Blochova Feudální společnost představuje dnes již klasický pokus o postižení totálních dějin středověké společnosti. Na rozdíl od Králů divotvůrců zde autor předkládá syntetický výklad dějin západní Evropy od pozdní antiky po ranou renesanci. Důsledně přitom vychází z jím formulované a prosazované komparativní metody. Jeho komparativní pohled na středověké dějiny se však nesoustředí na vývoj v jednotlivých teritoriích, nýbrž naopak na sledování konkrétních jevů (lenní vztahy, obchod, intelektuální inovace, proměny zemědělství, rytířská kultura, zrození měšťanstva) v různých prostorových a časových souřadnicích, s důrazem na neustálou dynamiku středověkých dějinných procesů.

Normální porod je spíše sociální událostí než zdravotní krizí. Během normálního porodu, bez ohledu na to, kde probíhá, jsou rodiče a porodní asistentka spolupracující tým. Knížka předkládá souborné informace o vlastnostech a dovednostech, které porodní asistentky pracující v komunitním prostředí potřebují proto, aby mohly ženám poskytnout kvalitní, bezpečnou a efektivní péči během těhotenství, porodu a v době poporodní. Odhaluje souvislosti a návaznosti jednotlivých fází normálního těhotenství a porodního procesu a porod předkládá jako holistický obraz nejdůležitější události v životě každého člověka. Porodní asistentky mohou knihu využít jako studijní materiál. Zvídaví rodiče zde najdou zajímavé informace.

Lidé, jakož i celá plejáda dalších inteligentních tvorů, jsou většinou vazaly nejrůznějších korporací, církví či politických vůdců. Svobodu si musí každý nejprve odpracovat. Nade vším pak jako bohové dohlížejí všemocné umělé inteligence nejasného původu. Andrea Cortová je detektivkou Diplomatického sboru lidstva a na habitat Jedna Jedna Jedna ji poslali vyšetřit vraždu dvou tamějších lidských obyvatel. Potíž vězí v tom, že hlavními podezřelými jsou umělé inteligence, které habitat vybudovaly a zabydlily experimentální rasou inteligentních lenochodů. Jak může osamocený člověk vyhlásit válku bohům? Román na pomezí noir detektivky a space opery získal Pamětní cenu Philipa K. Dicka.

Skupina lidí, které denně potkáváme na ulici a jimiž klidně můžeme být i my sami – účetní, student, důchodce a další – se probouzí v tajemných hlubinách labyrintu pražské kanalizace. Netuší, jak se zde ocitli, proč tady jsou a hlavně co se od nich očekává. Tak začíná strastiplná cesta zpět na povrch, plná nebezpečí, smrti, temnoty a bizarních tvorů, postav i míst, na jejímž konci už nikdy nemůže být všechno jako dřív…
Román Labyrint, tvořící prolog k cyklu Městské války, vznikal původně v on-line podobě na internetu, kde se do jeho tvorby aktivně zapojovali i čtenáři. Kniha tak jako bonus obsahuje kromě samotného textu i nejzajímavější příspěvky z diskuse, torzo metalové opery Labyrint, komiksové stripy – a jako překvapení zbrusu novou povídku Král olší, která na román volně navazuje.

Nové vydání bestselleru Dana Browna (první vydání vyšlo pod názvem „Pavučina lží“).

Ve Spojených státech se blyští zlato ryzí i kočičí, zvláště v nejvyšších politických kruzích těsně před volbou prezidenta. Stejně působivě se prý třpytí krystalky ledu v nejzapadlejších končinách Antarktidy – a právě v tu dobu a na těchto místech začíná Dan Brown vyprávět strhující příběh o vědeckém objevu, který zásadně mění pohled na život na Zemi i ve vesmíru.

V románu, kde jedna dramatická událost rychle střídá druhou, autor hýří pečlivě vybranými informacemi ze světa vědy a nejmodernější techniky, vyslovuje se však i k nečekaně vážným otázkám týkajícím se například soukromého podnikání nebo morálky politiků, vojáků, vědců i novinářů. Kam až lze zajít v zájmu bezpečnosti státu? Skutečně účel světí prostředky?

