Islandský spisovatel Árni Thórarinsson pracoval řadu let jako novinář a dramaturg v rozhlase a televizi. Jeho román Čas čarodějnice byl v roce 2005 nominován na Islandskou literární cenu.

Na severoislandském biskupství Hólar se gymnazisté z města Akureyri chystají uvést premiéru divadelní hry Galdra-Loftur (islandská verze Fausta). Vydává se tam novinář Einar, aby o představení napsal zprávu. Na cestě ho zastihne jiná zvěst: během jednoho z oblíbených výletů do neznáma, které pro své členy pořádají islandské zaměstnanecké organizace, spadla při raftingu do řeky jedna žena. To je první, leč zdaleka ne poslední úmrtí v řadě zlověstných událostí v této nové detektivce z exotického prostředí.

Myšlenkový experiment, který se stal bestsellerem New York Times a za nejlepší populárně-vědeckou publikaci roku 2007 byl vyhlášen hned dvěma magazíny – Time Magazine a Entertainment Weekly.
Zajímalo by vás, co by se stalo, kdyby ze dne na den z naší zeměkoule zmizeli lidé? Jak dlouho by zůstaly po lidech na naší zemi stopy? Jak rychle by se zhroutila námi vybudovaná infrastruktura? Jak dlouho by bez naší péče vydržely stavby, metro a města? Památky a umění? Co z toho nejdéle, a co by naopak spadlo jako první? Kteří živočichové by z našeho zmizení profitovali, a kteří by naopak zanikli s námi? Předpokládá se např., že by spolu s námi zcela přirozeně vyhynuli švábové, ale ptáci by na tom byli mnohem lépe a vyvinuli by se v mnohé nové druhy. Jak by dopadly farmy, pole, národní parky a zahrady? Nejdelší životnost na zemi bez nás by měly bronzové sochy, umělá hmota a radiové vlny. Zároveň je z některých oblastí na zemi, které člověk poničil, a posléze opustil (např. Černobyl), patrné, že příroda má sebeuzdravující moc.

Alan Weisman, cenami ověnčený americký novinář, postavil své hypotézy na expertizách inženýrů, konzervátorů umění, klimatologů, zoologů, biologů, astrofyziků, paleontologů a dalších odborníků a napsal knihu, která zcela jedinečně pohlíží na vliv člověka na životní prostředí.

Stauffenbergův atentát na Adolfa Hitlera z 20. července 1944 byl nejpropracovanějším pokusem o odstranění nacistického diktátora za celou dobu existence Třetí říše. Ačkoli plány na Hitlerovo zavraždění, vycházející jak z armádních kruhů, tak od izolovaných jednotlivců, byly mnohem staršího data a některé z nich došly i praktické realizace, teprve akce hraběte Stauffenberga ohrozila Hitlera přímo na životě a svým spojením s přípravou převratu, který by svrhl nacistický režim jako takový, představovala vyvrcholení snah odpůrců režimu. Kniha Iana Kershawa Příběh Operace Valkýra sestává ze tří kapitol převzatých z jeho dvousvazkové biografie o Adolfu Hitlerovi a doplňují ji četné dokumenty přímých aktérů dramatu – ty v českém překladu zčásti vycházejí vůbec poprvé.

Název Stewartovy knihy je narážkou na výrok Alberta Einsteina „Vy věříte v boha hrajícího v kostky a já v dokonalé uspořádání a zákonitost“. Vědecké zkoumání chaosu však nutí odborníky přehodnotit tento Einsteinův postoj, protože tváří v tvář chování vesmíru vypadá najednou nedostatečně. Teorie chaosu prokázala, že malé systémy, které podléhají přesně definovaným zákonitostem, se přesto mohou chovat náhodně. Možná že i ve vesmíru, v němž vládne zákonitost a pořádek, je přesto místo na božskou hru v kostky. Stewart ve své knize odhaluje vesmír, ve kterém není nic takové, jak se zdá, a komplikovaná matematika chaosu je díky jasnému a důmyslnému výkladu přístupná a zábavná.

Autobiografický příběh Ceijy Stojky otevírá dosud ignorované téma holocaustu Romů. Desetiletá Ceija byla v roce 1943 deportována s matkou a sourozenci do Osvětimi-Březinky a odtud později do dalších nacistických táborů, kde byla většina jejích příbuzných povražděna. Ceija však přežila a po válce se vrátila do Vídně, kde žije a tvoří dodnes.
Tato kniha je doplněna dvěma studiemi a rozhovory s autorkou, bohatým obrazovým doprovodem včetně fotografií jejích obrazů. Publikace vychází v rámci mezinárodní edice romských autorů, v níž se už čeští čtenáři mohli setkat s románem Matéa Maximoffa Sudba Ursitorů.

Inteligentní, místy hodně černý humor a dokonale zamotaná kriminální zápletka, jejíž nitky vedou z Moskvy do Jeruzaléma, k lovcům lebek z amazonských pralesů a jejich šamanům kouzlícím s kořenem mandragory i k přísně střeženým kódům egyptských faraónů, jsou hlavní atributy Revazova napínavého románu. Jeho hrdinové se dostanou až do pracovny šéfa vatikánské Svaté Inkvizice (k postavě o to zajímavější, že jí jako reálná předloha posloužil současný Svatý Otec), do nefalšovaného moskevského vězení i psychiatrické léčebny. Nechybí vzrušující milostné intermezzo ani průnik do fantasmagorické dimenze tajné sekty v chrámu vybudovaném z opuštěné stanice moskevského metra.

