Druhá kniha a světový bestseler Khaleda Hosseiniho přináší příběh dvou žen, jejich zamotaných, dramatických a více či méně tragických životů na pozadí válečných konfliktů v Afghánistánu. Z jejich počáteční nedůvěry se postupně stává láska na život a na smrt.

Marjam je harámí, dítě hříchu, která celý život hledá vztah, který by jí poskytl pocit lásky a bezpečí. Vyrůstá se zatrpklou matkou, zbožňovaný „návštěvní“ otec ji nakonec zradí a provdá za Rašída, muže o třicet let staršího, který se čím dál víc podvoluje svým násilnickým sklonům.

O dvacet let mladší Lajla je neporovnatelně šťastnější, má milující rodiče i nejlepšího kamaráda Tárika. To všechno však zmizí, když jí do života vstoupí válka a Lajla se náhle ocitá bez rodičů, zato těhotná v Marjamině a Rašídově domácnosti.

Po počátečním odmítání Marjam s Lajlou sblíží jejich společný osud, osud obětí Rašídovy prchlivosti, osud bezprávných žen v Tálibánem ovládaném Afghánistánu. Ale Lajla s Marjam se svému osudu vzepřou.

Co mají společného černé díry, kvantová gravitace, informace, strunová teorie a holografický princip? Ještě nedávno by fyzici řekli, že patrně nic. Jenže moderní fyzikální kolbiště, na němž se střetly jedny z největších mozků planety, se proměnilo v líheň zásadních objevů o nejhlubších dějích (nejen) v našem prostoročase. Leonard Susskind před lety vyhlásil Stephenu Hawkingovi, patrně nejznámějšímu fyzikovi dneška, „válku“, která je z fyzikální literatury známá jako válka o černé díry. Nejde o žádný podružný fyzikální detail. Hawkingovo tvrzení, že informace z našeho vesmíru se definitivně ztrácejí v černé díře, by mělo pro pilíře fyziky a pro svět jako takový dalekosáhlé důsledky.
Dvě desetiletí trvající zápolení obou vynikajících vědců, po němž Hawking Susskindovi ustoupil, vyústilo v důležitý teoretický výzkum a řadu objevů a mimo jiné přineslo domněnku, že náš svět a my všichni můžeme být jen pouhou holografickou iluzí, projekcí ze světa majícího o rozměr méně.

Francouzský historik kulturních dějin Michel Pastoureau, který se dlouhodobě věnuje zkoumání symbolů (nejen barev ale i zvířat a také heraldikou, anylyzuje v této knize vývoj a proměny symboliky modré barvy v dějinách evropského Západu. Řekové ani Římané jí žádnou větší pozornost nevěnovali, dokonce ji pokládali za nepříjemnou na pohled. Naopak dnes se jedná o barvu, jejíž obliba v celé Evropě daleko předčí barvy ostatní (včetně zelené a červené). Autor se zamýšlí nad příčinami této proměny a zabývá se významem a symbolikou modré barvy v oblečení, každodenním životě stejně jako v literatuře a v umění od dob klasického starověku, ve středověké i v současné Evropě.

Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.

Mudrosloví urozeného pána Tyriona Lannistera jsou dokonalým dárkem pro všechny, kteří podlehli mánii seriálu HBO Hra o trůny. Pochopitelně stejně dobrým dárkem bude i pro fanoušky celé ságy Píseň ledu a ohně G. R. R. Martina, ze které seriál čerpá. Kniha obsahuje přesně to, co slibuje její název – moudra trpaslíka Tyriona z Lannisterů, nejmladšího znetvořeného syna lorda Tywina Lannistera z Casterlyovy skály. Co mu příroda odepřela na vzhledu, vynahradila mu na inteligenci, díky čemuž se z něj stal jeden z nejpopulárnějších hráčů o trůny. Jeho seriálová i knižní postava má po celém světě miliony fanoušků, čehož důkazem je tato sbírka jeho neotřelých myšlenek a názorů.

Téma bestselleru mladého amerického ekonoma je jasně dáno titulem. Ha-Joon Chang pojmenuje určitý rys současného ekonomického systému, který je podle jeho soudu zamlčován či zkreslován, a pak své tvrzení čtivou formou ilustruje či doloží. Hned jedna z prvních jeho tezí o obsahu a zaměření knihy vypovídá více než výmluvně: „Nic takového jako volný trh neexistuje“. Autor však samozřejmě není zastáncem nějaké socialistické revoluce a přechodu ke komunismu – spíše se snaží revidovat stokrát omílané pravdy a poučky a poukázat na možné modifikace striktního „laissez-faire“.

