Hlavním cílem této mimořádné knihy na pomezí metamatematiky, informatiky, filozofie a kognitivní psychologie je zkoumání, co jsou a odkud se berou základní atributy člověka – vědomí a inteligence. Je vystavěna na trojúhelníkovém půdorysu, jehož strany tvoří Bachovy fugy, Escherovy obrazy a dílo matematika Kurta Gödela. Tato zdánlivě nesouvisející témata mají totiž jednu společnou skrytou, o to však podstatnější vlastnost: jejich struktura je postavena na odkazu na sebe sama – takzvané autoreferenci. V knize se pravidelně střídá rigorózní výklad obtížných témat s rozmarnými pasážemi, jež jsou nabity slovními i grafickými hříčkami – a to vše je pevně propojeno ideovými, verbálními i vizuálními odkazy v mnoha vrstvách do pevného, velmi harmonického celku. Český překlad vznikal za spolupráce s autorem.
Bilingvní vydání výboru mýtů a legend severoamerických indiánů z oblíbené knihy Richarda Erdoese a Alfonsa Ortize, z níž vycházejí sbírky O muži, který šel za sluncem (Argo, 1996) a Duch dvou tváří (Argo, 2012). Mýty a legendy o stvoření a konci světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech, vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrůznějších částí
celého amerického kontinentu.
Je možné uniknout ze zamčené a ostře hlídané cely pouze pomocí logiky? Profesor Augustus Van Dusen je o síle lidského ducha nezvratně přesvědčen. Aby svá tvrzení dokázal, nechá se zavřít do chisholmského vězení a vsadí se svými přáteli, že se s nimi sejde za týden na večeři na svobodě. Uplyne týden, a ejhle! – profesor Van Dusen svou sázku opravdu vyhrává.
Jacques Futrelle se narodil roku 1875, pracoval jako novinář a přivydělával si psaním detektivních povídek.Zahynul roku 1912 při ztroskotání Titaniku. Povídka „Problém cely č. 13“ patří mezi jeho nejznámější texty a dodnes je řazena mezi nejlepší detektivní povídky
20. století.
Dnes už kultovní knížka, kterou ocení lidé s nadhledem a smyslem pro humor. Vypráví o zvídavém krtkovi, jenž putuje od zvířátka ke zvířátku a zjišťuje, komu patří ta nevábně páchnoucí kupička na jeho hlavě.
Osobitě vtipná knížka s půvabnými ilustracemi je určena malým i velkým milovníkům nekorektní legrace.
Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.
Paměti poslance parlamentu s podtitulem Sexyromán jsou podivným politickým spiskem a zároveň čtvrtým románem autora Hastrmana, Sedmikostelí a Poslední tečky za Rukopisy, příběhem napsaným v rytmu sexuálního aktu jako nejsžíravější, nejbizarnější a nejanarchističtější odsudek demokratické totality, jak ji známe z posledních let.
V tomto intimním průřezu celoživotními šuplíky píše Charles Bukowski o lásce, samotě a smrti, pábí hospodskými historkami o drsných trpaslících s rychlou pravačkou a smutných kurvách s dlouhýma nohama, zádumčivě si brouká nad dcerkou, provokuje básněmi o nostalgických náccích a ňoumovitých anarchistech, potutelně oslovuje čtenáře ze záhrobí, kontempluje o kocouřích koulích a hovězím jazyku a vysmívá se čítankovým autorům. Příliš blízko jatek je jednou z třinácti básnických sbírek vydaných posmrtně z Bukowského pozůstalosti a se štamprlí nadsázky lze říci, že starý prasák i po smrti umělecky zraje.
Tato kniha byla napsána pro každého, koho zajímá, jak podivuhodné vědecké objevy ovlivňují náš pohled na svět a pomáhají utvářet naši kulturu. Shrnuje úžasné vědecké poznatky o původu vesmíru, původu hmoty a života, přičemž zdůrazňuje význam role, kterou při tom hrají asymetrie a nedokonalosti: od multiverza k velkému třesku, od velkého třesku k atomům, od atomů k buňkám, od buněk k lidem a od lidí k mimozemskému životu.
Co když tu opravdu jsme pouhou náhodou, vznikli jsme vzácnou a zřídkavou shodou okolností? Mělo by ubírat na vznešenosti lidství, že nejsme součástí velkého plánu Stvoření? Měli bychom tedy ustat v našem úsilí o pochopení vesmíru? Marcelo Gleiser se pokusí ukázat, že nikoli. Ba právě naopak: zjištění moderní vědy klade lidské bytosti do samého středu poznání.
Bilingvní vydání povídkové knihy známého amerického prozaika a esejisty, jenž se proslavil jako autor mistrně napsaných krátkých textů. Již jako devatenáctiletý získal Cenu O. Henryho za svou povídku Miriam, která je součástí této sbírky. T. Capote je autorem literárního textu Chladnokrevně, ve kterém rekonstruuje brutální zločin., jenž otřásl Spojenými státy v roce 1959.
Angie je 27 let. Studuje finštinu v Praze, ale má pocit, že žije nenaplněný život – přelomový rok, ve kterém zemřel Jimi Hendrix, Janis Joplin i Kurt Cobain, se kvapem blíží a Angie stále na hvězdnou slávu ne a ne dosáhnout. Odjíždí tedy hledat inspiraci do finských lesů, kde se seznamuje s typickou finskou rodinou. Podaří se jí do svých osmadvacátých narozenin opravdu proslavit ?
Alexandra Salmela je slovenská autorka, která se usadila a založila rodinu ve Finsku. Ve svém debutovém románu popisuje s autobiografickým nádechem hledání smyslu života mladé dívky a brilantní finštinou komentuje prostřednictvím netradičních vypravěčů (kočka Kassandra, plyšový Pan Prasátko, auto Opel Astra) finskou realitu, kulturu a mentalitu. Za knihu získala v roce 2010 cenu deníku Helsingin Sanomat.
Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.