Druhý díl „křižácké trilogie“ nás zavede do Gazy roku 1177, kdy se stal zázrak, o kterém se ještě dlouho mezi následovníky proroka Mohammeda mělo hovořit. Saladin, muž, který přísahal, že osvobodí Jeruzalém od franckých okupantů, má právě zemřít v rukou lupičů, když přijde záchrana z nečekaného místa: objeví se Arn de Gothia, obávaný a čestný templář. Doma v Západním Götlandu si zatím Arnova láska z mládí Cecília odpykává své dvacetileté pokání za jejich hříšnou tělesnou lásku v gudhemském klášteře. V jeho zdech porodila Arnovo dítě, chlapce, který později vyrůstá u Arnova strýce. Uvnitř klášterních zdí vládne nelidská abatyše a za nimi probíhá krvavý boj o moc mezi rody Sverkerů a Eriků. Cecílii drží při životě pouze přátelství jedné z chovanek, Cecílie Blanky, která se později stane švédskou královnou, a naděje, že se Arn jednou ze Svaté země vrátí a z kláštera ji odvede.
Izraelský historik a profesor na univerzitě v Tel-AvivuShlomo Ben-Ami se jako izraelský ministr zahraničí (2000 – 2001) aktivně podílel na mírových jednáních v Camp Davidu v roce 2000. Osobní i odborné zkušenosti umožnily autorovi napsat brilantní analýzu izraelsko-palestinského konfliktu od jeho počátku až donedávné současnosti. Důkladně pojednává především o průběhu mírového procesu od doby, kdy do jednání v 70. letech vstoupily USA. Poslední kapitoly pojednávají o dopadu válek vedených z podnětu amerického prezidenta G. Bushe proti islámskému terorismu na mír mezi Palestinci a Izraelci.
Válka v Iráku, tsunami na Cejlonu, zátopy v New Orleans… těchto a podobných neštěstí umí dobře využít podnikání jistého typu, jež Kleinová nazývá „kalamitním kapitalismem“. Zatímco se postižení vzpamatovávají z otřesu, nadnárodní kapitál už se usídluje na zpustošeném území, a tam, kde byla před katastrofou veřejná zařízení sloužící nejširšímu obyvatelstvu, rostou hotely, kanceláře a další budovy a podniky v soukromých rukou, rozhojňující soukromý kapitál. Stejně jako ve své předchozí knize Bez loga dokládá autorka tyto alarmující skutečnosti množstvím statistických dat, faktů, rozhovorů s účastníky řečených událostí i vlastních výzkumů.
Tim Weiner je reportér listu New York Times. Má za sebou tři knihy a Pullitzerovu cenu za jednu z nich. Už v prvních dvou – Bianko šek (o černých fondech Pentagonu) a Zrada (o případu amerického špiona Aldricha Amese) – se pouštěl na velmi horkou půdu. V zatím poslední své knize, věnované dějinám CIA, vydané v r. 2007, v této tradici pokračuje. Psát dějiny jakékoli tajné služby je krajně nesnadné. Oficiálních údajů se zveřejňuje co možná nejméně, a to ještě co možná nic neříkajících, o to víc však je nepodložených dohadů, fám a různých „zaručených pravd“. Historik je tedy odkázán kromě pramenů zejména na osobní svědectví zúčastněných. Autor této knihy sám uvádí, že byl nucen přečíst přes padesát tisíc dokumentů z archivů CIA, Bílého domu a ministerstva zahraničí, ale navíc musel získat přes dva tisíce vyjádření pracovníků tajné služby, vojáků a diplomatů. Šedesátiletou historii CIA od roku 1945 do roku 2007 autor rozčlenil do padesáti oddílů seskupených do šesti kapitol podle jednotlivých prezidentských období.
Barney Stinson je jedna z hlavních postav seriálu Jak jsem poznal vaši matku, pro leckoho postavou nejdůležitější. Je renesanční osobností, mužem, borcem, který ví, jak užívat života, a hodlá ostatní borce tomuto umění naučit. K tomu slouží Borcův kodex, na sto padesát stručných a jasných pouček, tabulky, grafy a rovnice, které popisují borcův svět, ve kterém na čelném místě stojí borec, za ním borcovi parťáci a potom – kočičky. Aby ne!
Proč proboha „borcův“?… (apologie překladatele)
Borcův kodex? Proč proboha „borcův“, když český dabing HIMYM ani titulky tohle slovo neznají? Proč ne „bráchův“? Proč ne „parťákův“? A co ty další odchylky? Neměl by snad BARNEYHO KNIHU překládat fanoušek a znalec HIMYM?!
