Historicko-filozofický román Orhana Pamuka se odehrává v barvitém světě osmanského Istanbulu za vlády sultána Mehmeda IV. na konci 17. století a vypráví alegorický příběh o zvláštním vztahu benátského zajatce a jeho pána, istanbulského hodži, kteří jsou si k nerozeznání podobní. Vedle neotřelého zachycení života v mnohonárodnostní osmanské metropoli se román zamýšlí nad hranicemi poznání cizí kultury, vztahem mezi Evropou a Tureckem a stabilitou lidské identity. Pamukův román se stal v Turecku senzací a zahájil vlnu tzv. nového historického románu.
Přihlížíme právě soumraku knihy? Obstojí kniha jako nosič informací i do budoucna, nebo se stane jen luxusním dárkovým artefaktem? Na podobné otázky hledá odpověď Jean-Philippe de Tonnac, francouzský novinář a spisovatel, v rozhovoru, který vedl s proslulým italským medievalistou, sémiotikem a spisovatelem Umbertem Ecem a s francouzským scénáristou Jeanem-Claudem Carrierem. Oba myslitelé si nejprve kladou otázku, zda se změnou formy – to jest přechodem k e-bookům – změní i samotný pojem knihy, a rozvíjejí širší úvahy o archivaci dat, uchovávání osobních vzpomínek a funkcích knihy coby nositelky kultury. Na přetřes se však dostanou i nečekaně praktické otázky: dá se například číst e-book ve vaně?
Anna vystudovala na univerzitě literární vědu, ale jelikož nemohla po promoci sehnat odpovídající zaměstnání, vzala zavděk původně brigádnickým místem a dále prodávala jako pokladní v supermarketu. Nakonec za pokladnou strávila osm let, a aby si udržela duševní zdraví, rozhodla se nepříznivému osudu postavit čelem – napsala o svých zážitcích knihu, ze které prýští nadsázka, ironie a vtip.
Autor fantastických a mystických příběhů a současně zakladatel detektivního a hororového žánru ve své povídce z roku 1843 ukazuje, že spousta zdánlivě nevysvětlitelných náhod hraničících až s magií může mít prosté logické a racionální vysvětlení. Tajemná povídka vychází jako čtvrtý svazek v bilingvním provedení dárkové edice Kanapka.
John Kennedy Toole, autor slavného Spolčení hlupců, napsal Neonovou bibli již v šestnácti letech, vydání se však dočkala až dvacet let po jeho tragické smrti. Jde o zvláštní a temnou knihu, v níž se na rozdíl od Spolčení hlupců jen občas zablesknou groteskní náznaky a satirická nálada. Působivý baladický příběh je umocněn jednoduchým jazykem a naprosto přímočarým proudem vyprávění. Bilingvní vydání.
V tomto neopakovatelném počinu se setkávají největší literární hvězdy, žijící klasikové české science fiction – Ondřej Neff (Lunární cyklus), Vladimír Šlechta (Oggerd), Jaroslav Velinský (Christy Bigs), Jiří W. Procházka (Rox’n’Roll) a Vilma Kadlečková (Legendy o argenitu). Každý přichází s krátkým románem nebo novelou, každý s dosud nepublikovaným příběhem spadajícím do jeho nejznámější románové série. Kniha Hvězdy české sci-fi dokazuje, že kvalitní fantastika u nás není jen otázkou historie, ale že Čapek nebo Nesvadba mají následovníky hodné jejich tradice.
Zakladatel soukromé zpravodajské agentury Strategic Forecasting předpovídá celosvětový politický vývoj pro 21. století. Autor ve svých prognózách vychází z mnoha čitelných současných trendů, geopolitických zájmů významných států, jejich silných stránek i slabin, a dovádí je do logických důsledků. Poutavě a přístupně extrapoluje politický, sociální i kulturní vývoj současných i budoucích světových mocností a předpovídá, že přesun mocenských center a s ním spojený úpadek americké nadvlády jsou v nadcházejícím století nevyhnutelnou věcí. Vyhneme se přitom rozpoutání celosvětové války?
Druhá kniha Wolfa Lowenthala o umění tchaj-ťi čchüan je volným pokračováním první knihy Nic vám netajím. Pojednává o jednom z největších mistrů nedávné doby, Čeng Man-čchingovi, i o vlastních autorových zkušenostech jako žáka a učitele. Kniha obsahuje také techničtější pasáže, ani ty však nejsou pouze pro zasvěcené, protože principy cvičení ztělesňují obecné ideje taoistické filoso-fie, na jejichž základech toto tradiční čínské umění stojí. Tao, jež tchaj-ťi čchüan studuje, je přítomné ve cvičení stejně jako ve všedním životě. Text je inspirující nejen pro praktikanty tchaj-ťi, ale také pro všechny, kteří se ubírají cestou mírumilovnosti a žitím dobrých principů v moderním světě. Wolfe Lowenthal (1939) žije se svou rodinou v Amherstu (Massachusetts) v USA a je učitelem ve své škole Long River Tai Chi Circle. Tchaj-ťi čchüan začal studovat u profesora Čeng Man-čchinga v roce 1967, stal se jeho asistentem a po profesorově smrti v roce 1975 založil vlastní školu.
Nová próza Emila Hakla volně navazuje na autorovu nejúspěšnější knihu O rodičích a dětech. Ve třech příbězích píše vypravěč soukromou kroniku svého dosavadního života.
Nejprve se vydává se dvěma mladšími přáteli vyzkoušet paragliding, aby se v napůl bezmocném závěsu začal přibližovat k vlastní minulosti. Nejpůsobivějším, absolutním předělem tohoto triptychu je loučení s otcem a závěr patří cestě do dunajské delty, symbolickému pokusu najít sebe sama. I v nejsmutnější situaci si Haklův hrdina dokáže zachovat odstup a s jazykem i vlastní pamětí zachází se stejnou bravurou jako Hrabalův Haňťa. Je ovšem dnešní, a proto drsnější, když v sebeironických glosách a metaforách konstatuje, o co jde outsiderům i vítězům: Vzájemně si předvádět odrbané plechové slepičky svých životů. Natahovat klíč a přihlížet, jak zobou…
„Tahle knížka se Haklovi skutečně povedla – je to nejlepší z letošních českých próz.“, Alice Horáčková, MF Dnes
Řecké pohádky budou na českého čtenáře působit na jedné straně povědomě, na straně druhé exoticky. Ke klasickým pohádkovým motivům rozšířeným po celé Evropě se v nich přidávají ozvěny Orientu, antické mytologie, středověké literatury a odráží se v nich také dlouhá řecká historie.