Co byste dělali, kdybyste vedle vlakové trati našli pytel nacpaný spoustou peněz? To je otázka, která trápí hlavní hrdiny Boyceova románu, čtvrťáka Damiana a páťáka Anthonyho. Popravdě řečeno, trápí se vlastně jenom Damian, který je „posedlý“ konáním dobra. Měl by bohatství, které mu tak nečekaně spadlo do klína, rozdat chudým? Nebo je raději odvézt do ještě chudší Afriky? To Anthony si s podobnými morálními dilematy hlavu zrovna dvakrát neláme. Podle něj je ze všeho nejlepší peníze jednoduše utratit, a to co nejrychleji. Ostatně Británie má za pár týdnů stejně přejít na euro, takže když peníze nepoužijí oni dva, budou za chvíli bezcenné. Totéž si ovšem uvědomují i ti, kteří onen pytel s librami „ztratili“, a tak začíná napínavá honička. Britský spisovatel a filmový scenárista získal za svou originální románovou prvotinu, která rozhodně pobaví i dospělé čtenáře, řadu literárních ocenění, nejvýznamnější z nich, Carnegie Medal, mu byla udělena v roce 2004. Uznávaný britský režisér Danny Boyle, z jehož tvorby lze jmenovat např. filmy jako Mělký hrob, Trainspotting, Pláž či letošního oscarového Milionáře z chatrče, podle ní natočil stejnojmenný celovečerní film. Pro čtenáře od 14 let.
Gall Anonym je autorem první polské kroniky, která vznikla mezi léty 1112-1117, tj. nedlouho před Kosmovou kronikou. Její autor není blíže znám. Zřejmě byl členem kanceláře Boleslava Křivoústého. Pozdějšího přízviska Gall Anonym se mu dostalo pro jeho předpokládaný francouzský původ. Dílo, rozčleněné do tří knih, líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého, jehož chtěl autor svým dílem zvlášť oslavit. Jedná se o velmi cenný pramen nejen k nejranějším polským dějinám,který poskytuje i řadu důležitých údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Fikce, mystifikace a paradoxy vyznačují literární dílo Portugalce Fernanda Pessoy (1888-1935), publikované až na výjimky teprve po autorově smrti. Dnes světově známý spisovatel se literárně představoval nejen pod svým jménem, ale zvláště v podobě imaginárních autorských osobností, obdařených originálním dílem. Sám o sobě tvrdil, že umělecky „umí pouze lhát“, ale náš výbor z několika okruhů Pessoovy korespondence z let 1913-1935 jej chce ukázat z jiné stránky než jen jako tvůrce roztříštěného ve slavných básnických a prozaických heteronymech (Álvaro de Campos, Ricardo Reis, Alberto Caeiro, Bernardo Soares aj.) a jako někoho, „kdo nikdy nebyl“, totiž jako člověka zajímavého a mnohdy pohnutého osudu. Dopisy ze tří období a tří sfér jeho života přestupují nejistou hranici lži a pravdy a vytvářejí poutavé příběhy, prožité v prvních desetiletích dvacátého století.
Román, jenž bývá často citován jako jedna z nejvýznamnějších prací žánru science fiction, popisuje příběh velvyslance Ekumeny na zimní planetě Gethen. Planeta není zvláštní jen svou drsnou ledovou krásou, ale i svou oboupohlavní společností. Le Guinová opět vyniká v psychologii druhu i jednotlivce. Levá ruka tmy je knihou, na kterou nezapomenete. Román autorce vynesl ceny Hugo a Nebula.
Krátké milostné příběhy, které populární autor vybral z příspěvků svých věrných čtenářů.
Další kniha drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.
Namluvená CD představují skvost indické i světové literatury, která je trestíí duchovní moudrosti staré Indie a obsahuje zákony univerzální existence.Namluvil Alfred Strejček, Vladimír Dlouhý, Otakar Brousek a Lukáš Hlavica.
Autor poodhaluje úžasný svět nekonečných šachových partií, zářících světlušek a samozřejmě řeší, jak nejefektivněji nakrájet dort. Na jednoduchých příkladech s tkaničkami od bot a mýdlovými bublinami až po Sierpinského trojúhelník ukazuje rozmanitost současné matematiky.
Úsměvná vyprávění americké autorky Betty MacDonaldové si získala oblibu svou bezprostředností a upřímností. Pod titulem Co život dal a vzal vyšly tři její práce – Kdokoli může dělat cokoli, Morová rána, Dusím se ve vlastní šťávě – navazující na její neméně populární knížku Vejce a já. MacDonaldová čerpá náměty výhradně z vlastního života, popisuje, co ji potkalo dobrého i zlého. Znovu přivádí k životu nesčetné množství lidí, s nimiž se setkala třeba jen letmo, nebo ať už její osudy ovlivnili významněji. K nejsilnějším a nejvýraznějším částem trilogie patří díl Morová rána, kdy vypráví o svém pobytu v tuberkulózním sanatoriu. Ať už ji však potkává cokoli, nikdy se beznadějně nepropadá do sebelítosti a pesimismu, vždy hledí kupředu s nadějí a vírou, že se vše dobře skončí. A právě pro tuto schopnost přenášet na čtenáře svou nezdolnou víru v člověka, který se nevzdává a svou činorodostí, elánem a dobrou náladou za všech okolností dokáže překonat všechny překážky, sklidila Betty MacDonaldová tak nevídaný úspěch, který uplývající čas v nejmenším neoslabil.
V roce 2007 zaujal Robbinse v New Yorkeru kreslený vtip zasazený do baru, kde sedí ob několik stoliček od sebe byznysmen a šupák, a muž v obleku komentuje jejich společnou žízeň: „Pochybuju, že by se dobře prodávala dětská knížka o pivu.“ Robbinsovi se to tak zalíbilo, že se rozhodl takovou knihu napsat. Pivo a mnohé o něm je jednotícím prvkem v příběhu o šestileté předškolačce Grácii Perkelové, která tráví čas nejraději se svým strýčkem Moem, jenž pivu značně holduje. Grácie si občas sama přihne a pak se jí zjevuje pivní víla, která ji odnáší do jiného světa.