První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.
První díl rozsáhlé románové fantasy trilogie. V paralelním světě podobném tomu našemu žije dvanáctiletá Lyra. V jejím světě má každý člověk daemona, který ho provází po celý život a je jakýmsi vnějším zpodobněním jeho povahy, a žijí tu i jiné podivuhodné bytosti, například mluvící medvědí kyrysníci nebo půvabné divoženky létající na borových větvích. Lyra s jejich pomocí putuje daleko na sever, aby zachránila svého kamaráda Rogera a další děti, které unesli obávaní Vrahouni. Na cestě ji provází aletheometr, přístroj podobný zlatému kompasu, který tomu, kdo s ním umí zacházet, odpoví na každou otázku.
Nejvýznamnější současná kanadská spisovatelka převypráví svoji verzi Homérova mýtu o příslovečně věrné manželce Odyssea Penelopě, která na svého muže čekala dvacet let. Čerpala i z ústní a místní tradice a soustředila se na vyprávění o Penelopiných rodičích, jejím životě před svatbou a svatbu, jakožto i na skandální zvěsti, které o ní kolovaly. Po tisíciletí bývá dávána za vzor věrné manželky, která i přes četné nabídky mnoha ctitelů počkala na svého muže. Ten po návratu nejen že zabije všechny nápadníky, ale kupodivu i dvanáct Penelopiných služebných. Atwoodová se rozhodla vtipně a napínavě tuto starověkou epizodu podat a zcela po svém objasnit, co mohla mít Penelopa ve skutečnosti za lubem.
Vychází v rámci mezinárodního projektu Mýty.
Vzpomínky významného fyzika na začátky akademické dráhy, kdy se setkal s Richardem Feynmanem.
Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století. Ukazuje, že žijeme ve zlaté éře kosmologie: astronomické observatoře a družice poskytují záplavu unikátních dat, zatímco teoretikové čím dál odvážněji spekulují o zrození našeho kosmu, existenci paralelních světů, cestování v čase i o konečném osudu vesmíru.
Tom Robbins tentokrát nepřichází s novým románem, ale s knihou, která potěší zejména autorovy skalní fanoušky – se souborem časopiseckých článků, básní, úvah a drobných beletristických textů. Vzdává tu poctu svým hudebním (The Doors), literárním (Thomas Pynchon) i lidským idolům, a v úryvcích z rozhovorů dává nahlédnout do své autorské kuchyně. Přestože tyto drobné útvary povětšinou nevznikaly jen tak, nýbrž na objednávku, není těžké z nich vyčíst, na jakých teoretických základech staví Robbins barevné cirkusové stany svých románů; dokládají, odkud se vzala stylová virtuozita a kdo tvaroval vyhraněný světonázor tohoto mistra košaté metafory. Ti, kdo Robbinsovo dílo znají podrobně, mohou v textech s potěšením hledat zárodky budoucích postav a příběhů jeho knih.
Strhující autobiografické vyprávění muže, jenž v roce 1941 vyvázl z masakru, během něhož za jediný den padlo pět tisíc obětí.
Třetí část úspěšné série nahlížející z nezvyklého úhlu rodičovské starosti s batoletem. Malý prevít, který v předchozích dílech šikanoval a zcela zotročil své rodiče a domácí kočku, musí čelit nové výzvě, jež ohrožuje jeho dosud výsadní postavení: nyní proti němu nestojí jen On a Ona, ale také nový sourozenec. Jak se náš malý hrdina vyrovná s novými protivenstvími? Nepochybně jako pravý prevít! Někdo bude škaredě litovat, ale to už bude pozdě!
Zbrusu nová kniha esejů mapuje, o čem Robert Fulghum přemítá v současnosti. Proslulý americký autor esejistických knih i románové pentalogie Třetí přání, který nemá televizi, mobilní telefon ani e–mail, si přece jen založil webovou stránku (www.robertfulghum.com), na níž pravidelně zveřejňuje ve svém deníku krátká zamyšlení nad věcmi, které ho v životě, při psaní a na cestách potkávají. Robert Fulghum vybral ty nejzajímavější postřehy, příhody a témata a upravil je pro knižní vydání v duchu knih, kterými se jako spisovatel v 90. letech proslavil.
Po „existenciálních westernech“ Všichni krásní koně (č. 1995) a Hranice (č. 1997) vydal sedmdesátiletý, cenami ověnčený americký spisovatel Cormac McCarthy v r. 2005 své další románové dílo – Tahle země není pro starý, žánrově označované za „morální thriller“.
Jeden muž najde šťastnou náhodou na poušti v kabele pohádkovou hotovost, výsledek války drogových gangů. Od té chvíle ho i s jeho manželkou, která se odjede skrýt ke své matce, začne pronásledovat ten, kterému peníze patřily, a všem třem je na stopě celkem stoicky uvažující šerif – těm dvěma chce život zachránit, třetího dopadnout. Netradiční detektivní příběh ve stylu „noir“ z texasko-mexické hranice se ve svém průběhu plní policistovými meditacemi na téma láska, krev a občanská povinnost. Cormac McCarthy bývá označován za jednoho z nejtemnějších žalobců současného stavu americké společnosti.