Během krátké doby v Česku vyrostly dvě silné generace spisovatelů žánru fantasy. Antologie je představuje v celé její šíři a zaměřuje se výhradně na nejlepší dosud publikovaná krátká díla.
V Klenotech české fantasy najdete ceněné texty populárních spisovatelů, ale i méně známé povídky, které editora přesvědčily kvalitou námětu a zpracování.
Antologie obsahuje povídky Juraje Červenáka, Vilmy Kadlečkové, Štěpána Kopřivy, Ondřeje Neffa, Leonarda Medka, Petry Neomillnerové, Pavla Renčína, Vladimíra Šlechty, Miroslava Žambocha a dalších známých spisovatelů.

Další zábavná, ale i dojemná knížka Davida Walliamse, autora, jehož hvězda na nebi dětské literatury stoupá už od jeho prvotiny Babička drsňačka. Jak je u Walliamse obvyklé, nemají to jeho hrdinové v životě zrovna snadné. Ani Zoe není výjimkou. Její táta se po smrti Zoeiny mámy podruhé oženil, ale neměl v tomhle směru zrovna štěstí. Sheila je uječená a bezkonkurenčně nejlínější osoba pod sluncem, nebo aspoň v činžáku, kde rodina bydlí. Svoji nevlastní dceru bytostně nesnáší. A aby toho nebylo málo, největší násilnice ve škole si chudáka Zoe vybrala za terč svých nejapných žertů. Zoe se cítí osamělá a nešťastná. Proto se zaraduje, když jednoho dne do jejího pokoje zabloudí roztomilé krysí mládě – neděste se, může se to stát i v lepších rodinách. Holčička si ho rychle ochočí a začne ho učit cirkusovým kouskům. Na malého krysáka však číhá velké nebezpečí. Má na něj spadeno majitel firmy na výrobu… Čeho? To si snadno odvodíte z názvu knížky.

Cyklus povídek českých spisovatelů
spojený tématem cest – to téma jsme
vybrali, protože humanitární pracovníci
jezdí pomáhat po celém světě, a navíc
budují cesty od člověka k člověku, řečeno
vzletně.
Smyslem projektu bylo zviditelnit na
stránkách celostátního deníku Adru a její
činnost, ovšem zároveň se podařilo vytvořit
cosi jako reprezentativní čítanku soudobé
české prózy. Projektu se zúčastnilo dvacet
jedna spisovatelů od mladých debutantů
po čítankové klasiky, od bestseleristů
a držitelů Magnesií Liter po tvůrce
dnešními čtenáři spíše opomíjené. Jejich
autorské honoráře pak zaplatil deník Právo.
Jako završení celého projektu jsme se
rozhodli vydat soubor Povídek pro Adru
knižně, a pokračovat tak v započatém
úmyslu – především rozšířit touto cestou
povědomí o organizaci ADRA, přispět na
její provoz z výtěžku knihy a zároveň dát
v reprezentativní formě vědět i o současné
české literatuře.
ADRA je mezinárodní humanitární
organizace poskytující pomoc lidem
v nouzi. Byla založena ve Spojených státech
amerických před více než padesáti lety
a dnes má zastoupení již ve 125 zemích
světa. V České republice začala ADRA
působit v roce 1992 a postupně se stala
jednou ze tří největších humanitárních
organizací u nás. ADRA pomáhá jak
při mimořádných událostech, tak při
uskutečňování dlouhodobých rozvojových
projektů. Jejím základním posláním je
pomoct lidem k tomu, aby byli schopni
převzít kontrolu nad svými vlastními životy.
Za dobu svojí existence působila ADRA ČR
bezmála ve třiceti zemích.

Půvabný kulinářský cetopis, v němž nás autor, anglický spisovatel žijící v Provenci, zavádí do všech koutů Francie,
země proslulé gastronomickými zázraky. Vyzbrojený nožem, vidličkou a vývrtkou čtenáře doprovodí na vyhlášený
trh se šneky, proběhne s karnevalovým maratonem proslulou vinařskou oblastí Médoc, načichá se omamných
sýrových vůní nebo ohodnotí chuť těch nejlepších kohoutků na světě.

V centru pozornosti gerdánské tajné služby je jediný muž: ten, kterého si vybraly Lodě. Intriky a podloudné meziplanetární akce probíhají vskrytu, ale všechno nevyslovené a nepřiznané, co odpradávna bylo mezi Össe a Gerdou, přesto náhle vystoupí na povrch: křivdy, násilí, hrdinství, mlčení. Ti, jejichž světy žily ve vzájemné nenávisti celé věky, svádějí poslední bitvu o artefakt Lodí; a v téže chvíli za tenkou stěnou vlastní mysli i Lucas Hildebrandt bojuje z posledních sil – o příčetnost, o důstojnost, o lidství. Čeká ho dilema a rozhodnutí. Ökrë, Třetí z posvátných drog, může být jeho záchranou i zkázou; ale ať už se pro něj stane čímkoliv, sežehne plamenem všechno, co bylo. Minulost končí. A muže s temnou gerdánskou duší, povahou a kořeny čeká jen propast – a Pád do temnot.

