Třetí pokračování alegorického příběhu líčí další obtížné hledání tajemství kamene, který hrdina Naslouchač kdysi získal od svého dědečka Jemného Flétnisty. Zdá se, že se v podobě fauna s kozlíma nohama ztrácí v hlubokém, temném lese, bloudí a propadá zoufalství. Po mnoha strádáních dochází k přesvědčení, že lidské poznání je nekonečné. Ve světle své pestré minulosti se stává obrazem nesnadno uskutečnitelné lidské touhy po štěstí, poznamenané lží a zlobou, ale provázené i upřímnou touhou po pravdě. Když se Naslouchač před koncem opět setkává s Jemným Flétnistou, zjišťuje, že to, co se dosud o životě naučil, ještě zdaleka není všechno.

Alyho kniha, jež vzbudila nejen v Německu nebývalý ohlas, je věnována obyčejným Němců v letech 1933–1945. Hlavní důraz je v ní položen na sociální aspekty národně socialistického režimu a na jeho snahy získat obyčejné Němce na stranu nacistů. Aly zde systematicky zkoumá zásahy státu do sociální sféry v podobě striktní měnové politiky či sociálního a zdravotního zabezpečení do té doby bezprizorních mas. Protože však nákladnou národně socialistickou sociální politiku bylo třeba z něčeho financovat, věnuje se autor problematice finančních zdrojů. Jejich rozborem dospívá k závěru, že udržet sociální systém 30. a počátku 40. let bylo možné pouze na základě využívání zdrojů z dobytých území, jež byla ekonomicky a hospodářsky vysávána a ruinována, a spolu s tím i prostřednictvím zdanění a zabavení židovského majetku. Z těchto výnosů, stejně jako z výnosů pro Němce výhodných bankovních operací ve vztahu k okolním zemím, profitoval každý loajální Němec, lhostejno, zda se vnitřně ztotožňoval či rozcházel s nacistickou ideologií a propagandou.

Vlna zájmu o minulost přinesla v závěru 18. a první polovině 19. století střední Evropě zvýšenou pozornost o architektonické památky. Tehdy se rozšířila veduta, vyobrazení skutečné či smyšlené krajiny s architekturou. Jelikož zájem neustával ani v polovině 19. století, vydal nakladatel Eduard Hölzel v roce 1864 ve spolupráci s malíři, kreslíři a litografy Augustem Haunem, Františkem Kalivodou a Edvardem Heroldem soubor osmačtyřiceti litografií pod názvem “Malerisch-historisches Album des Königreichs Böhmen” s průvodním textem Ferdinanda B. Mikovce. Jednotlivé listy zachytily známá i méně známá města, hrady, zámky či místa Čech, jako např. Bezděz, České Budějovice, Český Krumlov, Karlovy Vary, Karlštejn, Loket, Mariánské Lázně, Náchod, Osek, Prahu, Rábí, Sloup, Tábor, Vyšší Brod, Zvíkov, Žebrák a Točník a Zvíkov. Vznikl tak významný soubor, ceněný pro výtvarné zpracování a věrné zachycení všech míst do dnešní doby.

Po básnické prvotině Nucený výsek (2003) a prozaickém debutu Und (2005) vychází sbírka širokoúhlých, narativních básní, v nichž Rychlý člověk v návalu siderodromofilie zpytuje svůj pocit domova ve vlaku do Říma. Rozum a cit zde dávají v rytmu kankánu na okamžik zahlédnout pod zřasenou sukní jindy tolik skrývanou pošetilost a cynismus.
Knihu doplňuje CD se zvukovými nahrávkami básní čtených autorem za doprovodu skupiny Siderodrom.
Ilustrované vydání s využitím obrazů Michala Singera.

Kniha je věnována problematice počátků, rozvoje a doktrinální podoby katarské herze. Autorem v ní detailním způsobem sleduje konstruování obrazu katara jako dualistického heretika inkvizitory 13. století, šíření jejich představ mezi reprezentatny církve a kontaminaci učeneckých představ a laických názorů.

