Mal Caldera – bývalá rocková hvězda, která teprve nedávno
pověsila své divočení na hřebík, černá ovce v lůně katolické rodiny – právě zemřela. Což jí osobně nijak zvlášť nevadí, však se
smrtí koketovala už vícekrát. Trápí ji jedině to, jak se s tím srovná její mladší sestra Cris. Za každou cenu jí musí dát vědět, že
to tentokrát neudělala schválně, že ji nechtěla tak náhle opustit, že nebyla tak sobecká. Což je hlavní důvod, proč to teď Mal
na rozdíl od valné většiny duchů, na které zatím natrefila, neroztáčí v tančírně Strašín, ale hledá způsob, jak se s Cris
spojit. Pomoct by jí mohlo zdráhavé a ostýchavé médium, mladík jménem Ren, jenže čím více času spolu stráví, tím častěji je
napadá, jaké by bylo, kdyby se bývali potkali dřív, když ještě
oba vládli vlastním tělem… Jenže zasahovat do světa živých
může být pro duchy i pro lidi krajně nebezpečné.

Výbor dvaceti devíti pohádek ze slavného Pentameronu italského básníka a sběratele pohádek G.
Basileho. Pentameron aneb Pohádka pohádek vyšel poprvé ve dvou svazcích až po smrti autora
v letech 1634 a 1636. Přestože se dočkal několika vydání, teprve znovuobjevení díla bratry Grimmy
mu přineslo uznání. Jedná se o nejstarší sbírku evropských pohádek a řada z nich, které později
zpopularizovali právě bratři Grimmové či Charles Perrault, u nás K. J. Erben a Božena Němcová, je
zde zaznamenána poprvé. Pohádky jsou napsány bohatým barokním jazykem plným metafor, synonym, vtipu až sarkasmu a moudrosti.

Na motivy z Pentameronu natočil režisér Matteo Garrone v roce 2015 italsko-francouzsko-britský
film Pohádka pohádek.

Druhá světová válka se chýlí ke konci a vojín Marujama sloužící v japonské císařské armádě je spolu se svou jednotkou odvelen do Baienu na ostrově Nová Británie v Papui Nové Guineji. O Baienu
se hovoří jako o ráji, nicméně vojáci brzy poznají, že jde spíš o místo, odkud se do ráje dostanou –
střety s nepřítelem, drsné počasí, nemoci, místní fauna, ale také šikana ze strany nadřízených je to-
tiž houfně kosí do mělkých hrobů. Marujama má v boji zpočátku štěstí, ale i on se nakonec dostává
do svízelné situace, když jeho jednotka dostane rozkaz zemřít kvůli bizarnímu nedorozumění…

Příběh o krutosti a absurditě války od mistra japonského komiksu Šigerua Mizukiho, jenž při jeho
tvorbě vycházel z vlastních vzpomínek na válku v Tichomoří, obdržel v roce 2009 cenu Prix di patrimoine udělovanou na festivalu v Angoulême a v roce 2012 Eisnerovu cenu v kategorii Nejlepší
americké vydání mezinárodního komiksu z oblasti Asie.

Vydání knihy finančně podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Uznávaný historik Frank Dikötter vypráví strhující příběh moderní historie Číny a jejího hospodářského vzestupu po katastrofě tzv. kulturní revoluce. Díky ojedinělému přístupu ke stovkám dosud nezveřejněných dokumentů z archivů komunistické strany nahlíží do zákulisí čínské politiky od smrti Velkého kormidelníka Maa až po Si Ťin-pchinga a mapuje bezprecedentní čtyřicetiletou transformaci země, která ji vynesla ze 126. příčky na pozici druhé největší ekonomiky světa. Autor přitom zpochybňuje naše představy a mýty o společnosti, která neochvějně kráčí vpřed a drží krok s rytmem stranického bubnu, a místo toho odhaluje bouřlivý vývoj plný svárů, palácových intrik, občanské neposlušnosti, protikorupčních čistek či stínového bankovnictví a systému dvojích cen. Zkoumá, jakým způsobem Čína proplula finanční krizí roku 2008, jak roste její nepřátelství vůči Západu a proč se země vyvíjí v tuhou diktaturu s rozsáhlým bezpečnostním aparátem a nejpropracovanějším systémem sledování občanů na světě. Z této velkolepé knihy je více než patrné, že cílem komunistické strany nikdy nebylo připojit se k demokratickému světu, ale vzdorovat mu ‒ a nakonec ho porazit.

Ve stínu úlu je gotický román, který se odehrává v období první republiky v rodinné vile v horách. Mladá žena, která zde získá práci jako guvernantka, čelí však mnohem větším výzvám,
než je výchova dětí. Kromě své svěřenkyně si musí najít cestu
i k ostatním obyvatelům domu, který je dobře skrytý před zraky okolí a ve svých tichých chodbách skrývá mnohá tajemství.
V jeho koutech se hromadí dávné hříchy a před světlem prchají mnohonohé bytosti. Chce to velkou odvahu podívat se pod
masku svých bližních. A ještě větší pod tu svou.

