Román Pro Polinu září na německém literárním nebi jako diamant. Čtenáři jej milují – celý rok se držel na nejvyšších příčkách prestižního žebříčku bestsellerů magazínu Der Spiegel. Překladová práva se prodala do 30 zemí.
Hannes vyrůstá ve zchátralé vile uprostřed slatin s mámou, svérázným náhradním otcem a Polinou, dcerou matčiny nejlepší kamarádky. Je tichý a zakřiknutý, ale výjimečně hudebně nadaný – a tajně Polinu miluje. Když nečekaná tragédie převrátí jeho život naruby, odchází do Hamburku a přestává komponovat. Po letech prázdnoty se rozhodne Polinu znovu najít – pomocí melodie, kterou pro ni kdysi složil…
Román napsaný jazykem, který plyne jako nádherná, vroucná hudba, vypráví především o lásce – ať už mateřské nebo té, kterou muž chová k ženě – a také o vášni k hudbě.
Martin Hilský patří k nemnoha českým humanitním vědcům, které není třeba představovat širší veřejnosti, a zároveň se těší mimořádné úctě odborníků.
Legenda české anglistiky vychovala generace studentů, pro něž byla setkání s jeho osobností, texty i překlady určující. Překladatel a redaktor Petr Onufer s ním v letech 2022–2026 vedl sérii rozhovorů, jež nyní vycházejí pod názvem Vykloubený čas. V bilančním interview hovoří o rodině, o studiu v Praze i na Oxfordu, o profesní dráze pedagogické i překladatelské, o umění prozaického, básnického i divadelního překladu, o angloamerickém modernismu, o Shakespearovi, o svém novém překladu Miltonova Ztraceného ráje atd. Dojde však i na kontroverznější témata, jako je osobní zodpovědnost člověka tváří v tvář nelidskému režimu, vztah jedince k instituci a establishmentu, paradoxní podstata umění či duchovní směřování lidského bytí. Martin Hilský ve svých odpovědích ukazuje nadhled, vtip, mimořádnou erudici spojenou se vzácnou sebereflexí, pronikavé vidění světa a obrovské osobní nasazení.
Nová knížka herečky, blogerky a spisovatelky Marie Doležalové přináší originální, potřeštěný příběh, který potěší nejen čtenáře Roalda Dahla a Davida Walliamse.
Co má dělat dítě, když se něčím trápí? No přece jít za rodiči, to ví každý. Jenže co když nemají pro samé starosti čas ho vyslechnout? Pak nezbývá než… zavolat svého anděla strážného. Ten Jáchymův se ale vymyká všem představám a zvyklostem. Je to totiž fintivá víla Vilomína a pro samé parádění málem nestihne Jáchyma zachránit. A to je teprve začátek notně praštěného dobrodružství, v němž jde o záchranu jedné rodiny i obyvatel zámku se sedmdesáti pokoji.
Maršál Radecký zcela nepochybně patří mezi nejvýznamnější vojenské stratégy předmoderních válek. Proslavila ho především vítězství nad Napoleonem ve Francii a Německu, během
nichž působil jako náčelník štábu spojenecké koalice. Stejně tak se vyznamenal, byť již jako osmdesátiletý, vítězstvími nad revolucí opojenými Italy v letech 1848 a 1849, kdy dočasně zabránil jak sjednocení Itálie, tak oslabení postavení habsburské monarchie na politické mapě Evropy.
Alan Sked se ale ve své mistrovsky vystavěné biografii maršála Radeckého nezaměřuje pouze na jeho velitelské schopnosti. Stejně podrobně analyzuje jeho vztahy a kontakty s politiky a diplomaty první poloviny 19. století, jež dokázal získat pro svá vojenská řešení, zároveň však respektoval politická rozhodnutí, jež se mnohdy křížila s jeho vojenskými plány. Autor si rovněž všímá Radeckého schopnosti vybrat si správné a věrné spolupracovníky, bez nichž by nedokázal prosadit jak návrhy na reformu zkostnatělé rakouské armády, tak strategii vojenských tažení. Stranou pozornosti však ve Skedově biografii nestojí ani Radeckého soukromý život, který ho na počátku jeho kariéry omezoval v rozletu a opakovaně limitoval společenský vzestup, především kvůli finančním nárokům a drobným skandálům jeho ženy.
Kniha violoncellistky Miichaely Fukačové není klasickou autobiografií, ale pestrou mozaikou vzpomínek, úvah a reflexí. Autorka nás s pozorovatelským talentem, laskavým humorem a odzbrojující otevřeností provází jak zákulisím světových pódií, tak zážitky z dětství, tichem dánské krajiny i hlubinami lidského vědomí. S lehkostí a upřímností se skrze své příběhy dotýká témat zodpovědnosti a hledání jednoty v roztříštěném světě.
