V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

První část trilogie sleduje, jak se díky čaroději Gandalfovi zformuje společenstvo, složené ze zástupců lidí, elfů, trpaslíků a hobitů, které má Froda na jeho cestě doprovázet, jak začne cesta společenstva a jak se posléze kvůli moci prstenu a snahám nepřátel společenstvo rozpadá…

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci, netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Spojené armády lidí a elfů nakonec Saurona porazily a prsten mu odňaly, tato magická věc se však ztratila, aby po mnoha letech padla do rukou Bilba Pytlíka. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

V druhé části sledujeme osudy jednotlivých členů rozpadlého společenstva prstenu. Hobiti Frodo a Sam s prstenem putují na vlastní pěst do říše Temného pána, sledováni obojakým Glumem, který touží po prstenu. Druhé dva hobity, Pipina a Smíška unášejí skřeti, jimž jsou v patách elf Legolas, trpaslík Gimli a člověk Aragorn, kteří chtějí hobity zachránit. Nad celou Středozemí se stahují mračna a nepřítel se snaží všemožně nahlodat odhodlání těch, kteří stojí proti němu.

V dávných dobách vykovali elfští kováři prsteny moci. Netušili však, že Temný pán Sauron dal vyrobit ještě jeden prsten, který měl vládnout všem. Trilogie Pán prstenů vypráví o nebezpečné cestě Bilbova příbuzného Froda, který musí opustit ospalou vesničku Hobitín v Kraji a vydat se na nebezpečnou cestu přes celou Středozem k Puklinám osudu, aby zničil Prsten, a zmařil tak Sauronovy temné plány.

Velkolepý závěrečný díl celé trilogie paralelně vypráví jednak o horečných válečných přípravách a o nelehkém sjednocování těch, kdo mají odvahu a vůli čelit Temnému pánu a jeho nelidským armádám, jednak o putování Froda, Sama a Gluma do Mordoru a k Hoře osudu. V epilogu velkých dějů se ještě temná moc vzmáhá k podlým činům, kterým je třeba zabránit. Odchodem mnohých hrdinů knihy do Šedých přístavů končí Tolkienovo vyprávění i jedna éra v dějinách Středozemě.

Toto je příběh o tom, kterak se Pytlík vydal za dobrodružstvím a shledal, že náhle dělá a říká naprosto neočekávané věci…
Bilbo Pytlík je hobit, který se těší z pohodlnéh a skromného života a jen zřídkakdy putuje dále než do své spižírny ve Dně pytle. Jeho spokojené bytí je však narušeno, když se jednoho dne u jeho prahu objeví čaroděj Gandalf v doprovodu třinácti trpaslíků a vezmou ho s sebou na cestu „tam a zase zpátky“. Mají v úmyslu uloupit poklad mocného Šmaka, velikého a velmi nebezpečného draka…

Po úspěšném objasnění vraždy Vesmířana na Zemi je Elijáš Baley požádán, aby vyřešil další případ – vraždu na Solarii, světě izolovaných panství, jejichž obyvatelé se spolu fyzicky téměř nesetkávají. Baley pozoruje první známky úpadku Vnějších světů. Stagnace dlouhověké kultury závislé na robotech je zřejmá a na Solarii je situace nejvážnější. Země poprvé svitla naděje vymanit se z nadvlády Vesmířanů a začíná snít o nové expanzi…

Strhující historický román z renesančních Benátek představuje neobvyklou hrdinku: mladou lékařku Gabriellu Mondini, jež svou profesi vykonává za podpory svého otce-lékaře a k nelibosti svých mužských kolegů. Pak ale její otec na jedné ze svých cest záhadně zmizí a Gabriella se jej vydá hledat. Na své dobrodružné pouti prochází soudobou Evropou a Středomořím, od Itálie přes Německo či Skotsko až po Maroko; jako vodítka jí slouží jen záhadné dopisy, které jí její otec občas posílá… Regina O’Melvenyová se ve svém románovém debutu opírá nejen o zevrubnou znalost historie, ale i o svou zkušenost oceňované básnířky: poetický jazyk románu podmanivě evokuje barvitý svět renesance i střet moderní, silné a odvážné ženy s nevstřícným okolím.

