Těsně před první světovou válkou se v jednom švýcarském hotýlku sejdou Wendy, Dorotka a Alenka, jejichž dětské zážitky se staly předobrazem knih Alenka v říši divů, Petr Pan a Čaroděj ze země Oz. Navzájem si odvypráví velmi odlišné (a velmi sexuální, protože tohle je pornografie) verze příběhů, které si s nimi spojujeme. Spolu s dívkami se vracíme k incidentům, které se transformovaly do vyprávění o králičí díře, zemi Oz či Zemi Nezemi…

Ztracené dívky jsou mistrovskou ukázkou komiksové techniky. Melinda Gebbieová i Alan Moore si libují v dobových pastiších, a tak jsou některé kapitoly nakreslené ve stylu Aubreyho Beardsleyho, Egona Schieleho či Alfonse Muchy. V čiré pornografii nemá akce žádné důsledky: žádné děti, choroby, traumata, a žádné vzpomínky. A právě v tomto ohledu se Ztracené dívky od porna zásadně liší: ono to celé je o následcích, nemluvě o válce, hudbě, lásce, žádostivosti, represi a paměti.

Významný britský historik M. Burleigh (narozen 1955) se v jedné ze svých nejoceňovanějších prací zabývá spojením mezi náboženským entusiasmem a primitivními vášněmi rozpoutanými masovým fašismem. Autor nazývá své dílo „Novými dějinami“ zcela oprávněně. Předkládá čtenářům nejen nejsouhrnnější popis třetí říše, jaký kdy v kterémkoli jazyce v jediném svazku vyšel, ale zároveň i originální výkladové dílo, v němž se přímočará narativní historie, přísně analytická vysvětlení a čistý intelektuálně-morální úsudek snoubí s přesvědčivou originalitou. Kniha je výsledkem podrobného historického výzkumu, obsahuje spolehlivá fakta a kritické argumenty, sleduje vývoj nacistického Německa od jeho kořenů a příčin ve výmarské republice, první světové válce a ještě hlouběji. Varuje nás před důsledky mýtu v historii, mesiášskými vládci a utopismem.

Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Představuje nám svět východoevrospkého Židovstva, svérázného etnika, který byl téměř rozprášen rozsáhlou emigrací, pak druhou světovou válkou a holocaustem a jehož zánik dokonal následný exodus do Palestiny a Izraele . Právě díky autorům, jako byl I. B. Singer, se můžeme do zaniklých míst, časů, rodin a osudů opět vrátit a spoluprožít jejich bohatý život.

Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem φ (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto božskou úměru také z hlediska estetiky a architektury. To on dodal zlatému řezu mystický a mytický nádech. Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.

DVD obsahuje dvě díla – NEPOSEDNÉ NOHY a CO JSEM TO PROBOHA UDĚLAL? 1. Dokument NEPOSEDNÉ NOHY mapuje průběh pobytu Roberta Fulghuma v Čechách a také v rozhovorech vedených s režisérem vypráví autor o sobě a o svém náhledu na svět. Námět a režie Petr Slabý. Délka díla 40 minut.2. Záznam představení scénického čtení CO JSEM TO PROBOHA UDĚLAL? v brněnském Ha-Divadle za osobní účasti Fulghuma na motivy jeho knihy, které připravil režisér Lukáš Hejlík v rámci svého projektu Listování. Učinkovali Robert Fulghum, Lenka Janíková, Alan Novotný a Jiří Hrubý. Délka díla 55 minut.

