Představit v pořadí osmý ze svérázných a po celém světě oblíbených románů Toma Robbinse znamená představit si toto: mezi ty, kdo přežili válku ve Vietnamu, patří i Američané, kteří nemají nejmenší chuť vrátit se domů. Raději zůstávají nezvěstní. Raději zůstávají „inkognito“, a to jak v Bangkoku, tak v San Franciscu nebo v Seattlu. Život na zapřenou je přece o tolik barvitější.
Druhý díl výboru promluv Ferdinanda Peroutky psaných pro československé vysílání RFE navazují svým charakterem na díl první. Liší se snad jen tím, že zatímco léta padesátá mohl Peroutka komentovat jako „účastník“, v dalších letech se přece jen projevuje, že mu chybí přímý dotyk československé reality, bezesporu se také mezi řádky projevuje rostoucí rozčarování z pojetí smyslu existence RFE. Přesto se čtenáři dostávají do rukou texty, které mu dovolují nahlédnout zpět do světového dění dvou nikoli bezvýznamných desetiletí minulého století a znovu si oživit dobu, která představovala permanentní spor mezi Západem a Východem, často spíš spor „mocných“ či po moci bažících, kteří nezřídka své diskuse vedli na území a prostřednictvím států malých. Oba díly obsahují poznámky, jmenné rejstříky, díl třetí pak fotografickou přílohu vztahující se ke všem třem dílům zároveň.
Monumentální práce předního britského historika Iana Kershawa představuje dosud nejucelenější a nejrozsáhlejší životopis vůdce nacistického hnutí. Druhý díl pojednává o přípravě a rozpoutání druhé světové války, dochází až k Hitlerovu konci. Detailně se přitom zaobírá vlivem Hitlerova okolí na jeho osobnost, analyzuje Hitlerovo duchovní ustrojení, jež ovlivňovalo i jeho zdravotní stav či úvahy o sebevraždě. Knihu doplňuje řada dosud nepublikovaných fotografií.
První práce, která mapuje dosud přehlížené problémy spjaté s genderovou politikou českého umění. V časovém rámci, určeném zhruba lety 1895–1939, její autorka zkoumá nejen způsoby výtvarného zobrazení ženskosti a mužskosti v českém modernismu, ale rovněž to, jak se výtvarné umění podílelo na formování genderové identity a jakou roli v něm v českém kontextu hrály ženy-umělkyně.
Marc Bloch patří k zakladatelům moderní francouzské historiografie a zcela po právu může být považován za nejinspirativnějšího otce školy Annales. Jeho Králové divotvůrci stojí jakoby na počátku antropologicky laděných výzkumů, jež se sice zaobírají výsostnými politickýma otázkami středověkých dějin, avšak nahlížejí je zcela novýma očima. Je dokonce možné, že dodnes představuje tato kniha vrchol obdobného historického uvažování. Bloch v této své dlouho přehlížené knize studoval vznik magické a zázračné představy o léčitelských schopnostech panovníků středověké Francie a Anglie. Původně nejasná představa, jež v sobě mohla nést prvky předkřesťanských pohledů na vyvolené vládce, se někdy v období 11. a 12. století vykrystalizovala do podoby divotvůrné moci léčit nemocné krticí (určitou formou ochrnutí), jíž jsou nadány bohem pomazané osoby. V dobách střetů o nástupnictví na francouzský trůn pak schopnost léčit krtici hrála velice důležitou úlohu při propagandistických bojích mezi znepřátelenými kandidáty a svůj symbolicko-politický význam si udržela až do desakralizačních revolucí v Anglii 17. století – ve Francii pak až do popravy krále a královny za Francouzské revoluce.
Nové vydání knihy, kterou v r. 1998 debutoval autor pozdějších úspěšných románů a zamotal jejím prostřednictvím hlavu řadě kritiků, akademických badatelů a vyznavačů literatury faktu. Přitom se zdá celá věc úplně jednoduchá. Dva zdatní akademici, milenecko–spiklenecká dvojice Josef Urban a Marie Horáková, se rozhodnou jednou provždy rozklíčovat záhadu pravosti dvou slavných památek českého písemnictví, Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, a podniknou detektivní pátrání na vlastní pěst. Dozví se nevídané věci jak o Rukopisech, tak o jejich plagiátorech…
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy (Argo 2002), obsahující texty Benjamina z Tudely a Petachji z Řezna. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.), které doplňují a v mnohém rozvíjejí pohled Benjaminův a Petachjův. Zejména první dopis Ovadjův patří svěžím stylem a živostí autorova ducha ke skvostům hebrejské prózy daného žánru.
Ucelený přehled služeb porodnic Čech, Moravy a Slezska s hodnocením. Informativní texty o přirozeném porodu doplněné autentickými porodními příběhy. Druhé, rozšířené vydání.
Esej německého historika, v českém prostředí známého svou drobnou, avšak vlivnou Hitlerovou biografií, představuje pokus o vystižení základních tendencí německého vývoje ve 20. století. Německé dějiny a především německý imperialismus výrazně poznamenaly století dvou světových válek. Celkem právem tedy Jäckel mluví o německém století, neboť to byly právě Němci, kteří výrazně spoluvytvářeli obraz „krátkého věku“. Značnou pozornost však autor věnuje i Německu poválečnému, které se dokázalo postavit na nohy na troskách sebe sama a jež se díky „ekonomickému zázraku“ znovu stalo symbolem evropské prosperity. V Jäckelově práci tedy hrají stejně důležitou roli jak otázky politické, tak i hospodářské a kulturní – nejenom v „německém století“ totiž politika ovlivňovala kulturu, ale často tomu bylo i právě naopak.
Revidovaný překlad slavného středověkého rukopisu, obsahujícího nejstarší a nejvelkolepější germánské mytické a hrdinské písně. Mytická část vypráví příběhy severských božstev od vzniku světa až po jeho soumrak, např. o moudrém Ódinovi, o zamilovaném Frejovi, o rozlíceném Thórovi, o šlechetném Baldrovi a o proradném Lokim. Hrdinská část pojednává o životech a skutcích lidí, jako byli Sigurd nebo Brynhilda, héroů známých i z německé mytologie a proslavených Wagnerovými operami.
Překlad Ladislava Hegera z islandštiny zrevidovala a doslovem opatřila Helena Kadečková.