Začátek románu zkušené britské spisovatelky ženské literatury je jako vystřižený z běžné reality. Rose Lloydovou, ženu ve středním věku, která žije pokojně s dvěma odrostlými dětmi a manželem v rodinném domě a stará se o zahrádku, její manžel zčistajasna opustí kvůli mladší milence, z níž se vyklube Rosina kolegyně a kamarádka. Co nastane v duši ženy, která zůstane ze dne na den najednou opuštěná ve svém domnělém domově? Začne přemýšlet o muži, s kterým má děti a s kterým prožila jistou dobu života, jako o cizím člověku, jehož asi nikdy dobře nepoznala. Přemýšlí o tom, čím chtěla být, než se se svým mužem potkala a musela své volby přizpůsobit těm jeho. A začne hledat nový smysl života….
Román je druhým případem nekonvenčního šerloka Dirka Gentlyho, kterého Adams stvořil ve chvíli, kdy si potřeboval oddychnout od Stopařova průvodce Galaxií. Dirk Gently, jehož pozoruhodná pátrací metoda opřená o přesvědčení, že všechny věci spolu více či méně zjevně souvisejí, přinesla mnohé ovoce (včetně záchrany světa) už v jeho prvním případě (viz Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho, Argo 2003). V Dlouhém temné čase svačiny duše je tato metoda s úspěchem aplikována znovu, aby rozkryla tajemné okolnosti týkající se ledničky, nápojového automatu, letištní přepážky, jež sama sebe obětuje, a ásgardských bohů, zastupovaných zejména bojovným Thórem.
Kniha líčí směšnohrdinský příběh mladíka Odella Deefuse, který sám sebe charakterizuje jako trochu pomalejšího v myšlení, ale nesnese, aby ho někdo označoval za retardovaného: to se pak dokáže dobře bránit. Děj knihy začíná po atentátu na newyorská dvojčata. Odell poslechne „volání strýčka Sama“ a jede do města Callisto s úmyslem vstoupit do armády a odjet bojovat do Iráku proti arabským neznabohům. Události ho ale nakonec zanesou jinam, než čekal.
Tvorba bonsají, jak ji tradičně chápou Číňané i Japonci, vychází ze stejných principů jako krajinomalba, kaligrafie či poezie. Místo slov a elegantních tahů štětcem však bonsajisté pracují s přírodními principy a do výsledného díla, které často vytvářejí celý život, vkládají i část své duše. Tato obrazová publikace, jež volně navazuje na dva předešlé tituly – Umění čínských zahrad a Umění japonských zahrad – jim poslouží jako příjemný a užitečný průvodce. Renomovaní znalci asijské kultury a zkušení pěstitelé bonsají v textu nastínili hlavní historické rysy vývoje bonsají i estetické zásady, podle nichž se tvorba miniaturních stromků už po staletí řídí. Stranou nezůstaly ani nejnovější poznatky a současný stav bonsajistiky u nás i ve světě. Ke knize patří i podrobné praktické návody s kresbami a fotografiemi, jež zájemcům přehlednou formou předvedou jak bonsaje tvarovat a jak o ně pečovat.
Fotografie: Zdeněk Thoma.
V 90. letech 20. století akademici i ředitelé velkých firem považovali Internet za hnací motor nové globalizace, která podkope autoritu a význam klasického státu. Zdálo se, že příchod Internetu je předzvěstí nového způsobu uspořádání lidských záležitostí, který nás navždy vysvobodí z tyranie teritoriálních vládců. Tato kniha vypráví příběh o Internetu, který v 90. letech 20. století začal narušovat moc jednotlivých státních správ, a následném boji vlád o ovládnutí nového média. Je to příběh smrti snu o kyberkomunitách, které si vládnou samy, a jednou provždy tak uniknou zeměpisným omezením. Je to také příběh o zrození a prvních letech nového druhu Internetu ? územně ohraničené sítě, kde regionální zákony, státní moc a mezinárodní vztahy mají stejný význam jako technická invence. Pohled autorů na vývoj Internetu ale není pesimistický. Ukazuje, že zeměpisně ohraničený Internet má řadu nedoceňovaných výhod, zohledňuje potřeby jednotlivých uživatelů i firem, které na Internetu podnikají.
Sedmero blaženství – co znamenají tato záhadná slova? V čem tkví jejich smrtící tajemství? První díl čtyřdílné série o Sally Lockhartové a jejích přátelích z pera mnohokrát oceněného britského spisovatele, autora trilogie Jeho temné esence.
Toliken zasvětil svůj život vytvářením Středozemě; krom Hobita, Pána prstenů a Silmarillionu se k ní váže i řada jiných příběhů. Mezi ně patří i Příhody Toma Bombadila, cyklus básní a písní o této tajemné bytosti. Součástí svazku je ale i několik povídek, které vznikaly vedle středozemského cyklu – Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné, List od Nimrala a Tulák Rover.
Vypravěč románu, Klotar, není na rozdíl od ostatních hrdinů ničím výjimečný, není ani tajuplným, vznešeným, rytířským milovníkem z dávných dob. Nevládne čarovnou mocí, dokonce není ani zemitě lidský. Je to farmář a lovec, jehož puška ovšem nikdy nikomu neublíží, je to nedobrovolný kronikář životů jiných. Příběh, který vypráví, spojuje jako most dávnou minulost se současností, svět kouzel, tajů, rytířů a duchů se světem farmářů, děsících otrlé středověké lapky nevinnou jízdou na traktoru. Na mostě současnosti, který je nadčasový, se odvíjí okouzlující příběh lásky a přátelství.
Za román Květinová puška získal belgický autor v roce 1974 prestižní Rosselovu cenu.
Teorie všeho, tedy jakýsi základní princip, který vysvětlí opravdu „všechno“, je odvěkým snem filozofů i vědců z nejrůznějších oborů. V roce 1991 vydal profesor matematiky a astronomie D. Barrow úspěšnou knihu Teorie všeho, která líčila snahy vědců o nalezení jednoduchého modelu, který by vysvětlil mechanismus fungování celého vesmíru. Ačkoli věda od té doby nedosáhla úplného poznání, přeci jen se za uplynulých šestnáct let zkoumání posunulo dále a Barrow se proto rozhodl udělat důkladnou revizi knihy. Podává nám tak nejnovější koncepty teoretické fyziky, jako je například M-teorie superstrun, či spekulace o světě jako počítačovém programu…
Vtipně a bohatě ilustrovaná encyklopedie přináší nepřeberné množství informací o dávných tvorech, kteří nepřestávají fascinovat děti (i dospělé).