V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě Jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Knihu Fulghumových úvah a vyprávění stačila krátce před svou smrtí sestavit autorova dvorní redaktorka Eva Slámová. Zadání pro výbor z autorových krátkých textů znělo takto: má to být knížka speciálně pro českého čtenáře a jeho českou mentalitu (v této podobě v angličtině nevyjde). Hned první text tedy pojednává o tom, jak slavný spisovatel čůrá komusi na plot. Fulghum se věnuje svým obvyklým tematickým okruhům, zejména pozorování svých bližních (zvlášť ho zajímají děti a jejich rodiče) i sebe sama, a filosofickým důsledkům běžných, každodenních činností (třeba praní prádla a čištění zubů). Fulghumův živočichopis v krystalické podobě.

Krátké milostné příběhy, které populární autor vybral z příspěvků svých věrných čtenářů.

Elektronické vydání kultovní knihy s revidovaným překladem, která přináší pohádkový příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem.

Laskavá zamyšlení, drobné příběhy a filozofické postřehy amerického autora. Vyprávění je zcela prodchnuto radostí ze života, průzračným způsobem oslovuje v člověku jeho lepší já a dává smysl i těm nejobyčejnějším věcem na světě.

„Někdy si myslím, že jsme ve vesmíru sami, a někdy si myslím, že ne. V obou případech mě ta představa uvádí v úžas“, řekl Arthur C. Clarke. Jsme však ve vesmíru opravdu sami? A pokud ne, proč jsme dosud nebyli schopni navázat kontakt s mimozemskými civilizacemi?
To jsou dvě z mnoha otázek, které si lidstvo klade v souvislosti s možnou existencí mimozemských civilizací a které však stále zůstávají nezodpovězeny. V knize, která leží před vámi, se Paul Davies, jeden z předních světových vědců zabývajících se touto problematikou snaží vysvětlit, proč by mělo pátrání po inteligentním životě mimo naši planetu pokračovat, a jakým směrem bychom se měli vydat. Kniha Podivné ticho nám předkládá bryskní zhodnocení minulých i stávajících důkazů existence E. T. a vede nás po vzrušující cestě směrem k budoucnosti.

Úplné vydání dnes již kultovní sbírky povídek, sestavené snad nejznámějším americkým SF autorem 20. století – Isaacem Asimovem. V původním českém vydání z roku 1979 bylo vypuštěno pět povídek, které jsou v tomto vydání doplněny. Antologie obsahuje povídky těchto autorů:
Stanley G. Weinbaum, Don A. Stuart, Lester del Rey, Milton A. Rothman, Robert A. Heinlein, Hal Clement, A. J. Deutsch, James Blish, William Morrison, Jerome Bixby, Arthur C. Clarke, James E. Gunn, Hal Clement, Isaac Asimov, H. Beam Piper, Walter S. Trevis, Larry Niven.

Staroindický epos Mahábhárata je jedním z nejrozsáhlejších eposů světa, jenž v originále zahrnuje přes dvě stě tisíc veršů. Jeho dějovým základem je vyprávění o boji mezi Pánduovci a Kuruovci, jenž se zřejmě odehrál koncem 2. tisíciletí před Kristem. Kolem tohoto jádra se shromáždilo množství dalších epizod a víceméně samostatných příběhů. Převyprávění se ujal znalec indické kultury Vladimír Miltner (1933-1997). Uváženým výběrem nejpodstatnějších dějových motivů a stylově i jazykově čistým zpracováním zprostředkoval zvláště mladému čtenáři pohled na jeden z významných zdrojů indických tradic a myšlení.

Nové, přepracované a rozšířené vydání knihy drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora s 25 novými příběhy.

Argentinské tango – dokonale krásné ženy, vysoké podpatky, odvážné šaty, milongueros, vášeň, slunce, temperament… anebo také obyčejní lidé, „poutníci směřující k místu zasvěcenému potřebě lásky, dotyku a objetí, které pohání hluboce lidská potřeba pohybovat se společně do rytmu hudby – obyčejná touha tancovat“.
Robert Fulghum se s tangem poprvé setkal prostřednictvím obrazů své partnerky Willow Baderové a k napsání Drž mě pevně, miluj mě zlehka ho inspirovaly vlastní zážitky. Tango totiž pro Fulghuma není pouhým tancem, ale životní cestou, novým způsobem vnímání sebe i světa kolem, „otevřením dveří v pokoji svého života“. Víte, že ve vašem životě existují nějaké dveře? Pak běžte a zkuste vzít za kliku, je dost možné, že nebudou zamčené.
Jevištěm Fulghumova románu je seattleská tančírna Century. Není to ani tak místo, ale spíš všechny ty příběhy, které se tu odehrávají. Setkávají se tu lidé nejrůznějšího věku, pohlaví, národnosti, náboženského vyznání či sexuální orientace… To, co je důležité venku, zde není podstatné… Jde tu totiž o jediné – o tanec.

Vizuální videochutnávka
.