Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.

Myslíme si, že sami rozhodujeme o svém osudu a že si zasloužíme chválu za úspěch nebo trest za selhání. Ale co když je to všechno jen iluze? Co když je veškeré lidské jednání plně určeno tím, co jsme zdědili, co jsme zažili a v jakém prostředí jsme vyrostli? Neurovědec a autor bestselleru Chování (2017, česky 2019) Robert M. Sapolsky ve své provokativní a brilantně napsané knize vychází z nejnovějších vědeckých poznatků o mozku, vědomí, emocích, genetice i kvantové fyzice a krok za krokem vyvrací víru v to, že naše mysl stojí mimo biologii. Sapolsky postupně probírá hlavní argumenty zastánců svobodné vůle a ukazuje, že ve sledu událostí vedoucích k jakémukoliv našemu rozhodnutí není nikde prostor pro nahodilost. Jeho teze ale není výzvou k fatalismu ‒ právě naopak. Ve světě bez svobodné vůle je nicméně potřeba od základů promyslet náš dosavadní přístup k možnosti volby, k odpovědnosti, morálce a spravedlnosti. Můžeme díky tomu lépe pochopit, kým jsme ‒ a proč jednáme tak, jak jednáme.

Zahraniční zpravodaj České televize Lukáš Dolanský několik
let denně mapoval britskou společnost a místní události. Tato
reportážní kniha postřehů z Londýna pak shrnuje jeho zážitky
a zkušenosti, ale i pozadí práce zpravodaje v zahraničí.
Jaká atmosféra panovala před Buckinghamským palácem
přesně ve chvíli, kdy zemřela britská královna Alžběta II.? Co
vyprávěl spolužák krále Karla III., který s ním bydlel na vysokoškolské koleji? A proč stál Karl Marx u začátku vztahu prince
Harryho a jeho ženy Meghan?
Doslova barvitým vyprávěním prostupují i osobní a rodinné
strasti v Británii. Čtenáři se dozví, co znamenalo zažít brexit na
vlastní kůži. Jaké bylo zákulisí natáčení s posledním československým válečným veteránem v Anglii, k čemu soužil kolíček
na prádlo Sigmundu Freudovi, jak gin málem vyhubil celé město nebo kam se v Londýně vydat po stopách Jamese Bonda.
A k tomu v ní naleznou i pár tipů na místa, která Lukáš v Londýně objevil, která si oblíbil a která v turistických průvodcích
nenajdete.

Než půvabnou Sisi zradilo vlastní tělo, otevírala se před ní slibná kariéra v modelingu. Jenže místo
instantního štěstí na výsluní a ve vztahu s úspěšným fotografem se postupně propadá do izolace
v pronajatém bytě, okolní svět se mění v odtažité kulisy a duševní obzor jí čím dál víc zahlcují myšlenky na matku, která zmizela za nevyjasněných okolností. Najde se během osamělých procházek
podél Vltavy, nebo na divoké premiéře experimentální divadelní hry Nevstoupíš dvakrát do téže
řeky, kde se v reji masek lze stát někým jiným?
Zpovzdálí kolem Sisi nutkavě krouží kdosi, kdo na rozdíl od ní nežije pro vnější svět, ale je obrácen
do svého nitra plného temných stínů. Rád by se vrátil do bodu, než se jeho život začal odvíjet v dusivé prázdnotě. Noří se do vzpomínek na dekadentní večery v domě u hřbitova, které ho dovedou
na místo, kde se dráhy obou možná protnou. Má smysl se ptát, jestli žít pro sdílené hodnoty vnějšího světa, nebo pro uspokojování niterných potřeb, když nakonec všichni míříme stejným směrem?

Ben Lerner patří k nejvýraznějším hlasům současné americké literatury – a zároveň též k autorům
nejrespektovanějším. Každý jeho nově vydaný román se těší velké pozornosti předních britských
i amerických listů i literárních časopisů, přičemž jejich recenzní přijetí je vesměs zcela nadšené – na
adresu jeho próz padají mj. výroky jako: „Ben Lerner vládne mimořádným citem pro orchestraci,
nevídaným hlasovým rozsahem a vytříbeným jazykovým naladěním (…) Jeho psaní patří k vrcholům současné americké prózy.

