Patnáctiletá Lisa je dívka velmi spontánní, veselá a kromě toho
fyzicky nápadně vyspělá. Přitahuje pozornost kluků a říká se
o ní ledacos. Pak se změní. Je skleslá, uzavřená, neustále se slzami na krajíčku. Dospělí okolo ní si dělají starosti. A naléhají na
ni tak dlouho, až přizná: někdo ji znásilnil.
Podezření skoro ihned padá na Marca. Nebudí důvěru, vystřídal mnoho žen, vyzkoušel i pár mužů a dost pije. Je obžalován
a odsouzen k deseti letům vězení, z něhož na svou obhajobu
rozesílá dopisy plné vykřičníků. Když dojde na odvolací řízení, je už Lisa plnoletá. Vstoupí do kanceláře advokátky Alice na
malém městě a prohlásí: „Chci, aby mě zastupovala žena.“
A všechno začne nanovo. Ale jinak.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.

Ostrůvky táhnoucí se na míle daleko na sever od skotské pevniny jsou malebné, ale často bičované větry a nejrůznějším nečasem. Jediným spojením s civilizací je omlácené letadlo letecké společnosti MacIntyreů. Rodinnou štafetu ve firmě má po svém dědečkovi Murdovi převzít Morag, ale mladou pilotku mnohem víc láká svět a velká dopravní letadla a chystá se se svým přítelem přijmout nabídku pracovat pro dubajské aerolinky. Dědeček však onemocní a Morag se musí vrátit do přímořského městečka Corso, aby ho zastoupila a zase na čas přepravovala ornitology, farmáře, horaly a maminky s dětmi k lékaři. Během nouzového přistání skončí na nejmenším z ostrůvků, Inchbornu, a musí vzít zavděk společností (a přístřeším) jediného obyvatele ostrova, samotářského vědce z Glasgow jménem Gregor.
Otevře jí oči několik vynucených dní na ostrůvku?
Zamiluje se opět do rodného kraje a jeho divoké krásy?
Najde cestu i k svéráznému Gregorovi?

Bezejmenná vypravěčka nového románu Terezy Semotamové dokáže svým živým, bezprostředním jazykem a naléhavým tónem rychle vtáhnout čtenáře do svého světa, jenž v sobě obsáhne velkoměstské intelektuální kruhy i moravskou vísku, pražskou periférii i mezinárodní uměleckou rezidenci v Německu. Autorčin osobitý vyprávěcí styl vytrvale osciluje mezi intimitou a ironickým odstupem, přičemž rozehrává odvážnou jazykovou hru plnou břitkého humoru, slangových i nářečních výrazů, aluzí na „vysokou“ kulturu i současnou popkulturu – a z jejích obsesivních nářků, kritických šlehů i bolestné introspekce postupně vyvstává svého druhu generační zpověď. Sonda do života mladé umělkyně se přitom stále stáčí k témuž: k odvaze čelit sobě samé, ke konfrontaci se svými skutečnými emocemi a potřebami.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Proslulý arabský cestovatel a kartograf Ibn Battúta se roku 1325
vydal na pouť do Mekky, odkud pokračoval do dalších zemí.
Během třiceti let procestoval téměř celý tehdy známý svět. Kromě muslimské části Pyrenejského poloostrova, severní Afriky,
říše Mali, Sýrie, Arábie a Persie navštívil i Jemen, Omán, Írán,
Malou Asii, Krym, Povolží či Kavkaz. V Indii vstoupil do služeb
tamního sultána, poznal Maledivy, Cejlon, Bengálsko, Sumatru a pobýval i v Číně. Své cesty podrobně zmapoval a popsal
v rozsáhlém díle, které na rozdíl od jiných dobových cestopisů
neobsahuje prakticky žádné zmínky o fantastických a nadpřirozených jevech.
Český výbor vychází v revidovaném a aktualizovaném překladu předního českého arabisty, afrikanisty a historika Ivana Hrbka (1923–1993).

Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989.
S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.

Roku 1862 byla založena tělocvičná jednota Sokol, která se velmi rychle stala symbolem českého vlastenectví a tím zůstává dodnes. Za myšlenkou Sokola byla už v počátcích jeho existence nejen touha mít vlastní tělocvičný spolek, ale také demonstrace české národní svébytnosti. Už samotné zakládání spolku se neslo v duchu soupeření s německými cvičenci – turnery, ale také zřejmého vzdoru proti Rakouskému císařství. Založení Sokola je v jistém smyslu dovršením českého národního obrození. Sokolové se do značné míry zasloužili o vznik Československa v roce 1918, tvořili páteř československých legií a podíleli se na budování mladého státu. V protektorátním období pak nasadili životy v domácím i zahraničním odboji. Zničit se je podařilo až komunistům v roce 1948. Přesto Sokol v původním duchu přežíval alespoň v zahraničí mezi českými exulanty. U nás byla organizace obnovena až po roce 1989.
S bohatou historií Sokola od prvních pokusů o tělocvičné spolky u nás na počátku 19. století až po současnost vás seznámí nová komiksová kniha. Autor scénáře Zdeněk Ležák a kreslíř Michal Kocián, kteří už vydali komiksové knihy Stopa legionáře, Tři králové či Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha, na nové knize spolupracovali s odborníky z České obce sokolské a VHÚ.