Jasně. Ale všechny odchylky mají čistě principiální důvody: překladatel dělá, co může, aby se co nejvíc přiblížil originálu. Vždycky. Co nejde přeložit, musí se aspoň napodobit. Když Barney prošpikuje knihu opičárnama postavenýma na slově „bro“ („Nabroleon“ a „Broko Ono“, „brocassion“, „brofession“ a „brotection“), se slovem brácha nebo parťák nepořídíte nic. Slovo borec vám dává aspoň nějaké možnosti. A navíc: slovo brácha v češtině funguje dobře jen jako vyjádření vztahu: můj, jeho brácha; samo o sobě neobsahuje hodnocení nebo charakterizaci (takže říct „on je brácha“ je podle mě blbost). No a „parťák“? Toho jsem si schoval pro „wingmana“. (Mimochodem, v té knížce je taky hodně jiných slov než bro, a ty nejsou přeložený úplně nejhůř, řekl bych.)
A další principiální záležitost: překladatel se nesnaží napodobovat cizí překlad, ale vytvořit vlastní. Tím spíš, když si o sobě překladatel Vít Penkala skromně myslí, že je borec. Duh!
Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři…
Po Andělech a démonech a Da Vinciho kódu je to již třetí příběh se symbologem Robertem Langdonem. Tentokrát neopustí domácí půdu a po svých předchozích zběsilých šetřeních v Evropě (Římě, Vatikánu, Paříži a Londýně) se prvně zaplete do noční dešifrovací honičky na území USA, a to přímo v jeho hlavním městě Washingtonu D. C. K řešení záhady je vyzván hrůzostrašným předmětem ležícím na zemi v Kapitolu, ukazujícím na nástropní fresku s obrazem George Washingtona, který je tam zpodobněn jako pohanský bůh. A není samozřejmě náhodou, že bývalý americký prezident George Washington se zednářským kladívkem a zednářskou lžící položil roku 1793 základní kámen Kapitolu. Ve Washingtonu se odehrává honba za legendárním zednářským pokladem. Přeložili Michala Marková a David Petrů, ilustrované vydání.
Prezydent Krokadýlů se svého času stal na české literární scéně senzací. Tento baladický příběh o předčasně dospělých dětech, zajatých v ghettu, které si úctu ostatních můžou zjednat jen násilím, je sepsán z perspektivy jedné z postav, a také jejím jazykem. Pokud chtěl překladatel text adekvátně převést, musel udělat takřka revoluční krok: přeložit text důsledně slangem, což v roce 1963 rozhodně nebyla samozřejmost. Také proto nebylo tehdy nijak snadné prosadit vydání hotového překladu. (Bdělému dozoru pochopitelně vadily i americké reálie, narážky na sex a drogy.) Román vychází v češtině už potřetí; slang zachycený v překladu se pochopitelně liší od současné mluvy, ale i tak jde o překlad živý, čtivý, šťavnatý, a příběh, který vypráví, neztratil nic ze své působivosti.
Největší potíž má u brilantního románu amerického autora z Clevelandu v Ohiu kritika s žánrovým zařazením – hranice mezi pulp fiction a vysokou literaturou je velmi úzká. Od počátku je jasné, že tři nesourodé vyprávěcí roviny budou do sebe nějak zapadat. V jedné sledujeme příběh Milese Cheshirea, který nepřestává ani po letech hledat svého bratra-dvojče - ten za sebou nechává tajemné, pracně a podivně konstruované stopy a svého bratra vodí z jednoho neuvěřitelného místa na druhé. Ve druhé linii sledujeme příběh vyprávěný očima studentky střední školy, znuděné životem na malém městě, která uteče se svým charismatickým profesorem matematiky do opuštěného motelu kdesi v Nebrasce a která začne tušit, že všechno není, jak se zdálo být. Třetí vypravěč začíná šokující akcí: s uříznutou paží položenou v autě mezi nimi ho ve tři ráno veze jeho otec do nemocnice.
Stěžejní část publikace je věnována ozdobám z přírodních materiálů, např. ze šustí, slámy, trávy, semen, plodů a listů, ale i ozdobám paličkovaným, háčkovaným, síťovaným, drátovaným, korálkovým, které si můžeme také vyrobit, protože u většiny ozdob nalezneme návody na jejich výrobu, navíc tam, kde je to nutné, i nákresy.
Jiná kapitola se zabývá historií vánočních ozdob a zdobení vánočního stromku. Kniha s bohatým obrazovým doprovodem může být přínosná pro práci s dětmi ve školkách, školních družinách i doma.