Byl jednou jeden malý Buddha. Každý den seděl pod svým
stromem bódhi a meditoval. Dělal to rád a svoje místo pod starým stromem si zamiloval. Přesto mu však v životě něco chybělo, něco, co mu nemohly dát ani mraky na obloze, ani stromy na zemi. Postrádal skutečný život, postrádal přátele, nové
dojmy. Vypravil se tedy na cestu a během svého putování potkával lidi, z nichž každý si sám pro sebe našel odpověď na to,
co je v životě opravdu důležité. A malý Buddha pochopil, že
štěstí vždycky sestává z maličkostí.
Půvabná knížka s mnoha užitečnými podněty nejen pro období, kdy si chcete odpočinout od každodenního shonu a necítíte
se na příliš náročnou četbu. „Malý Buddha“ poslouží i jako průvodce, k němuž se čtenáři mohou znovu a znovu vracet. Pomůže jim uvidět celou řadu věcí jinýma očima a vytěžit i ze zdánlivě těžkých chvil pozitiva. Kniha byla přeložena do celé řady
jazyků a v současné chvíli se dokonce připravuje seriál s malým
Buddhou v hlavní roli. Pozor: Vhodné i pro nebuddhisty!
Závěr epické historické fantasy série o výpravě kyjevského knížete Svjatoslava proti Chazarské říši a kavkazským kmenům…
Říše Chazarů padla, veliký kagan je mrtvý. Vlk v duši knížete Svjatoslava je však nenasytný. Kyjevské vojsko opouští vydrancovaná města na kaspických pobřežích a míří na Kavkaz, kde se na strmých úbočích tyčí pevnosti Alanů, Avarů a Kassogů. Alanská princezna Semira se s pomocí následníka chazarského trůnu Davida snaží včas dostat domů, aby zachránila své soukmenovce před zotročením a záhubou. Mezitím se v donských stepích na popud beje Heroda shromažďuje obrovské vojsko Pečeněhů.
Která dobyvačná horda se spíše zmocní pokladů Kavkazu, odlehlých chazarských měst u Azovského moře, a hlavně pohraniční pevnosti Sarkel – Bílé věže? Jaký osud potká Ilju Muromce a ostatní členy bohatýrské družiny, rozvrácené temnými kouzly démonického Koščeje?
Velký a strhující severský román, který volně čerpá inspiraci z osudu kostela Vang ve středním Norsku, který byl skutečně přemístěn a dodnes stojí na severním svahu Krkonoš.
Napínavý historický příběh vychází z legendy o dvou sestrách-
siamských dvojčatech z osady Hekne, které tkaly obdivuhodné
koberce. Zemřely obě téhož dne a otec nechal na jejich památku vyrobit dva nezvykle znějící zvony, jimž se začalo říkat „sesterské“. Časem se kolem nich tvořily pověsti – zvony například
zvonily bez lidského zásahu, když se mělo stát něco tragického.
Dlouho po smrti dvojčat, po letech, kdy církev o kostel příliš
nepečovala a stavba chátrala, se nový farář zasadil o to, aby
postavili kostel nový a starý zbořili. O tom se dozvěděli kunsthistorikové v Drážďanech, kteří tušili, že jde o mimořádnou kulturní památku, rozhodli se kostel koupit, nechat ho rozebrat
a převézt do Saska. Jeden z nich, skvělý kreslíř Gerhard Schönauer, se do Hekne vypraví. V Drážďanech se povídačkám
o kouzelných zvonech smál, ale uprostřed hor a mezi lidmi,
kteří žijí v naprostém souladu se svými prožitky a s přírodou,
pověstem uvěří.
„Evokativní… krásná ukázka moderního norského folkloru.“
– The Guardian
„Mytting napsal skvělou knihu, evokace místa a kultury je dokonalá. Prolíná se tu stará severská tradice s nastupujícím moderním světem…“
– Booklist
„Magie tohoto románu je čistá a tajemství prastará, vše zasazené do nezkrotné norské divočiny. Nezapomenutelný román, který oslavuje nezkrotnou víru.“
– Foreword Reviews
„V této první knize historické trilogie plné magie bojují o duši norské vesnice konce 19. století tři síly: pokrok, náboženství a pověry.“
– Book Browse
„Mytting nám předkládá mnohostranný příběh, v němž se mísí romantika, dobrodružství, architektura a kulturní střet starých pořádků s moderní dobou.“
– The Girly Book Club
Vydání knihy podpořila Nadace norské literatury v zahraničí NORLA.
