První část „pětidílné stopařské trilogie“, kterou autor původně koncipoval jako rozhlasovou hru pro stanici BBC. Tato bravurní parodie na sci-fi je dnes již klasické dílo. Komplikovaný a originální příběh začíná zničením Země, která musí udělat místo nové galaktické dálnici. Hlavní hrdina příběhu, docela obyčejný, ale sympatický pozemšťan jménem Arthur Dent, má to štěstí, že s pomocí svého přítele Forda Prefecta, údajně nezaměstnaného herce, z nehož se vyklube mimozemšťan, stopne kosmickou loď, a tak se mu podaří uniknout z místa katastrofy.

Druhá část slavné trilogie v pěti dílech. V Restaurantu na konci vesmíru všichni čtyři protagonisté dostanou hlad, a tak se vydají na cestu časem do nejluxusnější restaurace, jaká kdy existovala či bude existovat, přičemž se opět něco přiučíme o historii a místopisu naší Galaxie, a také o gramatice pro cestovatele v čase.

Třetí část pětidílné trilogie. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice!

Zmatky chovance Törlesse jsou románovou prvotinou význačného rakouského spisovatele, literárním plodem jeho pobytu ve vojenské škole v Eisenstadtu a v Hranicích na Moravě. Musil ji napsal, když mu bylo pouhých dvaadvacet let, a poprvé vyšla v roce 1906, přesto jde o dílo neobyčejně zralé, které dodnes uchvacuje nové generace čtenářů subtilní, citlivou a pronikavě přesnou studií duševního i tělesného zrání mladičkého chovance internátní vojenské školy. Na pozadí hrdinova pubertálního procitání autor zároveň vykresluje obraz fungování lidského společenství uvnitř uzavřeného světa, jemuž vládne duch soupeření a konfrontace, a zachycuje mechanismy soužití mezi chovanci, vztahy mezi jedincem a masou, mezi obětí a jejími trýzniteli, mezi diktátory a jejich přisluhovači i spojenci.
Prvotina Roberta Musila v novém překladu Radovana Charváta.

Román se odehrává v 19. století a sleduje osudy lehkomyslného, zhýralého a zchudlého hraběte Arca, jemuž příchod moderní doby sebral jeho nejmilejší hračky – ženy, a nabídl zábavu novou: heroin.

Praha před koncem 19. století. Asanační násilí páchané na městě se odráží ve vyvražďování prostitutek v židovském ghettu. Souvislost mezi úmrtími je však třeba teprve hledat, po stopě zločinců jde jednak policie, jednak Karel Adam, hrabě Arco, jejž se smrt dívek dotýká osobně a který je sám stravován těžkou nemocí dýchacích cest. Do neklidného období protivládních demonstrací a konfidentských provokací přijíždí z jedné strany, z Tyrol, Adamův bratránek Mani, a ze strany druhé, z Moravy, neznámý stařec doprovázející neskutečně krásnou dívku, o níž se v Praze začíná šeptat jako o židovské princezně, ale kterou Adam při prvním setkání nepozná. Navíc se ve městě objeví Felix Hofman, lékař a chemik z Bayerových závodů, který s sebou přivezl zázračný lék proti černému kašli a souchotinám, prášek plný heroické síly a smrtelného nebezpečí. Hrabě Arco se k němu snaží dostat, zároveň se pokouší zachránit alespoň jeden barokní dům na rozhraní Starého Města a Josefova, k tomu soupeří s policií v tom, kdo dříve odhalí vraha prostitutek a jeho motivy. Mezi tím se pod nátlakem moderních bouracích strojů poroučí jeden dům za druhým a v ruinách Židovského Města se po nocích zjevuje legendární fantom z dětských báchorek, Masíčko, před jehož dlouhým nožem je lépe co nejdál uprchnout.

Klášter plný krásných jeptišek, kde jedné větrné noci zabuší na vrata hledaný zločinec… Nové vydání novely, pod kterou se autor Miloš Urban váhal před lety podepsat, a proto ji vydal pod pseudonymem Max Unterwasser. Jedná se o záměrně drastické, místy dokonce pornografické podobenství o střetu těch, které Bůh zanechal na tomto světě a odešel vytvářet světy jiné. Miloš Urban považuje Michaelu za svůj nejtemnější, ale i nejvíce náboženský text. Lze ho číst jako erotický horor i jako ironickou alegorii o vítězství lásky a dobra nad zlem a nenávistí

Sbírka deseti povídek z let 2002 až 2006, obsahující vedle klasické Smrtečky nebo Bělorusky i méně známé a novější drobné texty Miloše Urbana. Ilustrované vydání s ilustracemi Pavla Růta.

Třetí próza Emila Hakla líčí setkání dvaačtyřicetiletého Jana Beneše s otcem. Zaznamenává jejich vzájemný rozhovor, který se odehrává během jednoho odpoledne a večera.
Kniha obdržela cenu Magnesia Litera v kategorii próza.

Nová, ryze autorská verze pověsti o Libuši si z klasických předloh písemných i výtvarných, především z řeckých mýtů, vybírá ty prvky a motivy, jež slouží moderně vyprávěnému příběhu. Urban látku neironizuje a nedělá si z ní legraci, přesto ji zbavuje vlasteneckého patosu a modeluje z ní portrét silné, cílevědomé ženy, která dokáže nastoupit cestu k moci a dokonce vládnout, a pak se svých výsad důvtipně vzdá, aby dosáhla pocitu svobody a štěstí.
Příběh je českým příspěvkem do mezinárodního projektu Mýty iniciovaného britským nakladatelstvím Canongate, do něhož se již zapojilo 35 zemí světa a v němž vycházejí moderně převypravované mýty od autorů z celého světa.

Román Miloše Urbana je nebezpečným pátráním po tajemství univerzální věty. Existuje vůbec? Nebo je to chiméra? A proč někdo neváhá prolít krev, jen aby zůstala utajena? Martin Urann je zaměstnancem reklamky, kterému docházejí nápady, a tak mu hrozí propuštění. Dostane však ještě jednu šanci, úkol, do něhož se nikomu jinému nechce a nikdo nevěří v jeho splnitelnost. Martin Urann musí vymyslet slogan, který by platil pro všechny lidi a všechny situace a mohl by prodat jakékoli zboží. Ve svém zoufalství se hrdina chytne toho, co mu jako první přijde do cesty. Je to dívka, jež čte v metru knihu o světcích, hvězdách a kostelech. Odpověď je možná právě v této knize a inkoustem může být krev.
První Urbanův román od dob Poslední tečky za Rukopisy, který není tak úplně černý. Lze jej rovněž číst jako volné pokračování románu Stín katedrály.