Mohly obyčejné kočky zasáhnout do leteckých soubojů druhé světové války? Jasně že mohly! A dokonce zásadně!

Hangáry v Honingtonu jsou základnou československých letců bojujících v Anglii proti Německu, ale také domovem dvou koček, Čertiny a Božky. Obě šelmičky si tu vcelku poklidně žijí ve společnosti svých lidských kamarádů, dokud se na letišti neobjeví dva vetřelci, němečtí potkani Helmut a Jürgen. Jsou to zlí, fanatičtí, i když poněkud legrační a hloupí obdivovatelé německého vůdce Hitlera. Jejich snem je vybudovat velikou armádu a škodit nepřátelským letcům. Zneškodnit rozpínavé potkany je proto pro kočky otázkou cti! V boji proti potkanům se neváhají spojit i se svými odvěkými rivaly psy. Schyluje se k velké bitvě… Humor i napětí zaručeny!

Dalibor Vácha, autor historických románů tematizujících zejména obě světové války (např. romány Vilda, Smrt na kůru, M + B + M), napsal svou první knihu pro děti.

Soubor pěti stovek Tolkienových dopisů, časově pokrývajících celý jeho dospělý život, dovoluje
čtenáři nahlédnout z intimní blízkosti Tolkienův osobní, pracovní i tvůrčí život. Nacházíme zde listy
jeho snoubence a pozdější manželce Edith i jejich dětem, texty týkající se jeho akademické dráhy,
korespondenci s vydavatelstvím Allen and Unwin ohledně Hobita a dalších knih, a množství dopisů
se samozřejmě týká Středozemě a toho, jak ji objevoval její autor i jeho čtenáři. Tento soubor bude
dozajista objevem pro každého, kdo se zajímá o svět Pána prstenů i o jeho autora.

Kniha poeticky nazvaná Sen o zemi hojnosti se zaobírá problematikou fantaskních představ pozdně středověkých lidí, intelektuálů, šlechticů, měšťanů i obyčejných sedláků, o světě, v němž panuje dostatek a nadbytek, o světě věčného mládí, kde lidé nestárnou a nic je nebolí. Jejím ústředním tématem je svět naruby, v němž má vše podobu dokonalého opaku. Na místo hladu zde létají pečená prasata a grilované husy přímo do pusy, v potocích teče pivo a víno, vařené ryby vyskakují rovnou na talíř. Knihu Hermana Pleije je možné číst jako protipól vůči slavnému Podzimu středověku Johana Huizingy. Jestliže u Huizingy dominuje dvorská, burgundská kultura s jejími jinotaji, pak u Pleije hraje prim zemitá lidová kultura, v níž je vše dovoleno a v níž se lidé oddávají snům hlavně proto, aby se člověk alespoň na chvíli dokázal přenést přes každodenní strasti.

Margaret Atwoodová, jedna z nejvýznačnějších postav současné světové literatury, se v románu
Rok potopy vrací k postapokalyptické vizi světa po globální katastrofě. Stejně jako v úvodní části
trilogie Gazela a Chřástal popisuje Atwoodová hrůzy světa, ve kterém lidstvo v zájmu vědeckého
a technologického pokroku nejen mění životní prostředí, ale ničí samo sebe.
Tentokrát ovšem situaci, neodvratně směřující k tragédii, nahlížíme z perspektivy dvou žen, které „suchá potopa“ souhrou náhod ušetří. Ren je mladá akrobatka na hrazdě, kterou zachránila izolace v luxusním sexklubu, Toby přežila zabarikádovaná v lázních určených původně bohaté klientele. Oběma ale po čase
nezbývá než vyjít do světa, v němž nemohou věřit lidem ani zvířatům, a pokusit se znovu probudit
v sobě i v ostatních přátelství a lidskost.

Mal Caldera – bývalá rocková hvězda, která teprve nedávno
pověsila své divočení na hřebík, černá ovce v lůně katolické rodiny – právě zemřela. Což jí osobně nijak zvlášť nevadí, však se
smrtí koketovala už vícekrát. Trápí ji jedině to, jak se s tím srovná její mladší sestra Cris. Za každou cenu jí musí dát vědět, že
to tentokrát neudělala schválně, že ji nechtěla tak náhle opustit, že nebyla tak sobecká. Což je hlavní důvod, proč to teď Mal
na rozdíl od valné většiny duchů, na které zatím natrefila, neroztáčí v tančírně Strašín, ale hledá způsob, jak se s Cris
spojit. Pomoct by jí mohlo zdráhavé a ostýchavé médium, mladík jménem Ren, jenže čím více času spolu stráví, tím častěji je
napadá, jaké by bylo, kdyby se bývali potkali dřív, když ještě
oba vládli vlastním tělem… Jenže zasahovat do světa živých
může být pro duchy i pro lidi krajně nebezpečné.

Frances McGrathová je mladinká Američanka z vyšší třídy. Když její bratr v roce 1965 padne ve Vietnamu, Frances se rozhodne také narukovat jako zdravotní sestra, i když její rozhodnutí rodiče zdaleka nepodporují. Po příletu do Vietnamu nezkušenou dívku ohromí realita války, každodenní boj mezi životem a smrtí, nadějí a zradou. Potkává však přátelství a lásku. Válkou však pro Frances a další veterány boj nekončí. Další bitva začíná po návratu do změněné a rozdělené Ameriky, k rozzlobeným demonstrantům, do země, která chce na Vietnam zapomenout.

Příběhem Frances McGrathové vzdává Kristin Hannahová hold všem dívkám a ženám ze zdravotnického personálu, které ve Vietnamu sloužily a o nichž se dlouho mlčelo. Autorka přináší román o bolesti, sebeobětování i hrdinství, o síle přátelství, nepochopení a pohrdání, ale také o tom, jak dlouho a těžce se léčí zlomené srdce i duše.

Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a vojín Marujama sloužící v japonské císařské armádě je spolu se svou jednotkou odvelen do Baienu na ostrově Nová Británie v Papui Nové Guineji. O Baienu
se hovoří jako o ráji, nicméně vojáci brzy poznají, že jde spíš o místo, odkud se do ráje dostanou –
střety s nepřítelem, drsné počasí, nemoci, místní fauna, ale také šikana ze strany nadřízených je to-
tiž houfně kosí do mělkých hrobů. Marujama má v boji zpočátku štěstí, ale i on se nakonec dostává
do svízelné situace, když jeho jednotka dostane rozkaz zemřít kvůli bizarnímu nedorozumění…

Příběh o krutosti a absurditě války od mistra japonského komiksu Šigerua Mizukiho, jenž při jeho
tvorbě vycházel z vlastních vzpomínek na válku v Tichomoří, obdržel v roce 2009 cenu Prix di patrimoine udělovanou na festivalu v Angoulême a v roce 2012 Eisnerovu cenu v kategorii Nejlepší
americké vydání mezinárodního komiksu z oblasti Asie.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu ‒ a nakonec ho porazit.

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám,
než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu
i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství.
V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod
masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.