Tento v češtině dosud nevydaný román je založen na autorových vzpomínkách na rodný Lowell. Zároveň se z kontextu jeho díla poněkud vymyká, protože Kerouac zde opouští svou oblíbenou a obvyklou kronikářskou polohu a vytváří tajemnou, fabulovanou prózu, v níž se vzpomínky prolínají se sny. Doktor Sax bývá označován za nejlepší Kerouacovu knihu.
Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým. Kniha však není koncipována ani jako biografie, ani jako literárněvědný rozbor poetiky legendy. Autorka v ní rozkrývá, jakým způsobem Jepifanij jakožto jeden z nejvzdělanějších představitelů ruské kultury své doby interpretoval ve velmi konzervativním žánru legendy zcela novátorský misijní počin Štefana Permského. Pro ruskou pravoslavnou církev totiž po celá předchozí staletí stály misie zcela na okraji zájmu, takže vyjímečné bylo již samotné Stefanovo rozhodnutí vydat se do Pouralí a christianizovat tamní národ Permjanů. Navíc se však rozhodl učinit místní jazyk jazykem liturgickým, vymyslel zvláštní písmo abur, poslední abecedu středověké Evropy, a přeložil do tohoto jazyka základní bohoslužebné texty. Tím v rámci pravoslavné církve vytvořil zcela nový fenomén individuálního misionářstvím nevázaného na mocenskou oporu státu a využívající jazyka pokřesťanského etnika jako jazyka liturgického. Z řady příčin však tento model nalezl v ruské církvi výraznější odezvu až ve zcela nových společenských podmínkách 19. století.
Autor rozebírá deset tematických okruhů z matematiky, s níž se denně setkáváme. Postupuje od snadného a samozřejmého zadání, posléze však dospívá k vcelku důstojné matematice hodné specialisty – z mnoha závěrů se poučí i zdatný matematik. Pestrý výběr látky pokrývá řadu přitažlivých oborů, jako je např. kódování, překvapivý způsob výpočtu obsahu plošných obrazců (Pickova věta), Malá Fermatova věta a desetinné zlomky, fraktální křivky (např. takové, které pokrývají celý čtverec), pravděpodobnost, že dva jevy nastanou současně, a tzv. normální pravděpodobnostní rozdělení, Stirlingův vzorec pro vyjádření faktoriálů přirozených čísel nebo úloha, jak co nejrychleji a nejpohodlněji objevit lehčí minci. Kniha zaujme nejen ty, kteří občas rádi řeší hádanky a záhady; bude dobrou průvodkyní a obohacením i pro čtenáře, kteří mají o matematiku soustavnější zájem.
První souborně vydané deníkové dílo slavného prozaika a esejisty nám umožní nahlédnout přímo pod ruku tvůrce – George Orwell ve svých každodenních záznamech glosuje aktuální politickou situaci, růst zeleniny a snůšku slepic na své zahradě, ale v odbočkách rozvíjí též hlubší filozofické úvahy a analýzy. Kniha obsahuje deníkové zápisky od roku 1931, kdy se autor ještě účastnil poklidného česání chmele, až do roku 1940, když již zuřila druhá světová válka.
Anderson Lake pracuje pro společnost AgriGen v Thajsku
jako kalorik. Navenek je ředitelem továrny, ale nenápadně
pročesává bangkokská tržiště, hledá potraviny, o kterých
se myslelo, že už neexistují, a doufá, že se zmocní bohatství
ztracených kalorií minulosti.
Potom ale potká
Emiko… Emiko je dívka na klíček, zvláštní a překrásné
stvoření. Není to lidská bytost, patří mezi Novolidi; je
uměle vytvořená, vypěstovaná v líhni. Naprogramovali ji,
aby uspokojovala dekadentní rozmary jistého obchodníka
z Kjóta, ale teď skončila na ulicích Bangkoku. Novolidi
někdo bere jako tvory bez duše, jiní je zase mají za ďábly.
Pracují jako otroci, vojáci, jako hračky bohatých.
Jsme v mrazivé blízké budoucnosti, kdy svět ovládají
kalorické korporace, ropný věk pominul a vedlejší dopady
bioinženýrských chorob řádí po celém glóbu. Co se bude
dít, když se kalorie stanou měnou? Když se bioterorismus
stane nástrojem velkých korporací a když jeho následky
naženou lidstvo do éry posthumánní evoluce?
