Tři povídky – „Odbarvená píča“, „Bílý plnovous“ a „Vražda Ramóna Vásqueze“ – od kultovního amerického autora, bohéma profesí a především krále nezávislé tvorby.

Jedna z nejlepších povídkových sbírek nositele Nobelovy ceny za literaturu z r. 1978 konečně vychází česky ve svém celku. Povídky I. B. Singera není třeba našim čtenářům příliš představovat, svým hlubokým vhledem do lidské duše — a neméně hlubokým soucítěním — patří ke zlatému fondu světového písemnictví po druhé světové válce. Titulní povídka této sbírky je navíc silným milostným příběhem, jehož zpracování steží najde v literatuře konkurenci.

Vtipný a hubatý, půvabně upřímný pseudomemoár židovského spisovatele Barneyho Panofského, který za svého života vypil moře whisky, miloval nesprávnou ženu, znal
se s kdekým a zapletl se do kriminálního případu, jehož vinou se málem dostal na doživotí za mříže. V roce 2010 vznikl na motivy románu film s Paulem Giamattim v hlavní roli a s Dustinem Hoffmanem v roli vedlejší.

Vydání knihy podpořila Kanadská rada pro umění.

Román pro mladé čtenáře od autora světového bestselleru Zlodějka knih.

Představte si, že vám jednoho dne začnou do dopisní schránky chodit hrací karty se zašifrovanými úkoly – máte vstoupit do života úplně cizím lidem a najít způsob, jak jim pomoci v jejich nelehkém osudu. Nevíte, kdo vám karty posílá ani proč si vybral zrovna vás. Jasné je jenom to, že ví o každém vašem kroku a nenechá vás na pokoji, dokud sám nebude chtít přestat. Má vás zkrátka v hrsti. Přesně v této situaci se ocitá Ed Kennedy, devatenáctiletý taxikář, který až doposud dělil svůj čas mezi kamarády Marva, Ritchieho a Audrey (do které je beznadějně zamilovaný), věrného psa Portýra, hraní karet a svou práci, a má pocit, že se už na nic dalšího nezmůže. Ed na svých záchranných misích schytá spoustu bizarních výprasků, ale s každým úkolem roste jeho schopnost poradit si se vším sám a také vědomí, co musí udělat, aby jeho život za něco stál. Vyprávění vás upoutá situačním humorem a trefnými komentáři dospívajícího hrdiny.

Brožované vydání úspěšného kriminálního thrilleru. Policejní vyšetřovatel v Dublinu Rob Ryan se svou kolegyní Cassií Maddoxovou dostanou na starost případ dvanáctileté holčičky brutálně zavražděné v lese blízko místa, kde si před dvaceti lety hrály o prázdninách tři děti a dvě z nich se už nikdy nevrátily. To třetí, které se vrátilo a které si ale vůbec nic nepamatovalo, je Rob Ryan, jenž si kvůli svému traumatickému zážitku dokonce i změnil jméno. Nový případ, který je čím dál jasněji provázaný s onou starou tragédií, otvírá Robovu hluboce skrytou minulost a každá stopa pátrání vede vždycky do lesa. Tana Frenchová je mladá irská autorka, vystudovala herectví a v současné době žije v Dublinu. Její debut z r. 2007 se stal v žánru kriminálních thrillerů senzací roku a záskal cenu E. A. Poea.

I ve svém třetím románu Tana Frenchová dokládá své mistrovství psychologické detektivky. Kniha „Na věrnosti“ byla v roce 2010 zařazena mezi deset nejúspěšnějších titulů roku deníku The New York Times.

Život Franka Mackeyho změnil v devatenácti letech jediný rozhodující okamžik. Jeho dívka Rosie Dalyová, s kterou měli v úmyslu společně utéct do Londýna, nepřišla na smluvené místo srazu v uličce Na věrnosti.
Od té chvíle o ní Frank neslyšel.
Po dvaceti letech Frank stále žije v Dublinu a pracuje u policie na oddělení tajných operací. Se svou rodinou zpřetrhal veškeré vazby. Jednoho dne mu však zavolá sestra, že se našel Rosiin kufr…
Návrat do uliček dětství a dospívání vrhá Franka zpět do minulosti, vyvolává temné polozapomenuté vzpomínky, v jejichž spleti hledá stopy, aby rozluštil případ, který ovlivnil jeho celý dosavadní život.

„V celém životě záleží jen na pár okamžicích. Měl jsem kliku. Já totiž jednomu z těch svých okamžiků pohlédl přímo do tváře a poznal ho.“

Vydání knihy podpořil fond Literature Ireland.

Vražedné tajemství zakódované do nejznámějšího Leonardova obrazu sahá až do dnešních dnů… Ve hře není nic menšího než svatý grál!
Robert Langdon, uznávaný harvardský profesor náboženské symbolologie, pobývá služebně v Paříži, když v jeho hotelovém pokoji zazvoní telefon. Správce uměleckých sbírek v Louvru byl zavražděn. Co s tím má společného profesor historie? Důvod leží hned vedle mrtvého těla: nevysvětlitelná šifra, kterou tam policie objevila. Langdon se pouští do pátrání a k svému ohromení náhle vidí, že kamsi do temnot vede stopa zřetelných nápovědí, viditelných pro všechny, kdo vidět chtějí, obsažených přímo v díle geniálního Leonarda da Vinci. Do hry se zapojí také talentovaná odbornice na šifry a kódy, Sophie Neveuová, a na světlo vycházejí další záhadné souvislosti, naznačující spojení zavražděného s elitní společností, tajným řádem zvaným Převorství sionské, jehož členem byl kdysi i sám Leonardo. Nastává bezdechá honba Paříží i Londýnem, zatímco nepřátelé beze jména a bez tváře se snaží všechno překazit. Pradávné tajemství, jehož zveřejnění by znamenalo přepsání lidských dějin, má zůstat navěky skryto…
Šifra mistra Leonarda je druhou knihou s hrdinou Robertem Langdonem.

