Román Beze stopy je napínavá psychologická detektivka se strhující atmosférou; přestože jde o debutovou prózu, ocitla se kniha záhy na žebříčku britských bestsellerů, stejně jako autorčiny následující knihy THE BURNING a THE RECKONING.
Když jednoho dne zmizí dvanáctiletá Jenny, uvědomuje si její učitelka Sára Finchová mnohem lépe než ostatní, že se s každým dalším dnem zmenšuje naděje, že její žačku naleznou živou a zdravou. Jako dítě totiž Sára zažila něco podobného: jednoho dne beze stopy zmizel její starší bratr Charlie, a celou její rodinu tato tragédie hluboce zasáhla. Sáře je nyní něco přes dvacet a bydlí s matkou, která své chmury zahání alkoholem a pokojíček svého syna udržuje v někdejším stavu jako jakousi podivnou svatyni. Pak se Sáře přihodí něco příšerného: v lesíku nedaleko svého domu objeví Jennyino tělo. Je vtažena do policejního vyšetřování, a zatímco vzdoruje obrovskému mediálnímu zájmu, pomalu na ni samotnou padá podezření. Ale nesleduje ji jen policie…

Tato kniha, která získala autorovi mimořádnou popularitu, je podrobným líčením jeho pěší pouti do Santiaga de Compostela a zhodnocením získané duchovní zkušenosti. Po stopách středověkých poutníků se Paulo pod vedením učitele a přítele Petra vypravil, aby našel meč, který mu byl při slavnostním rituálu jednoho esoterického řádu pro přílišnou pýchu a posedlost zázraky odepřen a ukryt kdesi na svatojakubské cestě. Během náročných zkoušek, s jejichž pomocí poutník jednotlivé úseky cesty za ztraceným mečem zdolává, se vyvíjí i složitý vztah učedníka a mistra ve vzájemném dávání a přijímání.

Druhý díl souborně vydaného deníkového díla George Orwella opět odkrývá každodenní život slavného prozaika a esejisty – od německého bombardování Londýna přes poklidný poválečný pobyt na hebridském ostrově Jura až po poslední dny, které George Orwell strávil v cranhamském sanatoriu s diagnózou tuberkulózy. Kniha obsahuje deníkové záznamy od 1940 až do roku 1949. George Orwell zemřel 21. ledna 1950 na těžké krvácení do plic.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Paulo Coelho přináší v Čarodějce z Portobella fascinující a dramatickou zápletku, v níž čtenář odhalí dlouhou tradici, založenou na ženské síle a na lásce.
Athéna má v sobě přirozený dar. Tato adoptivní dcera Libanonky a zámožného podnikatele z Bejrútu přesídlí s rodinou do Londýna krátce poté, co v její zemi vypukne válka. Na univerzitě se seznámí s mužem, který se stane otcem jejího syna, ale potíže, jimž dívka čelí, vedou k rychlému rozpadu jejich manželství. Jako matka nemůže nemyslet na ženu, která jí dala život, a aby pochopila, jak ji mohla po narození opustit, vydává se tuto svou biologickou matku hledat do Rumunska. Cesta však nás nikdy nezavede jen tam, kam jsme zamýšleli jít, a to, co Athéna na této cestě odhalí, změní navždy její život i životy lidí kolem ní.

Bohatý, mnohovrstevnatý román dosáhl ve Francii prodeje přes 400 tisíc kusů, obdržel nadšené kritiky i několik literárních cen – např. Prix Goncourt des Lycéens 2010.

Píše se rok 1959 a dvanáctiletý Michel Marini prožívá první krizi v rodině. Rodiče se nemohou na ničem shodnout a bratr Franck přes jejich odpor narukuje do války v Alžírsku. Michelovým jediným útočištěm se stávají knihy a utajený šachový klub ve čtvrti Montparnasse, kde se scházejí uprchlíci z východního bloku a vyprávějí si jen stěží uvěřitelné osobní příběhy. Během několika let přichází Michel o přítelkyni i o iluze a předčasně dospívá, přesto se však stává právoplatným členem šachového klubu a jedním z nemnoha nenapravitelných optimistů.