Císařský obchodní koráb Chathrand zmizel na otevřeném moři. Panují obavy o osud lodi i všech, kdo se nacházeli na palubě. Chathrand, který naposledy kotvil na Simje, vyplul před dvanácti týdny za mírné letní bouřky ke svému domovskému přístavu v Etherhorde se šesti sty námořníky, oddílem císařské námořní pěchoty čítajícím sto mužů, šedesáti dehtaři a rozličnými cestujícími od nejsprostších po nejurozenější. V dopisech odeslaných ze Simji jsou zmínky o klidu na lodi a velmi pohodlné plavbě. Záhada zůstává nerozluštěna, neboť se dosud nepodařilo nalézt žádný vrak. Šíří se spekulace a veřejnost chce vědět: Co zahubilo krále korábů? Úvodní svazek fantasy trilogie z paluby fascinujícího námořního korábu.

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev – vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.

Druhý díl „křižácké trilogie“ nás zavede do Gazy roku 1177, kdy se stal zázrak, o kterém se ještě dlouho mezi následovníky proroka Mohammeda mělo hovořit. Saladin, muž, který přísahal, že osvobodí Jeruzalém od franckých okupantů, má právě zemřít v rukou lupičů, když přijde záchrana z nečekaného místa: objeví se Arn de Gothia, obávaný a čestný templář. Doma v Západním Götlandu si zatím Arnova láska z mládí Cecília odpykává své dvacetileté pokání za jejich hříšnou tělesnou lásku v gudhemském klášteře. V jeho zdech porodila Arnovo dítě, chlapce, který později vyrůstá u Arnova strýce. Uvnitř klášterních zdí vládne nelidská abatyše a za nimi probíhá krvavý boj o moc mezi rody Sverkerů a Eriků. Cecílii drží při životě pouze přátelství jedné z chovanek, Cecílie Blanky, která se později stane švédskou královnou, a naděje, že se Arn jednou ze Svaté země vrátí a z kláštera ji odvede.

Tim Weiner je reportér listu New York Times. Má za sebou tři knihy a Pullitzerovu cenu za jednu z nich. Už v prvních dvou – Bianko šek (o černých fondech Pentagonu) a Zrada (o případu amerického špiona Aldricha Amese) – se pouštěl na velmi horkou půdu. V zatím poslední své knize, věnované dějinám CIA, vydané v r. 2007, v této tradici pokračuje. Psát dějiny jakékoli tajné služby je krajně nesnadné. Oficiálních údajů se zveřejňuje co možná nejméně, a to ještě co možná nic neříkajících, o to víc však je nepodložených dohadů, fám a různých „zaručených pravd“. Historik je tedy odkázán kromě pramenů zejména na osobní svědectví zúčastněných. Autor této knihy sám uvádí, že byl nucen přečíst přes padesát tisíc dokumentů z archivů CIA, Bílého domu a ministerstva zahraničí, ale navíc musel získat přes dva tisíce vyjádření pracovníků tajné služby, vojáků a diplomatů. Šedesátiletou historii CIA od roku 1945 do roku 2007 autor rozčlenil do padesáti oddílů seskupených do šesti kapitol podle jednotlivých prezidentských období.

Izraelský historik a profesor na univerzitě v Tel-AvivuShlomo Ben-Ami se jako izraelský ministr zahraničí (2000 – 2001) aktivně podílel na mírových jednáních v Camp Davidu v roce 2000. Osobní i odborné zkušenosti umožnily autorovi napsat brilantní analýzu izraelsko-palestinského konfliktu od jeho počátku až donedávné současnosti. Důkladně pojednává především o průběhu mírového procesu od doby, kdy do jednání v 70. letech vstoupily USA. Poslední kapitoly pojednávají o dopadu válek vedených z podnětu amerického prezidenta G. Bushe proti islámskému terorismu na mír mezi Palestinci a Izraelci.