zakusuje pod kůži. Kousek po kousku rozplétá letitou
záhadu a přichází na to, co mladé muže spojovalo. S každým dalším
dnem je odhalení pravdy blíže. Někomu se to však hodně nelíbí…
Bude pro Elu Jánskou pomoc druhým cestou ven z osobní tragédie,
nebo ji šťourání se v minulosti bude stát život?
On se považoval za rebela a ona za vzorňačku. Na prvním rande Václav Kamilu podrobil vědomostnímu testu, který hravě
zvládla. A zvládala i všechno další, co manželství s básníkem,
literárním kritikem, filozofem, matematikem, chartistou, kotelníkem, vězněm a politikem Bendou obnášelo: šest dětí, domovní
prohlídky, návštěvy manžela v kriminálu, revoluční radost i porevoluční tlak a výhrůžky.
Manželé Bendovi nevyvěšovali praporky, chodili do kostela a v době, kdy vrcholila hysterická kampaň proti Chartě 77,
ji Václav Benda podepsal. Bylo mu třicet let a mezi disidenty
ho skoro nikdo neznal. To se ale brzy změnilo. Dvakrát se stal
mluvčím Charty 77, byl jedním ze zakladatelů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Státní bezpečnost ho považovala
za jednoho ze svých nejnebezpečnějších protivníků. Potrestali ho tím, že ho poslali na čtyři roky do vězení, kde seděl s dalšími „vonsáky“ Václavem Havlem a Jiřím Dienstbierem.
Kamila s dětmi za ním jezdila na návštěvy, posílala balíčky a dopisy,
ale zároveň bez „generála“ Bendy objevila svoji vlastní sílu.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky
Severočeské maloměsto plné zchátralých domů a opuštěných továren je kulisou napínavé městské fantasy pro dospívající čtenáře. Gymnazistku Simonu temná krása těchto staveb fascinuje. Na jedné toulce ulicemi potká Larina, který také rád prolézá staré budovy, třebaže z jiných důvodů. Než se o nich Simona může dozvědět víc, Larina někdo unese a ona se ocitá ve víru nebezpečného dobrodružství. V jeho středu stojí tajemné ovum, čtyři sta let staré stolní hodiny ve tvaru vejce s podivuhodně složitým strojkem. Jde o sběratelskou raritu, jejímž posledním známým vlastníkem byl místní továrník. Ten svým potomkům odkázal záhadné indicie, jak se k ovu dostat. Proč s tím ale dělal takové tajnosti? A co jsou vlastně Larin a jeho nekonvenční kamarádka Alice zač?
Existenciálně laděné vyprávění nás přenese do podkrušnohorského města sužovaného smogem a jedovatými výpary. Beznadějné a vyprázdněné jsou i osudy hlavních hrdinů, barvitých
postav reprezentujících spodní patro společnosti: Číča pracuje
ve fabrice a jediný smysl spatřuje v budování své muskulatury v posilovně, kamioňák Čambáro, vyčerpaný stereotypním
ježděním po evropských dálnicích, Adam hledá naplnění ve
čtení detektivních příběhů. Šárka obsluhuje na baru štamgasty a je vděčná, že nedopadla jako její matka, která si na živobytí vydělávala vlastním tělem. Celá parta se každý pátek schází u Mirouše, sledují fotbal a vzájemně se ujišťuje o marnosti
svého každodenního pachtění. Zavedené stereotypy se pokusí
narušit Jakub, který se nedobrovolně vrátil po studiích v Praze, a především jeho přítel Jonáš. Jámy jsou nejen příběhem
z bohy zapomenuté periferie, ale i podobenstvím o tom, co
pro každého z nás znamená žít naplněný život.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky
Ústav Heim Hochland v Bavorsku, rok 1944. Ve vzorové nacistické porodnici panuje mír a klid, aby děti, narozené pro nový řád SS,
a jejich matky mohly pobývat v co nejharmoničtějším prostředí.
Mladičká Francouzka Renée, jež otěhotněla s německým vojákem,
zde nachází útočiště do narození nechtěného dítěte. Zdravotní sestra Helga se tu stará o blaho budoucích matek a novorozenců, je
ale svědkem tragických osudů žen a situací, kdy jsou „nevhodné“
děti jednoduše „eliminovány“. Její skálopevná přesvědčení se začínají drolit. Poláka Marka sem přivezli z Dachau, aby spolu s dalšími vězni pracoval na stavbě nových budov. Spojenci ale postupují
a precizně fungující organizace domova se začíná rozkládat. Z útočiště se stává past.
Autorka napsala působivý román o životě v instituci programu Lebensborn, jenž měl za cíl pod Himmlerovým
patronátem rozvíjet árijskou rasu a produkovat budoucí válečníky.
Jemným, přesným a citlivým jazykem vypráví příběhy, jejichž protagonistům se navzdory odlidštěné mašinérii podařilo zůstat lidmi.
