Takřka pohádkové vyprávění o cestě španělského pastýře za zakopaným pokladem, vycházející z příběhu o splněném snu ze sbírky Tisíc a jedna noc, je zároveň výzvou k naplnění vlastního osudu i poznáním posvátnosti světa, v němž žijeme. Na cestě za oním dvojím pokladem, plné zkoušek a důležitých setkání, je třeba dbát všech znamení a s neustálou trpělivostí a odvahou (jako alchymista sledující proměnu obyčejného kovu ve zlato) přetvořit samu svou osobnost.
Speciální ilustrované vydání románu Alchymista – největšího brazilského bestselleru všech dob, který byl dosud přeložen do 34 jazyků a prodalo se ho na 10 milionů výtisků – vychází při příležitosti dvacátého výročí prvního vydání.

Strhující příběh inspirovaný vlastními dětskými zážitky i u nás oblíbeného autora Citu slečny Smilly pro sníh. Román Až nadejde čas vypráví příběh tří žáků na jedné soukromé škole v Kodani na začátku 70. let. Tyto děti, navíc poznamenané úzkostí a těžkými zážitky z výchovných ústavů, zjistí, že za tuhým autoritativním režimem, který na škole vládne, se skrývá dalekosáhlý plán, a rozhodnou se jej odhalit. Kniha, inspirovaná autorovými vlastními zkušenostmi ze školních let, je nelítostnou obžalobou odlidštěného a byrokratického výchovně–vzdělávacího systému, jaký tehdy v Dánsku fungoval. Román vyvolal vášnivé veřejné diskuse, poněvadž většina Dánů žije v přesvědčení, že jejich školství je lidské, laskavé a rozumné. Peter Hǿeg v tomto románu opět, i když zcela novým způsobem, rozvíjí svá životní témata a i tato jeho v pořadí čtvrtá kniha (vyšla v roce 1993) zapůsobí strhujícím příběhem, jazykovým mistrovstvím a uměleckou přesvědčivostí, které jsou jejich autorovi vlastní.

Třetí díl fantasy trilogie Ohnivý vítr, která si už v mnoha zemích světa získala bezpočet nadšených mladých čtenářů.

Světu vládne krutost. Mantové opouštějí rozvaliny Panství a vydávají se na cestu do vlasti. Brzdí je spousta překážek: hlad, nepřízeň počasí i zuřiví nepřátelé. Domů je může dovést jen Ira Hathová, ta však rychle slábne… Orlička se bojí toho, co je doma čeká. Bojí se, jak to zapůsobí na její matku, i narůstajícího pocitu osamělosti. A Střílek musí svému lidu přinést ještě poslední oběť. Nejprve však musí projít výukou u velikého Albarda. A vítr stále sílí…

Výbor 14 povídek amerického romantického prozaika, básníka a esejisty E. A. Poea, považovaného za zakladatele moderní detektivky a hororu, kongeniálně doplňují kresby českého malíře a ilustrátora Aléna Diviše. V životě i tvorbě obou umělců najdeme mnohé paralely. Oba spojují dramatické životní osudy završené osamělou smrtí v hmotném nedostatku, oba měli zálibu v baladických příbězích s tajemnou atmosférou a také v jejich charakterech lze vystopovat shodné rysy. Tato lidská i umělecká spřízněnost patrně inspirovala Diviše k vytvoření rozsáhlého souboru čítajícího přes šedesát kreseb spojených se spisovatelovými povídkami. Ty se sice dočkaly řady reedic a výborů, ale s Divišovými ilustracemi vycházejí poprvé, a to po více než padesáti letech od jejich vzniku.

