Mladá japonská autorka Hitomi Kaneharová (1983) získala za svůj první román Hadi a náušnice v roce 2003 dvě prestižní japonské literární ceny. Kniha vzbudila doslova senzaci.
Jedná se o vzrušující současný příběh tzv. ztracené generace japonské mládeže, který líčí vzájemné vztahy bizarního milostného trojúhelníku, svým způsobem rebelujícího proti japonské konzumní společnosti. Román je napsán svěžím jazykem. Od začátku do konce udrží čtenáře v napětí, přičemž šokuje nepřetržitým sledem jednotlivých scén plných násilí a sexu v kontrastu s jemným, až lyrickým líčením postupného prohlubování křehkého milostného vztahu mezi hosteskou Rui a punkerem Amou. Podrobně jsou v knize vylíčeny postupy při tetování a zavádění piercingu.

Osud pittsburskému rodákovi Augustenu Burroughsovi nadělil dvojí – neuvěřitelně bláznivý život a mimořádný vypravěčský dar. Autor dokázal obojí skloubit tak, že sobě zachránil zdravý rozum a čtenáře vyléčil z pocitu, že už nelze o ničem novém – zvláště pak o vlastním životě – nijak nově psát. Vybrané epizody svých pubertálních let strávených v Massachusetts líčí s dovednou lehkostí a svérázným vtipem, jako by se ve dvanácti letech neocitl v domě potřeštěného psychiatra, kam ho odložila jeho duševně nemocná matka, ale žil úplně normálně. S naprostou samozřejmostí vypráví, jak nechodil do školy, hrál si s přístrojem na elektrošoky, důvěrně se přátelil s pedofilem, krotil blázny a v rámci své absolutní svobody zažíval nejneskutečnější příhody. Svižné vyprávění nabízející inteligentní zábavu prostou pitvorného humoru lze číst i jako návod na to, jak si za všech okolností uchovat duševní zdraví.

Dva temné příběhy osudové lásky na pokraji a dně společnosti. Oba vycházejí z autorových mnohdy bolestných zážitků. V Podzemnících provádí autor čtenáře jazzovými kluby i lacinými podniky San Francisca, kde prožívá krátké milostné dobrodružství s černou dívkou Mardou. Druhá novela se odehrává v Mexiku a vypravěč líčí svůj beznadějný vztah k prostitutce a narkomance, již přezdívá Tristessa.

Závěrečný díl trilogie Bouře na Nilu, jejíž děj se odehrává se starověkém Egyptě. Faraon Smenchkare zemřel. Intriky kněží a vojevůdců vynesou na trůn mladičkého Tutanchamona, jemuž ještě není ani deset let. Boj o moc však nekončí: slaboučký chlapec má být obrazem živého boha. Chlapec je však silnější, než se zdá. Obnoví starý Amonův kult, ale později propadne mystickému blouznění a v celé zemi dává stavět sochy bohů k vlastnímu obrazu. Jeho jediná spojenkyně, mladičká královna Anchesenpaamon, ví, že nejdůležitější je stabilita země. Co se stane, jestliže Tutanchamon zemře?

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

V druhé části sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého společenstva prstenu. Hobiti Frodo a Sam s prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, sledováni obojakým Glumem, který touží po prstenu. Druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn, kteří chtějí hobity zachránit. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.

Autor se ve své knize zabývá problémy, které jsou jemu osobně blízké, z čehož vyplývá také entuziasmus, s jakým je podává. Ale nevynechává ani ty zásadní, jako například Wilesův důkaz Velké Fermatovy věty, problému nevyřešeného po více než tři století. Další problémy, o kterých se v knize pojednává, jsou například věta o čtyřech barvách, nejnovější vývoj teorie uzlů, teorie chaosu a kvantové šifrování. Člověk se zájmem o matematiku má jen málokdy možnost dočíst se o výzkumech méně než sto let starých. Stewart takovou možnost nabízí a poutavě vysvětluje podstatné myšlenky nejnovějších trendů a objevů, aniž by bylo třeba znát hluboké teorie, na kterých jsou postaveny.
Kniha vyšla poprvé v roce 1987 a od té doby, jak přibývaly vyřešené problémy a důležité objevy v matematice, byla několikrát doplněna a přepracována.

