Ačkoli se nám z dokumentárních filmů může zdát, že v přírodě pro nedokonalost není místo, opak je pravdou. Italský filozof a odborník na evoluci Telmo Pievani ve svém inspirativním a hutném pojednání srozumitelně ukazuje, že nedokonalost je všudypřítomná a nebýt jí, nejenže by na Zemi neexistoval rozmanitý život, ale nevznikla by vůbec Sluneční soustava, ba ani samotný vesmír. Evoluce pracuje s tím, co má po ruce, místo aby nové struktury vytvářela zcela od začátku. A přestože je výsledek nedokonalý, jako například lidský mozek, podstatné je, že funguje – byť ne vždy úplně spolehlivě. Na základě prozkoumání světa od velkého třesku po evoluci člověka Pievani předkládá šest zákonů nedokonalosti, které shrnují její obrovský význam.

Soubor Tolkienových pohádek-povídek Tulák Rover, Sedlák Jiljí z Oujezda, Kovář z Velké Lesné,
List od Nimrala a Příhody Toma Bombadila, doplněný studií O pohádkách, která vlastně dala celé
knize jméno: hned v jejím úvodu Tolkien píše, že Faerie, říše pohádek, je „nebezpečná zem“ – snad
proto, že se v ní může stát cokoli… „Člověk se snad může považovat za šťastného, že do té říše zabloudil, avšak samo její bohatství a podivuhodnost poutají jazyk poutníka, jenž by o nich chtěl vyprávět. A dokud tam přebývá, není radno, aby se příliš vyptával, jinak se brány uzavřou a klíče od nich budou ztraceny,“ píše Tolkien.
Soubor poprvé vychází s ilustracemi Alana Leea.

Jak mladý bezdětný makléř k 669 „Wintonovým dětem“ přišel? Příběh Sira Nicholase Wintona, který se se svými spolupracovníky zasloužil o záchranu československých a sudetských dětí před druhou světovou válkou, je sice notoricky známý, ale…
Praha 1938. Mnichovská dohoda vyhnala z domovů desetitisíce uprchlíků. Nad lidmi se vznáší strach z války a v jejich hlavách víří beznaděj. Zdá se, že situace je bezvýchodná, ale někteří přece jen neztratili naději. Stejně jako sir Nicholas Winton totiž věřili, že není-li něco absolutně nemožné, musí existovat cesta, jak toho dosáhnout.
Příběh komiksu Winton nebyl
sám je příběhem aktivního dobra. A ukázkou toho, že k hrdinství člověk nepotřebuje neobyčejný život. Jména jako Doreen
Warrinerová, Trevor Chadwick, Beatrice Wellingtonová, Marie
Schmolková dnes nikomu nic neříkají. A přitom by měly. Protože Winton opravdu nebyl sám.

Nominace na Zlatou stuhu 2025 (Komiksová část).

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky

Sába byl osmiletý kluk, když se starším bratrem a otcem z rodného Tbilisi uprchl před občanskou válkou do dalekého Londýna. Za sebou museli nechat matku, s níž se už nikdy neshledali. Otec Irakli sužovaný vinou a vzpomínkami na ztracenou manželku bojuje sám se sebou, než se po téměř dvaceti letech odhodlá vrátit domů. A když se pak po zvláštním vzkazu přestane synům ozývat, vyrazí za ním do Gruzie starší z nich, Sandro. Netrvá dlouho, a ztratí se tam i on. Sába ví, co musí udělat, i když to znamená čelit démonům z minulosti, které se tak dlouho snažil umlčet.
Přijíždí do města, kde se po ulicích prohánějí zvířata, jež unikla ze zatopené zoo; do města, které voní jeho dětstvím; do města, v němž přetrvává postsovětský systém kontroly a korupce, ale kde s pomocí taxikáře Nodara zachytí stopu svého otce. Ta jej jako drobečky v pohádkách zavede až do hlubokých lesů, kde číhá zlo horší než pohádková čarodějnice. A pak ještě dál…

Leo Vardiashvili napsal nesmírně čtivý román, v němž se skutečné dějiny setkávají s mýtem a osud jedné rodiny zrcadlí osudy zástupů, jimž do života nezvratně zasáhla válka; neuhýbá před žádnou lidskou slabostí, ale zároveň se v něm i v nejtemnějších chvílích mihotá naděje a víra ve smysl sounáležitosti, odvahy a obětavosti.

„Tbilisi je zamořené vzpomínkami, které na mě číhají jako nášlapné miny. Uplynulo tolik času, aby mi tu všechno připadalo dost cizí. Hlasy, které jsem dávno a za značnou cenu umlčel, se teď bez mého svolení vrátily. Pak je tu ta biblická potopa, zoo na útěku, chaos ve městě, zabavené pasy a pohřešovaní otcové a bratři. Situace si žádá někoho, kdo má plán. A já si nepřivezl ani pastu na zuby.“

Tenhle román mě dostal do kolen. Během četby jsem střídavě lapal po dechu, smál se a plakal. Příběh o dobrodružné cestě mladého gruzínského uprchlíka, který se po letech vrací do vlasti, aby zachránil svou rodinu, je prosycen ironií a přitom překypuje lidskostí – a i když mi potlučené srdce usedalo, toužilo číst dál a dál. – Khaled Hosseini

Tenhle román proniká přímo do nitra minulosti… Je to něžná, syrová a vtipná kniha o ztrátě domova a výsostné roli vyprávění, která se zatraceně dobře čte. – Colum McCann

Soubor povídek o počátku pandemie v New Yorku vymyšlený Margaret Atwoodovou.
Koncept spočívá ve hře pro celou skupinu autorů. Výchozí situace: Kdo stihl před karanténou odjet z města na venkov, udělal to. Statisíce lidí však v New Yorku zůstalo, třeba jako obyvatelé jednoho činžáku. Skoro nikam se nesmí, ale střecha je pěkně plochá a dá se tam posedět. Někdo přinese křeslo, někdo basu piv a lidé se tam začínají scházet, bez mobilů, zato každý se svým příběhem. Soused pozná soused a hned se pandemie překonává o něco lépe. Mezi další autory povídkového souboru patří Neil Gaiman, David Byrne, John Grisham, Dave Eggers atd.

