Během posledních deseti let se Robert Šimůnek, působící v Historickému ústavu AV ČR, vypracoval v předního znalce české aristokracie pozdního středověku. Ústřední téma jeho monografie přestavují nejrůznější podoby sebeprezentace šlechty.
Ta vědoma si svého výsadního společenského postavení, podpořeného stavovským uspořádáním mocenských sil po Lipanech, začala v polovině 15. století nejrůznější cesty, jejichž prostřednictvím chtěla navenek zdůraznit svůj étos, svoji starobylost i svoji jedinečnost. Šlechtické snahy o ovládnutí paměti se promítaly jak do podob nejrůznějších staveb světského i církevního charakteru, tak do konstruování rodových pověstí i vizuálních symbolů v podobě erbů, portrétů či náhrobků.
Autor všechny tyto problémy sleduje jak s důrazem na detail, tak v širokém společenském kontextu druhé poloviny 15. a počátku 16. věku, v němž se zdánlivě jedinečné jevy šlechtické reprezentace ve skutečnosti jeví jako vědomé projevy kolektivně sdílené šlechtické identity a kultury.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Dějiny křížových výprav z pera německého historika H. E. Mayera představují dnes již klasickou práci věnovanou politických, hospodářským a kulturním dějinám středověkých kruciát. Mayer v ní detailně sleduje zrození myšlenky křížových výprav, ptá se po náboženských a sociálních příčinách jejího prosazení, stejně jako po dopadech, jaké křížové výpravy zanechaly jak na středověkém Západě, tak v nově dobytém světě. Hlavní důraz přitom klade na první dvě křížové výpravy, které dalšímu vývoji udaly základní tón. Na rozdíl od většiny historických prací však stejně velkou pozornost jako vojenským tažením a diplomatickým jednáním, jež dominovaly kruciátám 13. věku v podobě „dobrodružství“ Fridricha II. a Svatého Ludvíka, věnuje i budování křesťanských států na Východě, jejich vzájemnému soupeření, jejich hledání modu vivendi s islámem a v neposlední řadě i jejich nezadržitelnému pádu.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Autorem, kroniky o dobytí Konstantinopole křižáky v průběhu 4. křížové výpravy a zároveň nejstaršího francouzsky psaného historicko-prozaického textu, který přežil do moderních časů, je rytíř a kronikář Geoffroi de Villehardouin. Osobně se účastnil 4. křížové výpravy v letech 1199-1204, která vyvrcholila útokem křesťanských vojsk na hlavní město byzantské říše, jeho dobytím, vydrancováním a následným ustavením Latinského císařství, v němž Villehadouin dosáhl titulu maršála ze Champagne a Rumunska. Kronika, v níž již francoužtina zřetelně převažuje nad latinou, je spolu s kronikou Roberta z Clari nejvýznamnějším svědectvím o 4. křížové výpravě.
Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Světový bestseller pro mladé i dospělé čtenáře.
Mladý australský autor sepsal silný, jímavý a neobyčejně čtivý příběh. Jeho vypravěčem učinil Smrt. Smrt je zdánlivě nezúčastněný divák, s dokonalým odstupem, s osobitou perspektivou; má všechny předpoklady pro to být svědkem a vypravěčem. Ale příběh Liesel Memingerové je tak mimořádný, že i Smrt si musí přiznat zájem o živé lidi, dojetí z jejich utrpení, hořkost a úlevu z konců. I Smrt má srdce. Zusakova kniha se vydává na smutná místa, rozhodně ale není skličující.
Kniha se stala záhy po svém vydání mezinárodním bestselerem. Vyšla poprvé v roce 2006, letos její prodej dosáhl 1 000 000 výtisků po celém světě.
Čtenáři oceňují Zusakovo vypravěčské umění, originální volbu vypravěče, poetický jazyk, zejména se však vyzvedává téma knihy. Druhou světovou válku a holokaust se Zusakovi podařilo originálně a působivě zprostředkovat i těm, kteří tu dobu znají už jen z literatury, filmů či z vyprávění. Líčí ji jednak pohledem vševědoucí a všudypřítomné smrti, jednak slovy dítěte, navíc dítěte žijícího v Německu, v poražené zemi. Zaměřuje se ale spíš na všední život v zázemí, do kterého válka jen pomalu a plíživě proniká.
