Svůj první – a nejslavnější – román Jméno růže vydal Umberto Eco, když mu bylo téměř padesát: ve svých osmdesáti letech je tedy coby romanopisec vlastně mladíkem – a právě o tomto „romanopiseckém mládí“ pojednává jeho nová kniha. Se stylistickou elegancí sobě vlastní se v ní autor vyznává z celoživotní fascinace literaturou; ve čtyřech esejích nechává čtenáře nahlédnout do romanopiscovy kuchyně a zároveň předvádí svůj pověstný literárněteoretický a kritický um. S jeho použitím pak vysvětluje, proč nás literatura dokáže pohnout k slzám, v jakém smyslu „existují“ Anna Kareninová, Řehoř Samsa či paní Bovaryová, anebo proč musí být dobrá non-fiction vystavěna jako napínavá detektivka. Lze dodat, že podobně napínavě je vystavěna i jeho Zpověď.

Nedlouho před svou svatbou se Konzultant, uznávaný právník, rozhodne vstoupit do riskantní oblasti obchodu s drogami na drsné texasko-mexické hranici – a doufá, že následkům tohoto rozhodnutí dokáže uniknout. Je pevně přesvědčen, že až mnohamilionový obchod s kokainem proběhne, vše se vrátí do starých kolejí a on se zase navrátí ke svému starému životu po boku milované snoubenky.
Namísto toho se však ocitne uprostřed brutální a smrtelně nebezpečné hry, která může zničit všechno, co má rád, a všechny, jež kdy miloval.

Cormac McCarthy se i ve svém posledním díle předvádí ve vrcholné formě, i když Konzultant není román, nýbrž „jen“ scénář k filmu, který letos natočil hvězdný režisér Ridley Scott s neméně hvězdnými obsazením: v hlavních rolích se tu objeví Brad Pitt, Michael Fassbender, Penélope Cruz, Cameron Diaz a Javier Bardem. Českou premiéru měl film 28. listopadu.

Druhá kniha a světový bestseler Khaleda Hosseiniho přináší příběh dvou žen, jejich zamotaných, dramatických a více či méně tragických životů na pozadí válečných konfliktů v Afghánistánu. Z jejich počáteční nedůvěry se postupně stává láska na život a na smrt.

Marjam je harámí, dítě hříchu, která celý život hledá vztah, který by jí poskytl pocit lásky a bezpečí. Vyrůstá se zatrpklou matkou, zbožňovaný „návštěvní“ otec ji nakonec zradí a provdá za Rašída, muže o třicet let staršího, který se čím dál víc podvoluje svým násilnickým sklonům.

O dvacet let mladší Lajla je neporovnatelně šťastnější, má milující rodiče i nejlepšího kamaráda Tárika. To všechno však zmizí, když jí do života vstoupí válka a Lajla se náhle ocitá bez rodičů, zato těhotná v Marjamině a Rašídově domácnosti.

Po počátečním odmítání Marjam s Lajlou sblíží jejich společný osud, osud obětí Rašídovy prchlivosti, osud bezprávných žen v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Ale Lajla s Marjam se svému osudu vzepřou.

Co mají společného černé díry, kvantová gravitace, informace, strunová teorie a holografický princip? Ještě nedávno by fyzici řekli, že patrně nic. Jenže moderní fyzikální kolbiště, na němž se střetly jedny z největších mozků planety, se proměnilo v líheň zásadních objevů o nejhlubších dějích (nejen) v našem prostoročase. Leonard Susskind před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, „válku“, která je z fyzikální literatury známá jako válka o černé díry. Nejde o žádný podružný fyzikální detail. Hawkingovo tvrzení, že informace z našeho vesmíru se definitivně ztrácejí v černé díře, by mělo pro pilíře fyziky a pro svět jako takový dalekosáhlé důsledky.
Dvě desetiletí trvající zápolení obou vynikajících vědců, po němž Hawking Susskindovi ustoupil, vyústilo v důležitý teoretický výzkum a řadu objevů a mimo jiné přineslo domněnku, že náš svět a my všichni můžeme být jen pouhou holografickou iluzí, projekcí ze světa majícího o rozměr méně.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, anylyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera jsou dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně G. R. R. Martina, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. Jeho seriálová i knižní postava má po celém světě miliony fanoušků, čehož důkazem je tato sbírka jeho neotřelých myšlenek a názorů.

Téma bestselleru mladého amerického ekonoma je jasně dáno titulem. Ha-Joon Chang pojmenuje určitý rys současného ekonomického systému, který je podle jeho soudu zamlčován či zkreslován, a pak své tvrzení čtivou formou ilustruje či doloží. Hned jedna z prvních jeho tezí o obsahu a zaměření knihy vypovídá více než výmluvně: „Nic takového jako volný trh neexistuje“. Autor však samozřejmě není zastáncem nějaké socialistické revoluce a přechodu ke komunismu – spíše se snaží revidovat stokrát omílané pravdy a poučky a poukázat na možné modifikace striktního „laissez-faire“.

Autor knih Feynmanova duha či Život je
jen náhoda, spolupracovník Stephena
Hawkinga, ve své nové knize zkoumá,
jak naše vnímání a prožívání světa
ovlivňují nevědomé pochody – jak
například často mylně hodnotíme vztahy
ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či
spolupracovníky nebo si nesprávně
pamatujeme důležité události.
Ať už
jde o podporu věnovanou politikovi
či spropitné servírce – všechny naše
úsudky, veškeré naše vnímání funguje
na dvou úrovních: vědomé a nevědomé.
Během posledních dvaceti let vyvinuli
badatelé řadu nástrojů, jak nevědomé
pochody zkoumat.
Mlodinow provádí
čtenáře tímto relativně novým vědním
oborem a díky jeho vtipu a schopnosti
názorného výkladu se mu daří ukázat
složitost lidské mysli a jejího fungování;
a současně i proměnit naše nazírání na
sebe sama i na okolní svět.

Falconesův román nás zavádí do 18. století, doby plné předsudků a nesnášenlivosti. Kdo jiný by mohl být jeho hrdiny než představitelé dvou opovrhovaných ras: černoška, propuštěná otrokyně, a cikánka rebelka, a navíc ženy. V příběhu přátelství, vášně a pomsty putujeme ze Sevilly do Madridu, z ruchu cikánské Triany na nejznámější madridské divadelní scény; pašování tabáku, pronásledování cikánů a zrození hrdosti, svobody a lidské odvahy…

Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnější amerického humoristy současnosti! Jeho knihy se drží v čele žebříčků bestsellerů, prodalo se jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu Fulghumovi – a jeho kniha Naháč (Naked, 1997) názorně ukazuje proč: autorův břitký vtip se nezastaví před ničím, bere si na paškál stejně vlastní rodinu i sebe sama, zesměšňuje sexuální, politická i etnická tabu a s náramným gustem se naváží do přebujelé politické korektnosti. Sedaris nahlíží pod povrch běžného života a vidí, jak to tam bublá absurditou, a nezastaví se ani před rouhačskými představami, na jaké se tzv. spořádaní občané neodváží byť jen pomyslet. Při tom všem však autor vůči svým postavám neztrácí sympatie a dokáže pro jejich slabost i pošetilost nalézt pochopení – jeho psaní tak lze s použitím zprofanovaného klišé označit za „moudrý humor“, ačkoli on sám by se takovému označení jistě vysmál jako první.