Ve své nové knize nás Peterson provádí prastarými zakladatelskými příběhy západního světa. Detailně analyzuje starozákonní příběhy o vzpouře, oběti, utrpení a vítězství, které nás
kulturně i psychologicky ukotvují a sjednocují. Adam a Eva
a věčný Pád lidstva; vražedná válka mezi Kainem a Ábelem;
Noe a katastrofická potopa; zhroucení babylonské věže; Jonáš v pekle velrybího břicha; putování Mojžíše a jeho lidu – co
všechno mohou tyto příběhy znamenat? Jak se stalo, že utvářely našeho ducha i náš svět a obrátily nás stejným směrem?

V románu se Mario Vargas Llosa vrací do rodného Peru a přináší příběh muže, jenž sní o sjednocení své země prostřednictvím hudby a při psaní knihy, v níž by se jeho vize ztělesnila, propadne šílenství. Toño Azpilcueta žije a dýchá pro kreolskou hudbu – není většího znalce ani sběratele, který
by se mu vyrovnal. Přesto se živí psaním článků o hudbě pro brakové plátky, které mu platí sotva
pár šupů. Osudným se mu stane večer, kdy vyslechne představení neznámého kytaristy, v němž
rozpozná hudebního génia a jehož životopis se rozhodne napsat…
Poslední román mistra latinskoamerické literatury Maria Vargase Llosy je plný vášní i hudby a tajemství, jemuž je jeho hrdina na stopě, odráží rozporuplnost celé jeho země.

„Díky neomylnému smyslu pro rytmus vyprávění,
důslednosti v zacházení s daty a historickými
reáliemi, opřenými o ohromující výzkum,
a mistrné úspornosti dialogů jeho buřičské psaní
otřásá světem podobně, jako to činili hrdinové
rytířských románů, o nichž čítával.“

El Periódico

Stárnoucí zahořklý spisovatel Šunsuke se rozhodne pomstít ženám, jež jej zradily, ponížily nebo odmítly. Dokonalý nástroj pro svoji pomstu nachází v Júičim, krásném mladém muži, který je neodolatelný pro ženy, ale začíná objevovat i své potlačované homosexuální sklony.
Šunsuke přesvědčí svého chráněnce, aby se za vysokou finanční odměnu oženil bez lásky s mladičkou dívkou a učinil ji nešťastnou. Júiči se zároveň začne seznamovat s prostředím gay komunity poválečného Japonska, kde je stejně bezbranný jako kterákoli z žen, které mu Šunsuke vybírá jako objekty své pomsty.
Intelektuálně provokativní román, ve kterém lze nalézt vášeň, touhu, žárlivost, nenávist i mrazivou erotiku. Nechybějí ani tradiční témata Mišimových románů – krása a ošklivost, mládí a stáří, život a smrt, misogynie a homosexualita. V knize plné autobiografických prvků je působivě vykresleno Japonsko prvních poválečných let.

„Jeden z nejvýraznějších světových spisovatelů.“
– New York Times

„Vynikající spisovatel nejen Japonska, ale celého světa.“
– The Atlantic

Hlavní postavou nového oficiálního románu ke kultovnímu seriálu společnosti Netflix Stranger Things je sympatický vědátor
Dustin Henderson. Knižní příběh popisuje události mezi třetí
a čtvrtou seriálovou řadou.

Je podzim roku 1985 a Dustin nastoupil do prvního ročníku Hawkinské střední školy. Po tragédii v nákupním centru Starcourt
se snaží, aby se jeho život vrátil do starých kolejí. Jenže to není
snadné. Někteří z jeho přátel se odstěhovali, jiní sice zůstali, ale změnili se. Proto se Dustin ve snaze, aby všechno bylo
jako dřív, přihlásí do vědecké soutěže. Přidají se k němu Lucas
a Mike? Nebo se bude muset spolehnout na charismatického
metalistu Eddieho? A bude se jeho život ubírat cestou, jakou
by si přál?

Oblast světa, kterou dnes označujeme jako Západ, získala díky průmyslové revoluci v 19. století světovou nadvládu, která trvá dodnes. Nicméně nyní, na začátku 21. století, se začínají šířit obavy, že nastupující hospodářská síla Číny a Indie znamená konec Západu jako globální supervelmoci. Jsou tyto obavy opodstatněné? A proč se vlastně do takto dominantní pozice v minulosti dostaly zrovna státy Západu? Britský historik a archeolog Ian Morris se ve své vlivné knize zaměřuje na vzorce historie v horizontu tisíců let a přináší zajímavou odpověď na obě tyto otázky. Klíčem k nadvládě Západu nebyla kultura, rasové rozdíly nebo výjimečné výkony jedinců. Zásadní byla role geografie, která určovala, jak si byli místní lidé schopni ve svých každodenních životech poradit s nedostatkem surovin, nemocemi, migrací nebo proměnami klimatu. Souhra zeměpisných faktorů a lidské vynalézavosti přitom pokračuje a svět se díky tomu podle Morrise bude nadále proměňovat, což poznamená i velmocenské postavení vyspělých zemí. Kniha je zásadním příspěvkem k dějinám naší civilizace a skvělým výchozím bodem k porozumění současné geopolitické situaci.