Nesmírně inspirativní souputník k dnes již klasickému Alchymistovi přináší nadčasové příběhy plné
rozjímání a návratu k tomu nejpodstatnějšímu.
Jeden z nejvlivnějších autorů našeho věku předkládá soubor příběhů a podobenství, jež zpřístupňují mystérium lidské existence. V knize Maktub (v překladu „to, co je psáno“) Coelho čtenáře zve
na cestu víry, sebereflexe a vnitřní proměny. Jak sám říká, Maktub není knihou rad, nýbrž pobídkou
ke sdílení a výměně zkušeností. Každý z příběhů osvětluje jednu z cest, jež vedou k nazření našeho
života a životů našich bližních po celém světě a přibližují nás k univerzální pravdě o naší kolektivní
i individuální lidskosti.
Stal se z něj symbol nezlomné vůle, výjimečných
schopností a naděje na úspěch. Aleš Svoboda se
v listopadu 2022 oficiálně stal astronautem Evropské vesmírné agentury. Předcházelo tomu náročné výběrové řízení, ve kterém Aleš uspěl jako jeden
ze sedmnácti v konkurenci dalších skoro dvaceti tří
tisíc uchazečů z celé Evropy. Již předtím ho kariéra zavedla mezi zhruba 20 stíhačů, kteří nad české
i evropské nebe vzlétají v nadzvukových bojových
letounech JAS-39 Gripen.
Jak obtížné je stát se stíhacím pilotem a jak obtížné
je stát se astronautem? Jak vypadají střety s ruskými piloty nad Baltem? Kolik peněz bere za svou práci pilot Gripenu a jak vypadá jeho běžný pracovní den? Jaké jsou šance na realizaci české vesmírné mise? To jsou jen některé z otázek, které
padly v knižním rozhovoru Aleše Svoboda s novináři Veronikou a Martinem Jonášovými.
Intimní portrét německé vesnice, v němž autorka líčí pohnuté
i zdánlivě obyčejné osudy bavorských venkovanů pod nacistickou nadvládou.
Na základě osobních archivů, dopisů, rozhovorů a vzpomínek
Boydová obnažuje jejich brutalitu i lásku, odvahu i slabost, činorodost, apatii i smutek, naději, bolest, radost i zoufalství. Hrdiny této knihy jsou lidé ze všech společenských vrstev – lesníci, zemědělci, kněží a jeptišky, hostinští, nacističtí úředníci,
váleční veteráni i členové nacistické strany, horalové, velkostatkáři, školáci, turisté a aristokraté. Boydová odhaluje osudy
Židů, kteří přežili, i těch, kteří nepřežili; nacistického starosty,
který se snažil chránit ty, jež režim pronásledoval.
Je to příběh plný protichůdných zásad, tužeb i zmařených
snů – v němž však nakonec zvítězí lidská odolnost. Příběh obyčejných lidských životů na křižovatce dějin.
Vydání knihy podpořil Ustav pro studium totalitních režimů
Veškerý komplexní pozemský život má společného předka: buňku, která během 4 miliard let vznikla pouze jednou, a to z jednoduchých bakteriálních předchůdců. Byla to mimořádná náhoda, anebo ostatní „experimenty“ v evoluci komplexity selhaly? V samém srdci biologie tak zeje černá díra. Řečeno bez obalu: netušíme, proč se život vyvíjel tak podivně, jak se vyvíjel, a proč jsou buňky poháněné tak zvláštním způsobem. Na obě otázky se snaží odpovědět kniha Nicka Lanea, která načrtne přesvědčivý scénář proměny jednoduchých buněk v buňky komplexní s jejich charakteristickými vlastnostmi, doprovozený nezbytným vysvětlením biochemických základů fungování živých buněk a miliardy let vzdáleného zrodu života v těsné blízkosti hydrotermálních průduchů.
Proč jsme tak posedlí věcmi, po nichž toužíme, ale po jejich dosažení o ně rychle ztratíme zájem? Jak to, že se vášeň tak rychle mění ve lhostejnost? Z jakého důvodu tolik lidí upadá do pasti závislostí? A proč lidé neztrácejí naději ani v těch nejhorších časech a umí skvěle řešit obtížné situace? Odpověď skrývá jedna jediná chemická látka v našem mozku: dopamin. Daniel Z. Lieberman a Michael E. Long ve své knize rozebírají roli této zásadní molekuly v navazování vztahů a vzniku závislostí na drogách i sexu nebo její význam pro schopnost plánovat. Líčí také souvislost dopaminu s kreativitou a šílenstvím či jeho možnou spojitost s politickým přesvědčením. Dopamin podle autorů do značné míry definuje lidské chování a má rovněž zásadní podíl na evolučním úspěchu lidstva během posledních desítek tisíc let. Zároveň ale s nástupem nejnovějších technologií představuje pro náš druh i smrtelné riziko, pokud se nebudeme snažit z jeho pevného, avšak neodolatelně svůdného stisku alespoň částečně vymanit.