V roce 2024 uplyne 100 let od smrti velkého pražského Němce, spisovatele Franze Kafky. Snad každý zná jeho černobílé
kresbičky, např. muže zhrouceného za stolem. Kafka kreslil velmi rád, a jak v roce 1913 poznamenal v dopise své snoubence
Felici Bauerové, „kreslení ho uspokojovalo víc než cokoli jiného“. Rakouský komiksový kreslíř Nicolas Mahler má podobný
minimalistický styl jako Kafka. Takže se velké výročí rozhodl
oslavit komiksovou Kafkovou biografií: trefně, vtipně, s dobrou
znalostí detailů z Kafkova života a jeho tvorby.

Knihu nominovanou na Švýcarskou knižní cenu lze s trochou nadsázky přirovnat k Ecovu Jménu růže a Musilovým Zmatkům chovance Törlesse.
„Přizpůsob se, pak přežiješ.“ Tuto radu dostane jedenáctiletý Arthur Goldau, když ho jeho matka na podzim 1963 odveze do klášterního internátu ve švýcarských horách, kde z něho mají udělat muže, jak si přeje chlapcův otec, plukovník. Na odlehlém místě, kde už v září napadne sníh a kam jednou za rok přijíždí na návštěvu poslední rakouská císařovna Zita Habsburská, se Arthur stane chovancem č. 230. Jenže mohutné zdi kláštera, kde se čas točí jakoby v kruhu, skrývají třeskuté tajemství. Prý je zde od doby, kdy se v roce 1918 zhroutila podunajská monarchie, uschován nesmírně cenný diamant z korunního pokladu Habsburků. Zatímco se Arthur se svými kamarády vydává po stopách diamantu, které ho zavádí do zdejších katakomb a hluboko do minulosti, za zdmi kláštera vane svobodný duch 60. let. Vesnická dívka Rézi zasvěcuje Arthura do tajů lásky a i do klášterních chodeb pronikne Dylanův song „The Times They Are a-Changin’“.

„Fascinující klášterní krimi ve stylu Umberta Eca.“
Bieler Tagblatt

„Filosofické dobrodružství a „bildungsroman“ v jednom: Hürlimann vypráví o dospívání ve švýcarském klášterním internátu i o mýtech, které mají větší váhu než historická fakta.“
Deutschlandfunk

Vydání knihy finančně podpořila Švýcarská umělecká rada Pro Helvetia.

.

Jack Kerouac o svém díle často hovořil jako o souvislém celku tvořícím tzv. Duluozovu legendu a právě Jack Duluoz, autorovo alter ego, stojí v tomto případě přímo v názvu knihy, takže není pochyb o tom, co, nebo lépe řečeno kdo, bude hlavním tématem.
Jack Duluoz své ženě, a tím pádem i čtenáři, vypráví, čím vším si musel projít v letech 1935–46. A že toho nebylo málo: před našima očima se odvíjí dobrodružný přerod ambiciózního maloměstského fotbalisty v intelektuála omámeného New Yorkem, stojíme po jeho boku na moři za druhé světové války i ve vězení při vyšetřování vraždy. To všechno má však jediné směřování – Kerouac, totiž Duluoz, je na nejlepší cestě k tomu, aby se stal kultovním autorem Beat Generation. Citlivější čtenáři možná uslyší jeho hlas, tak naléhavé je jeho překotné vyprávění, tak živý jeho jazyk. Možná se Duluoz občas chvástá, možná občas fňuká, ale nikdy, nikdy není nudný.

Po událostech v Plzni Bohdan Jaroš přestal věřit, že se ještě někdy setká se Steinem a Barbaričem. Na vlastní pěst putuje po České cestě, která spojuje Prahu s Budínem, a živí se jako nájemný
kat a lovec zločinců. V Trnavě si ho předvolá hrabě Stanislav Thurzo, který pátrá po veliteli svého husarského pluku. Kapitána Galoviče naposledy viděli ve společnosti krásné nevěstky a zároveň s ním se ztratilo i pět set zlatých z výkupného za zajatého tureckého důstojníka. Jaroš přijme
úkol a dá se do hledání, přestože tuší, že kapitán už není mezi živými. Sám seržant se brzy ocitne
v ohrožení, když mu cestu zkříží zloději dobytka, zrádní hajduci, zběhlí žoldnéři a lovci otroků.