Spolu s autory navštívíte nížinné i vysokohorské čajové plantáže v rozličných denních dobách. Ráno, kdy z plantáží odplouvají mlžné opary a strmá úbočí porostlá svěže zelenými keříky ožívají štíhlými postavami sběraček křehkých čajových lístků, či večer, kdy slunce podmanivou hrou světel a stínů vykouzlí z nespočtu čajových keřů efektní abstraktní obrazce a dodá krajině ještě fantastičtější podobu…

V nenápadné knížce Emanuela Frynty, která poprvé vyšla až dlouho po autorově smrti, se skrývají notoricky známé nonsensové verše prvotně určené dětem, avšak milované mnoha dospělými. K nesmírné oblibě Fryntových básniček výrazně přispěla jejich zhudebněná podoba v písních Petra Skoumala (Ančičky, Krtek, Tygr, Sandály, Vrabčáci, Pět myšů, Pod aj.).

„Haiku i fotografie mají mnoho společného,“ říká Zdeněk Thoma: „v obou případech jde o zachycení jedinečného okamžiku ztvárněného tak, aby ještě dlouho potom, co děj proběhl, mohl na člověka působit neopakovatelnou atmosférou.“ V této malé publikaci budete spolu s autorem putovat svéráznou japonskou krajinou ve stopách mistrů japonské poezie.

V jihovýchodní Asii vznikaly a zanikaly mocné říše, které po sobě zanechávaly podivuhodné architektonické areály.
Monumentální kamenná města byla opouštěna, ztratila se v džungli, upadla v zapomnění. Tři místa jsou výjimečná: Angkor, Pagan, Borobudur. Fotografie, doprovázené krátkým textem, ukazují krásu těchto chrámových areálů i jejich působivé zasazení do krajiny.

Působivé fotografie Zdeňka Thomy vás zavedou do fascinujícího světa zenových zahrad určených k nekonečným meditacím, jež „hledajícím“ pomohou prožít satori, těžko postižitelný pocit duševního klidu a rovnováhy spojený s nenadálým prohlédnutím smyslu bytí, které od základů změní dosavadní nazírání na svět. Fotografie doprovází text, přibližující jednotlivé zahrady, ale i zenbuddhistické učení plné náznaků a hádanek, jimiž si horliví vyznavači zenu tříbili mysl a brousili schopnost odhalovat netušené stránky jevů.

Ekonomické dění neurčují jen racionální lidské motivy, měřitelné proměnné či matematicky vyjádřitelné vztahy, v ekonomice působí též mocné psychologické síly, které duchovní otec této teorie, John Maynard Keynes, nazval animal spirits – živočišné pudy. Tyto pudy srozumitelně objasňují, jak působí takové jevy jako hospodářské krize, nezaměstnanost, míra úspor, výkyvy cen akcií či nemovitostí a chudoba menšin. Oba autoři patří do první stovky nejvýznamnějších světových ekonomů současnosti, George Akerlof je nositelem Nobelovy ceny za ekonomii (2000, s J. Stiglitzem a M. Spencem), Robert Shiller je profesorem ekonomie na Yaleově univerzitě a autorem několika bestsellerů (např. Irrational Exuberance, česky Investiční horečka, 2010, a The Subprime Solution). Podle autorů jsou živočišné pudy jednou z hlavních příčin současné krize, k jejímuž řešení je nutná aktivnější úloha státu.

Román o Brazílii, zemi, kam dějiny zanesly mnoho barev pleti a řadu náboženských kultů, zemi hlubokých pralesů, dusného horka a slunce, lásky k fotbalu a nekonečných telenovel. V příběhu ze tří různých epoch – minulosti, přítomnosti a budoucnosti – se v přívalu nádherných detailů dostáváme k samotné esenci domova jednoho z největších pozemských národů. Z nespočtu drobných pramínků se v pozoruhodně vystavěném příběhu slévá dokonalý obraz největší jihoamerické země… A s ním na povrch vyvěrá nespočet otázek o samotné podstatě skutečnosti. Je vše propojeno skrze prostor i čas v křehké tkanině reality? Existuje jeden vesmír nebo mnoho vesmírů? Myšlenkově bohatý román britského prozaika poskytuje nejen odpovědi, ale i řadu dalších, neméně zajímavých otázek.

Kniha emeritního profesora na pařížské Université I, kde založil a řídil Ústav studií soudobých dějin střední Evropy, je výsledkem jeho dlouholetého zájmu o českou kulturu v letech 1890 – 1928. Autor píše o Praze jako o jednom z center intelektuálního a uměleckého života Rakousko-Uherska. Připomíná specifickou pražskou atmosféru, v níž se mísí český, německý a židovský živel. Na základě historické analýzy člověka a jeho díla předkládá Bernard Michel také novou interpretaci díla Franze Kafky. Na jeho příkladu stejně jako na příkladu dalších předních tvůrců (R. M. Rilke, M. Brod, G. Meyrink, J. Hašek, K. Čapek, J. Kotěra, F. Bílek, A. Mucha,E. Filla a B. Kubišta) dokládá, že v pražské společnosti byla zastoupena intelektuální elita všech tehdejších evropských uměleckých avantgardních stylů.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.

Maďarská politoložka Anita Orbánová v této knize ukazuje, jak Kreml systematicky využívá monopolu státem kontrolovaných ropných a plynařských společností k nemerkantilistické na energiích založené zahraniční politice. Poukazuje i na neoimperiální tendence Ruska vůči americkým klíčovým spojencům ve střední a východní Evropě a předvídá, že v budoucnosti ruský ekonomický a diplomatický vliv v Evropě poroste, přičemž kořeny této strategie vidí již v době vlády B. Jelcina. Kniha se setkala s velkým ohlasem v Evropě, ale i v USA, kde ji za průkopnickou označil např. historik a aktivní spolupracovník prezidenta R. Reagana Richard Pipes.

Mladý venkovský šlechtic Hyacint Kavalír, budoucí Strážce Donžonu, žije v Antipoli dvojím životem: přes den jako student, v noci jako neohrožený hrdina jménem Košile noci. Mladíka finančně zajišťuje bohatý strýc. Hyacint mu je proto zavázán a nezbývá mu než vyhovět jeho požadavkům. Na strýcův nátlak se snaží přesvědčit profesora Fontaina, aby povolil stavbu metra v podzemí města. Vše ale končí vraždou profesora, ze které je Hyacint nespravedlivě obviněn. V masce Košile noci se pokouší očistit své jméno, bojovat za spravedlnost a v neposlední řadě získat srdce krásné, ale nedostupné Alexandry.