Děj bestselleru Da Vinciho kód, odehrávající se na skutečných a konkrétních místech především v Paříži, Londýně a Edinburghu, může inspirovat své čtenáře k návštěvám těchto míst při jejich turistických výpravách. Každé důležité místo i klíčový moment v ději má v tomto praktickém průvodci své vlastní heslo uvozené patřičným úryvkem z románu. Netradiční průvodce, vycházející z románu, ponechává prostor i čtenáři, který si může zaznamenat vlastní postřehy a pozorování a porovnat si je pak s Brownovou prózou. Grafická úprava napodobuje slavné deníky samotného da Vinciho. Součástí knihy jsou i dobové mapy.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

První část trilogie sleduje, jak se díky čaroději Gandalfovi zformuje společenstvo, složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů, které má Froda na jeho cestě doprovázet, jak začne cesta společenstva a jak se posléze kvůli moci prstenu a snahám nepřátel společenstvo rozpadá…

Přání se mají plnit, a také do třetice všeho dobrého a zlého, či třikrát a dost. Toho všeho si je dobře vědom populární americký autor Robert Fulghum. Ve třetím svazku jeho Třetího přání, románové pentalogie – Třetí přání, Třetí přání 2. Zbytek příběhu (skoro) – vezme dosavadní vyprávění velmi nečekaný obrat. Do děje vstupuje možná fiktivní čtenářka románu, aby možná fiktivnímu autorovi, který nechal svou hlavní hrdinku Alici na konci čtvrtého dílu zemřít, předvedla – neb je herečka a jmenuje se Alice-Alice – svoji verzi jeho románu, jak jej četla a vnímala ona. Příběh je teď zcela v jejích rukou, a ona doplňuje chybějící místa v románu. Zároveň se rozvíjí její románek s autorem.

V knize Andělé a démoni americký spisovatel Dan Brown poprvé představil postavu harvardského symbologa Roberta Langdona, který se pak znovu objevuje ve světovém bestselleru Da Vinciho kód. Langdon je při návštěvě Evropy povolán k případu rituální vraždy, k jejímuž objasnění může přispět díky své znalosti v oboru kódů a šifrování a dějin tajných společností.
Ve špičkovém švýcarském výzkumném ústavu CERN je nalezen brutálně zavražděný vědec.

Umberto Eco v této práci analyzuje jednotlivé podoby kultury a pseudokultury a jejich přijetí „konzumentem“.
Jak dochází k tomu, že právě v těch strukturách, v nichž fungujeme, přestává být strategie touhy neutrálním nástrojem, který je tu od toho, abychom byli všichni šťastní a veselí? Jelikož se nás ani nedotklo tušení, že něco takového by vůbec bylo možné, stává se naše vlastní práce jakousi negativní utopií, deskripcí děsivé industriální krajiny, obydlené šťastnými a nezodpovědnými roboty. Cesty hledání opravdové skutečnosti jsou sami o sobě literárním dobrodružstvím vedoucím nás skrze jednotlivé obory lidské iracionality. O tom je tato kniha. Zkrátka kniha, nad kterou opravdu neusnete.

Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.

Kniha líčí první dobrodružství uznávaného harvardského symbologa Roberta Langdona, budoucího hrdiny knihy Da Vinciho kód. Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.
Exkluzivní provedení s ilustracemi, fotografiemi a nákresy symbolů i pamětihodností zmiňovaných v textu.

Kniha líčí v první části historii Osvětimi jako původně německého města založeného v roce 1270, nastiňuje její dějiny v době trojího dělení Polska v 18. století a přes zaznamenání jejího místa v germanizačních plánech 19. století dospívá k neblahému vyvrcholení osvětimské historie ve 20. století. V druhé části knihy pak její autoři s velkou přesností dokumentují zrod a expanzi osvětimského vyhlazovacího komplexu, popisují organizaci a průběh masového vyhlazování Židů a věnují se i poválečné proměně Osvětimi v památník židovského utrpení za 2. světové války. Obsáhlá práce autorské dvojice Debórah Dwork a Roberta Jan van Pelta, která současně hledá odpověď na otázku, jak se mohlo stát normální město jedním z center nacistického teroru, představuje jeden z milníků současné světové historiografie šoa.

Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.

Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?