Opakované setkání dvou významných osobností, strýce a synovce Čonga Tasana a Čonga Hasanga, tvoří rámec vrstevnatého románu dnes již zesnulé spisovatelky Han Musuk, zasazeného do období počátku 19. století.
Debata slavného konfuciánského literáta s pozdějším nejznámějším korejským křesťanským mučedníkem jako by přesně kopírovala tehdejší názorový vývoj celé korejské společnosti: začíná strýcovým odporem k synovci, představiteli „strašlivé víry“, která způsobila pád vážené rodiny a smrt mnoha jejích členů, a ústí k závěrečnému smíření. Křesťanství bylo v té době velmi krutě pronásledováno a každý z utajených stoupenců víry byl vystaven nemilosrdnému útisku, provinění jednotlivce zasahovalo celou jeho rodinu a na denním pořádku byly zrady a udávání. I v této atmosféře se Čong Hasang nebývale hrdinně zasazoval o to, aby do země přišli z Číny první misionáři.
Četné vedlejší motivy a příběhy mnoha dalších postav čtenáři poskytnou barvitý a komplexní obraz tehdejší korejské společnosti a jejích myšlenkových proudů – zavedou ho do královského paláce prolezlého zákulisními intrikami, mezi tlumočníky a obchodníky, na tržiště, do nejtěžšího žaláře i na strastiplnou pouť korejského poselstva do Pekingu, do vyhnanství odlehlého venkova, mezi šamany i na buddhistický pohřeb. Han Musuk román prokládá autentickými citacemi historických a filosofických spisů a poezie a vkládá do něj i bezmála detektivní zápletku zázračného a současně tragického setkání tří v dětství ztracených sester. Tím se kniha stává skutečnou románovou freskou barvitě představující historii, zvyky a lidi pro nás tak exotické země.
Vydání knihy podpořil Ústav pro překlad korejské literatury LTI Korea.
Proslulý kunsthistorik (mj. Příběh umění) se ve své knize zaměřil na mladší čtenáře (ale to neznamená, že by text nebyl zajímavý a užitečný pro dospělé). Jeho kniha čtenáře provede historií od nejstarších počátků až do dvacátého století, seznámí ho s důležitými historickými osobnostmi a událostmi, ale také ho poučí o souvislostech a spojitostech mezi různými údobími a územími. Gombrich své dějiny lidstva vypráví jako příběh, ne vždy právě útěšný a pochopitelně nezavršený. Otevřený konec však znamená naději do budoucna.
Informace je v určitém smyslu knihou o všem, co je páteří naší civilizace: o telekomunikaci, ochranných známkách, počítačích, genetice, spamu a memech, kompresi dat, kvantové mechanice i šifrách, slovnících, náhodě, entropii i řetězových dopisech. Zkušený autor kultovní knihy Chaos a řady dalších publikací uchopil téma „informace“ skutečně od základu – knihu otevírá půvabná kapitola o „dálkové řeči“ afrických bubeníků (komunikačnímu kanálu, jehož kapacitě se schopnosti naší civilizace vyrovnaly až ke konci 19. století) a v řadě pestrých kapitol nás seznamuje s historií a hlavními aspekty informačního věku. Co má s moderní civilizací společného klínopis, bizarní projekt francouzských mechanických telegrafů či neméně bizarní mechanický počítač Charlese Babbagea? Uvidíme, že velmi mnoho. Zdánlivě mrtvá historická témata autor oživuje moderním pohledem teorie informace a v často překvapivých paralelách ukazuje, jak se současná civilizace dostala tam, kde nyní je.
Informace je pozoruhodná kniha: abyste se do ní mohli ponořit a vychutnat její potenciál, nepotřebujete žádné zvláštní vzdělání, na druhé straně však otevře nikoli jeden, ale celou řadu nových horizontů i ostřílenému profesionálnímu informatikovi.
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie.
Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu…
Khaled Hosseini, autor světově úspěšných románů Lovec draků a Tisíce planoucích sluncí, vydává třetí román, v němž se opět vrací do rodného Afghánistánu, ale zavede nás i do Paříže či Kalifornie.
