Doklady z tisícileté historie lidstva i ze současnosti ukazují, že pokrok závisí na rozhodnutích ohledně způsobu využívání nových technologií. Autoři popisují, že tato rozhodnutí příliš často přinesla
pohádkové zisky elitám, ale pro řadové členy společnosti znamenala spíš více práce, a pokud vůbec došlo ke zlepšení jejich materiálních podmínek, bylo zcela nedostatečné a neúměrné.
Tento proces lze doložit na proměně zemědělství ve středověku, na evropské průmyslové revoluci
či zavádění digitálních technologií v současnosti, které ruší pracovní místa a skrze masové shromažďování dat a sledování podkopávají demokracii.
Acemoglu s Johnsonem nabízejí nový pohled na svět a jeho dějiny, ale i vizi, jak dát inovacím nový
směr, tak aby z nich měla prospěch většina.

Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně
podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od
16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů
vizuálních. Jeho vhled do dějin rozkoše je rovněž analýzou tabu a společenské morálky, jež
prodělala od raného novověku do moderní doby mnoho zcela zásadních změn, v katolickém,
protestantském i sekulárním prostředí.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Jedné noci přirazí ke břehu ostrova Snagov loďka se dvěma plavci. Azyl na zdejší klášterní půdě si
žádá sám transylvánský kníže Vlad se svou milovanou Alexis. Potíž je jen v tom, že už před časem
padl v bitvě a se vší slávou i žalem byl pohřben v kryptě svého hradu.
Probuzený mrtvý chce zapomenout na svět a zmizet z očí všem živým, jenže svět nezapomíná na
něho. A když se do všeho zaplete ještě klášterní lovčí, děvčátko jménem Jiskra a malý neklidný
duch, je rázem všechno jinak. Ani zlo ale nikam nezmizelo a zase zvedá svou ohyzdnou hlavu.

Druhá kniha úspěšné blogerky přináší další vtipné a s nadhledem vyprávěné příběhy ze života indiánů z kmene Čerokí, ale
i o životě v New Yorku, městě hříchu. Čtenář se opět ocitne
uprostřed velké rodiny, která společně žije uprostřed hlubokých lesů v Severní Karolíně, na úpatí Velkých kouřových hor,
na půdě, která indiánům po staletí patří. Ani tentokrát nechybějí veselé i dojemné situace, které sžívání s indiánským partnerem i střet dvou zcela odlišných kultur přinášejí.
Autorka
s humorem předává indiánské mýty a moudrosti, každodenní
život i poznání, že příroda a dobré vztahy v rodině jsou mnohem víc, než si mnohdy uvědomujeme.

Poutavá generační sága začínající v roce 1850 vás provede
dvěma stoletími a dvěma světadíly. Ve stejné době, kdy železnice spojila Vídeň s Hamburgem a parníky vytlačily plachetnice na cestě do Ameriky, se v divokých kysuckých horách narodí Zoltán. Chudou drátenickou rodinu živí hlavně matka Maria,
ale hospodářství sama nezvládá, a proto se na radu světaznalého kmotra vydává za lepším. Míří do Ústí nad Labem, donedávna ospalého města, které se díky trati, řece a nekonečným
zásobám uhlí stalo přes noc neuvěřitelně kypícím centrem
nové éry, s desítkami továren a s největším přístavem celé monarchie, kde se mísily osudy tisíců lidí mnoha národností. Tak
začíná napínavá odysea, která čtenáře zavede z Horních Uher
až do Ameriky, příběh o přátelství u táborových ohňů a o nelehké snaze obstát ve světě uhelného kouře.

Vydání knihy podpořilo
Ministerstvo kultury
České republiky

Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie před Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl iv českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievistka Christiane Deluzová.

Stromy, zvláště ty prastaré, jsou svědky spousty událostí a příběhů z dávné i nedávné historie lidstva. Ale věděli jste, že je také umějí vyprávět a posílat si depeše napříč zeměkoulí? Nevěříte? Kluk Adam je s tátou v Kalifornii, domovu sekvojí, které se dožívají tisíce let, a najednou slyší, co si stromy přes světadíly povídají. Vyslechne vyprávění palmy v Bagdádu, lípy v Čechách i fíkovníku v Itálii, ocitne se u indiánů i Vikingů, dozví se o stvoření světa, Adamovi a Evě. Když se pak vrací domů do Čech, odnáší si rozhodnutí, že své dřevěné kamarády bude po celý život chránit. A podobné rozhodnutí si možná odnesete i vy. Určitě vás zaujme i neobvyklá struktura vyprávění připomínající rozvětvený strom (trošku ve stylu gamebooků): na jedné „větvi“ se příběh rozvine a na jiné pokračuje.

Nominace na Zlatou stuhu 2025 (Literární část – beletrie pro mládež).

Marka Míková je laureátka Magnesie Litery za dětskou knihu Kabát a kabelka a dvojnásobná držitelka Zlaté stuhy za Rýmovačky opičí a Knihu JO537.