Jeff Lemire a Andrea Sorrentino stvořili Mýtus Sadu kostí. Ten svět se podobá našemu, ale pod jeho prahem číhá temnota se svou sestrou nicotou. A tam… tam žijí prastaré bytosti, o jejichž existenci má ponětí jen málokdo. Tu a tam ale existují místa, kde zlo vyvěrá na povrch. Činžák je jeden ze samostatných příběhů, které autoři servírují čtenářům a pomalu odhalují nejrůznější aspekty tísnivého hororového světa inspirovaného atmosférickými příběhy H. P. Lovecrafta. Lemire a Sorrentino během poutavých vyprávění sami zjišťují, co pro ně znamená horor. Jedno ale vědí jistě od začátku svého tápání – horor pro ně znamená velmi hodně. A oba vědí, že tenhle činžák ukrývá cosi zlého…
Jeff Lemire a Andrea Sorrentino stvořili Mýtus Sadu kostí. Ten svět se podobá našemu, ale pod jeho prahem číhá temnota se svou sestrou nicotou. A tam… tam žijí prastaré bytosti, o jejichž existenci má ponětí jen málokdo. Tu a tam ale existují místa, kde zlo vyvěrá na povrch. Činžák je jeden ze samostatných příběhů, které autoři servírují čtenářům a pomalu odhalují nejrůznější aspekty tísnivého hororového světa inspirovaného atmosférickými příběhy H. P. Lovecrafta. Lemire a Sorrentino během poutavých vyprávění sami zjišťují, co pro ně znamená horor. Jedno ale vědí jistě od začátku svého tápání – horor pro ně znamená velmi hodně. A oba vědí, že tenhle činžák ukrývá cosi zlého…
Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků
tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr
Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru –
čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory,
aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.
Již před řadou let začal autor v Praze organizovat
kulinární exkurze. Jedna z prvních otázek, na kterou se totiž turisté po příchodu do Česka většinou
ptali a ptají, je: Co je typické české jídlo? Jak se
ukázalo, odpověď vůbec není jednoduchá! A tak
autor prostudoval desítky knih spojených s historií jídla. Časem si uvědomil, že ani místní, natož
turisté, o historii českého jídla moc nevědí. Proto
vznikla tato kniha. Najdete v ní informace, které
by měly zpochybnit stereotypy o české kuchyni,
inspirovat kuchaře při vytváření moderní české
kuchyně a hlavně pobavit, protože pevně doufáme, že příběh historie českého jídla vás zaujme
stejně jako nás.
Když před třemi desetiletími začal Alexandr Dugin propagovat obnovu eurasijského impéria, jeho ideje se zdály okrajové. V éře vlády Vladimira Putina, kterého Dugin považuje za klíčovou osobu současných ruských i světových dějin, už není radno Dugina přehlížet. Jeho vize se naplňují rychleji, než bychom si přáli. V útlé knížce sice nelze plně obsáhnout Duginovu „čtvrtou politickou teorii“, jejíž založení sahá až k Martinu Heideggerovi, ale už to, že prozumíme teoretickému pozadí Duginových názorů, nám poskytne vodítko, jak chápat jeho na první dojem chaotická a radikální prohlášení, které ústí až ve vizi třetí světové války, zničení Západu a obnovení velkoruské slávy.
Jiří Hůla byl české kulturní veřejnosti znám především jako břitký výtvarný kritik a duchovní otec Archivu výtvarného umění, který nyní hostí Centrum současného umění Dox. Za pozornost ovšem stojí i jeho vlastní tvorba, ať už na poli výtvarného umění či literatury. Experimentální poezii i tzv. „vizuálním básním“ se věnoval dlouhá léta; v posledních letech života si pak na dlouhých procházkách, cyklistických projížďkách a cestách do zahraničí začal zapisovat svérázná haiku – z přísné japonské formy si přitom vzal především ono proslulé formální omezení: haiku má čítat sedmnáct slabik. Do značné míry ovšem zůstává věrný i původnímu duchu haiku: dokáže sevřeným způsobem zachytit utkvělý obraz, vyjádřit lapidární děj či pohnutí mysli, a to vše ve třech kratičkých verších.
Jeho haiku zůstala za jeho života nevydána; z pozůstalosti je nyní k vydání připravil autorův syn Martin Hůla ve spolupráci s Tomášem Pácaltem. Kniha vychází u příležitosti nedožitých osmdesátin Jiřího Hůly.
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy
naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá
kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně
podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od
16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů
vizuálních. Jeho vhled do dějin rozkoše je rovněž analýzou tabu a společenské morálky, jež
prodělala od raného novověku do moderní doby mnoho zcela zásadních změn, v katolickém,
protestantském i sekulárním prostředí.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.