Kniha francouzského medievalisty Jacquese Heerse je věnována středověké karnevalové kultuře a středověkému vztahu k zábavám a slavnostem. Rozsáhlou pozornost autor věnuje církevním slavnostem a jejich významu pro každodenní prožívání křesťanské víry. Vedle svátků a slavností, které stály na pomezí mezi laickou a církevní kulturou, ale ve středověku existovaly i ryze světské slavnosti, svátky bláznů, karnevaly, jimž věnuje Heers největší pozornost. Na základě především francouzských pramenů se mu podařilo zachytit jejich pestrou podobu, v níž někdy dominovaly děti, jindy naopak tělesně postižení či blázni. Samostatnou pozornost pak věnuje kategorii blázna, i dvorského blázna, ve středověké společnosti, jež této postavě často přisuzovala divotvorné a magické vlastnosti.

Českým čtenářům se již dostala do rukou kniha „Skříňka s démonem“, která začíná Keseyho propuštěním z vězení, kde autor v roce 1967 strávil šest měsíců kvůli obvinění z držení marihuany. Během pobytu v kriminále vznikly Zápisky z lochu, v nichž se mísí záznamy bizarních snů s ještě bizarnějšími rozhovory mezi vězni, s dopisy ženě, anekdotami a básněmi, a vznikají tak výmluvné portréty spoluvězňů i dozorců. Obraz života vězeňské komunity, „šílenějšího než v pakárně“, dotvářejí pestrobarevné koláže. Základem knihy byly poznámkové bloky, které Kesey ve vězení popsal a pokreslil. Při jeho propuštění byly některé ze zápisníků zabaveny a ztratily se, mnohé se ale podařilo zachránit. Po návratu domů Kesey přetvořil náčrtky a zápisky v koláže a uspořádal z nich soubor, který se podařilo vydat až téměř po třiceti letech, kdy dal autor knize její současnou podobu.
Deník je nejen uměleckým dílem literárním, ale i výtvarným, a navíc slouží jako sonda do myšlení těch Američanů, kteří se v padesátých a šedesátých letech nechtěli smířit s americkou vnitřní ani zahraniční politikou.

Příběhy o dávných bozích, elfech, skřítcích i lidech se dodnes vyprávějí především na irském venkově, kde tato tradice vyprávění lidových příběhů zůstává stále živá. Lidé věří, že existují magická místa, kudy lze vstoupit do země kouzelných bytostí a kudy občas tyto bytosti přicházejí do našeho světa. O setkáních s bytostmi Sidhe se vypráví nepřeberné množství příběhů a v této knize vám nabízíme alespoň malý zlomek z obrovské pokladnice pohádek a mýtů smaragdového ostrova.

Rozsáhlá historická práce o dějinách templářského řádu od jeho prvopočátků spojených s ideou křížových výprav až po jeho skandální zrušení na počátku 14. století představuje doposud nejrozsáhlejší a nejpodrobnější práci o dějinách templářského řádu ve středověku. Na základě všech dostupných pramenů v ní autor analyzuje zrod idey „nového rytířství“ v souvislosti s vyhlášením křížových výprav a samotné počátky templářského řádu. Detailně sleduje dějiny řádu v Palestině a Sýrii ve 12. a 13. století, přičemž klade velký důraz jak na vnitrní život řádu, tak na jeho koexistenci s pohanským obyvatelstvem a zkoumá mocenské rozšiřování vlivu templářů po Evropě, jejich zásahy do nejvyšší politiky a spolu s tím i způsoby jejich úspěšného ekonomického podnikání.