Tatínek a moře je poslední kniha, kterou Tove Janssonová o muminech napsala. Už od samého začátku je jiná než ostatní — rodina (tatínek, maminka, muminek a malá Mia) opustí údolí a odpluje na nehostinný ostrov, kde se tatínek chce stát strážcem majáku. Tentokrát ale nepůjde jen o nebezpečí a hrozící katastrofy, před nimiž jinak skýtá ochranu rodinná pohoda a harmonie. Tentokrát se se vším musí každý poprat sám za sebe. Všichni členové rodiny, až na malou Miu, která vše s pobavením pozoruje, zažívají soukromé příběhy plné úzkosti, pocitu vlastní nedostatečnosti i špatného svědomí. Zapomeňte na Starce a moře, zde přichází tatínek, který se s krutým a nezkrotným živlem musí utkat sám — ale hezky nápaditě, po muminím.
Kinga S. žije v Praze, je jí čtyřicet let a pracuje v bance. Nebo ne? Každý den je to totiž jiné – sedm osobností v jednom těle posouvá Kingu od pondělka do neděle, a zatímco pondělní Kinga A ze všeho nejvíc miluje řád a výsledky, její tempo a nároky nelze celý týden vydržet – a proto se Kinga B, C a ostatní s dalšími dny vyrovnávají po svém. Každá se v nich snaží najít smysl, cíl nebo je prostě přežít a neklást přitom na sebe přemrštěné nároky.
Moje nové nové já ale není nutně románem o disociativní poruše identity. Dá se také číst jako vzpoura proti dnešní posedlosti dokonalostí nebo společenskému tlaku na veřejné sebeurčení do posledního detailu. A v neposlední řadě ho lze chápat také jako vzpouru autorky – její psaní není magický realismus, ani Praha není magická, a s Kingou se čtenářstvo těžko může identifikovat, natož se do příběhu „ponořit“.
Moje nové nové já je literární labyrint, v němž Helen Oyeyemi s ironickým nadhledem i hlubokým soucitem zkoumá, co to znamená být skutečný – a zároveň svérázná, typicky oyeyemiovská pocta literatuře, která nás nutí aktivně si uvědomovat umělou konstrukci postav i vyprávění a připomíná, že pravdivost nemá nutně nic společného s realitou.
Příběh o velké cestě družiny trpaslíků a hobita Bilba Pytlíka za uloupeným pokladem není třeba představovat. Ale už jste viděli Gluma, jak ho nakreslila autorka muminů Tove Janssonová dávno před tím, než bylo moderní Gluma kreslit? Legendární ilustrátorka a autorka ztvárnila legendárního Hobita s láskou a nadšením – a teď se s jejím pojetím můžete konečně seznámit i v Česku, v grafické úpravě Martina Peciny.
Komiksová adaptace slavného románu Umberta Eca přináší strhující příběh středověkého kláštera v podání mistra kresby Mila Manary. Temná detektivní zápletka, v níž františkán Vilém z Baskervillu a jeho žák Adso odhalují sérii záhadných úmrtí, ožívá v sugestivních obrazech plných detailů, atmosféry i smyslovosti. Manara citlivě převádí Ecův intelektuální román do vizuální podoby, aniž by ztratil jeho hloubku, napětí a filozofický přesah. Výsledkem je dílo, které osloví jak čtenáře předlohy, tak nové publikum hledající výjimečný grafický román.
Mirren Sutherlandová rozhodně netušila, že jí nález jedné staré knížky u tetičky na půdě převrátí život vzhůru nohama. Ještě před chvílí mrzutě zírala na blikající londýnskou vánoční výzdobu a děsila sama sebe představou dalších osamělých Vánoc. Ale o pár hodin později ji už unáší prastarý noční expres do velkolepého sídla na Skotské vysočině…
Jamie McKinnon nutně potřebuje zachránit rodinné sídlo – a k tomu se mu hodí Mirrenina zkušenost s úspěšným pátráním po starožitné knize. Kromě Mirren pozval na hrad i zkušeného antikváře Thea Pallisera. Někde v jeho polorozpadlém panství přeplněném knihami, které nashromáždil jeho dědeček, se totiž skrývá vzácná, nesmírně cenná a především dávno ztracená kniha.
Krátce po příjezdu udeří sněhová bouře a uvězní všechny, včetně hospodyně Bonnie, pod jednou střechou. Jenže dům má svá tajemství a všem brzy dojde, že v chodbách starého sídla je ukryto mnohem víc než jen vzácný tisk. Mezi starými křivdami a novým jiskřením začíná závod s časem.
Dokáže Mirren s trochou vánočního kouzla rozluštit všechny stopy a najít ztracenou knihu? A co její srdce?
