Výbor představuje průřez norskou povídkovou tvorbou dvacátého století. Vedle povídek starších, mnohdy již kanonizovaných autorů obsahuje povídky prozaiků současných, s jejichž tvorbou se český čtenář dosud nesetkal. Uvedené texty tak podávají celistvý literární obraz novodobého Norska: odrážejí optimismus doby bezprostředně po založení státu v roce 1905, deziluzi poválečného období, revoluční společenské uvolnění let šedesátých i hravost a skepsi současnosti. Stejně jako většina norské literatury pojednávají o křehkosti mezilidských vztahů, o úskalích váznoucí komunikace, o přírodě a místě, jež v ní náleží člověku. Vyprávění často podbarvuje norská, příznačně suchá ironie, pro niž jistě nejeden český čtenář nalezne pochopení. Knížka vychází u příležitosti stého výročí úplného osamostatnění Norského království.

Čtyři rytíři se domnívají, že v hlubinách podzemních chodeb pod Jeruzalémem je odpradávna ukryt tajuplný předmět schopný změnit podstatu světa: Boží odlesk… Za každou cenu, i za cenu vlastního života, ho odtud chtějí vyzvednout. Když se v roce 1099 konečně rozšíří netrpělivě očekávaná zpráva, že Jeruzalém byl osvobozen z područí nevěřících, vypraví se rytíři do tajuplného podzemí.
Jednotlivé scény románu se odehrávají v minulosti a v budoucnosti současně. Ale jde opravdu o minulost a o budoucnost? Romain Sardou sbíral materiál na tento román celých sedm let. Jde o iniciační vyprávění, kde se filozofie a metafyzika mistrovsky prolíná s dějinami náboženství.

Tuto pozoruhodnou knihu napsal slavný autor románu Vyhoďme ho z kola ven (Přelet nad kukaččím hnízdem) spolu s kolegou Kenem Babbsem. Vypráví tu příběh skutečných lidí, dávných hvězd slavného Pendeltonského rodea, kde vystupoval mj. světoznámý Divoký Bill Cody. Vypravěč si nezadá s humorem a citem pro historický detail, přestože příběh samotný stojí na pravdivých základech jen jednou nohou; ta druhá se opírá o zábavné historky, které se o hrdinech Pendeltonského rodea dodnes vyprávějí. I proto se Poslední rodeo dá číst jako napínavě napsaný šestákový román z prostředí Divokého západu. Ken Kesey patřil k nejvýraznějším americkým prozaikům 2. poloviny 20. století a Ken Babbs byl jeho přítelem a životopiscem.

V roce 2000 uspořádala nadace Leonarda Claye působící při Harvardské univerzitě matematický kongres. Její představitelé vyhlásili sedm nejdůležitějších nevyřešených problémů matematiky a za vyřešení každého z nich vypsali odměnu jednoho milionu amerických dolarů. Problémy zasahují do mnoha moderních oborů současné čisté i aplikované matematiky, od topologie přes teorii čísel, kryptografii a výpočetní techniku až po letecký design. Keith Devlin, nedostižný popularizátor matematiky, v této knize formou srozumitelnou komukoli vysvětluje podstatu, původ a význam každého ze sedmi problémů. Po přečtení této knihy se čtenář hned může pustit do řešení některé z těchto sedmi hádanek — v sázce je přeci sedm milionů dolarů!

Třetí díl moderně pojednané, bohatě ilustrované encyklopedie, která vyplňuje bílé místo v nabídce odborné a populárně naučné literatury zaměřené na sídla nižší šlechty. Třetí svazek zahrnuje katalog tvrzí (včetně nákresů a stavebních plánů), podrobněji seznamuje čtenáře s vybranými stavbami jak notoricky známými, tak i se stavbami donedávna považovanými za zmizelé. Součástí je i terminologický slovníček, rejstřík a kompletní seznam dosud publikované literatury.