Vypráví příběh sourozenců rozdělených v dětství. Abdullah vyrůstá v chudobě afghánského venkova a nepřestává toužit po ztracené sestře, zatímco Pari, která zapomněla, že kdy měla nějakého bratra, vychovává bohatá rodina v Kábulu a Paříži. Na pozadí téměř šedesáti let dramatické afghánské historie se odehrává příběh lásky, ztrát i obětí. Je lepší být odtržený od rodiny než trpět bídou? Co mohou či mají udělat bohatí pro chudé? Jak silná jsou rodinná pouta a jaké následky mají naše rozhodnutí? Na tyto otázky hledá Hosseini v mistrovském vyprávění odpověď. Sejdou se ještě někdy Abdullah a Pari? Otevřete knihu…
Když je na zahradě slavného amerického spisovatele Harryho Queberta objevena mrtvola patnáctileté dívky, vypuknou mediální jatka a skandál největšího kalibru. Jediný, kdo zůstane obviněnému stát po boku, je jeho žák, nadaný autor Marcus Goldman, který zrovna trpí spisovatelským blokem. V případu však několik drobností nehraje a Marcus se rozhodne, že záhadné vraždě přijde na kloub a možná přitom napíše i kýženou knihu… Detektivní román s thrillerovými prvky zdařile popisuje současnou americkou realitu: maloměstskou úzkoprsost, mediální hyenismus, posedlost celebritami, skandály a násilím; především však předkládá fantastickou čtenářskou jízdu s mnoha nečekanými zvraty.r.
Vydání knihy podpořila Švýcarská umělecká rada Pro Helvetia.
Hrůza hrůz! Temný pán, největší ničitel a nejvyšší vládce Temnokraje, byl v závěrečné bitvě mezi silami dobra a zla poražen a jeho úhlavní nepřítel ho vyhnal na prťavou, bezvýznamnou modrou planetku jménem Země. A to ke všemu v neduživém těle jakéhosi třináctiletého pozemského spratka. Může ho snad potkat ještě něco horšího? Ano, může! Když se Temný pán snaží získat zpět ztracenou důstojnost, sílu a říši, musí čelit strašlivým protivenstvím – péči dobromyslných pěstounů, krutému mučení v podobě mnohahodinové dřiny v Centru pro vymývání mozků (rozuměj: ve škole), dvěma šíleným pronásledovatelům (alias psychoterapeutům) a taky neustálému posměchu a neúctě svých poddaných. Zkrátka, ne všechno jde podle plánu…
Publikace Poselství prachu přináší antologii vyprávění domorodých kmenů z Velké pánve, tj. etnik tradičně obývajících teritoria dnešních amerických států Utah a Nevada.
Jde o v českém jazyce první ucelený a komentovaný soubor severoamerické indiánské slovesnosti, který se věnuje jiné kulturní oblasti než indiánům z Plání. Pozornost zaměřuje především na kmen západních Šošonů, jejichž mytologické a jiné příběhy zasazuje do historického, lingvistického a kulturního kontextu.
Román je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.
Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.
Když Alena Wagnerová připravovala svoji knihu o Sidonii
Nádherné (Argo, 2010), narazila v pozůstalosti
Sidoniina staršího bratra Jana na unikátní konvolut
několika desítek dopisů pražských lehkých žen a dívek
z prvního desetiletí dvacátého století.
Na jeho základě
A. Wagnerová načrtla portrét Jana Nádherného, velmi
zajímavé, výrazné osobnosti s bohatým společenským
a kulturním životem a se silným sociálním cítěním
projevujícím se mj. právě ve vztahu k služebnicím lásky.
Na pozadí jeho styků s tímto polosvětem se nám tak
otevírá autentický a svým způsobem jedinečný pohled
do sociálního a pocitového světa příslušnic „nejstaršího
řemesla“ s jejich radostmi, bolestmi, touhou po lásce
i vypočítavostí.
Součástí knihy je bohatý obrazový
materiál a také esejisticky pojatá studie o pražské prostituci, jejím prostředí a podobách
v prvním dvacetiletí dvacátého století z pera historičky Mileny Lenderové.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.