Proslulý brazilský spisovatel Paulo Coelho vyznává jedno krédo: mluvit o tom, co ho znepokojuje, nikoliv o tom, co chtějí lidé slyšet. Autor se ve svém románu inspiroval příběhem mladé Brazilky. Venkovská dívka podepíše v Rio de Janeiru s evropským podnikatelem smlouvu, která jí má zajistit kariéru tanečnice, když však pozná skutečné podmínky práce v ženevském podniku, dá přednost svobodnějšímu životu prostitutky. Tak předčasně vyzrává a vzdaluje se ideálům mládí, místo snů má cíl: našetřit peníze na koupi statku v Brazílii. Je zklamána citovými i sexuálními „vzory“ a představa harmonického tělesného i duševního splynutí dvou lidí jí připadá zcela utopická. Jakmile však symbolicky vkročí na starobylou poutnickou Svatojakubskou cestu, která Ženevou prochází, rázem se její tělo i duše začínají působením lásky opět shledávat.
Coelhův román Jedenáct minut není konvenčním vyprávěním o lásce a sexu, ale odvážným a velmi potřebným varováním před tím, co autor nazývá falešnými modely sexu.

V knize Vítěz je sám se Paulo Coelho vrací k důležitým myšlenkám z románů Jedenáct minut a Záhir. Předkládá čtenářům román plný napětí, věrný obraz světa, v němž žijeme a kde se natolik upínáme k bohatství a úspěchu za každou cenu, že mnohdy neslyšíme, co nám říká naše vlastní srdce.
V románu Vítěz je sám nás Paulo Coelho zavádí na Filmový festival v Cannes, kde se schází takzvaná Supertřída – lidé, kteří se proslavili ve vysněném světě módy a filmu. Někteří z nich se dostali až na samotný vrchol a obávají se, že své skvělé postavení ztratí. V sázce jsou peníze, moc a sláva – tedy hodnoty, pro které je většina lidí ochotna udělat cokoliv a za jakoukoliv cenu.
Na tomto moderním „jarmarku marnosti“ se setkávají ruský milionář Igor, král módy Hamid, původem z Blízkého východu, americká herečka Gabriela, dychtící po hlavní roli, ctižádostivý policejní vyšetřovatel Savoy, který doufá, že vyřeší největší případ svého života, a Yasmine, modelka stojící na počátku úspěšné kariéry.
Komu z nich se podaří v některém z mnoha snů, které jim okolní svět nabízí, rozpoznat svůj vlastní sen a uskutečnit ho?

Nový román Paula Coelha. Známý spisovatel a válečná zpravodajka, oba úspěšní ve své profesi, žijí v Paříži v nekonvenčním manželství. Jednoho dne žena zmizí. Šlo o vraždu, únos, útěk? Spisovatel je odhodlán ji – svůj „Záhir“ (pojem známý z islámského světa, který označuje věc nebo bytost, na něž nelze zapomenout) najít. Jeho pátrání jej zavede do nejvzdálenějších končin světa, ale zároveň i do vlastního nitra. Paulo Coelho ve svém novém románu zkoumá, co dnes znamená pro muže a ženu společný život a jak nerezignovat na riziko a dobrodružné hledání „osobního příběhu“.

Mnichovská dohoda patří k nejstudovanějším otázkám a problémům československých dějin. Kniha známého německého historika Detlefa Brandese na její prehistorii nahlíží očima obyčejných sudetských Němců. Detailním způsobem analyzuje postoje jejich vůdčích politických reprezentantů, kteří usilovali o připojení Sudet ke třetí říši, mimo to však zároveň zkoumá postoje reprezentantů obecní samosprávy i obyčejných Němců žijících v Sudetech, jejichž názory se mnohdy od radikálních nacionalistů lišily, ve svém důsledku však nedokázali zabránit eskalaci napětí, jež vyvrcholila podepsáním mnichovské dohody a jejím akceptováním tuzemskými politickými stranami a mocenskými institucemi.

Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Vydání knihy podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Vědci se v poslední době snaží vysvětlit jeden mimořádně matoucí rys našeho vesmíru: jen čtyři procenta kosmu jsou tvořena hmotou, ze které se skládáme i my, naše knihy, každá planeta a hvězda. O zbytku nevíme vůbec nic. Richard Panek ve své knize líčí, jak vlastně vědci k tomuto závěru došli. Poutavě, názorně a do detailů vypráví o snaze nalézt „temnou“ hmotu i ještě podivnější substanci zvanou temná energie.