Téma tajemných kódů a šifer – „nekonečný souboj mezi tvůrci a luštiteli“ – láká od nejstarších dob. V politice a válečnictví hrála utajená komunikace často klíčovou roli, její význam v informačním věku ještě stoupá a dotýká se zájmů skutečně každého jednotlivce a to zejména ve svobodné společnosti. Singhova kniha mapuje historii šifrování i současný stav kryptologie a podrobně zpracovává klíčová a nejzajímavější témata. Díky přístupnému stylu a jasnému vysvětlení řady složitých šifrovacích systémů a algoritmů lze knihu doporučit každému zájemci o tuto nesporně zajímavou oblast lidské činnosti.

20. století. Sexuální neuspokojenost spolu s pozoruhodným nedostatkem talentu daly vzniknout vpravdě výbušnému Molotovovu koktejlu. V lotyšské zkušenosti s tím, jak se žilo „za totáče“, se možná pozná i leckterý český čtenář. Bankovskis odhaluje jaký byl svět za železnou oponou v letech 1978-89: zmatek plný fám, bolesti, úzkosti a nesmyslnosti. Takový svět si my, kteří žijeme v džungli divokého kapitalismu, pokaždé rádi připomeneme.

Když v roce 1985 vydal Cormac McCarthy svůj pátý román Krvavý poledník aneb Večerní červánky na západě, dočkal se pouze vlažného a rozpačitého přijetí. Postupem času však zájem čtenářstva i kritické obce narůstal a v dnešní době se kniha těší takřka kultovnímu statusu –je označována za McCarthyho vrcholné dílo a zároveň za jeden z nejdůležitějších amerických románů 20. století.Autor v tomto historickém románu popisuje řádění Glantonova gangu na texasko-mexických hranicích v letech 1849-1850. Valná většina dobových událostí a postav je skutečná, do děje jsou pak vpleteny také smyšlené osudy hlavního hrdiny, bezejmenného „kluka“. Co však Krvavý poledník od jiných historických próz zásadně odlišuje, je autorův osobitý styl a hloubka filozofické vize. Autor k popisům brutálního násilí a nelítostné pustiny používá archaizující biblicko-barokní jazyk, jenž slouží současně také jako kryptické médium odkazující na nejrůznější myšlenkové směry: mystické křesťanství Jakoba Boehma, vůli k moci Friedricha Nietzscheho, stará gnostická učení i tarotové arkány. Z uměleckých paralel pak nelze nezmínit Homérovu Ilias, Danteho Peklo, či Melvillovu Bílou velrybu, malby Hieronyma Bosche či westerny Sama Peckinpaha.Krvavý poledník přináší zážitek nejen pronikavý, zneklidňující a drásavý, ale svým způsobem také zvráceně krásný. Chyťte se hrušky sedla – vyrážíme!

Jeden z nejobsáhlejších lexikonů, který k dané problematice kdy vznikl, vychází v novém, rozšířeném a bohatě ilustrovaném vydání. Abecedně seřazená hesla informují o celé škále otázek přímo či nepřímo s magií souvisejících, o magických fenoménech v nejširším slova smyslu, a jsou doplněna o nejnovější literaturu.

Po veleúspěšné prvotině Řezárna, ve které nás autorka, Skotka žijící v Glasgow, provedla tajemným podsvětím svého města, nás ve svém novém románu zavádí do prostředí berlínských zábavních podniků. Průvodcem je obdobný nevázaný dobrodruh a zkrachovalec, jen se místo kouzlení se starožitnostmi při aukcích věnuje předvádění kouzel na kabaretních pódiích. Když neúspěšný glasgowský kouzelník William Wilson dostane nabídku na řadu představení v Berlíně, těší se, že konečně unikne smůle a bídnému živoření. Místo štěstí ho ale potká záhada a on se zaplétá víc a víc, jak současně pátrá a prchá. Zažívá přitom bizarní příhody, dostává se do nejrůznějších míst, naráží na roztodivné existence pochybných mravů i způsobů. Autorka svůj svižný, nápaditý jazyk i neotřelý vtip a cit pro detail a nadsázku oproti své prvotině ještě vytříbila a vytvořila napínavé, zábavné a chytré čtení, které čtenáři nedá od první do poslední stránky vydechnout, a navrch ho odmění, jak je už pro ni typické, nečekaným závěrem.

Po více než dvě staletí, až do doby zcela nedávné, se poznání fyzikálních zákonů prohlubovalo a rozšiřovalo závratným tempem. Avšak dnes, i přes enormní úsilí toho o základních zákonech přírody s jistotou nevíme o mnoho více, než bylo známo v 70. letech minulého století. Proč má fyzika najednou problémy? A co s tím můžeme dělat? To jsou základní otázky knihy Lee Smolina.Autor představuje pět klíčových problémů současné fyziky a líčí, jakých pokroků vědci dosáhli i do jakých slepých uliček se dostali.

