Tři díly kreslených příběhů završují pětidílný komplet. V prvním z příběhů přichází do muminího údolí zima a s ní nezvaní hosté do Muminkova domu. Maminčina pohostinnost nezná mezí, ale všeho moc přece jen škodí. Ve druhém příběhu se muminí rodina vydává na moře a ve třetím se setkáváme se zamilovaným Ryšánkem.

Kniha Michaely Hrubé je věnována problematice každodenního života žen v českých městech raného novověku v 16. a 17. století. Autorka v ní zkoumá právní a hospodářské postavení měšťanek, jejich materiální zabezpečení či proměnlivé pozice v rámci měšťanské rodiny. Podnětným způsobem se zamýšlí i nad jednotlivými fázemi ženského života, nad ženskou svobodou projevující se ve svobodném nakládání s majetkem či v podobě možnosti vést soudní pře a chránit před soudem svůj majetek i svoji čest.

Ságy o dávnověku jsou svéráznými skvosty bohaté vypravěčské tradice Islandu. Otevírají fantazijní světy, v nichž se bájní severští hrdinové utkávají s nadpřirozenými protivníky, oddávají se bujarým pitkám a dobývají nedobytné panny. Čtyři stěžejní ságy – o Völsunzích, Ragnarovi Huňaté nohavici, o Bósim, o Hrólfovi Tyčce – oscilují mezi heroickou tragikou a zemitým komičnem, rytířskými mravy, vikinskou krutostí a odvážnou erotikou, pohádkovostí a realistickou psychologií. Na rozdíl od historičtějších ság rodových sloužily ságy o dávnověku především k zábavě a tento účel zdárně plní dodnes. Sága o Völsunzích inspirovala Richarda Wagnera k monumentálnímu opernímu cyklu Prsten Nibelungův a ságy o dávných dobách byly významným inspiračním zdrojem děl J. R. R. Tolkiena.

Vydání knihy podpořilo Centrum islandské literatury.

Autorka ve své knize analyzuje zprávy středověkých cestopisů, jejichž autory jsou významní evropští misionáři (Jan Plano z Carpini, Vilém Rubruk, Odorik z Pordenone, Jan Marignola, Jordanus Katalánský), kteří působili v různých oblastech Asie v období mezi polovinou 13. a polovinou 14. století.
Práce je věnována především procesu poznávání a utváření reprezentací „jiných“ – východních křesťanů, muslimů, židů i příslušníků tradičních asijských
náboženství v misionářských zprávách s ohledem na prostředky a průběh misijní činnosti.

S pokorou sobě vlastní autor ukazuje literární svět, jejž si nosí uvnitř, a předává ho tímto dál.

Urputný boj mezi oběma Nadacemi se konečně nachýlil k závěru a vítězství se přiklonilo k vědcům z První Nadace. Ta se nyní vrací k dávnému plánu Hariho Seldona na vybudování nové Říše. Ovšem jejich nepřítel nebyl zcela zničen a jeho zástupci plánují pomstu. Dva vyhnanci, bývalí občané Nadace, se vydávají hledat bájnou planetu Zemi… a s ní i důkaz, že Druhá Nadace stále existuje. Zároveň kdosi stojící mimo obě soupeřící strany opatrně manipuluje událostmi a sleduje tím vlastní, děsivý záměr. Zástupci obou Nadací se brzy ocitnou na cestě k záhadnému světu jménem Gaia a ke konečnému, šokujícímu osudu na samotném konci vesmíru.

Tzv. „pražský židovský“ autor milující atmosféru staré Prahy ve své nejznámější poloze. Tři povídky Gustava Meyrinka svázané tématem Prahy a jejího genia loci: „Praha“, „G.M.“ a „Ta se dělá“ – princeska v dárkovém provedení bilingvní edice Kanapka.

Celých čtrnáct let se Jonathan Rebeck skrýval před světem za hřbitovními zdmi a svůj domov si potají zařídil v dávno opuštěné hrobce. Rozmlouval s novými nebožtíky a zjišťoval, kam vlastně duše zesnulých putují, poskytoval jim útěchu, vyslechl je a občas si s nimi zahrál
šachovou partii.
Avšak samotářský život pana Rebecka byl náhle narušen. Mezi dvěma duchy rozkvete nečekaný milostný vztah a i on sám je stržen do víru života jednou návštěvnicí hřbitova.
Za pomoci cynického mluvícího havrana a tajemné hřbitovní stráže se čtyři lidské duše naučí skutečnému rozdílu mezi životem a smrtí a učiní rozhodnutí, jež ovlivní jejich osudy vskutku na věčné časy.