Ilustrátorka Aneta Františka Holasová je držitelkou ocenění Zlatá stuha za knihu Robina Krále, Tonča a krasojezdec.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Městské prostředí bylo od středověku prostorem inovací. Od 13. století byla města v české a moravské sociokulturní krajině součástí mohutného transformačního procesu, který zásadním způsobem proměnil celou společnost. Dopady této komplexní proměny pociťujeme dodnes, i když v mnoha ohledech byly překryty procesy moderní industrializace a pozdější deindustrializace, politické liberalizace, zestátnění v socialistické éře i polistopadové radikálně tržní transformace. Tyto změny se sice povětšinou dotýkaly celé společnosti, avšak právě v městském prostředí, jež se mezitím stalo bydlištěm většiny obyvatelstva, byly v dějinném období od středověku po současnost nejmarkantnější.

Každá transformace ale pro městskou společnost vždy představovala jisté ohrožení, které mohlo vyústit v úspěšnou racionální reakci, nebo také úpadek či zánik. Moderní města čelí v dnešní době nejrůznějším výzvám: politickým, hospodářským, sociálním a ekologickým. Cílem knihy Město jako laboratoř změny je ukázat, že spojením pohledů nejrůznějších odborných disciplín (archeologie, historie, sociologie, politologie či klimatologie) můžeme nahlédnout historické kořeny současných problémů, odpovědně přistupovat k budoucnosti. Na odolnost města autoři této knihy pohlížejí v historické perspektivě, neboť jsou přesvědčeni, že se moderní město může z minulosti poučit. Odpovědi na výzvy hospodářské, sociální, politické či ekologické musí být nejen neotřelé, ale i mnohotvárné. Nelze sázet na jednu kartu, jak se dnes mnohdy činí. Město i nadále zůstává laboratoří změny, v níž se mohou nejrůznější obory setkávat a obohacovat, přinejmenším tak, jak se o to pokouší naše kniha.

Rozpolceného mafiánského bosse Petra Štarcha čeká nejhorší rok v životě. Cesta za mocí a vysněným rájem se mění ve strmý pád do pekla.
Štarch pomáhá nejlepšímu kamarádovi Luboši Ostrému zprivatizovat velkou továrnu. Jenže o miliardový majetek má zájem i mocný a nemilosrdný oligarcha, který jde přes mrtvoly.
Plachý drogový překupník Zolo Čonka rozšiřuje svoje impérium a sní o mezinárodním byznysu. Naráží na překážky, ze kterých tou největší mohou být jeho vlastní bratři.
Zkorumpovaný úředník Alexander Vokoš rozehrává čím dál nebezpečnější hru a proniká až k všemocnému premiérovi, který ztrácí půdu pod nohama.
Pěšáci Bobo a Tlapa se snaží přežít v kulminujícím šílenství devadesátých let, kde jsou výbuchy a střelba doslova na denním pořádku.
Všichni zažívají černý rok, který se pro ně lehce může stát posledním. Toužili po lepším životě, vlivu a bohatství, ale dostanou jenom násilí, smrt a temnotu.

Velkolepé kriminální drama s prvky thrilleru od mistra napětí Jozefa Kariky.

Nenechte si ujít největší slovenský román za padesát let.

Caterinu, čerkeskou princeznu, unesli v horách na Kavkaze, kde ji prodali do otroctví a poslali do Benátek. Tam potká mladého notáře Piera da Vinci, který ji z otroctví vysvobodí. A právě o Caterině vypráví tato historická fikce.
Caterina byla divoká a nezkrotná, svobodná jako vítr. Její život se odehrával mimo čas a zdálo se, že už od mládí sliboval zářnou budoucnost. Její neuvěřitelná cesta začíná v Tanais, poslední benátské kolonii na ústí Donu, a vede přes Černé a Středozemní moře. Vidí Konstantinopol v předvečer tureckého dobytí, Benátky zázračně plující na hladině moře a Florencii v celé renesanční kráse, kde najde útočiště. V rodině da Vinci znovu pocítí svobodu a důstojnost jako žena i lidská bytost.
Jednoho ze svých synů miluje více než svůj vlastní život. Ví, že i on ji miluje stejně. Chce mu dát vše, co má: svou nekonečnou lásku k životu, ke tvorům a ke svobodě. Jméno toho dítěte známe všichni: je to Leonardo. Caterinin příběh je příběhem mnoha z nás, je to skutečný příběh lidství.

„Doslova literární zemětřesení, které odkrývá tajemství původu Cateriny, matky Leonarda da Vinci.“
– Le Figaro

„Román, který vzbudil celosvětový zájem.“
– LʼEspresso

„Úsměv Cateriny má něco z románů Maggie O’Farrellové, ale atmosférou je více zakořeněn ve středomořském prostředí. (…) Román nejenže interpretuje dílo a život Leonarda da Vinci, ale také přehodnocuje obraz renesančního období, které se často považuje za éru lehkomyslnosti a radosti.“
– El Mundo

„Historie protkaná životy obchodníků a řemeslníků – cestování, obchod, války a otroctví. Přední světový odborník na renesanci a znalec renesančních rukopisů v románu Úsměv Cateriny využívá svých nejnovějších objevů k rekonstrukci příběhu Cateriny, matky Leonarda da Vinci.“
– Babelio

„Kniha spojuje akademickou esej, historický dokument a prózu, čímž čtenářům ukazuje, že renesance nebyla utopií kultury, umění a bohatství.“
– La Sexta

Vydání knihy podpořilo Centrum pro knihy a četbu italského Ministerstva kultury.