Knižní událost německé literatury. Knižní „road movie“ pro všechny generace.
Čtrnáctiletého Maika, kterému pro jeho podivínství nikdo ve třídě neřekne jinak než Cvoky, nečekají zrovna zábavné prázdniny – matka odjela na „farmu krásy“, ve skutečnosti do protialkoholní léčebny, otec na „služební cestu“ se svou sexy sekretářkou. Maik se znuděně potlouká po vile svých rodičů, bezcílně bloumá periferií Berlína a sní o krásné spolužačce Tatjaně. Dokud nepotká excentrického Čika, syna ruských Němců – navrátilců z Ruska, podnikavého spolužáka, který rozhodně není vzorným příkladem integrace do německé společnosti. Čik si s ničím neláme hlavu, má pořádnou dávku odvahy i drzosti a v každé situaci si ví rady. Navíc disponuje ukradenou Ladou – kraksnou, co se sotva drží na kolech. A tak se tihle dva ztracenci vydávají na cestu napříč východním Německem, směr „Tramtárie“. Potkávají lidi stejně podivné a úžasné jako země, jíž projíždějí. A na konci svého putování mají kufr zážitků a zkušeností nacpaný k prasknutí a na svět se už dívají jinýma, třebaže stále okouzlenýma očima.

Poetický i výstřední, hořce ironický a humorný román lze číst jako snově romantickou a dobrodružnou pouť dvou mladičkých outsiderů do vlastního nitra. Kniha ve vzácné shodě okouzlila německé čtenáře i kritiky a vysloužila si jednu ze dvou nejvýznamnějších tamějších cen, Německou cenu za literaturu pro mládež. Už několik týdnů se drží v první desítce nejprodávanějších knih na německém trhu. Překladová práva byla prodána do 13 zemí.

Vydání knihy podpořil Goethe Institut.

Částečně autobiografické dílo popisuje v postavě Štěpána Dedala dospívání a intelektuální, náboženské, politické a umělecké zrání studenta dublinského jezuitského gymnázia. Dedalus se po dlouhém vývoji vzbouří proti katolicismu a irské konvenčnosti, v závěru odjíždí do Paříže, aby se stal umělcem.

Z knihoven nadačních světů kdosi systematicky odstranil
všechny záznamy o Zemi. Kolébku lidstva se tedy vydávají
napříč galaxií hledat politik Golan Trevize a akademik
Janov Pelorat. Na světech mimo sféru vlivu Nadace
obestírají jejich cíl pověry a tabu.
Jméno Země je sprosté
slovo. Kosmičtí cestovatelé si naštěstí najdou spojence,
Pelorat dokonce milenku jménem Bliss, mezi telepaty
z planety Gaia. Na dosah cíle zachytí Bliss myšlenkové
vlny inteligentních tvorů. Nedokáže ale poznat, zda jsou
ti tvorové lidé…

Toto fenomenální dílo lze chápat jako úvod do budhistického nazírání duchovní skutečnosti. Seznamuje čtenáře s meditačními technikami, osvětluje fenomény karmy a znovuzrození, radí, jakým způsobem se připravit na cestu ke smrti. Především se ale text detailně zabývá přechodným stavem vědomí a nevědomí po smrti, tzv. „bardem“, a rozkrývá tak řadu otázek, jež si lidstvo klade od nepaměti. Tibetská kniha o životě a smrti představuje unikátní syntézu budhistické tradice a západního myšlení. Sogjal Rinpočhe se sice narodil v Tibetu a byl žákem duchovního mistra Džamjang Khjence Čhökji Lodöa, po čínské invazi Tibetu však podobně jako Dalajláma odešel do exilu a od 70. let začal na Západě předávat tibetské učení.

Sbírka 46 legend více než 30 indiánských kmenů nabízí
bohatý a živý průřez narativním dědictvím původních obyvatel
Severní Ameriky. Mýty a legendy o stvoření a konci
světa, o lásce, hrdinech a válkách, o zvířatech a šibalech,
vážné, zábavné i lechtivé, pocházejí z nejrozličnějších končin
amerického kontinentu.
Autoři Alfonso Ortiz, přední
antropolog, a Richard Erdoes, ilustrátor a vypravěč,
obohatili zdroje z přelomu 19. a 20. století vyprávěním
současných indiánů a komentáři, které čtenáři prostředí
severoamerických indiánů přiblíží.