Podle Zusakových vlastních slov ho k napsání knihy inspirovalo vyprávění jeho matky, která prožila válku v Mnichově a zažila bombardování města, a byla i svědkem scény, která získala důležité místo ve Zlodějce knih: městem prošel průvod Židů pochodujících do koncentračního tábora; jakýsi muž prý jednomu z nich podal kousek chleba a dostal za to pár ran důtkami od vojáka z eskorty. Kolem této scény, spojující laskavost a krutost, dvě krajní polohy lidské povahy, pak vyrostl obsáhlý příběh, který dokáže podmanit.
V této knize autorka zkoumá apokalyptická proroctví a jejich využití v husitských Čechách s přihlédnutím k širšímu evropskému středověkému kontextu. Proroctví vnímá jako nástroj interpretace dané doby, jako prostředek porozumění přítomnosti a minulosti. V první části zaměřuje pozornost na prezentaci moci prostřednictvím podoby Antikrista, přenášení obrazu Posledního císaře na středověké panovníky či role světské moci v apokalypticky vykládané přítomnosti, ve druhé části se soustředí na problematiku využití apokalyptických proroctví jako prostředku podnícení, vysvětlení a legitimizace změn ve společnosti během neklidných let husitské revoluce.
Vydání knihy podpořilo hlavní město Praha.
Slovník anglických frázových sloves je potřebnou pomůckou pro laika i profesionála, stručně řečeno pro každého, kdo se chce s angličtinou vypořádat na vyšší než základní úrovni. Nikdo nikdy nebude znát všechna frázová slovesa, ale ta nejběžnější jsou pro praktickou angličtinu nutná, a čím víc se jich člověk naučí ovládat, tím lépe porozumí živému mluvenému jazyku. Frázová slovesa patří k vyšší jazykové výbavě. Pokud se nevzdáte a dostanete se ve studiu až k nim, začnou se před vámi lámat bariéry a vy se můžete považovat za člověka, který umí anglicky.
Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel
slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze
na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa
Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal
v letech 1928 až 1941.
Ve svých publicistických dílech
vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale
především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow
human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými,
a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje
dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní
přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení,
že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným
a čestným člověkem.
Plánovaný čtyřsvazkový projekt
nakladatelství Argo, nazvaný Eseje I.–IV., bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně Orwellových
literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „As I Please“. V této podobě se bude
jednat o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellových esejí v češtině.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Zápisník zapomenutého botanika objevitele či fantazie šíleného výtvarníka? Skutečně jsou květiny na klopě slavného pěvce tolik vzácné a opravdu dávný indický lékař, přezdívaný otec chirurgie, sešíval rány mravenčími hlavičkami? Co je pravda a co je výplodem fantazie autorky této krásné a zábavné knihy rozhodnete je vy sami.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Francouzský mnich Rodulfus Glaber bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván „kronikářem Roku tisíc“ a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel (oslabení královské
autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy).
Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera
medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Nová antologie editora Martina Šusta zachycuje v uceleném knižním souboru česky vůbec poprvé výrazný fenomén zahraniční fantastiky poslední doby. Můžete se těšit na dávno ztracenou romantikou obdařené příběhy zahalené parou z podivuhodných strojů. Povídky stvořené řadou známých tváří současné světové fantastiky vás přenesou nejen do minulosti, ale i na jiné světy a do dob, jež sice nikdy neexistovaly, ale bylo by krajně vzrušující, pokud bychom je mohli navštívit i jinak než jen na stránkách knih. Kdokoli s kouskem odvahy v srdci a lásky k mnohem jednodušší minulosti bez počítači řízeného života nalezne v knize světy, v nichž prožije doslova dech beroucí dobrodružství.