Útlá novela Vlad vyšla těsně před autorovou smrtí (2012) a dá se považovat za jakousi bilanci na konci života. Fuentes je v duchu mexických tradic smrtí nadmíru zaujat – smrt se objevuje nejenom v názvu jeho nejslavnějšího díla, ale prostupuje veškerou jeho tvorbu, v níž přízraky minulosti splývají s děsy současnosti, takže někdy jen stěží rozpoznáme, co se odehrává ve vlastním příběhu a co jsou jen sny a představy postav. Ve Vladovi, Fuentesově moderní variaci na upírský mýtus, přesazený z rumunských Karpat do lidnatého hlavního města Mexika, je právě tak jako vlastní děj novely důležitá otázka jak nezemřít – a jakou cenu lze zaplatit za nesmrtelnost.

Magda Jogheeová (Šimíčková) se narodila 13. října 1953 v Uherském Hradišti.
Vystudovala Fakultu žurnalistiky Univerzity Karlovy v Praze.
Žila poněkud nomádským způsobem života. Bydlela na jižní Moravě, v Ostravě, v Praze, na ostrově Mauricius a od roku 1989 bydlí na Českolipsku. Tak dlouho na jednom místě nikdy nepobyla… možná 1je čas na změnu. Líbilo by se jí Bali, Martinik i Mongolsko.
Má tři dcery.
Pracovala jako redaktorka v Mladém světě, Mladé frontě, Lidových novinách a SD – sobotní příloze regionálních novin.
Byla u zrodu občanského sdružení Pasant a dvanáct let pracovala s drogově závislými lidmi a bezdomovci. Vlastně nikdy neskončila, protože se dodnes potkávají v ulicích České Lípy.
Fejetony vycházely v letech 1979– 983 v Mladém světě, 1992–1993 v Českolipských novinách, 1994–1996 v Magazínu Lidových novin, 1994–1998 v Nedělních Lidových novinách a Víkendu Mladé fronty, od roku 2007 spolupracuje s ONA Dnes.
Fejetony S kabelkou kolem světa a kompostu jsou z let 2011–2013. Třetina z nich vyšla v ONA Dnes.

„Fejetony jsou moje láska stejně jako psi, kočky, jeřábi, havrani a jiní ptáci a vůbec všechna zvířata včetně myší a potkanů, slunce, stromů a hvězd na nebi… Občas bývá obohacující také setkání s lidmi. Když vás zrovna neválcují nákupním vozíkem, nevybržďují, nenabízejí výhodný telefonní tarif či pánev se zázračným povrchem. Ale hezky si s vámi povídají u stolečku s kávou, bez věčného zvedání mobilu s neomezeným voláním a bez toho, že šíleně spěchají. Nebo jdou s vámi třeba na procházku…“

Martin Nodl je nejen respektovaný český historik, ale také otec dvou dcer – a právě z poetických příběhů, které svým dcerám vypráví, vychází jeho první dětská knížka. Sestává z osmnácti „legend, bajek a podpohádek“, jež ohledávají skrytá zákoutí dětské duše. V magických a poetických obrazech v nich autor vypráví příběhy, ve kterýh dobro a zlo vedou zápas, v němž nakonec vítězí lidská odvaha a pevná mysl, překonávající všechny nesnáze a strachy. Číst jednotlivé bajky je možné dětskýma i dospělýma očima zároveň. Nikdy v nich není nikdo sám. Pomoc je vždy nablízku. Přítomnost se v bajkách proplétá s minulostí, staré v příběhy a legendy tu ožívají v postavách, které – jako oslík ve vánoční bajce – kdysi stály na okraji dění. Ilustrace Alexandry Švolíkové jednotlivým vyprávěním dodávají jedinečnou atmosféru, v níž se texty mění v obrazy a naopak.

Jeremy Clarkson jako novinář začínal v místním listu Rotherham Advertiser a později psal pro Lincolnshire Life nebo Sun a Sunday Times. Dnes je autorem a spolu s Jamesem Mayem a Richardem Hammondem moderátorem televizního pořadu BBC Top Gear, jehož nová a nová pokračování pravidelně sledují miliony lidí po celém světě. O Clarksonovi se říká, že je nějvětší osobností britské televize. Měří 196 cm.

V knize Léta s Top Gear se nám dostává potěšení číst špičkovou novinařinu a osobité názory na nejrůznější automobily a automobilový průmysl, ale nejen to; také se nám tu otevírá „svět podle Clarksona“, ostrov vtipu, ironie a střízlivého občanského myšlení, stavícího do nelichotivého světla svět evropských zákazů a příkazů, všeobecného opatrnictví a politické korektnosti. Kniha obsahuje výbor autorových sloupků, vycházejícíh mezi lety 1993 a 2011 v prestižním automobilovém časopise Top Gear.

Hrdinou Vysněného života Ernesta G. je Josef Kaplan, český lékař židovského původu, který v třicátých letech 20. století vystuduje v Paříži, válku a antisemitské běsnění přečká v alžírském vyhnanství a po ukončení bojů se vrací do osvobozeného Československa. Netuší však, že ani zde se svobody příliš nenadechne a že stráví téměř celý život v totalitním režimu. Když v roce 1966 přijme v sanatoriu k léčení jistého jihoamerického revolucionáře, dostoupí jeho absurdní životní dráha vrcholu. Protože se dožívá stých narozenin, zažije i pád železné opony a konečně se může zase podívat do Francie, kde se snaží posbírat střípky svého rodinného života.
Podobně jako v Klubu nenapravitelných optimistů, Jean-Michel Guenassia i ve svém druhém románu představuje řadu nezapomenutelných postav (z nichž některé známe již z Klubu). a utkává bohaté předivo přátelských a milostných vztahů. Zevrubně se věnuje otázkám politickým a společenským a obohacující francouzskou optikou nahlíží každodenní život v komunistickém Československu.