Po šestileté přestávce od posledního případu komisaře Adamsberga se s tímto charismatickým kriminalistou setkáváme znovu, tentokrát v jedné bretaňské vesnici zvané Louviec, kde ho čeká další složité vyšetřování. V Louviecu je postupně zavražděno několik lidí dosti podivným způsobem a zdánlivě bez motivu. Zdejší obyvatelé věří, že vraždy ohlašuje přízrak, přicházející sem z nedalekého hradu Combourg, kde koncem 18. století prožíval strastiplné dětství pod knutou despotického otce budoucí velikán francouzského písemnictví François-René de Chateaubriand. V Louviecu dnešních dní žije jeho dokonalá kopie – vzdálený potomek stejného příjmení, na něhož padne podezření z vražd. Důkazy hovoří proti němu, a jelikož je ve hře slavné jméno, je vyšetřování sledováno přímo ministrem. Jen Adamsberg v Chateaubriandovu vinu nevěří a jako obvykle řeší spletitý případ po svém, „na balvanu“, tedy na horním kameni dolmenu, na němž lehává a trpělivě vyčkává, až se mu z hlubin bahnitého dna mysli vynoří zasuté myšlenky, které ho navedou správným směrem. Ani tentokrát jeho metoda nezklame.

Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít.

Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Vítězný román Mezinárodní Bookerovy ceny 2023

„Georgi Gospodinov je opravdu jedinečný spisovatel. Sleduji jeho dílo od samotného počátku a jsem si jistá, že málokdo umí tak skvěle skloubit poutavý námět, bohatou fantazii a bezchybnou techniku psaní.“
― Olga Tokarczuková, nositelka Nobelovy ceny za literaturu

„Gospodinova vize zítřka je noční můra, z níž se musí Evropa vzbudit.“
― The Times

„Navýsost aktuální… Zábavné, absurdní, ale i děsivé.“
― The Guardian

„Originální fantazie o evropské politice… ‚Historie je pořád živá‘, píše Gospodinov, a s důvtipem poukazuje na násilí, které minulost páchá na přítomnosti.“
― The New Yorker

‚Gospodinov je jedním z nejpopulárnějších současných bulharských spisovatelů, je to umělec nostalgie. Podobně jako Orhan Pamuk a Andreï Makine se ve svých knihách zabývá pamětí, jejími dvojznačnými radostmi a melancholickým půvabem… Složitý, ale obohacující román vrcholí obrazem Evropy na pokraji obnoveného konfliktu – abstrakcí, které nedávné události propůjčily hrozivou sílu skutečnosti.“
– The Wall Street Journal

Vydání knihy podpořil Národní kulturní fond Bulharska.

Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny. Obsahuje nestarší dochované ukázky tvořivosti, myšlení a cítění původních národů na území dnešního Mexika. Umělecká tvorba prehispánských Nahuů, jež se rozvíjela v podobě zpěvů a tanců, byla zahalena do množství symbolů, jež jsou dnes z velké části převedeny do srozumitelné podoby.

Ukázka :
Svého srdce ptám se,
kde krásné voňavé květiny najdu?
Koho se zeptám?
Snad zeptám se krásného kolibříka,
kolibříka barvy nefritu?
Či motýla barvy zacuana zeptat se mám?
Neboť oni znají,
oni vědí, kde raší krásné
voňavé květiny

Trojice žen, z nichž každá má tajemství, jež se snaží uchránit – před světem, před druhými dvěma, před sebou samou. V jejich stopách vrahové, před nimiž není úniku… a také mladík Tikat, jenž viděl svou milou zemřít a vstát z mrtvých. Jejich osudy se nezvratně propletou v odlehlém hostinci, kde se pronásledované setkají s těmi, kdo jim jsou na stopě. Krčmář Karsh nemůže dělat nic jiného než zdráhavě přijmout, že se pod jeho střechou odehrají nadmíru dramatické události. Ale teprve když se k nim připojí kdysi mocný muž, objeví se před ženami jejich skutečný úkol. Jeho splnění může být zhoubou pro všechny zúčastněné, neboť ten, který v minulosti byl jejich učitelem, ten, který býval největším z mágů, se nyní potácí mezi životem a smrtí. A pouze ony ho mohou zachránit před protivníkem, kterého nedokázala porazit ani sama smrt.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.

Bast je mistrem směnného obchodu. Vyjednávání, jak výhodně dostat něco za něco, je pro něj
stejně přirozené jako dýchání. Sledovat ho při tom je jako sledovat umělce při práci. Jenže i mistr
tesař se někdy utne. Když Bast přijme dar a získá cosi zadarmo, celý jeho svět se převrátí vzhůru
nohama, protože on moc dobře ví, jak obchodovat – ale neumí dlužit.
Sledujte nejoblíbenější postavu slavné Kroniky Královraha v průběhu jediného dne při jejích nadpřirozených kouscích, úkladech a úskocích. Buďte svědkem toho, jak se lehkým tanečním krokem
vrhá do nejsvízelnějších problémů a následně se z nich jako zázrakem zase vymaní. Jak hledá a nachází starodávné cesty k tvoření a ničení. Následuje srdce, i když rozum mu velí něco jiného. Konec
konců, proč si dávat pozor, když pak přijdete o veškeré napětí a potěšení?

Proč finanční bubliny propukají tak rychle? Proč se některá videa na internetu stávají „virálními“ a některé dezinformační kampaně jsou tak efektivní? Proč je tak náročné vyrovnat se s šířením nových onemocnění, jako je SARS nebo covid-19? A přenášejí se některé formy chování, jako je kouření, násilí či jednání vedoucí k obezitě, podobným způsobem jako nakažlivé choroby? Rozsáhlé epidemie – virů, módních vln či idejí – se dnes šíří rychleji než kdy dřív. Jakými pravidly se řídí a co nám říkají o naší společnosti? Britský epidemiolog a matematik Adam Kucharski zkoumá široké spektrum nákaz – od nemocí, finančních krizí, násilí, manipulací na internetu či počítačových virů přes populární myšlenky a politické postoje až po lidové pohádky – a přesvědčivě dokládá, že pochopit fenomén nákazy je klíčem k porozumění modernímu světu.

Soubor Tolkienových esejů Netvoři a kritikové nabízí jedinečnou příležitost poznat autora Hobita a Pána prstenů z méně známé stránky: jako učence zabývajícího se starou anglickou literaturou a jazykem; a pochopit, jak ho jeho bádání dovedlo k sepsání úchvatné ságy o Středozemi. Většina těchto textů byla původně přednáškami, nejde tedy o suché vědecké rozklady, ale pojednání přístupné všem pozorným čtenářům.
Hned dva texty v knize se zabývají staroanglickým Béowulfem, další pak rytířskou básní Pan Gawain a Zelený rytíř. Nejrozsáhlejším a nejznámějším textem knihy je esej O pohádkách, z nějž se čtenář dozví mnohé o Tolkienových názorech na povahu fantastického žánru. K Tolkienově beletristické tvorbě se váže i esej Skrytá neřest, pojednávající o zálibě ve vytváření fiktivních jazyků.

Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Český překlad proslulého a sběratelsky ceněného sedmisvazkového díla o českých hradech Böhmens Burgen, Vesten und Bergslösser z poloviny 19. století. Cyklus je uspořádán na rozdíl od původního německého vydání do pěti svazků po jednotlivých krajích. Důraz je kladen na vysokou kvalitu reprodukce nádherných rytin, pro které je dílo obzvlášť ceněno.