Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.

Důležitá, nedobytná pevnost v držení katolíků – Vyšehrad. Husitské vojsko vedené hejtmanem Janem Žižkou se Vyšehrad bezúspěšně snaží dobýt. Žižkovi na pomoc přispěchá Lieselotte, vnučka geniálního vojenského inženýra, lékaře a spisovatele Konráda Keisera. Její důmyslný plán sice nakonec dovede husity dovnitř pevnosti, ale boj uvázne na mrtvém bodě, dojde k přerušení přísunu potravin a oběma stranám uvnitř pevnosti hrozí hladomor. Žižka se nemilosrdně rozhodne zvítězit za každou cenu, když vtom zasáhne Šárka, která se sama ocitá na prahu smrti vyhladověním.

Uzdravená Šárka, bojovnice v řadách husitského vojska, vypomáhá jako sanytrník. Jezdí městem a sbírá lidské výkaly, aby
z nich vyráběla surový krystalický ledek (dusičnan draselný),
základní surovinu pro výrobu černého střelného prachu. Jako
nová posila husitů se na scéně objevují adamité, hnutí tvořené
zcela nahými muži a ženami. Šárka se znovu setkává se svou
starou přítelkyní Gabrielou, která se mezitím k novému hnutí přidala a pozve Šárku na adamitskou mši. Šárku zde ohromí
pohled na věřící v transu oddávající se bezuzdným orgiím. Žižka se začíná mít před jinověrnými adamity stále více na pozoru.

Vozovou hradbu, neporazitelnou pýchu husitského vojska, rozpráší až křižácký vojevůdce, rytíř Dračího řádu Filippo Scolari, česky zvaný Pípa Vlach. Pomáhá mu jízdní pluk lučištníků
tvořený krutými Kumány. Během bojů padne i hejtman Petr
Hromádka a krutý osud neušetří ani dívky Andělského sboru –
čeká je zotročení. Žižka se konečně dostává do Kutné Hory,
aby se se svými dvanácti tisíci muži střetl se statisícovým vojskem křižáků, které nakonec přinutí k panickému útěku.

Kdesi v moři vybuchla sopka a muminí údolí a jeho okolí je náhle pod vodou. Muminí rodina se sice uchýlí na střechu svého domu, ale je jim jasné, že tady spásu nenajdou. Osud jim naštěstí poskytne nové útočiště – po vodě připluje pozoruhodná stavba, jejíž pravá podstata musí být teprve vyjevena! Mumini se ocitají doslova a do písmene na prknech, které znamenají svět, na prknech, která k nim připlula neznámo odkud. Muminka se slečnou Ferkou zatkne policie a Šnupálek se stane mnohonásobným otcem. Malá Mia pokouše lva.

V roce 2018 se Veronice Kořínkové změnil život. Manžela jí odvezla sanitka do nemocnice a ona zůstala doma sama se dvěma malými syny. Starala se o ně, radovala se s nimi i smutnila a přitom přemýšlela – jak takové človíčky vychovávat, aby se z nich stali dobří lidé, moudří, zodpovědní a laskaví dospělí muži? Napadlo ji zeptat se na to mužů, kterých si váží a jsou jí inspirací, nejen svými
profesními úspěchy, ale i charakterem. Vyptávala se jich na všechno, co je formovalo: jejich dětství, rodiče, vzdělání, kulturní vzory i vztah k víře. Výsledkem je fascinující kniha rozhovorů s Janem
Sokolem, Pavlem Pafkem, Karlem Schwarzenbergem, Jiřím Drahošem, Michalem Horáčkem, Arnoštem Goldflamem, Petrem Pithartem, Tomášem Sedláčkem a Michaelem Kocábem. Nakonec se
k projektu připojil i muž, kvůli kterému vznikl. Manžel Pavel pořídil do knihy fotografie, a všechny
zpovídané tak ještě víc přiblížil.

