Knihu Fulghumových úvah a vyprávění stačila krátce před svou smrtí sestavit autorova dvorní redaktorka Eva Slámová. Zadání pro výbor z autorových krátkých textů znělo takto: má to být knížka speciálně pro českého čtenáře a jeho českou mentalitu (v této podobě v angličtině nevyjde). Hned první text tedy pojednává o tom, jak slavný spisovatel čůrá komusi na plot. Fulghum se věnuje svým obvyklým tematickým okruhům, zejména pozorování svých bližních (zvlášť ho zajímají děti a jejich rodiče) i sebe sama, a filosofickým důsledkům běžných, každodenních činností (třeba praní prádla a čištění zubů). Fulghumův živočichopis v krystalické podobě.

Krátké milostné příběhy, které populární autor vybral z příspěvků svých věrných čtenářů.

Elektronické vydání kultovní knihy s revidovaným překladem, která přináší pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem.

Úplné vydání dnes již kultovní sbírky povídek, sestavené snad nejznámějším americkým SF autorem 20. století – Isaacem Asimovem. V původním českém vydání z roku 1979 bylo vypuštěno pět povídek, které jsou v tomto vydání doplněny. Antologie obsahuje povídky těchto autorů:
Stanley G. Weinbaum, Don A. Stuart, Lester del Rey, Milton A. Rothman, Robert A. Heinlein, Hal Clement, A. J. Deutsch, James Blish, William Morrison, Jerome Bixby, Arthur C. Clarke, James E. Gunn, Hal Clement, Isaac Asimov, H. Beam Piper, Walter S. Trevis, Larry Niven.

„Někdy si myslím, že jsme ve vesmíru sami, a někdy si myslím, že ne. V obou případech mě ta představa uvádí v úžas“, řekl Arthur C. Clarke. Jsme však ve vesmíru opravdu sami? A pokud ne, proč jsme dosud nebyli schopni navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi?
To jsou dvě z mnoha otázek, které si lidstvo klade v souvislosti s možnou existencí mimozemských civilizací a které však stále zůstávají nezodpovězeny. V knize, která leží před vámi, se Paul Davies, jeden z předních světových vědců zabývajících se touto problematikou snaží vysvětlit, proč by mělo pátrání po inteligentním životě mimo naši planetu pokračovat, a jakým směrem bychom se měli vydat. Kniha Podivné ticho nám předkládá bryskní zhodnocení minulých i stávajících důkazů existence E. T. a vede nás po vzrušující cestě směrem k budoucnosti.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů. Převyprávění se ujal znalec indické kultury Vladimír Miltner (1933-1997). Uváženým výběrem nejpodstatnějších dějových motivů a stylově i jazykově čistým zpracováním zprostředkoval zvláště mladému čtenáři pohled na jeden z významných zdrojů indických tradic a myšlení.

Nové, přepracované a rozšířené vydání knihy drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora s 25 novými příběhy.

Argentinské tango – dokonale krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, milongueros, vášeň, slunce, temperament… anebo také obyčejní lidé, „poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby – obyčejná touha tancovat“.
Robert Fulghum se s tangem poprvé setkal prostřednictvím obrazů své partnerky Willow Baderové a k napsání Drž mě pevně, miluj mě zlehka ho inspirovaly vlastní zážitky. Tango totiž pro Fulghuma není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem, „otevřením dveří v pokoji svého života“. Víte, že ve vašem životě existují nějaké dveře? Pak běžte a zkuste vzít za kliku, je dost možné, že nebudou zamčené.
Jevištěm Fulghumova románu je seattleská tančírna Century. Není to ani tak místo, ale spíš všechny ty příběhy, které se tu odehrávají. Setkávají se tu lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace… To, co je důležité venku, zde není podstatné… Jde tu totiž o jediné – o tanec.

Vizuální videochutnávka
.

Rukopisně dochovaný letopis Františka Vácslava Felíře, měšťana a úředníka Starého Města pražského, je nejrozsáhlejším popisem života a událostí v Praze z první poloviny 18. století. Souvisle pokrývá období téměř třiceti pěti let, měsíc po měsíci, a jsou v něm zaznamenány jak záležitosti stěžejního historického významu (korunovace Karla VI. za českého krále, svatořečení Jana Nepomuckého, válečné konflikty), tak epizody z každodennosti hlavního města (popravy, vraždy, neštěstí, pohromy způsobené počasím atd.). Dle dobového zvyku si Felíř všímá i rozličných pozoruhodností, o nichž se Pražané dozvídali ze zahraničí – od zjevně fantastických příběhů až po proroctví. Velmi podrobně je popsáno dvojí dobytí Prahy za válek o rakouské dědictví, roku 1741 Francouzi a Bavory a roku 1744 Prusy. Archaická, ale přesto plynná čeština narušuje představu o úpadku českého jazyka před nástupem obrozenectví. Letopis dosud knižně nevyšel.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.