Miloš Urban (1967) s třetí beletristickou knihou, myšlenkově a fabulačně zatím nejodvážnější. I Hastrman je velkoryse vyprávěný příběh psaný na dvojí téma – tentokrát se zde konfrontuje problém ekologie s fenoménem oběti. Rozkročen mezi dvě staletí, několik pohádek a desítky mýtů, vede si autor za ruku divného mužíka, aby vyčistil zdejší vody od nánosu bahna. Z románu stříká mrva, krev a špatné svědomí, ale tomu se u Miloše Urbana nikdo nediví. Pozoruhodné je, že próza, jež by se bez nadsázky dala označit za černou knihu ekoterorismu, je především knihou zelenou.
Kniha obdržela cenu Litera za nejlepší knihu roku 2001 v kategorii próza.

Tato kniha byla napsána pro každého, koho zajímá, jak podivuhodné vědecké objevy ovlivňují náš pohled na svět a pomáhají utvářet naši kulturu. Shrnuje úžasné vědecké poznatky o původu vesmíru, původu hmoty a života, přičemž zdůrazňuje význam role, kterou při tom hrají asymetrie a nedokonalosti: od multiverza k velkému třesku, od velkého třesku k atomům, od atomů k buňkám, od buněk k lidem a od lidí k mimozemskému životu.
Co když tu opravdu jsme pouhou náhodou, vznikli jsme vzácnou a zřídkavou shodou okolností? Mělo by ubírat na vznešenosti lidství, že nejsme součástí velkého plánu Stvoření? Měli bychom tedy ustat v našem úsilí o pochopení vesmíru? Marcelo Gleiser se pokusí ukázat, že nikoli. Ba právě naopak: zjištění moderní vědy klade lidské bytosti do samého středu poznání.

Bilingvní vydání povídkové knihy známého amerického prozaika a esejisty, jenž se proslavil jako autor mistrně napsaných krátkých textů. Již jako devatenáctiletý získal Cenu O. Henryho za svou povídku Miriam, která je součástí této sbírky. T. Capote je autorem literárního textu Chladnokrevně, ve kterém rekonstruuje brutální zločin., jenž otřásl Spojenými státy v roce 1959.

Angie je 27 let. Studuje finštinu v Praze, ale má pocit, že žije nenaplněný život – přelomový rok, ve kterém zemřel Jimi Hendrix, Janis Joplin i Kurt Cobain, se kvapem blíží a Angie stále na hvězdnou slávu ne a ne dosáhnout. Odjíždí tedy hledat inspiraci do finských lesů, kde se seznamuje s typickou finskou rodinou. Podaří se jí do svých osmadvacátých narozenin opravdu proslavit ?

Alexandra Salmela je slovenská autorka, která se usadila a založila rodinu ve Finsku. Ve svém debutovém románu popisuje s autobiografickým nádechem hledání smyslu života mladé dívky a brilantní finštinou komentuje prostřednictvím netradičních vypravěčů (kočka Kassandra, plyšový Pan Prasátko, auto Opel Astra) finskou realitu, kulturu a mentalitu. Za knihu získala v roce 2010 cenu deníku Helsingin Sanomat.

Vydání knihy podpořila nadace FILI – Finnish Literature Exchange.

Kdo je to Horla, ta neuchopitelná, tajemná bytost, neustále připravená vrhnout se na svou kořist? Všechny pokusy o její polapení jsou marné, stále uniká, a když už si myslíme, že jsme si ji podmanili, zjišťujeme, že to ona vládne nám.

Knižní debut Zatímco spíš úspěšného filmového scénáristy Alberta Mariniho vznikl na základě jeho scénáře pro stejnojmenný film režiséra převážně hororových snímků Jaumeho Balagueróa. Přivádí čtenáře do luxusního činžovního domu v New Yorku, protagonistou thrilleru je jeho vrátný. Ten totiž vlastní klíče od všech bytů a zná slabosti všech obyvatel domu. Stačí jich jen využít. Žádné násilí – hlavní zbraní je psychický teror.

Děj románu se odehrává v Cambridgi roku 1786. Do uzavřeného světa Jeruzalémské koleje přijíždí z Londýna z pověření lady Anny Oldershawové John Holdsworth, aby vyšetřil nejasné okolnosti, jež vedly ke ztrátě paměti u jejího syna Franka, který se údajně setkal s duchem. Holdsworth má pro takové poslání veškeré předpoklady – pod tíhou osobní tragédie, ve které přišel nejprve o malého syna a posléze i o ženu, sepsal a vydal útlý spisek pojednávající o fenoménu duchů.
Spisek vyvolal rozruch v tehdejší společnosti a rozdělil ji na dva tábory. Holdsworth netuší, kolik členů Jeruzalémské koleje svým nečekaným příjezdem zneklidnil, a brzy zjistí, že za jejími zdmi se odehrávají podivné, nebezpečné věci. Zdánlivě poklidný akademický život je totiž ovládán zlovolným Spolkem svatého Ducha, jenž stojí i v pozadí mnoha neblahých událostí.