Legendární americký písničkář Bob Dylan vzpomíná na počátky své kariéry, kdy v roce 1961 přišel do New Yorku. Bravurním, vtipným a osobitým stylem, stejně okouzlujícím a magnetizujícím, jako jsou texty jeho písní či barva jeho hlasu, vzpomíná autor na Manhattan a magickou čtvrť umělců Greenwich Village, na New Orleans, Woodstock nebo Minnesotu. Dylanovýma očima a skrze jeho břitké výroky získáváme obraz zakouřeného, zhýralého a neustálého živého a tepajícího New Yorku, místa, které bylo možností pro nové talenty, v literatuře i hudbě, kde vznikaly hudební kluby a scény, zkrátka kde bylo možné cokoli.

V románu Pavana za mrtvou infantku vypráví Libuše Moníková slovy Francine Pallasové svůj příběh emigrantky, příběh ženy, která odešla roku 1968 z Prahy. Celým textem prostupuje pocit odcizení a zranitelnosti, vzpomínky na Prahu a na české pověsti. Na univerzitě Francine přednáší v seminářích o Arno Schmidtovi, Franzu Kafkovi a ženské literatuře. Bolest nad ztrátou Prahy, každodenní drobná zraňování, zakrnělé pozůstatky minulé, ale ještě ne zcela odeznělé války, jež se objevují v podtextu a jež Francinin odcizený, vše do podrobností rozebírající pohled nemůže přehlédnout – to vše se záhy lokalizuje v kyčelních bolestech.

Připadáte si stará na to, abyste po vodce zvracela, anebo příliš mladá, abyste se stala matkou? Tato kniha je prvním románem anglické spisovatelky Kate Longové, žijící ve Shropshire. Ve stejném roce, ve kterém byl Blair zvolen premiérem a zemřela Diana, mají Charlotta, Karen a bábinka zcela jiné starosti. Nechápou, co se kolem i v nich samotných odehrává. Proč je všechno tak složité? Proč ty nejsměšnější omyly přinášejí katastrofální následky? Každého z vás osloví vtipné a zároveň moudré vyprávění o mateřství a dětství v jeho nejrozmanitějších podobách, od chvíle, kdy se protrhne kondom či podáte žádost o rozvod, od okamžiku, kdy poprvé uslyšíte pláč vlastního dítěte, až do té doby, než si uvědomíte, že je tolik různých matek, kolik po světě běhá dětí, a že tou nejdůležitější věcí na světě je láska.

Leden, 1953. Na pařížské ulici se zhroutí český básník Jindřich Heisler. Za války ho v žižkovské garsonce ukrývala malířka Toyen a zachránila mu život. Po válce společně odjeli exilu, zatímco v Praze zvedla hlavu další hrůzná diktatura. Tajemství osudové lásky, tvorby a boje proti strachu uschovali Toyen a Heisler do surrealistických básní a obrazů. Jejich život a umění splynuly na pozadí hrůz dvacátého století…
Poetická próza Terezy Brdečkové se stala základem filmu Toyen. Ilustrováno obrazy Toyen a kolážemi klasika českého filmu Jana Němce.

První rozsáhlejší monografie vynikajícího současného fotografa střední generace, která představuje dílo jeho dvacetileté umělecké praxe. Výjimečný fotograf střední generace Miro Švolík si v rámci bilance své tvorby zkompletoval fotografický archiv a zrodila se myšlenka vytvořit česko–anglickou monografii, která by ukázala všechny vývojové fáze jeho tvorby. Na rozdíl od převažující většiny fotografických monografií představuje tato kniha v rámci 77 černobílých fotografií ucelený příběh, přestože autor procházel různými experimenty ve fotografii – od stylizovaných plošných fotografických obrazců snímaných z ptačí perspektivy přes fotomontáže, kdy fotografie je vytvořena z více negativů, až po fotografické koláže. I když jsou fotografie Miro Švolíka navýsost umělecké, jsou natolik rozverné a hravé, že kniha je kouzelným výletem do světa neobyčejné, ale všeobecně srozumitelné fantazie.