V románu Satori se znovu setkáváme s Nikolajem Helem, hrdinou slavného Trevanianova románu Šibumi (Argo, 2006), pokládaného za nekorunovaného krále všech thrillerů a oplývajícího nečekanými literárními přesahy. Nikolaje tu potkáváme už v roce 1951, když zuří válka v Koreji. Je mu teprve šestadvacet let, ale tajné služby už o něm vědí, že je mistrem bojových umění a dokáže se dostat téměř kamkoli. A tak ho kontaktuje CIA a zadá mu úkol, který je zaručenou vstupenkou na onen svět: zabít nejvyššího sovětského komisaře v Číně.

Jednu z klasických antologií Isaaka Asimova lze po více než čtvrt století od prvního vydání označit za „paleofuturistickou“, protože co se v našem světě mění rychleji než počítače a vše kolem nich?
Povídky v tomto souboru napsali Robert Silverberg, Joe Gores, Edward Wellen, Edward Hoch, Gordon R. Dickson, Stan Dryer, J. T. Mcintosh, Poul Anderson a sám Isaac Asimov.
Jelikož jsou to příběhy především humoristické, nijak nezestárly, a navíc se dá říct, že tyhle historky o neutuchajících lidských snahách využít a zneužít počítače k vlastním záměrům získaly časem roztomilou patinu.

V kompozičně bohatém románu 2666 se mísí detektivka s eposem, filozofický román s básní, citová výchova s vědeckofantastickou literaturou, novinová reportáž s lékařskými záznamy šílených stavů choré mysli. Hlavními hrdiny jsou tři profesoři německé literatury, které spojuje láska k dílu tajemného spisovatele Archimboldiho i k jejich anglické kolegyni. Čtyři badatelé se vydají po stopách Archimboldiho do Mexika, kde se dozvědí o řadě brutálních vražd žen a dívek. Tyto zločiny se vinou pěti knihami románu, zrcadlícího dnešní šílenou společnost, kterou snad může zachránit jen literatura.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury Španělska.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Kdo by si byl pomyslel, že pouhé čtyři minuty dokážou všechno změnit?
Sedmnáctiletá Hadley zažívá snad nejhorší den svého života. Letí do Londýna na svatbu svého otce a ženy, kterou v životě neviděla. Navíc o pouhé čtyři minuty zmešká svůj let a uvízne na newyorském letišti. Čekání jí zpříjemní přitažlivý mladík, s nímž se seznámí v odbavovacím prostoru. Jmenuje se Oliver, je to Brit a má sedadlo 18C. Hadley 18A! Román o rodinných vztazích, druhých šancích i prvních láskách se odehrává během 24 hodin a roli v něm hrají osudné náhody i rozmary času, které zamotají život dvěma mladým lidem.

Poslední povídková sbírka Hudba pro chameleóny, kterou Truman Capote vydal za svého života, obsahuje třináct povídek a črt a delší novelu „Ručně vyřezávané rakvičky“.
Všechny povídky spojuje nádech snovosti, nedořečenosti a nevysvětlených tajemství, v črtách autor zpracovává setkání s Marilyn Monroe, Willou Catherovou, E. M. Forsterem, Gorem Vidalem a jinými slavnými osobnostmi. V nejzdařilejším textu sbírky, v „Ručně vyřezávaných rakvičkách“, pak úspěšně navazuje na literární metodu „faction“ neboli „non-fiction novel“ – tedy román vystavěný z pravdivých událostí –, kterou použil ve svém nejslavnějším románu Chladnokrevně.
Hudba pro chameleóny vychází v původním složení poprvé, vůbec poprvé je do češtiny převedeno sedm povídek i zásadní autorova předmluva, kde Truman Capote rekapituluje svoji spisovatelskou dráhu, hovoří o poslední tvůrčí krizi a představuje nový styl psaní, jehož výsledkem je právě tato kniha.