Je to příběh z jiného světa, ale žádný strach, dostanete k němu mapu. Podle slov autora jde o legendu o Hrdinovi, viděnou ze zákulisí, o zkoumání a odhalování světa, o hledání pravdy, skryté v pohádkách a bájích… V první knize začíná Kvothe vyprávět, či spíš diktovat Kronikáři, o svém dětství ve společnosti kočovných umělců, o děsivé smrti svých rodičů rukou bájných Čandrínů, o všem, co zažil jako sirotek v drsném přístavním městě Tarbeanu, prolezlém zločinem, a o těžkých začátcích na Univerzitě, vyučující magická umění, kde se chce dovědět co nejvíc o tajemných vrazích, kteří pro většinu rozumných, vzdělaných lidí vůbec neexistují… Děj knihy se rozvíjí pomalu, ale postupně strhne jako velká řeka, která slibuje moře s pořádným vlnobitím, a čtenář by chtěl hned, teď, číst dál a vědět, jak to dopadlo. Autor románu, Patrick Rothfuss, žije ve Wisconsinu a učí tam na univerzitě. Toto je jeho první román – aspoň to o sobě prohlašuje, ale zní to dost neuvěřitelně.

Je to příběh z jiného světa, ale žádný strach, dostanete k němu mapu. Podle slov autora jde o legendu o Hrdinovi, viděnou ze zákulisí, o zkoumání a odhalování světa, o hledání pravdy, skryté v pohádkách a bájích… V první knize začíná Kvothe vyprávět, či spíš diktovat Kronikáři, o svém dětství ve společnosti kočovných umělců, o děsivé smrti svých rodičů rukou bájných Čandrínů, o všem, co zažil jako sirotek v drsném přístavním městě Tarbeanu, prolezlém zločinem, a o těžkých začátcích na Univerzitě, vyučující magická umění, kde se chce dovědět co nejvíc o tajemných vrazích, kteří pro většinu rozumných, vzdělaných lidí vůbec neexistují… Děj knihy se rozvíjí pomalu, ale postupně strhne jako velká řeka, která slibuje moře s pořádným vlnobitím, a čtenář by chtěl hned, teď, číst dál a vědět, jak to dopadlo.

Obsáhlé, encyklopedicky pojaté dílo z pera dvou odborníků na danou problematiku zachycuje poslední stav vědomostí o významném typu sochařských děl, které se výrazně uplatňují v městských a vesnických prostorech i ve volné krajině. Je zde představeno celkem 165 sloupů a pilířů, existujících i zaniklých, známých i umělecky průměrných. Knihu doplňuje několik set černobílých fotografií a barevná obrazová příloha.

Francis, proklatě chytrý kocour se sametovými tlapkami, je v revíru nový. Když při jedné ze svých průzkumných vycházek narazí na příšerně zřízenou mrtvolu jednoho příslušníka svého druhu, je mu jasné, že zde bude zapotřebí jeho IQ. A tak se kočičí rychlostí rozvíjí před čtenářem napínavý příběh, jenž bere dech – příběh o sériových vraždách a náboženských sektách, o počítačích a kočkách v říji, o scestných myšlenkách a snech o všemohoucnosti. Originální zvířecí bajka odhaluje v strhujícím závěru propastné hlubiny lidské morálky.

Prvotina čtyřiadvacetileté, neobyčejně nadané americké autorky, vzbudila v roce svého vydání, 2006, nebývalý ohlas: nejdříve z důvodů atraktivní podoby jako krásná autorka (mnozí tvrdili, že se jí dostalo takové pozornosti jen kvůli tomu, jak vypadá), a hned vzápětí chválou kritiků za výjimečný talent. Detektivní příběh je napsaný s takovou bravurou pro detail i celkovou koncepci, matení i napětí, a s takovým vtipem, že jej někteří recenzenti označili za příliš „velkolepý ohňostroj nápadů a bonmotů“.

Román je koncipovaný do kapitol nazvaných podle povinné četby z kánonu americké a světové literatury. Hlavní hrdinkou a vypravěčkou je studentka na vysoké škole Blue van Meerová, která pouze se svým otcem (matka zahynula), vysokoškolským hostujícím profesorem jezdí semestr od semestru od školy ke škole, až na jeden celý rok zakotví na prestižní škole St. Gallway (smyšlené) v Severní Karolíně. Zde se Blue stane záhy členkou tajného eltiního spolku studentů vedených profesorkou filmové vědy charizmatickou Hannou Schneiderovou, jejíž život (i smrt) jsou opředeny samými tajemstvími.