Co se stane, když ztratíte vzpomínky na posledních dvacet let svého života? Pokud jste během nich někoho milovali, zamilujete se do něho znovu? Dokážete se identifikovat s člověkem, kterým jste po tu dobu byli, nebo pro vás zůstane nepochopitelným cizincem? Co nás vlastně jako lidi definuje? Současná americká autorka si ve svém debutu tyto otázky klade prostřednictvím příběhu mladého profesora anglické literatury, který po operaci mozku utrpí ztrátu paměti. Ve snaze najít sám sebe v novém, cizím světě, časem přikývne na nabídku neortodoxního vědce zapojit se do jeho experimentů s pamětí.

Vítejte v příběhu, kde jsou česká a moravská města ztělesněna živými bytostmi. Praha krvácí a slábne. Její věrní umírají. Václav, který ještě nedávno netušil o existenci tajného světa, je možná poslední nadějí velkoměsta. Přestože se zdálo, že je všem jen na obtíž, nevzdal se tam, kde jiní víru ztratili. Dokázal přežít, kde jiní padli. Musí zjistit, kdo stojí za spiknutím, které Praze podřezává žíly.
Času ubývá…
Spolu s Patrikem Dodnarem přichází do říše brněnského Draka. Brno mobilizuje Občany i drakoniány. Na tajném setkání Moravanů vystoupí protipražská Ostrava. Do děje se zamíchají Vysoké Mýto, Plzeň a mnoho dalších. Zasedání Rady měst se blíží. Podezření je v naší zemi všudypřítomné – stačí jen jiskra, aby vypukla válka.
Času ubývá.
Runový meč je druhý díl trilogie městské fantasy ze současné České republiky.

V druhém dílu chystané pentalogie se nám postavičky z muminího údolí představí v dalších čtyřech příbězích. Nejdřív se Muminek probudí ze zimního spánku a začne si z nudy užívat zimních radovánek. Pak sledujeme podivuhodný, téměř detektivní případ služebné muminí maminky. Posléze se tatínek Muminek bezúspěšně snaží postavit dům a poslední příběh je karikaturou na stále aktuální módní nové směry a nová náboženství, která všechna slibují nový život.

Obchodní značka se stala ve 20. století fenoménem a zůstává jím i nadále. Pro řadu zákazníků je vodítkem při nákupech, pro řadu aktivistů symbolem vydřidušství a roztahovačnosti globálního kapitálu. Wally Olins bez emocí vysvětluje, jak a proč značky vůbec vznikly, jak sloužily a slouží svým majitelům i zákazníkům, a jak se mění jejich užívání a fungování v globalizovaném světě. Svůj výklad doprovází konkrétními příklady, takže je srozumitelný i laikovi, ale stejně tak je i užitečný všem, kdo se značkou pracují nebo pracovat chtějí.

Známý britský novinář a historik Misha Glenny provádí ve své knize čtenáře světem organizovaného zločinu v éře globalizace. Autor ukazuje, jak globalizace přispěla k mezinárodnímu propojení celého spektra nelegálních aktivit od obchodu s bílým masem, drogami nebo zbraněmi ve východní Evropě, přes praní peněz na Blízkém východě, činnost drogových syndikátů v západních zemích, pašování v Indii, Jihoafrické republice nebo Kolumbii až po počítačovou zločinnost například v Brazílii. Glenny dokládá, jak organizovaný zločin pronikl v podobě stínové ekonomiky, která se na globální ekonomice podílí celou pětinou, do každodenního života a jak to vede ke stírání hranic mezi legálním a nelegálním. Propojení světa podle Glennyho neprohlubuje jen ekonomickou nebo kulturní spolupráci zemí a lidí, ale také otevírá brány pro expanzi zločineckých sítí.

V knize Vítěz je sám se Paulo Coelho vrací k důležitým myšlenkám z románů Jedenáct minut a Záhir. Předkládá čtenářům román plný napětí, věrný obraz světa, v němž žijeme a kde se natolik upínáme k bohatství a úspěchu za každou cenu, že mnohdy neslyšíme, co nám říká naše vlastní srdce.
V románu Vítěz je sám nás Paulo Coelho zavádí na Filmový festival v Cannes, kde se schází takzvaná Supertřída – lidé, kteří se proslavili ve vysněném světě módy a filmu. Někteří z nich se dostali až na samotný vrchol a obávají se, že své skvělé postavení ztratí. V sázce jsou peníze, moc a sláva – tedy hodnoty, pro které je většina lidí ochotna udělat cokoliv a za jakoukoliv cenu.
Na tomto moderním „jarmarku marnosti“ se setkávají ruský milionář Igor, král módy Hamid, původem z Blízkého východu, americká herečka Gabriela, dychtící po hlavní roli, ctižádostivý policejní vyšetřovatel Savoy, který doufá, že vyřeší největší případ svého života, a Yasmine, modelka stojící na počátku úspěšné kariéry.
Komu z nich se podaří v některém z mnoha snů, které jim okolní svět nabízí, rozpoznat svůj vlastní sen a uskutečnit ho?

Chilan Roberto Bolañ (1953–2003), básník a prozaik, je v současnosti zřejmě nejvýraznější postavou latinskoamerické literatury. V této knize vypráví příběh dvou „divokých detektivů“, básníků-desperátů Artura Belana a Odyssea Limy a jejich přátel, umělců a stoupenců „žaludečního realismu neboli žaludného či záludného realismu, někdy též bludrealismu“, kteří se vydávají po stopách tajemné básnířky Cesáreji Tinajerové. Hledání – iniciační cesta, bildungsroman, citová výchova – trvá dvacet let, od roku 1976 do roku 1996, a prostřednictvím množství postav se rozvětvuje do změti podivných, někdy neukončených příběhů, tvořících „totální“ román, kde se dá najít úplně všechno: lásky, smrti a vraždy, blázince a univerzity, zmizení a objevování, literatura i život. Dějištěm je Mexiko (kde Bolaño vyrůstal), Nikaragua, USA, Francie, Španělsko, Rakousko, Izrael, Afrika.

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat.
Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

Druhá kniha o první dámské detektivní kanceláři v Gaborone nás potěší dalšími příběhy z exotického prostředí Botswany. Opět se setkáme se sympatickou korpulentní Precious Ramotswe, majitelkou detektivní kanceláře, i její pravou rukou – sekretářkou paní Makutsi, která vyřeší svůj první samostatný případ. I tentokrát budeme sledovat, jak se vyvíjí harmonický vztah paní Ramotswe s přítelem J. L. B. Matekonim, a navíc se seznámíme i s nenadálými přírůstky do jejich společné domácnosti.

Ve své knize se Stanislav Grof věnuje mnohdy tabuizovanému tématu: umírání a smrti. Sleduje podobnosti změněných stavů vědomí a „zážitků blízké smrti“ a popisuje jejich terapeutické uplatnění. Opírá se přitom o vlastní zkušenosti s pacienty, o experimenty s navozováním změněných stavů vědomí za pomoci drog i za pomoci rituálů popsaných znalci starověkých kultur: podrobně se zastavuje u šamanismu i u „knih mrtvých“, jež známe z různých geografických a jazykových oblastí.