Nepříliš úspěšného nezávislého experta Hermana jednoho rána probudí nepříjemný telefonát: jeho bratr, majitel benzínky kdesi ve východoukrajinské stepi, záhadně zmizel. Herman se musí vypravit do svého rodného města, aby tam převzal rodinný podnik. Během dramatického zápasu s oligarchickou konkurencí znovu objevuje ztracený vztah k domovu, sílu přátelství i lásku. Hledání to však není snadné, neboť realita je zde, na okraji Evropy, věcí proměnlivou a nejistou. Průmyslový Donbas se v podání Serhije Žadana stává fantaskní krajinou plnou pašeráků a kočovníků, kde se odehrává archetypální příběh o návratu domů. V silné, poetické a expresivní próze se magický realismus proplétá s prvky road movie.

Jazz na Donbase je jedno z nejvýznamnějších beletristických děl napsaných v ukrajinštině od získání nezávislosti země.

Vydání knihy podpořil překladatelský program Translate Ukraine.

Také třetí díl Mexikopedie je kniha pro duše neposedné a toužící po dalekých horizontech dobrodružství. Kniha, která vás
zavede na ta nejvzdálenější místa Mexika a všemi smysly vás
vtáhne do příběhu, jako byste stáli autorce po boku. Kniha,
která mění životy nejen svých protagonistů, ale inspiruje čtenáře, aby se sami zvedli z pohovky. Kniha, která dala dohromady komunitu tisíců fandů Mexika, jejichž nejtvrdší jádro si říká
mexikopediáni. Kniha, kterou chcete číst, i když vás Mexiko nikdy nezajímalo. Ale pozor, čtení Mexikopedie vzbuzuje neodvratné touhy okamžitě nakupovat letenky do těch nejvzdálenějších koutů planety!
Stejně jako v přechozích dvou dílech Mexikopedie autorka přináší 27 abecedně řazených fenoménů: například přijdeme na
kloub kouzlu kovbojského umění charrería, ochutnáme tu nejvoňavější kávu z Veracruzu, dech se nám zatají při nebezpečných skocích do vodního oka v Acapulcu nebo najdeme poklad ve voňavé truhlici z Olinalá.

U Kafků je veselo. Maminka má radost, že se synek v sanatoriu spravil, tatínek s chutí čte jeho inspekční zprávy z rodinné továrny na azbest.
Franz zatím vzorně plní očekávání rodičů, ale jediné, na co při tom všem myslí, je vlastní psaní. A zas by na něj raději nemyslel, protože cítí, že v něm selhává ještě víc než v roli syna.
Tolik potřebný oddech přinášejí návštěvy nevěstinců s Maxem. A ten chce ještě pozvat svou sestřenici z Berlína, nějakou Felici. O Kafkově Proměně svěže jinak.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.

Dvojnásobná držitelka Newbery Medal a autorka bestsellerové tetralogie Dárce a románu Spočítej hvězdy vypráví ve své nové knize dojemný příběh o přátelství jedenáctileté dívky a staré ženy, o zapomínání a vzpomínkách.

Všichni v městečku znají poněkud nesourodou dvojici kamarádek, které se obě jmenují Sofie. Jedna chodí na základní školu a té druhé je osmdesát osm. Přesto je to ta nejlepší přítelkyně, jakou si jen může holčička, která nikam příliš nezapadá, přát. Sofie spolu rády popíjejí čaj, zaníceně diskutují o všem možném a mají se moc rády. Jenže pak začne starší Sofii zlobit paměť, připaluje čajové konvice a čím dál víc toho zapomíná. Hrozí, že si pro ni přijede její syn a už napořád si ji odveze. To malá Sofie nehodlá dopustit. Ani náhodou. A tak začne se starší kamarádkou paměť trénovat. Jenže jakmile otevře stavidla Sofiiných vzpomínek, najednou k ní proudí příběhy, o nichž neměla ani tušení – příběhy o válce, hladu, krutosti a nakonec i o lásce.

Kronika představuje jeden z hlavních primárních pramenů pro
poznání dějin aztécké říše, respektive dějin celé oblasti centrálního Mexika, a to jak pro dějiny období předcházejícího
prvním kontaktům s Evropany, tak i pro dějiny jejího podmanění španělskými dobyvateli. Význam Sahagúnovy Historie
spočívá mimo jiné ve skutečnosti, že se jedná o dílo založené na materiálu, který jeho autor dlouhodobě a systematicky
shromažďoval od místních obyvatel. Kronika ve dvanácti knihách (jedenáct je věnováno různým aspektům života obyvatel
aztécké říše v období před jejím dobytím conquistadory vedenými Hernánem Cortésem v letech 1519–1521) byla vyhotovena
ve dvou jazykových variantách, v nahuatlu, tj. původním jazyce obyvatel centrálního Mexika, a ve španělštině, psaných na
stránce vedle sebe a s četnými obrázky.
Dílo zachycuje autentický pohled původních obyvatel centrálního Mexika na život
v dobách před příchodem Evropanů, byť je třeba mít na paměti, že konečný text je výsledkem práce španělského autora,
který do něj rovněž vložil své vlastní představy a uspořádal ho
v souladu se svými vlastními záměry.

Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.