Veškeré autorské honoráře z knihy Jak vychovat
chlapce budou věnovány na konto Ústavu
hematologie a krevní transfuze v Praze.

Smrt dítěte je nejhorší věc, jaká se může rodičům stát. Předčasný porod je proti tomu těžká pohoda. Pokud to tedy nezažijete na vlastní kůži. Situace sice není beznadějná, ale zoufalá ano. Stres, vyčerpání, nemožnost být spolu tak, jak byste si
přáli, kupící se diagnózy a palčivý strach o život toho křehkého tvora kdesi v inkubátoru. Mít předčasně narozené půlkilové
dítě je zdlouhavá opotřebovávací válka, kde záleží jen na tom,
jak dlouho vydržíme být stateční. Přes den držet linie a brečet
až po nocích.

Autorka ve své druhé knize navazuje na předchozí román Těhotnej Buddha.

Barva léta je poslední román, který Reinaldo Arenas napsal
před svou dobrovolnou smrtí v roce 1990. Velkoryse rozvržené
dílo je groteskní a parodickou alegorií autorova života i historie
jeho země. Děj je situován do jediného dne roku 1999, v němž
se na oslavu padesáti let vlády diktátora Fifa koná velký karneval. Sled krutě žertovných a rabelaisovsky komických, zhusta erotických až pornografických epizod a scén, ale i pasáží
úvahových a lyrických má společného jmenovatele, kterým je
touha podat vášnivé svědectví o vítězství lidského ducha nad
politickým a sexuálním útlakem.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Čtrnáctiletému Krabatovi se jedné zimní noci zjeví ve snu jedenáct havranů. Volají na něj a lákají ho do mlýna v Černém Chlumu. Mladík jim nedokáže odolat a do začarovaného mlýna, kterému se jinak každý raději vyhne obloukem, se vypraví. Přijme ho tam mlynář, mohutný muž v černém, s bledým obličejem a černou páskou přes oko. Říká si Mistr a Krabatovi nabídne, aby u něj zůstal v učení, tak si prý zajistí pohodlný život. Jenže za jakou cenu? Kdo se zaplete s černou magií, těžko se z ní vymaní. Jedna síla ale zlé čáry přece jen porazit dokáže: bezpodmínečná láska.

Krabatův příběh se opírá o starou lužickosrbskou legendu, nicméně vyprávění o souboji čarodějného učně s mistrem se objevuje už ve staré Indii a později znovu v mnoha obměnách na nejrůznějších místech. Preußlerův Čarodějův učeň (německy vyšlo pod názvem Krabat) se v Německu dočkal řady divadelních adaptací, vznikl podle něj balet, rocková opera i celovečerní hraný film. Velmi ceněný je také animovaný film Čarodějův učeň režiséra Karla Zemana.

Román je opatřen podtitulem „Mašínovi a největší příběh studené války“, velkých příběhů však v sobě nese vícero – jde o ságu jedné výjimečné rodiny, která se ctí prošla oběma světovými válkami a oběma vražednými totalitními režimy, které střední Evropě uchystalo 20. století; jde o citlivý, rafinovaně prokreslený portrét několika mimořádných postav (od otce Mašína, legionáře, vojáka, jednoho z protektorátních „Tří králů“, přes jeho manželku Zdenu, tchyni Emmu či dceru Nendu, až po jeho syny, Josefa a Ctirady Mašínovy a jejich přátele a spolupracovníky); jde o strhující, napínavý western, v němž se pětice mladíků s pistolemi postaví po zuby ozbrojené dvacetitisícové armádě východoněmecké Volkspolizei, a třem z nich se podaří prostřílet do svobodného Západního Berlína; jde o elegantně vystavěné umělecké dílo, jež umně využívá četných vypravěčských perspektiv a protikladných úhlů pohledu, aniž by sklouzlo do mravního relativismu.
Autor za svůj román obdržel cenu Magnesia Litera 2005 pro nejlepší knihu roku.