2035: Robotická technologie pokročila natolik, že vytvořila rozumné, vnímající mechanické bytosti, jež si uvědomují sebe sama. Budoucnost lidstva má být nevyhnutelně spjata s jeho nejdokonalejším výtvorem. Někteří však takovou budoucnost nehodlají připustit.
Doktorka Susan Calvinová, inteligentní a oddaná své práci, začíná svou praxi na psychiatrickém oddělení nemocnice Manhattan Hasbro, kde je na vybrané skupině pacientů zkoušena nejnovější diagnostická metoda – nanotechnologie. Mikroskopičtí nanoboti, vstříknutí do mozkomíšního moku, dokážou lokalizovat a vyhodnotit neurální dráhy a stav transmiterů, odhalit a zmapovat fyziologické pochody lidského mozku. Tato průlomová technologie přináší prakticky nekonečné možnosti.
Susan postupně zjišťuje, že její pacienty provází neblahé události. Začíná se u nich projevovat extrémní porucha chování, od šokujícího násilí po nepochopitelné sebezničující tendence. Když o tom informuje své nadřízené, setká se s cynickou lhostejností u těch, kdo chtějí uchránit svůj projekt před podrobným zkoumáním a kritikou.
Nikdo netuší, že technologie, slibující zlepšení života nemocných, je nyní ovládána těmi, kdo chtějí pouze rozsévat smrt.
Tato erotická groteska se odehrává v prapodivném fantazijním světě zvaném Libidárium, kde je možné splnit si jakoukoli touhu, byť za nemalou cenu: kupříkladu větší, tlustší úd je k mání za pravou ruku. Díky výměně pohlavních orgánů můžou pánové konečně poznat, jaké to je být přeříznut vlastním penisem, zatímco ženy kopulují s roztouženými stromy, holdují romantickým projížďkám na masturbárkách či klitorisurfují po jezeře, v jehož hlubinách se ukrývá chujochneská příšera.
Nejedná se o typicky maskulinní pornoromán, neboť ženy nejsou v Libidáriu pouhými sexuálními objekty, nýbrž náruživými klientkami, jež se zde bezostyšně oddávají svým nejtajnějším erotickým fantaziím. Poslední román Nicholsona Bakera dosti výrazně vybočuje z autorovy dosavadní tvorby a nabízí bláznivou sexuální frašku, jakýsi zvláštní mix surrealistické chlípnosti a la Salvador Dalí, grotesknosti a la Charlie Chaplin a jazykové vynalézavosti a la James Joyce!
Autor se dostal do obecného povědomí až v 90. letech, kdy jeho peprný román Vox (1992) věnovala Monika Lewinská jako dárek Billu Clintonovi – a postarala se tak knize o obří publicitu.
Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem… Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy.
V koedici s nakladatelstvím Triton.
Kniha obsahuje patnáct studií, které se z různých úhlů pohledu věnují stejnopohlavním vztahům coby společenskému fenoménu v české minulosti a přítomnosti.
Její autoři přinášejí detailní analýzu konkrétních případů stíhání homosexuálního chování jak v 18., tak ve 20. Století (mj. i v období 1939-1945), z různých úhlů pohledu se soustřeďují na dosud neznámé aspekty života homosexuálů a vnímání homosexuality v socialistickém Československu a dokládají pluralitu životních perspektiv, představ a subkultur, spojených tak či onak s homosexualitou po roce 1989.
Vincenciův letopis a Milevský letopis,
který obsahuje letopis Jarlochův
a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí
křížové výpravy císaře Fridricha, patří
mezi nejvýznamnější prameny k českým
dějinám 12. století. Vincencius svůj
spis věnoval králi Vladislavovi a jeho
manželce Juditě. Jeho text má místy
ráz spíše osobních pamětí a těžiště
kronikářova vyprávění tkví v popisu
milánského tažení (1158–1160), jehož
se osobně účastnil.
Jarloch, který na
Vincencia přímo navazuje, byl opatem
premonstrátského kláštera v Milevsku.
Svůj letopis psal z pohledu vyšší církevní
hierarchie, sleduje tedy především vztah
církve k panovníkovi a šlechtě. Zmiňuje
abdikaci Vladislava I. a následné spory
o moc, v nichž načas zvítězil Soběslav II.