Kniha získala mezi čtenáři přezdívku „ruská Šifra mistra Leonarda“ kvůli žánrové příbuznosti se světově oblíbeným bestsellerem. Ve skutečnosti „Šifru“ přesahuje stylově i myšlenkově a nabízí pestrý jazyk s bohatou škálou významových rovin, čímž vědomě navazuje spíše než na západní bestsellerovou produkci na kořeny moderní ruské literatury.

Nejdřív přijde láska, pak manželství a pak dětský kočárek? Není to sen všech žen? Claudie Parrové tedy rozhodně ne. Nakonec se seznámí s Benem, který děti také nechce, a uzavřou spolu tradiční svazek manželský. Ben však po dítěti zatouží. Román americké autorky Emily Giffinové, která píše dnes stále populárnější knihy mapující současný stav manželství a rodičovtsví, vypráví o tom, co se stane, když ve spokojeném svazku nastane okamžik, kdy chce každý partner něco jiného, a to v tak základní otázce jako mít děti. Je to román o věcech, které uděláme, ale také neuděláme, z lásky.

Pochmurné město Ember, ztracené uprostřed Neznámých území a obklopené neproniknutelnou tmou, čelí postupnému rozpadu. Jeho obrovské podzemní skladiště se zásobami potravin a předmětů denní potřeby se pomalu vyprazdňuje, a tak obyvatelé strádají. Největší hrozbou pro Embeřany, nad nimiž se klene temná obloha a jimž jediné světlo poskytují reflektory a žárovky napojené na dosluhující generátor, jsou stále častější výpadky elektrického proudu. Bojí se, že je tma co nevidět pohltí nadobro.

Dvanáctiletá Lina Mayfleetová a její stejně starý spolužák Doon Harrow mezitím netrpělivě očekávají svůj velký okamžik: Den rozřazení, kdy si ze starostova sáčku vylosují první zaměstnání. Svobodomyslná Lina touží po práci, která by jí poskytla volnost, zatímco hloubavý Doon chce proniknout na místo, kde by mohl přispět k záchraně skomírajícího Emberu. Protože nepřízeň osudu může napravit jedině výměna vylosovaných papírků, bývalí kamarádi, které kdysi rozdělila malicherná hádka, se znovu sblíží. Když pak Lina objeví doma v komoře útržky dávného dokumentu, s Doonovou pomocí se ho pokusí vyluštit. Je to opravdu vzkaz od zakladatelů města, bájných Stavitelů, kteří v něm popisují cestu z temnoty? Pokud ano, co přesně v něm stálo předtím, než ho dostala do rukou – a hlavně do pusy – Linina sestřička Poppy? A proč se nikdo z dospělých, komu se chlapec a dívka se svým objevem svěří, nemíní těmito dohady zabývat?

Lina s Doonem se nakonec pustí do hledání na vlastní pěst, ale výsledek jejich úsilí jim místo vděku spoluobčanů přinese jen vyhlídku na uvěznění v městské Cele. Zdá se, že jediným možným řešením je útěk… jenže co bude potom?

Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009 Tetralogie Knihy města Ember, která je určena mladým čtenářům, přinesla její autorce, americké spisovatelce Jeanne DuPrauové nebývalou popularitu. Její první díl zatím vyšel ve 20 zemích světa a v roce 2008 se dočkal i filmové podoby. Do českých kin přichází 19.2.2009.

Dějiny Anglů vylíčené osobitým stylem jednoho z největších učenců raného středověku a nejznámější dílo učence a mnicha Bedy Venerabilis (672/3–735) Historia ecclesiastica gentis Anglorum se již od raného středověku stalo jednou z nejpopulárnějších knih v Anglii a v žánru narativní historie bylo vnímáno jako první pokus o sepsání národních dějin. Dějiny Anglů totiž nepřinášejí jen poutavé svědectví o počátcích a upevňování křesťanské víry v Británii, ale především nesmírně cenný a dodnes nejspolehlivější pramen k dějinám anglosaských království v 5.–8. století. Součástí Bedova výkladu jsou rovněž příběhy a zázraky svatých včetně životopisů jeho současníků.

Kronikářské dílo merseburského biskupa Dětmara, napsané přibližně v letech 1013–1018, je jedním z nejobsáhlejších pramenů k dějinám střední Evropy kolem roku 1000. Zahrnuje nejen podrobný výklad východofranských (německých) dějin za vlády saské dynastie, ale také četné zprávy o polabských Slovanech, českém státě či Polsku doby Boleslava Chrabrého. Autor, pocházející z urozeného rodu hrabat z Walbecku s úzkými kontakty na vládnoucí dynastii, poskytuje všestranný pohled na život, víru, myšlení a zvyky tehdejší doby, a jeho kronika má proto nemalý kulturně-historický význam. Pro českého čtenáře jsou obzvlášť zajímavé pasáže popisující slovanské obyčeje v polabském prostoru, které Dětmar díky svému původu ze „sasko-slovanského“ pohraničí dobře znal. Kronika dosud česky nevyšla.