Vliv kultovní knihy Sobecký gen jde jen těžko přecenit. Richard Dawkins v ní shrnul, rozvedl a zpopularizoval pohled na evoluci, v němž jsou předmětem přírodního výběru geny, nikoliv jednotlivci, kteří jsou jejich nositeli. Tím mimo jiné v lidském jednání vysvětlil i altruismus, tedy nesobeckost. Kniha ovšem sleduje i další strategie chování, jako je spolupráce a zrada, komunikace a manipulace všeho druhu, počínaje kamufláží a konče chemickým ovlivněním nervové soustavy parazitovaného jedince. Půl století od prvního vydání je jádro této publikace uznávanou teorií, známou jako příbuzenský výběr, a její ústřední metafora je stále inspirující. Toto vydání k 50. výročí knihy obsahuje nový doslov, ale i všechny předmluvy a doslovy z předchozích vydání, a čtenář tak může sledovat, jak se autor postupně vyrovnával s námitkami oponentů i jak do paradigmatu sobeckého genu v průběhu času zapadaly nové poznatky. Ukazuje se, že jen málokterá kniha dokázala změnit naše chápání života tak zásadně jako právě Sobecký gen.
Písek, sůl, železo, měď, ropa a lithium. Tyto základní materiály, které tisíce let pohánějí naši vynalézavost i chamtivost, daly vzniknout celým civilizacím a jiné naopak zničily. Někdy si možná myslíme, že dnešní svět stojí na beztížných a volně poletujících informacích, Ed Conway nám však ve své knize připomíná, že i moderní 21. století nadále zcela závisí na hmotném světě materiálů. Vždyť jen v roce 2017 jsme vytěžili více surovin než za celou historii lidstva až do roku 1950. Optické kabely, z nichž je upředen celý web, měděné cévy elektrické rozvodné sítě, křemíkové čipy a lithiové baterie v útrobách našich mobilů i aut ‒ to je Svět materiálů, který čtenáře zavede do prostředí těžby, výrobních postupů a pro spotřebitele téměř neznámých firem, jež společnými silami z běžných surovin vytvářejí produkty, bez nichž by moderní civilizace nemohla fungovat.
Tři záhadná úmrtí. Plejáda podezřelých. Třetí příběh s redaktorkou Susan Ryelandovou v roli detektiva.
Susan se po rozchodu se svým řeckým přítelem vrací do Anglie. Nechá se přemluvit, aby redigovala nový román mladého autora Eliota Cracea Pündův poslední případ, který má být pokračováním populárních detektivek zesnulého Alana Conwaye.
Susan sice kvůli Conwayovi a jeho knihám už dvakrát málem přišla o život, takže se zařekla, že s Atticusem Pündem nechce mít do budoucna nic společného, ale nakonec na nabídku kývne. Ke svému překvapení zjistí, že je Eliot vnukem legendární autorky knížek pro děti Marian Craceové, která zemřela před patnácti lety. Eliot tvrdí, že babičku někdo otrávil – a on že ví, kdo to byl.
Pokud Susan poslední případ Atticuse Pünda včas nevyřeší, může to pro oba mít fatální následky.
Řecké mýty spoluvytvářely západní kulturu a dodnes ovlivňují způsob, jak myslíme. Běžně říkáme, že někdo má oidipovský komplex, narcistickou poruchu nebo otevřel Pandořinu skříňku. Olympští bozi a řečtí hrdinové jsou stále okolo nás. Majestátní sochy Poseidonů stojí na kašnách, hrůzné tváře Medúz chrání důležité stavby, v zahradách nahé Afrodíty vystupují z lázně a svalnatí Herkulové zabíjejí nestvůry kyjem. V literárních dílech a divadelních hrách inspirovaných řeckými mýty nacházíme vše, co milujeme – následováníhodné vzory i odstrašující příklady, úvahy o smyslu života, záhady, dobrodružství, intriky, erotiku i humor.
V knize renomovaného odborníka na antickou kulturu, umění a mytologii, prof. Jana Bažanta, rozdělené do dvou svazků, jež zahrnou všechny řecké mýtické příběhy, které se nám dochovaly, vyprávějí o svých osudech nesmrtelní i smrtelní protagonisté. Jakkoli je toto pojetí známých mýtů nové, vychází důsledně z antických pramenů a jeho cílem je představit čtenářům v úplnosti úžasný svět, v němž lidé žili společně s řeckými bohy. První díl zahrnoval mýty o vzniku světa, bozích a lidech. Druhý díl obsáhne osudy nejslavnějších řeckých hrdinů (Perseus, Héraklés) a příběhy vylíčené v eposech (Ilias, Odysseia, Argonautica, Aeneis). Knihu doprovází seznam literatury i antických pramenů.
Kniha vyšla s finanční podporou Státního fondu pro kulturu.
Že je Berlín hlavní město Německa, asi víte? Ale byli jste v něm už někdy? Vypravte se tam s liškou Františkou. Její berlínské příhody doplňují originální, ručně ušité a detailně vyšité ilustrace.
Liška Františka stojí na nástupišti pražského nádraží a loučí se s kamarádkou Terezkou. Než lištička nastoupí do vlaku, který ji zaveze do Berlína, ještě uslyší Terezčina nabádavá slova: „Najdi Sesama!“ No jo, ale kde ho má v tom velikém městě najít? A kdo to vlastně je? Na cestě za tajuplným neznámým poznává Berlín s jeho pamětihodnostmi i jinými zajímavostmi a zažije řadu pozoruhodných příhod.