Kniha, popisující trasy podle zhruba 30 pražských potoků, navazuje na ukončený seriál, který vycházel před rokem 2006 v časopise Cykloturistika a který byl věnovám cykloturistice podél pražských vodních toků. V roce 2005 byly spuštěny internetové stránky věnované této problematice: www.praha-mesto.cz/podelpotoku, jejichž vznik inicioval a zaštítil Magistrát hl.m.Prhay. Jsou určeny především pěším uživatelům a strukturovaně popisují trasy podél jednotlivých potoků a zajímavosti nacházející se v jejich okolí. Pro cyklisty jsou u každé trasy doporučení a rady. Z těchto internetových stránek kniha vychází, ale jejich obsah aktualizuje, rovněž forma je upravena a přepracována pro knižní vydání. Publikaci doprovázejí barevné fotografie popisovaných míst a mapky.

Stručná historie času se stala světovým bestsellerem a byla přeložena do více než čtyřiceti jazyků. Jaká je povaha prostoru a času? Kde se vzal vesmír a kam směřuje? Mohl se na jeho vzniku podílet Bůh? Dá se cestovat časem? Co se stane astronautovi v černé díře? Na takové otázky se pokouší co nejsrozumitelněji odpovědět jeden z nejvýznamnějších vědců současnosti, britský matematik a astrofyzik Stephen Hawking.

Devatenácté století můžeme nazvat nejen stoletím rodiny, ale též stoletím, kdy v habsburské monarchii vyvrcholila snaha měšťanstva o získání tradičních pozic šlechty. Šlechta ze svých pozic ustupovala nerada: bránila se a rozvíjela strategie a taktiky, které jí pomáhaly v tomto boji odolávat. Rodina Mensdorffů-Pouilly, původem starobylá šlechta z Lotrinska, však paralelně zápasí ještě o něco jiného, o přijetí své rodiny do aristokratické společnosti monarchie, o získání předních vojenských a politických pozic a o společenské uznání. Ve svém boji je více než úspěšná, a to díky matrimoniálním strategiím, rodinné soudržnosti i díky hodnotám předávaným v rodině z generace na generaci. Mensdorffové-Pouilly, jejichž osudy sledujeme na pozadí společenského a politického vývoje století, nám tak na příkladu tři generací dokazují, že právě rodinné strategie jsou oním trumfem, který má šlechta v ruce ve svém střetávání se s měšťanstvem.

Vstupte do světa, v němž se odehrává film Zlatý kompas, a poznejte odvážnou dívku Lyru, záhadnou a krásnou paní Coulterovou, lorda Asriela, daemony měnící podobu, obrovité medvědí kyrysníky i dlouhověké divoženky. Objevte kouzelný přístroj alethiometr, který ukazuje pravdu, i podivuhodný Londýn, nad nímž se vznášejí majestátní vzducholodě.

Knižní průvodce světem Zlatého kompasu obsahuje přes dvě stovky filmových fotografií a doprovodných ilustrací, podrobně vysvětluje příběh postav, míst i předmětů z filmu, a je navíc doplněn barevnými samolepkami a papírovými figurkami.

Vzdělaný dominikán, filosof (ovlivněný antikou, Mikulášem Kusánským a Bernardem Telesiem), představitel renesančního hermetismu, básník a komediograf (upálený jako kacíř) ve svých spisech formuluje filosofický a vědecký názor, který představuje vrchol renesančního myšlení. Jeho dvě motta: „Co je to, co je? Je to, co bylo. Co je to, co bylo? Je to, co je. Nic nového pod sluncem.“ a „Nejhlubší magií je umět vytěžit opak poté, co jsme nalezli spojující bod.“ vyjadřují, že ho zajímají především protiklady reality, záhady a dramata života a světa, které chápe jako dynamickou jednotu. Tento zakladatel panteistické přírodní filosofie pobýval roku 1588 také v rudolfínské Praze.