Román jedné z nejtalentovanějších osobností současné populární hudby sklidil nadšený ohlas světové kritiky pro svůj jazyk plný biblických metafor a sevřený příběh vyprávěný na pomezí snu a šílenství. Dotisk prvního vydání.

Soubor pramenů dokumentujících poslední období existence muslimského panství v Granadě a kraji al-Andalusu, jímž se v podstatě uzavírá středověká historiografie muslimského Španělska, zahrnuje především anonymní arabskou kroniku popisující průběh granadské války, kratší zprávu z pera arabského kronikáře al-Maqqarího o osudech Granaďanů po kapitulaci a jejich emigrace do severní Afriky a text od Hernanda de Baeza.
Zatímco arabská kronika sleduje dění z pohledu vojáka – přímého účastníka bojů, popisuje Hernando de Baeza spíše události ve vyšších vrstvách granadské společnosti, v nichž se pohyboval.
Díky těmto různým pohledům před námi vyvstává plastický obraz významného období v dějinách Pyrenejského poloostrova, s nímž se zatím český čtenář neměl příležitost zevrubněji seznámit.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Román se odehrává v polovině 90. let minulého století, v době, kdy v Čechách obyčejní lidé zkoušeli rozjíždět podnikání. Původně vyšel v roce 2002. Nyní se dostává čtenáři do ruky ve značně přepracované, doplněné a zhutněné podobě. Autor říká: Sabrina byla můj první román. Psal jsem ho v zajetí dojmu, že se musí fabulovat, aby to byla ta správná literatura. Dnes to vidím tak, že je pro mě zajímavější vrátit dobu a lidi do jejich původních souvislostí. A tak jsem původní text přemontoval a přepsal podle toho, jak si popsané události pamatuji. Jinými slovy, pokusil jsem se vyházet z románu zbytečnou veteš. Zda to bylo k něčemu dobré či ne, je na čtenáři…

Kniha, která obdržela prestižní cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Příběhy pojednávají o konfliktu konkrétních lidí s totalitní mocí a jsou pestré jako život sám – přinášejí vítězství i prohry, velké heroické činy i lidské slabosti a vyrovnání se s nimi. Jedním z komiksových hrdinů je například Jiřina Tvrdíková, v jejímž příběhu se dozvíte, jaké to je „česat bílého medvěda“ a že v sovětských gulazích bylo vězněno i mnoho československých občanů. Rudolf Bělohoubek zase vypráví, jak mu zavraždili oba rodiče, jen pár kilometrů od Berouna, během poválečného divokého odsunu Němců. Nechybí ani příběhy z období normalizace a mezi komiksovými hrdiny vystupuje i spolupracovník Státní bezpečnosti. Osud „estébáka“, který promluvil o svém selhání, zpracoval v komiksu Chytřejší než oni Tomáš Kučerovský.

Ještě jsme ve válce – Nikkarin – Mikuláš Kroupa
Česání bílého medvěda – Vojtěch Šeda – David Bartoň
V rodinném táboře – Miloš Mazal – Adam Drda
Gestapácké razítko – Prokop Smetana – Mikuláš Kroupa
Masakr „U Zabitého“ – Martin Plško – Adam Drda
Hurvínkovy příhody – Vhrsti – David Bartoň
Luboš Jednorožec – Václav Šlajch – Mikuláš Kroupa
Ten kluk přece nic neudělal – Toy Box – Adam Drda
15 let ve stodole – Jiří Husák – Adam Drda
Poslední let – Jan Bažant – Mikuláš Kroupa
Chytřejší než oni – Tomáš Kučerovský – Mikuláš Kroupa

Mánička ze severu – Branko Jelínek – Adam Drda
Borské povstání – Petr Včelka – Mikuláš Kroupa

Třetí Moníkova próza zachycuje paradoxní a kotrmelcovité české dějiny druhé poloviny 20. století s ironickým nadhledem, barvitě a s použitím hravého, drsného i poetického
jazyka.
František/Franz, syn českého otce, který se dal k Němcům, musel narukovat do wehrmachtu, ale měl štěstí a skončil v americkém zajetí, se vrací do Karlových Varů především za svou gymnaziální láskou, Němkou, která se mezitím provdala za českého budovatele pohraničí, aby se tak vyhnula odsunu.

