Kniha nabízí zcela nový pohled jak na dynamický vztah marxismu a mocenské politiky, tak na celkový politický a intelektuální vývoj ve středoevropských komunistických diktaturách po Stalinově smrti. Analyzuje počátky tzv. marxistického revizionismu, který se v tomto období formoval do specifického politického jazyka štěpícího zdánlivě monolitní ideologickou strukturu partajní moci a který byl základní myšlenkovou oporou reformních hnutí let 1956 v Maďarsku a Polsku a 1968 v Československu. Časový odstup, důraz na období druhé poloviny 50. let, které bylo dosud v historické literatuře spíše opomíjené, a komparativní perspektiva porovnávající vývoj politicko-ideologického diskurzu v několika zemích tehdejšího východního bloku, jsou předními klady této studie. Právě ony totiž autorovi umožnily překonat řadu přetrvávajících myšlenkových stereotypů pocházejících z osobní emocionální a politické angažovanosti svědků a aktivních účastníků tehdejších událostí či nereflektovaných historicko-sociálních kódů české, polské či maďarské národní kultury.

Svět křesťanského západu pomocí výbojů i imigracev letech 1000−1500 přitahoval a přijímal stále větší početŽidů. Tato komunita měla významně přispět k prudkémuvývoji evropské civilizace, zároveň však prožít i několik vlnodporu, vrcholících sérií vyhoštění z vyspělých západníchoblastí Evropy. Současně se ve světě objevily nové mocnéžidovské komunity, které daly vzniknout bohatému kulturnímudědictví Židů. V této významné historické syntéze seRobert Chazan věnuje pětisetleté židovské zkušenosti napříčcelým evropským kontinentem. Knihu lze vnímat nejen jakopříběh středověkého židovstva, ale současně i jako barvité vykreslenídůležitých aspektů každodenního života v Evropětéto doby. Pro studenty středověké židovské historie sejedná o nezbytnou základní příručku, která však bude užitečnái pro každého, kdo se věnuje evropskému středověku.

Je cestování časem z vědeckého hlediska možné? Na základě výzkumů vynikajících vědců Johna Desmonda Bernala, Williama Bowena Bonnora a Kurta Gödela se zdá, že ano.Jacques Bergier v této knize dokazuje, že časovým paradoxům, jež by takové cesty mohly vyvolat, lze předcházet. K otázce cestování časem však nepřistupuje z filosofickéhohlediska. Připomíná příběhy několika mimořádných lidí, kteří možná přišli z budoucnosti, aby prožili život v naší době nebo v minulých stoletích. Jedni se stali legendárními,jako král Sálemu Melchisedech nebo čínský císař Fu-Si, jiní, z doby nedávnější – za všechny jmenujme Leonarda da Vinci – pořád zůstávají v živé paměti. Jacques Bergierse pokouší proniknout do jejich tajemství, nejtajemnějšího ze všech tajemství, a ukazuje nám, jak tito lidé znalí vědy budoucnosti naočkovali dobu, již se rozhodli navštívit,částí svých vyšších vědomostí. A právě na základě vědeckých drobtů, jež nápadně přesahují úroveň soudobých znalostí, autor dokazuje, že existují „utajení vládcové času“.

Publikace Teorie sémiotiky představuje základní odbornou literaturu ve svém oboru. Eco toto dílo napsal přímo v angličtině a následně přeložil do mateřské italštiny podnázvem Trattato di semiotica generale. Eco vidí sémiotiku v širších souvislostech, především jako ekvivalent kulturní antropologie, neboť člověk jako tvůrce znakuje de facto samotnou podstatou znaku a znak je konsekventně podstatou veškeré lidské komunikace, tedy základním stavebním prvkem kultury. Přestože Eco sám charakterizuje předložený text jako pouhý úvod do studia sémiotiky, lze dílo doporučit všem zájemcům o daný obor, a to jak začínajícím, tak pokročilým.

Chlastem a melancholií prosáklý soubor šestatřicetipovídek, uměleckých manifestů, fejetonů a úvah, jež Bukowskémuza půlsetletou kariéru vyšly nanejvýš v undergroundových,literárních a pornografických časopisech.Raritními kousky jsou jeho rané, sarkasmem a nihilismemprodchnuté povídky z poloviny 40. let, historicky prvnísloupek Zápisků starého prasáka, reportáž z koncertuRolling Stones, recenze Artaudovy sbírky či esej o Poundovi.Bukowského literární alter ego je moudra trousícíopilec, děvkař, provokatér, rváč a budižkničemu, avšak zapsacím strojem se v malé cimře tísní rozervaný génius,meditující o poezii, vážné hudbě a opravdovosti.