Jednotlivé kapitoly fungují jako samostatné sondy – od setkání s významnými osobnostmi kultury a politiky (Josef Suk, Mstislav Rostropovič, Jiří Dienstbier, dánská královna Markéta II.) až po zdánlivě obyčejná setkávání s postavami každodenního světa. Mezi řádky se vine tiché přesvědčení, že nejcennějším uměním je žít v úctě k životu a jeho kráse, s opravdovostí a pokorou – „naboso“.
Violoncellistka Michaela Fukačová patří k absolutní špičce svého oboru. Její umělecká dráha, lemovaná nejvyššími oceněními z prestižních soutěží, včetně ceny Grammy Classic, ji zavedla na nejvýznamnější světová pódia a seznámila s výjimečnými a inspirativními osobnostmi své doby.
Hlušický čtverec je sbírkou pěti povídek odehrávajících se v průběhu dvou let. Příběh o neobvyklém rozloučení s dávnou láskou, balada o vládci věže a kraje, nečekané letní setkání na břehu rybníka, důmyslný protest proti motocyklovému závodu a vyprávění o jedné krádeži a jedné živelné pohromě čtenáře zavedou do Hlušic, vesnice ztracené v lánech rovinatého Polabí.
Hlušický čtverec je sbírkou pěti povídek odehrávajících se v průběhu dvou let. Příběh o neobvyklém rozloučení s dávnou láskou, balada o vládci věže a kraje, nečekané letní setkání na břehu rybníka, důmyslný protest proti motocyklovému závodu a vyprávění o jedné krádeži a jedné živelné pohromě čtenáře zavedou do Hlušic, vesnice ztracené v lánech rovinatého Polabí.
Kniha violoncellistky Miichaely Fukačové není klasickou autobiografií, ale pestrou mozaikou vzpomínek, úvah a reflexí. Autorka nás s pozorovatelským talentem, laskavým humorem a odzbrojující otevřeností provází jak zákulisím světových pódií, tak zážitky z dětství, tichem dánské krajiny i hlubinami lidského vědomí. S lehkostí a upřímností se skrze své příběhy dotýká témat zodpovědnosti a hledání jednoty v roztříštěném světě.
Jednotlivé kapitoly fungují jako samostatné sondy – od setkání s významnými osobnostmi kultury a politiky (Josef Suk, Mstislav Rostropovič, Jiří Dienstbier, dánská královna Markéta II.) až po zdánlivě obyčejná setkávání s postavami každodenního světa. Mezi řádky se vine tiché přesvědčení, že nejcennějším uměním je žít v úctě k životu a jeho kráse, s opravdovostí a pokorou – „naboso“.
Violoncellistka Michaela Fukačová patří k absolutní špičce svého oboru. Její umělecká dráha, lemovaná nejvyššími oceněními z prestižních soutěží, včetně ceny Grammy Classic, ji zavedla na nejvýznamnější světová pódia a seznámila s výjimečnými a inspirativními osobnostmi své doby.
Major Ivoš Kylián míří stejně jako v prvotině Čistič do Havířova, aby se pokusil rozplést dva zdánlivě nesouvisející případy podezřelých úmrtí. První obětí je invalidní důchodce, vrátný karvinské pekárny, jenž při dopravní nehodě prolétl čelním sklem a podlehl smrtelným zraněním. Druhou obětí je ambiciózní realitní makléřka, již najdou o několik hodin později v kolejišti důlní vlečky v Orlové přejetou lokomotivou. Major Kilián společně se svými operativci a také s vyšetřovatelem místní výjezdové skupiny Martinem Formánkem, známým již z Čističe, zjišťuje, jestli a jak spolu tyto dva zcela odlišné případy souvisejí a zda se vůbec jedná o vraždy.
Skrytá vada je čtvrtý detektivní román odehrávající se na Ostravsku, v nichž vraždy vyšetřuje kriminalistický tým majora Ivoše Kyliána.
Při nočním běhu městem Turku spatří A povědomou postavu a dojde jí, že nic neskončilo a možná nikdy neskončí. Spustí se zoufalý pokus o smíření se s minulostí, při němž ožívají staré křivdy a hrůzy z hudební třídy v 90. letech, šikana ze strany spolužáků i učitelky, temnota dusných učeben i samoty, kterou nelze popsat, ale je třeba o ní vyprávět.
Jak moc se zlé slovo zarývá pod kůži? Stejně jako požár, který zanechal rány a jizvy v historicky prvním hlavním městě Finska.
Hluboce psychologický a citlivý popis dospívání v nepřátelských kulisách je částečně inspirován skutečností a demonstruje schopnost literatury vypovědět pravdu, když všechny ostatní způsoby vyjadřování byly zavrženy jakožto směšné či bláznivé.