V závěrečné části příběhu se hlavní postavou stává její syn Martin a dějištěm příběhu Praha, příznačně zachycená očima generace distancující se od režimu životním stylem na hraně mezi konformitou a rebelií.

Mistrovský román jedinečným způsobem kombinuje příběhy a vyprávěcí postupy blízkovýchodních literatur s postmoderním stylem psaní. Hlavní hrdina, advokát Galip, pátrá po své záhadně zmizelé ženě Rüye a nevlastním bratru Celâlovi, známém novináři, jehož sloupky o Istanbulu a jeho historii tvoří důležitou část bohaté románové koláže. Galip se při svém pátrání vydává do spletitých ulic Istanbulu, dostává se do podsvětí, bloumá po chudinských předměstích a setkává se s mystiky, blázny i politickými aktivisty, pročítá Celâlovy novinové sloupky a populární detektivní romány a nakonec odhalí šokující pravdu o své ženě i o sobě samém…

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury a turistiky Turecké republiky.

Úspěšný historický román, jehož děj je zasazen do Španělska 18. století, líčí, jak tři vítězné šachové partie mají definitivně naplnit dohodu o kapitulaci Sevilly, znovu dobyté
na muslimech.

Když se podnikavá Julia de Haro, dědička největší místní tiskárny, provdá za Leóna de Montenegro, netuší, že v jejím domě je ukryt dodatek k dohodě a její manžel, nalezenec vychovaný maltézskými rytíři a nějaký čas zajatý muslimy, je právě oním šachovým mistrem, jehož hra rozhodne dávnou sázku mezi Alfonsem Moudrým a tehdejším muslimským vládcem Sevilly.

Představte si, že dokola objíždíte přeplněné parkoviště a ve chvíli, kdy spatříte volné místo, jiný řidič zrychlí a vjede vám tam. Jednoduše se rozzuříte. A teď si představte, že místo řidiče vám tam vpochoduje kráva a uvelebí se. Vztek přejde v údiv. Co se změnilo? Vy – váš
pohled na věc.
Autoři předkládají interaktivní knihu, ve které používají základní buddhistické principy tak, aby je pochopili i „nebuddhisté“ a dokázali je převést do praxe.
Krok za krokem nás učí změnit úhel pohledu, přetavit vztek v našem životě v pozitivní emoce, učí nás rozpoznat jeho spouštěcí momenty a změnit to, co po nich následuje, učí nás smát se sami sobě a uvědomit si, že nezáleží na tom, kdo nám zabral naše místo na parkování – nakonec jsme to my sami, kdo může za to, že se rozzlobíme.

Darren Brown je českému čtenáři znám nejen ze své televizní show, ale také díky jeho bestselleru Magie a manipulace mysli.
Kostru Brownovy knihy tvoří jednotlivé fáze kouzelnického triku, který jeho mladší já provádí v zaplněné restauraci, a tuto kostru Brown obalil vyprávěním na nejrůznější témata – o dějinách magie, o psychologii, o tom, jak správně vařit ztracená vejce, o tom, jaká melodie mu zní v hlavě při čištění zubů, nebo o společenské etiketě týkající se parmezánu. Vyznání iluzionisty jsou neobyčejně čtivou a neobvykle vystavěnou autobiografií, která čtenáře vtáhne a okouzlí.

V Borcově kodexu poskytl Barney Stinson nepřeberné množství rad a pokynů všem, kdo chtějí být stejně boží jako on sám. V Borci v akci rozvíjí některé poučky a uzpůsobuje je konkrétním situacím – borec se dozví, jak se chovat v baru, ve fitku i v kosmickém prostoru (mimo jiné).