V románu-labyrintu proslulého autora se příběh s detektivní zápletkou prolíná s literaturou faktu. Ve svém bytě v nevábné pařížské čtvrti se v březnu 1897 probouzí starší muž a snaží se rozpomenout, kdo vlastně je. Metodou doktora Freuda, se kterým párkrát pojedl, si začíná vybavovat vlastní minulost italského a později francouzského policejního konfidenta, autora fiktivního konspiračního plánu, který pak v rukou jiných začal žít vlastním životem. Téměř všechny postavy (např. Alexandre Dumas) jsou historické, neméně skutečný je i hrdinou sepsaný pamflet.

El. verze bez obrázků.

Román Pražský hřbitov vynesl v srpnu 2011 také italskému spisovateli prestižní Paveseho cenu.

Vizuální videochutnávka .

Dopis Umberta Eca čtenářům:

Devatenácté století překypovalo mnoha tajemnými a strašnými událostmi: nevyřešená a záhadná smrt Ippolita Nieva, Protokoly sionských mudrců, notoricky známý podvrh, který později inspiroval Hitlera k rozpoutání holocaustu, Dreyfusova aféra a četné intriky za účasti tajných služeb rozličných národů, zednářů, jezuitských spiknutí, stejně jako ostatní události, jejichž pravdivost nebyla nikdy prokázána, ale které poskytly bohatý materiál pro 150 let staré fejetony.
Kniha Pražský hřbitov je příběh, ve kterém všechny postavy – s výjimkou té hlavní – skutečně existovaly, včetně hrdinova pradědečka, autora záhadného dopisu Abbému Barruelovi, jenž odstartoval vlnu moderního antisemitismu.
Jediná fiktivní postava novely (která nicméně připomíná mnoho skutečných lidí, dokonce těch dnešních) se stává autorem rozličných výmyslů a spiknutí, a to vše na pozadí vyjímečného coups de théatre, podzemních stok plných mrtvol, lodí, které explodují v oblasti soptícího vulkánu, opatů ubodaných k smrti, notářů s falešnými vousy, hysterických satanistek, černých mší a podobně.
Stejně jako starobylé fejetony i Pražský hřbitov je ilustrovaný. Ilustrace jsou navíc dobové, takže v některých čtenářích mohou vzbuzovat pocity nostalgie a náhlé touhy po starých knihách svého mládí.
Očekávám nicméně i další dva druhy čtenářů.
Ti první nemají ani zdání, že všechny tyhle věci se ve skutečnosti staly, nevědí nic o literatuře devatenáctého století, a jsou proto těmi, kteří berou vážně dokonce Dana Browna. Ti, se sadistickým potěšením, ocení děj knihy jako snůšku perverzních výmyslů, včetně hlavní postavy, kterou jsem se snažil vytvořit coby nejcyničtějšího a nejnepříjemnějšího hrdinu v historii literatury.
Poslední skupina čtenářů ví, nebo přinejmenším cítí, že věci, které líčím, se skutečně staly. Tento čtenář možná ucítí, jak se mu zlehka potí čelo, bude se úzkostlivě ohlížet za sebe, zhasne všechna světla v bytě a pojme podezření, že všechny ty věci se mohou stát znovu, nebo že se dokonce dějí právě teď. A bude si myslet to, co bych rád, aby si myslel: „Jsou mezi námi…“
Umberto Eco

Výklad tradičních rituálů, které mají základní význam v lidském životě, doplněný o příběhy odpozorované z praxe.

Další kniha drobných příběhů, úvah, zamyšlení a filozofických postřehů známého a oblíbeného autora.
Jednotlivé příběhy na sebe nijak nenavazují, každý má úplně jiné téma. Autor přemýšlí nad svým životem, přemýšlí nad maličkostmi, které se kolem něho dějí. Většina knih končí tečkou, tato ne. Je zakončena středníkem. Znamená to, že kniha sice končí, ale život jejího tvůrce ne.
Robert Fulghum se narodil v roce 1937. Životopisci uvádějí, že prošel pestrými životními zkušenostmi a k psaní se dostal v podstatě náhodou. Ne však nelogicky: jako praktický umělec slova působil třeba jako folkový zpěvák nebo unitářský pastor. Ale vedle toho byl i kovbojem, barmanem, obchodním agentem… Řada jeho textů vznikla právě pro potřeby jeho jistě netuctové pastorační činnosti.
Jeho první kniha byla charakterizována podtitulem Neobyčejné přemýšlení o obyčejných věcech a vyšla v roce 1988 pod názvem Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Český překlad vyšel poprvé v roce 1991.
Vřelého ohlasu se dočkaly i další Fulghumovy knihy. Opakovaně se v nich projevuje jeho humorně realistický pohled na svět, úspěšná snaha nazřít každodenní dění z nového úhlu, nalézt podstatné ve zdánlivě marginálním. Podobně výmluvný jako v případě své prvotiny byl Fulghum i při pojmenovávání své další knihy. Český překlad vyšel v roce 1992 pod názvem Už hořela, když jsem si do ní lehal. V roce 1993 se objevily v Čechách další Fulghumovy knihy, pojmenované už lapidárněji Ach jo a Možná, možná ne.