McCarthyho opus magnum, román Suttree, je situován do tennesseeského Knoxvillu 50. let dvacátého století. Jeho hrdinou je Cornelius Suttree, mladík v Kristových letech, jenž sešel z pravé životní cesty jako kdysi Dante a nyní v černé komedii hledá sám sebe i vlastní spásu. Na živobytí si vydělává rybařením na řece Tennessee a protlouká se knoxvillským peklem plným odpadlíků, vyděděnců a zatracenců – bez spolehlivého průvodce, zato s mnoha svéráznými souputníky. Autobiografické dílo, na němž McCarthy pracoval více než dvě desetiletí, se vyznačuje mnohovrstevnatým vyprávěním, jazykovou invencí, myšlenkovou hloubkou a v neposlední řadě netypickým svébytným humorem. Suttree završuje rané tenneeseeské období autorovy tvorby a spolu s Krvavým poledníkem (1985) a Cestou (2006) představuje její naprostý vrchol.

Autor gótských (Getica) a římských dějin (Romana), sepsaných kolem roku 550 n. l.,
stojí na pomezí mezi dvěma epochami. O jeho životních osudech není mnoho známo vyjma faktu, že se sám hrdě hlásil k příslušnosti ke germánskému kmeni Gótů.
Jeho dějiny Gótů přinášejí mnoho unikátních informací o historii tohoto kmene a lze je zařadit po bok obdobných „národních historií“ (např. Paula Ciacona či Řehoře z Toursu). Přes jistá omezení spočívající v množství smyšlenek a nepravd, které autor do díla vložil, se jedná o zásadní a nenahraditelný pramen ke zkoumání doby tzv. stěhování národů.
V případě rané historie Gótů je Jordanes dokonce naším jediným narativním zdrojem. Oba spisy můžeme zároveň vnímat i jako neocenitelné očité svědectví o hluboké proměně světa,
kultury i společnosti na sklonku římského starověku a nástupu evropského středověku.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Jacques Le Goff patří k nejvýznamnějším současným historikům středověku. Jeho rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století, ale také jako člověk, jenž měl zásadní vliv na formování nové podoby středověké křesťanské zbožnosti. Le Goff mistrovským způsobem paralelně zkoumá Ludvíkův život a jeho vliv na proměny francouzské monarchie. Stejnou měrou si však všímá i obrazů svatého Ludvíka, jež v hagiografické literatuře črtali jeho středověcí životopisci, a na podkladě literárních textů pozdního středověku analyzuje i druhý život svatého Ludvíka ve francouzské historické paměti.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

„Jmenuji se London Laneová. Až na pár týpků si o mně všichni myslí, že jsem normální, obyčejná holka. Moc o sobě nemluvím a pečlivě se schovávám za svou masku. Lidi by totiž asi stěží pochopili, že si nevzpomínám na nic, co se kdy v minulosti stalo. Zato ale znám budoucnost – svoji i všech okolo mě. Od té doby, co znám Lukea, lépe řečeno – co se s ním každý den znovu seznamuju –, vidím ve svých vizích pohřeb. Jenže nedokážu zjistit, kdo umřel. A mám strach, aby to nějak nesouviselo s Lukem.“
Každé ráno v 4:33 se Londonin mozek restartuje a všechny její vzpomínky na uplynulých 24 hodin nenávratně zmizí. Hrdinka si proto den co den píše poznámky, aby např. věděla, co měla včera na sobě, co se stalo, co probírali ve škole. Občas se jí taky náramně hodí, že může využít svoje znalosti o budoucnosti. Zkrátka: London si události pamatuje tak dlouho, dokud se nestanou… A jediný, koho ve svých budoucích vzpomínkách nevidí, je její kluk Luke.