Když do zrcadel Yaelina bytu vtrhnou stíny, hrdinčin život se promění v neslýchanou noční můru. Jak se může v zrcadle objevit stín, aniž je v místnosti kdokoli přítomen? Kdo jí posílá na obrazovku počítače záhadné zprávy, aniž je připojena na internet? Kdo jsou ty bytosti, které o sobě tvrdí, že žijí v pařížském podzemí a zrcadla jsou jejich okny? Má se bát o život? Yael a Tomáš, kanadský novinář, uvíznou v podivném soukolí. Esoterismus, tajné kódy, tisícileté sekty…

Maxime Chattam (narozen 1976), nový mistr francouzského thrilleru, nás vtáhne do děsivého závodu s časem a se smrtí, a přinutí nás, abychom se na naši dobu, na nové zákony potlačující svobodu, na geopolitická tajemství, na manhattanská dvojčata a na „prapodivné, někdy přímo šílené shody okolností“ v soudobých dějinách podívali docela jinýma očima.

Pro soubor třiačtyřiceti filozoficky laděných minipovídek nizozemského praktického lékaře, básníka a spisovatele jsou příznačné půvabná poetika, přemýšlivost, ironie, humor, absurdní logika a hra s konkrétními i přenesenými významy. Autor v leckdy groteskních, tragikomických příbězích ukazuje na vztahu dvou babek lásku na pozadí chátrání, stáří a smrti, lásku zbavenou romantických představ a klišé, lásku s jejími jistotami i nejistotami. S Tellegenovou knížkou Veverčák a mravenec (Cinemax, 1998), určenou nejen dětem, se měli možnost seznámit i čeští čtenáři.

Krajina a paměť je jedinečná historická kniha, která se naprosto liší od všech ostatních. Skrze řadu svěžích barevných výletů prostorem a časem zkoumá a přepisuje náš vztah ke krajině kolem nás, způsob, jakým ovlivnila naši kulturu a představivost, a to, jak jsme ji naopak my přetvářeli, aby splňovala naše potřeby. Autor neústupně sleduje cestu přírodního mýtu časem a předkládá ji čtenářovu oku s originální imaginací, humorem, drzostí, vášní a hlubokou erudicí.
Schama nestaví svou argumentaci na žádné konvenční historické metodě. Namísto toho ji buduje prostřednictvím řady téměř poetických příběhů a dojmů, které stále silněji dosahují fascinujícího účinku velkého románu.

Vzpomínky na Rudolfa Margolia nejsou jen životopisem vládního činitele a jednoho z členů KSČ, kterého mateřská strana odstranila ve vykonstruovaném procesu. Jsou i dějinami Margoliusovy rodiny a kronikou dějinných událostí, které rodinu ovlivňovaly. Nabízejí osobní pohled na absurdní drama politických procesů i na to, jak se komunistická moc podepsala na každodenním životě Čechů.

Druhý díl fantasy trilogie, která si už v mnoha zemích světa získala bezpočet nadšených čtenářů. Uplynulo pět let. Město Aramanth je vlídnější – a slabší. Když na ně udeří bezohlední vojáci Panství, vypálí je a Manty odvlečou do otroctví. Orlička Hathová je vyrvána ze své rodiny, odtržena od svého milovaného bratra Střílka a přísahá pomstu. K pomstě se připravuje i Střílek. Objevuje v sobě schopnosti národa Zpěváků a ty mu pomůžou v boji proti nepochopitelné síle, která otrokářskému národu vládne.

Kniha kapucína Martina z Kochemu (1634–1712), která bývá někdy označována za jediný český barokní román, působila na celé generace lidových čtenářů, formovala jejich myšlení a hodnotové systémy, dávala impulzy pro nejrůznější podoby a formy lidové zbožnosti a ovlivňovala podobu některých her lidového divadla. Dílo vzniklo v německé verzi v 70. letech 17. století a u našich předků mělo obrovský úspěch; do češtiny jej přeložil kapucín Edelbert Nymburský v 90. letech téhož století z první dnes již v podstatě nedostupné originální verze. Spis představuje mimořádně důležitou spojnici mezi německou, českou a maďarskou raně novověkou venkovskou a maloměstskou společností. Do přelomu 19. a 20. století vyšel v desítkách vydání, ale jeho moderní kritická edice vychází poprvé.