Napínavý příběh pro dospívající čtenáře, oživený blogovými záznamy, fiktivními výstřižky z tisku i zajímavými fakty z mayské historie, je založen na prastarém mayském proroctví, obsaženém v Ixově kodexu, o zkáze světa, která má nastat v prosinci roku 2012. Josh, syn známého odborníka na historii Mayů, vede docela obyčejný život – do doby, než se dozví, že jeho otec zahynul při pádu sportovního letadla v Mexiku. Byla to ale opravdu jen nehoda? Proč se otcovo letadlo odchýlilo od plánované trasy? V hloubi mexické džungle, s najatým vrahem v patách, se Josh snaží zjistit pravdu o svém otci a odhalit neuvěřitelné tajemství dávno ztracené civilizace – a přitom zůstat naživu.
Pro děti od 12 let.

Digitální thriller od autora bestselleru Šifra mistra Leonarda. Jeho děj se točí kolem složitého počítačového kódu.
Ve chvíli, kdy se dosud neomylný dešifrovací počítač v NSA (Úřad pro národní bezpečnost) setká se záhadným kódem, který nedokáže rozluštit, úřad povolá k řešení svoji nejlepší dešifrantku Susan Fletcherovou, půvabnou a inteligentní matematičku. To, co Fletcherová zjistí, vyvolá šok ve všech sférách moci. NSA se náhle stává rukojmím a není držena v šachu děly či bombami, nýbrž nevídaně složitým kódem. Ten, kdyby se dostal do oběhu, dokázal by ochromit veškerou zpravodajskou činnost USA. Fletcherová se postupně zaplétá do stále houstnoucí spleti tajemství a lží, ale přesto se snaží bojovat za záchranu instituce, v jejíž smysl pořád věří. Zrazována ze všech stran zjišťuje, že nakonec nebude bojovat jen za svou vlast, ale také o svůj holý život a nakonec i o život muže, kterého v hloubi duše miluje.

Další z Donleavyho románů, v nichž nad hladinu jiskřící vtipem tu a tam vytryskne temná ponorná řeka melancholie, se odehrává během druhé světové války a těsně po ní. Balthazar B. je v jistém smyslu protipólem Sebastiana Dangerfielda z Donleavyho prvotiny Zrzoun: je to neméně inteligentní, leč tentokrát kultivovaný a plachý mladý muž, narozený v bohaté rodině v Paříži. Poté, co prožije dětský, ovšem zdaleka ne nevinný vztah se svou guvernantkou, je odeslán do anglické internátní školy, a odtud jeho osudy sledujeme na dublinskou Trinity College. Spolu se svým vznešeným, srdečným a světem protřelým kamarádem Beefym tu přes milostné vzlety a propady dotáhne svou univerzitní kariéru až k neslavnému konci. Kniha, která poprvé vyšla v roce 1968, nezapře svého autora – opět se tu setkáme s básnicky přesným jazykem, brilantními dialogy a typickou ironií, tentokrát ovšem v aristokraticky malebném balení.

Román je podle slov autora pohledem z jiného úhlu na americký sen na konci 20. století, zaobalený do westernového žánru. Je temnější a přízračnější než klasické rodokapsy a všechny filmové westerny, které tento mýtus glorifikují. Twenty-Mile neboli Dvacátá míle je bohem zapomenuté městečko, do kterého jednoho dne přijede – jak jinak než – mladý cizinec s podomácku vyrobenou zbraní a chce se – jak jinak než – všem zalíbit.

Klášter Šao-lin je dnes známý po celém světě. Za svůjvěhlas však nevděčí ani tak skutečnosti, že byl kolébkoučínského směru buddhismu zvaného čchan neboli japonskyzen, jako tomu, že v jeho zdech se mniši cvičili vesvérázném a velmi účinném bojovém umění, které nese jméno tohoto kláštera. Protože historie bojovných mnichůkláštera Šao-lin dodnes přitahuje pozornost i mnohaČíňanů, vydal se koncem padesátých a začátkem šedesátýchlet Wang Chung–ťün do terénu, aby zaznamenalpověsti, které o nich i o klášteru mezi lidmi dosud kolují.Zaznamenal celkem třicet devět příběhů, které jistěpotěší všechny milovníky čínské kultury a zvláště pakty, kdo obdivují vytříbené čínské bojové umění, či jejdokonce provozují.