Nové vydání knihy, kterou v r. 1998 debutoval autor pozdějších úspěšných románů a zamotal jejím prostřednictvím hlavu řadě kritiků, akademických badatelů a vyznavačů literatury faktu. Přitom se zdá celá věc úplně jednoduchá. Dva zdatní akademici, milenecko–spiklenecká dvojice Josef Urban a Marie Horáková, se rozhodnou jednou provždy rozklíčovat záhadu pravosti dvou slavných památek českého písemnictví, Rukopisu Královédvorského a Zelenohorského, a podniknou detektivní pátrání na vlastní pěst. Dozví se nevídané věci jak o Rukopisech, tak o jejich plagiátorech…

Downingova kniha Churchillova válečná laboratoř jsou dějiny druhé světové války a úlohy, kterou v ní sehrál Winston Churchill a jeho využívání vědy a techniky ve vedení boje, doplněné o zásadní životopisné údaje týkající se Churchillovy vojenské, novinářské a politické
kariéry, jak se vyvíjela do května roku 1940, kdy se stal ministerským předsedou Velké Británie.
Autor stvořil práci velice zajímavou, dobře zpracovanou a informačně bohatou, v níž věnuje velkou pozornost Churchillově osobnosti, ale líčí v ní především průběh druhé světové války z pohledu Velké Británie, diplomatické akce, které ji doprovázely (konference v USA, Kanadě,
severní Africe, v Teheránu, Jaltě a Postupimi), a popisuje, jak průběh války ovlivnil vědeckotechnický pokrok.

Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě.

Po Hobitovi a Pánu prstenů jsou třetím Tolkienovým příběhem z fantastické Středozemě. Autor knihu za svého života pouze rozepsal, pracovat na ní začal dokonce už v pětadvaceti letech. Z Tolkienových poznámek sestavil Húrinovy děti do finální podoby jeho syn Christopher, který je držitelem autorských práv na odkaz slavného spisovatele.

Christopher Tolkien je na otcovu tvorbu známý odborník. Už v roce 1977 sestavil z fragmentů knihu Silmarillion, sám publikoval množství tolkienovské sekundární literatury a zejména map souvisejících s jeho ságami. Práce na Húrinových dětech mu ovšem trvala celých třicet let.

Příběh, považovaný za nejtragičtější z celé Tolkienovy mytologie, byl inspirován severskou ságou o Sigurdovi drakobijci a pověstí O Kullervovi z finské Kalevaly. Odehrává se ke konci bájného prvního věku historie světa, kdy elfové podporovaní částí lidí již prohrávají svou dlouhou válku se zlomocným pánem Středozemě Morgothem, kdysi jedním z mocných duchů, kteří se podíleli na utváření světa, který však z pýchy a touhy po moci propadl zlu.

V poslední velké bitvě, v níž padlo několik elfských a lidských království, byl statečný lidský náčelník Húrin zajat Morgothem. Protože se před ním odmítl pokořit, Morgoth vynesl nad jeho rodinou kletbu: „Na všechny, které miluješ, má myšlenka dolehne jako mrak Sudby a přivede je do tmy a zoufalství. Kamkoli půjdou, vyvstane zlo. Kdykoli promluví, jejich slova poskytnou špatnou radu. Cokoli učiní, obrátí se proti nim. Zemřou bez naděje, proklínajíce život i smrt.“

Děj knihy líčí dlouhý zápas Húrinova syna Túrina s prokletím. Túrin se stane velkým bojovníkem proti Morgothovým přisluhovačům, omylem však zabije nejlepšího přítele a pak svou radou způsobí zkázu jedné elfské říše. Zdrcen se pokusí začít znovu jinde a pod jiným jménem.

Zdá se, že konečně unikl, a dokonce se šťastně ožení. Potom však do země vstoupí Morgothův nejnebezpečnější sluha, drak Glaurung. Túrin se s ním utká a zabije ho. V okamžiku triumfu se však dozvídá, že nejtěžšího zločinu se dopustil proti své sestře, kterou neznal. Morgothova kletba se naplní a příběh Húrinových dětí končí.

Originální anglické i toto české vydání knihy ilustroval Alan Lee, jeden z nejoblíbenějších malířů tolkienovské literatury, jenž za uměleckou práci na části filmové trilogie Pán prstenů Návrat krále získal v roce 2004 Oscara.