“ (New York Times); „Přes autorův nesmírně široký záběr a stylistické mistrovství jsou jeho knihy přístupné každému, kdo se chce dozvědět něco podstatného o naší
problematické době.“ (Washington Post); „Lerner je oslnivě inteligentní spisovatel (…) Po jeho knihách by měl sáhnout každý, kdo chce porozumět současné Americe.“ (The Times)
Vše výše řečené platí i o autorově druhém románu 10:04, v originále vydaném už v roce 2015. Ten
bývá dokonce považován za prozatímní vrchol Lernerova díla. „Skvělý spisovatel, skvělý román,“
tak tehdy v recenzi přivítal knihu britský list Guardian, a ono hodnocení platí dodnes: román, rámovaný dvěma bouřemi, hurikány Irene a Sandy, a prosycený úzkostí vypravěče, je působivou
výpovědí o současné Americe i o křehkém, zranitelném egu dnešních mladých mužů. Lerner nenabízí snadná řešení, jak z krize ven; namísto toho předkládá elegantní portrét aktuálního stavu věcí
i precizní literární analýzu faktorů, jež k němu vedly. Jako by se tu uplatňovaly i jeho ostatní vlohy:
Lerner je nejen respektovaným prozaikem, ale též oceňovaným básníkem i esejistou a profesorem
anglistiky na newyorské Brooklyn College.

Víte, co nebo kdo je Pidižvouk? Nebudeme vás napínat – je
to racek. Cože? Obyčejný racek?, říkáte si. Jenže tenhle racek
jménem Pidižvouk není obyčejný. Vlastně je kromobyčejný.
Mluví lidskou řečí, chová se poťouchle, a navíc vezme kluka
Adama a jeho malého bratrance Honzíka na náramně dobrodružnou cestu až do podzemní říše, kde je všechno naruby.
A jak to celé začne? Docela normálně: do dětského pokoje,
kde si hrají Adam s Honzíkem, vletí racek, promluví a pozve
je na výlet. A protože právě začínají prázdniny, kluci nadšeně
souhlasí. To ovšem netuší, jaká nebezpečná (a notně praštěná)
dobrodružství je čekají a že rackovi mají pomoct v životně důležité záchranné operaci.

Nonsensový příběh o neznámém světě na
protilehlé straně je určen dětem od 9 do 99 let.

Po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 se v Evropě vzedmula obrovská vlna solidarity. Česká republika nebyla výjimkou. Pomoc Ukrajině přicházela i od obyčejných lidí. Česko v mnoha ohledech
patřilo mezi lídry v dodávkách pomoci napadené zemi.. Díky nadšení a odhodlání jednotlivců vznikly nové spolky a skupiny, které si pomoc pro brutální válkou ničenou zemi a její společnost vytýčily
za svůj hlavní úkol. Tato kniha se věnuje těm nejvýraznějším osobnostem a projektům. Velmi podrobně popisuje práci organizace Team 4 Ukraine, která dodává přímou humanitární pomoc civilistům i konkrétní materiální podporu obráncům Ukrajiny. Dlouhodobě monitoruje válečné zločiny
a zpracovává bezpečnostní analýzy. Ty se týkají také kybernetické bezpečnosti a informační války. Usilovně navíc podporuje výměnu informací a zkušeností mezi Ukrajinou a Českou republikou
v bezpečnostní oblasti.

Během poloprázdného nočního letu z Edinburghu do Bratislavy si k čerstvým snoubencům přisedne mladík s temným tajemstvím. Povypráví jim děsivou příhodu a prozradí něco, kvůli čemu se let změní v noční můru plnou ryzí hrůzy…
Mysteriózní thriller od mistra strachu Jozefa Kariky se zabývá veskrze neuchopitelným a děsivým tématem spánkové paralýzy. Ta není dodnes pořádně prozkoumaná, a to i přesto, že při každém usnutí vám během ní hrozí smrtelné nebezpečí. Stejně jako hrdinům románu Pád.

Tahle kniha vám nedovolí usnout.
A to doslova.

Konec světa v Sudetech není o nic méně násilný, zmrzlý a hladový jako jinde, nicméně má lépe padnoucí kulisy i solidní tradici v krveprolitích. Kde jinde by mohla být plíživá apokalypsa
stylovější, než v mlžných lesích Jizerských a Krušných hor?
Darwin došel k poznání, že pro vývoj je potřeba kluk a holka.
Věroučným knihám k tomu stačil Stvořitelův úmysl. Vesmír si
myslel svoje, a za praskání kostí a trhání měkkých tkání se rozhodl přemalovat šachovnici a zamakat na vývoji. Pro nás, vyšší
primáty, se to stalo dobrodružstvím sice poněkud nepříjemným, ale zato zpravidla posledním.
Hrdinové potemnělé a krvavé knihy možná mají hexenšus a hemoroidy, ale zato mají dobrý hudební vkus a štěstí, které je
vždy včas opustí.
Hezky se uložte, Sandman pro vás má pohádku. Snad se ráno
probudíte…

Nejznámější čistě autorské dílo, absurdní psychologická detektivka Blast, jež původně vycházela ve čtyřech albech mezi lety 2009 a 2014. Příběh otylého někdejšího spisovatele, kterého policie vyšetřuje pro podezření z vážného násilného
zločinu, a jehož situaci značně komplikuje, že trpí záhadnými výpadky paměti (ony titulní „blasty“),
mistrovsky spřádá děj, ve kterém odhalujeme jednu záhadu za druhou, jako když se loupou cibulové slupky.