Již v roce 1179 ho však vystřídal
Bedřich, jehož Jarloch často kritizuje
za proticírkevní postoje.
Za první část
svého letopisu Jarloch vložil Ansbertovu
„Historii o výpravě“ s vlastními přípisky.
Poté pokračuje v líčení českých událostí.
Nedokončený Jarlochův letopis se
zastavuje u líčení smíru mezi bratry
Vladislavem Jindřichem a Přemyslem
Otakarem I. roku 1198, jímž se uzavírá
dlouhé období domácích válek o knížecí
stolec. Nové vydání doprovází zasvěcená
předmluva Martina Wihody.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Velký masakr koček amerického historika Roberta Darntona, poprvé vydaný v roce 1984, patří k základním a dnes již klasickým dílům kulturní historie a kulturní antropologie druhé poloviny20. století.
Autor v ní prostřednictvím šesti sond analyzuje myšlení francouzské předrevoluční společnosti 18. století. Ve svém zkoumání vyšel ze všeobecně známých pohádek, tradovaných ve Francii 18. století v nespočetných dialektech, jejichž vliv zasáhl jak elity, tak nejnižší vrstvy.
Systematicky studoval a srovnával varianty zaznamenané folkloristy a na jejich základě dospěl k závěru, že jsme schopni odhalit orální tradici, která vyjadřovala určitý sdílený pohled na svět, resp. kulturní vzorec existující na celonárodní úrovni, byť s regionálními variantami.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Dvanáctiletý Jonas žije ve světě, v němž neexistují války, zločiny, strach ani bolest. Všechno je dokonale organizované, nikdo si kvůli ničemu nemusí dělat starosti, dokonce i povolání dostane každý přiděleno. Jonas se má stát „příjemcem paměti“, uctívaným strážcem vzpomínek. Podrobuje se výcviku, při němž mu dosavadní příjemce paměti předává to, co nikdo jiný nesmí vědět ani cítit – vzpomínky a zkušenosti předchozích generací, dozvídá se o bolesti a utrpení, ale i o kráse, lásce a přátelství a začíná chápat, že jeho společenství žije v dostatku a bezpečí za cenu totální absence citů a možnosti volby. A s tímhle vědomím, s poznáním těchto hodnot už nedokáže žít jako dřív…
Kniha, které se prodalo deset milionů výtisků, získala dlouhou řadu ocenění, mimo jiné jednu ze dvou nejprestižnějších amerických cen za literaturu pro děti, John Newbery Medal za rok 1994. Překladová práva byla prodána do 29 zemí.
„Silný a provokativní román.“ (The New York Times)
Lidstvo navázalo styky s planetou Össe a začalo využívat tamní myceliální technologie. Zatím se úspěšně daří ignorovat nepříjemnosti, které s sebou kontakt s teokratickou civilizací Össeanů přináší: kult vesmírných Lodí, krvavé lidské oběti ve jménu Hmyzího boha, spóry nitrožilních hub a rituální drogy, rozkládající lidskou vůli. Lucas Hildebrandt, který jako vyslanec důvěrně poznal tamní svět, si ale dobře uvědomuje, že Země začíná být na Össe závislá. Proto hledá sílu, která by se mohla stát protiváhou össenské moci. Skutečně ji nachází – jenže je jiná, než předpokládal; a cena, kterou za to on sám musí zaplatit, je krutá.
Román dánského autora, jehož základní osnovou jsou tajemné okolnosti smrti malého kamaráda hlavní hrdinky, grónského chlapce Izaiáše. Odhalování záhady vede přes tajné archivy pochybných společností a patologických ústavů, přes kodaňské podsvětí na loď, která odplouvá s tajemným posláním k ostrůvku u západního pobřeží Grónska.
Nové vydání zřejmě nejúspěšnější knihy Bukowského znalému čtenáři připomene autorův styl; čtenář, který se setkává s dílem Bukowského poprvé, pohlédne prostřednictvím sedmadvaceti povídek na Spojené státy americké jiným pohledem, než jaký nabízí líbivé hollywoodské filmy, a ve vyprávění plném sexu, alkoholu a vulgarismů objeví citlivého a přemýšlivého autora.