Autor knih Feynmanova duha či Život je
jen náhoda, spolupracovník Stephena
Hawkinga, ve své nové knize zkoumá,
jak naše vnímání a prožívání světa
ovlivňují nevědomé pochody – jak
například často mylně hodnotíme vztahy
ve vlastní rodině, vztahy s přáteli či
spolupracovníky nebo si nesprávně
pamatujeme důležité události.
Ať už
jde o podporu věnovanou politikovi
či spropitné servírce – všechny naše
úsudky, veškeré naše vnímání funguje
na dvou úrovních: vědomé a nevědomé.
Během posledních dvaceti let vyvinuli
badatelé řadu nástrojů, jak nevědomé
pochody zkoumat.
Mlodinow provádí
čtenáře tímto relativně novým vědním
oborem a díky jeho vtipu a schopnosti
názorného výkladu se mu daří ukázat
složitost lidské mysli a jejího fungování;
a současně i proměnit naše nazírání na
sebe sama i na okolní svět.

Falconesův román nás zavádí do 18. století, doby plné předsudků a nesnášenlivosti. Kdo jiný by mohl být jeho hrdiny než představitelé dvou opovrhovaných ras: černoška, propuštěná otrokyně, a cikánka rebelka, a navíc ženy. V příběhu přátelství, vášně a pomsty putujeme ze Sevilly do Madridu, z ruchu cikánské Triany na nejznámější madridské divadelní scény; pašování tabáku, pronásledování cikánů a zrození hrdosti, svobody a lidské odvahy…

Vítejte ve světě Davida Sedarise, nejpopulárnější amerického humoristy současnosti! Jeho knihy se drží v čele žebříčků bestsellerů, prodalo se jich už bezmála deset milionů a byly přeloženy do pětadvaceti jazyků. Sedaris bývá přirovnáván k Marku Twainovi, Jamesi Thurberovi či Robertu Fulghumovi – a jeho kniha Naháč (Naked, 1997) názorně ukazuje proč: autorův břitký vtip se nezastaví před ničím, bere si na paškál stejně vlastní rodinu i sebe sama, zesměšňuje sexuální, politická i etnická tabu a s náramným gustem se naváží do přebujelé politické korektnosti. Sedaris nahlíží pod povrch běžného života a vidí, jak to tam bublá absurditou, a nezastaví se ani před rouhačskými představami, na jaké se tzv. spořádaní občané neodváží byť jen pomyslet. Při tom všem však autor vůči svým postavám neztrácí sympatie a dokáže pro jejich slabost i pošetilost nalézt pochopení – jeho psaní tak lze s použitím zprofanovaného klišé označit za „moudrý humor“, ačkoli on sám by se takovému označení jistě vysmál jako první.

Na počátku dostane Susan od svého bývalého mažela rukopis knhy. Pročítá tenhle nečekaně strhující román a uvažuje o svém minulém i současném životě. Se závěrem knihy se rukopis o Tonym neúprosně uzavírá, a pro Susan se možná všechno otevírá: svůj minulý i současný život uviděla v novém světle a její budoucí život se možná vydá jinudy.
Wright dovedně propojil dva přitažlivé žánry: thriller a román osobních dramat a soukromých vztahů. Oba zvládá suverénně, obě dějové linie čtenáře vtáhnou a každá po svém se mu vtiskne do paměti.

Lucas Hildebrandt dosáhl všeho, co si předsevzal; jenže zároveň se nedopatřením a mimochodem dotkl
nejtemnějšího össenského tajemství. Na jeho rukou jsou spóry laëgühru. A nad jeho hlavou číhají Lodě.
Ty, které bdí ve vesmíru, čekaly dlouho na svou chvíli; a teď konečně nalézají. Jejich Sdílené vědomí se obrací ke
Studni planetárního ticha, kam se Lucas uchýlil společně s Aš~šádem z Fomalhiwy. Össeanka Kamëlë cítí Jejich
přítomnost a zoufale se snaží odvrátit neodvratné; ale všechny okolnosti jsou proti ní. Ve chvíli, kdy uvnitř össenské
Církve naplno propukají mocenské boje, se ocitá v sítích cizích plánů. Dělá, co může, aby se vyhnula církevnímu
Vykonavateli, záměrům velekněží i vlastní minulosti. Od Lucase Hildebrandta se nesmí nechat poznat, od ostatních
se nesmí nechat zabít – a Fomalhiwanovi nesmí uvěřit. Za jeho mediálním obrazem slavného hrdiny tuší nepřiznaný
záměr.
Jaké plány má Aš~šád z Fomalhiwy? A nakolik to souvisí s Loděmi? Co je mezi ním – a Jimi?!