Román popisuje skutečný příběh dvou milenců – Ládi a Věry (jména byla změněna). Láďa podniká, je rozvedený a žije lezením. Trénuje v boulderech, leze po horách. Věra řídí laboratoř v Praze, je špičková vědkyně, a její muž, Němec, pracuje jako právník v Bruselu. Jsou bezdětní, ona spí s Láďou a ještě s jedním mužem. Třicítku má za sebou, touží po dítěti.
Komplikovaný vztah postav příběhu ukazuje „restartovanou“ morálku současnosti, vysokou míru volnosti i osamělost, která free-vztahy provází. Napínavý příběh, který nepostrádá tajemství, je velmi současný. Najdete v něm teambuilding, paintball, levitaci, comming out i extrémní dobrodružství na ledovci v Alpách. V centru však stojí komplikované vztahy Věry a jejích mužů.
Jednotlivé kapitoly románu Slib, že mě zabiješ autor týden co týden zavěšoval na blog serveru Tyden.cz. Byl hojně navštěvovaný, vzbudil velké ohlasy čtenářů – nadšené i zavrhující (část z nich v knize najdete). Přímí aktéři příběhu o sobě na blogu četli a jejich reakce na vyprávěné vlastní osudy i představy o tom, co má či mělo být napsáno, se objevují v románu. V tom je zcela nový. První český blogoromán je plný zvratů, gagů i míst, kde jde o život a jeho smysl. Martin Fendrych je výborný vypravěč s výrazným stylem a humorem.

Kniha o podtextech – zhruba tak bychom asi mohli nazvat „kulturologický sborník“ Hlídka jako symptom, věnovaný fenoménu Lukjaněnkových Hlídek, respektive filmům, které podle úspěšné Lukajněnkovy „hlídkové“ řady vznikly. Většina přispívajících estetiků, sociologů, psychologů a filmových vědců se přitom zabývá ideologickou výbavou, kterou Lukjaněnkovým prózám tu právem, tu spíše sporně připisují. Faktem je, že právě Lukjaněnkova tvorba může být chápána a kriticky představena jako literární zrcadlo společnosti, která se kvůli špatným zkušenostem z 90. let a nezdaru ruských demokratických reforem vrací ke klasickému modelu ruského autoritářského státu, jemuž opět začíná vládnout všemocné a neomylné panstvo. Vrchnost usilující o to, aby novodobí upíři v podobě „nových Rusů“ nemohli pít krev prostého lidu. Lukjaněnko jako by podle řady autorů sborníku svým dílem potvrzoval utkvělou představu značné části dnešních Rusů, že „za Sověta bylo líp“.

Ve druhém dílu ze série Donžon se opět setkáme s Králem Prachem a neomaleným králičím rváčem Marvinem Rudým. Král Prach putuje za svým posláním – chce přimět dávného přítele Herberta, dnes Velkého chána, aby uvedl planetu Terru Amatu znovu do pohybu. Po nepříliš úspěšné výpravě se i s Marvinem Rudým musí uchýlit do Vaucansonu, sídla Herbertova syna Papsukala, kde se oba z bezpečnostních důvodů vydávají za Herbertovy vyslance…Populární komiksová série Donžon je především experimentální projekt, který před deseti lety založili Joann Sfar a Lewis Trondheim. Doposud se do něj zapojilo téměř dvacet kreslířů, vydalo se přes 30 sešitů a tvůrčí proces stále pokračuje.Donžon zachycuje tři epochy v dějinách fantastického světa, v němž se objevují, dospívají a posléze stárnou nejrůznější postavy, stejně jako se rodí, rozvíjí a stárne Donžon sám.

Po dlouhých dvanácti tisíciletích existence spěje galaktická Říše pomalu, ale jistě k zániku. Prozatím jsou však trendy vedoucí k jejímu rozkladu sotva postřehnutelné – vysledovat je dokáže pouze geniální matematik Hari Seldon. Na základě psychohistorického modelu předpoví, že po pádu Říše čeká galaxii nepopsatelný chaos a že následná éra barbarství se protáhne na celých třicet tisíc let. Seldon se však s touto myšlenkou nehodlá smířit. Na samém okraji galaxie proto založí na planetě Terminus Nadaci, která má nejen uchovat kulturu a vědění předchozích věků, ale stát se i zárodkem Druhé říše. Toto je příběh prvních dvou set let její pohnuté historie…