Nadějný nový autor Paolo Bacigalupi napsal jeden
z nejlépe hodnocených science fiction románů poslední
doby. Dívka na klíček získala ve Spojených státech hned
pětici významných žánrových cen. Je to svižný dystopický
thriller, ale i vize blízké budoucnosti, ostrá jako žiletka.
Mír trvá už přes půl století, jen málo z nás zažilo válku.
Události poslední doby jsou ale znepokojivé. Vlády nad
Ostravou se ujal jediný muž. V brněnské vile Tugendhat
je připraven převrat. Praha je zachvácena chaosem, její
čtvrti jedna po druhé vyhlašují samostatnost. Bytosti
druhého světa odkládají masky a spirála dějin se roztáčí.
Jen málo z nás zažilo válku, ale to se brzy změní…
Stadion Na Bazalech zalévá krev gladiátorů. Pod Olšanskými
hřbitovy procitají mrtví. Muži, kteří ještě včera
nosili kufříky, vstupují do oddílů domobrany. Zatímco plameny
stravují civilizaci, Města pochodují do války.
Svět se změní. Věk nenávisti je závěrečným dílem fantasy
trilogie Městské války, odehrávající se v naší současnosti.
Videoochutnávka:
Kniha vypráví příběh tří mladých kněží z jižní Moravy,
kteří byli na prahu 19. století vyšetřováni pro údajné
protistátní, proticírkevní a nemravné názory. V období,
kdy habsburskou monarchii ovládal strach z Francouzské
revoluce, nešlo o malý přestupek.
Tím spíše, že „provinilci“
pocházeli z řad těch, od nichž se očekávalo, že budou
mezi prostým lidem sloužit jako učitelé, jako morální vzory.
Tento specifický příklad, k němuž existuje poměrně
vzácně dochovaná a bohatá pramenná dokumentace,
může být z velké části chápán jako příspěvek k problematice,
která tvořila vděčné téma české historiografie
poválečné doby – k otázce „ohlasů“ Francouzské revoluce
v českém a moravském prostředí, k otázce recepce
revolučních myšlenek a ideálů.
Hlavní hrdina románu Frajer se na pražské Národní třídě setká 17. 11. 1989 za zvláštních okolností se svým bratrem. Historická událost prověří jejich dosavadní vztah, který se ocitá pod tlakem politických změn. Příběh vypráví o komplikovaných rodinných a milostných vazbách, o tom, co vlastně znamenala listopadová revoluce, i o tom, jak je těžké být doopravdy svobodný.
Z r. 1989 se děj přelévá do 90. let s počátky podnikání. Zobrazuje problémy lidí, kteří se nedokázali s novým systémem vyrovnat. Nabízí alternativní scénáře úspěchu v polistopadové společnosti, to vše na pozadí proměňující se rodiny hlavního hrdiny. Příběh se uzavírá na festivalu Mighty Sounds r. 2008, protože populární hudba je jednou z důležitých dobových příměsí textu.
Ve svém nejnovějším díle se autor vrací k motivu pouti: tentokrát se vydává na cestu po Transsibiřské magistrále. Putování hrdinů knihy se odvíjí ve znamení symbolu Alef, který pro autora v duchu magické tradice představuje bod, v němž se vše sbíhá a v němž můžeme v jediném okamžiku spatřit vše.
Vizuální videochutnávka
Třetí část pětidílné trilogie. Po mnoha letech se opět setkáváme s Arthurem Dentem, a zanedlouho potom i s ostatními postavami, které jsme opustili v situacích tak či onak nezáviděníhodných. Zákony života, vesmíru a vůbec se surově postrkují Galaxií, tentokrát pro nic menšího, než je záchrana samotného vesmíru. Ano, je znovu čas sbalit ručník, porozhlédnout se po bezpečné skrýši, kam by člověk mohl odložit pud sebezáchovy, a vyrazit. Po tisíciletích ožívá nebezpečí, že poměrně mírumilovný národ se záviděníhodným citem pro melodii podlehne svému děsu z jiných vesmírných ras a na druhý pokus se s nimi vypořádá jednou provždy. V situacích, kdy i zdánlivě nekonečné večírky končí soumrakem bohů, se zdá, že naši hrdinové měli sotva kdy podstatnější důvody opakovaně si připomínat ono nevyčerpatelně povzbudivé Nepropadejte panice!