Na sklonku života vzpomíná mnich
Adso na události, jichž byl svědkem,
když v roce 1322 pobýval se svým
mistrem, učeným františkánem Vilémem
z Baskervillu, v jistém severoitalském
opatství. Mělo zde dojít k jednání mezi
stranou císařskou a papežskou, ale klid
kláštera narušila série záhadných vražd.
Tak začíná proslulý román Umberta Eca
Jméno růže, který nyní vychází v doplněné
verzi. Lze jej číst jako detektivku nebo
jako historické vyprávění, Eco se
však inspiruje i románem gotickým
či iniciačním. Pátrání po neznámém
vrahovi, vrcholící v bludišti klášterní
knihovny, je pro autora navíc záminkou,
aby podal neobyčejně plastický obraz
evropského středověku, vztahem
křesťanského intelektuála k nekřesťanské
učenosti počínaje a kacířskými učeními
a inkviziční praxí konče.
Když černošský chlapec Bobo zahvízdá ve venkovském lokále v Mississippi na bílou vdanou ženu a pozve ji žertem na schůzku, nenechá na sebe reakce místních dlouho čekat – Bobo je brutálním způsobem ubit k smrti.
Zanedlouho poté se Alice, učitelka na základní škole, rozhodne, že poučí své žáky o dějinách kraje, a na několika školních výletech jim nastíní temnou jižanskou duši: osamělost, alkoholismus, nenaplněné lásky i surové násilí. Formou komického románu, v němž se ozývá lyrismus Williama Faulknera i absurdní humor Flannery O’Connorové, představuje Lewis Nordan zlomový rasový moment padesátých let 20. století: motiv zločinu, způsob nalezení těla i průběh soudního procesu odpovídají nechvalně známému případu vraždy čtrnáctiletého Emmetta Tilla v městečku Money ve státě Mississippi.
Vydání knihy podpořilo Velvyslanectví USA v České republice.
Hrdinové a hrdinky povídek Lenky Sobotové si nikdy nemohou být jisti, jestli patří k vítězům nebo poraženým. Jsou až nemístně lidští a život je, zdá se, vždycky dostihne. Nenápadný autorský humor, místy sarkastický, tu osobitě kontrastuje s hlubokým pochopením pro lidská trápení. Autorka si nepotrpí na předstírání, píše napřímo, a jakkoli jsou její příběhy promyšlené a významově mnohoznačné, není chladná literární konstruktérka, ale především vnímavá pozorovatelka vybavená přesným okem a srdcem.
Vyjadřuje se jasně a nesmlouvavě, její styl je zkoncentrovaný a jazyk ovládá lehce a s bravurou. Nabízí originální průhledy do osudů lidí; vezme vás na návštěvu do domácností manželů i singles, do ateliérů i špitálů, do činžáků i chalup, do příběhů, při jejichž čtení se budete chvíli pobaveně usmívat, chvíli trnout.
Románová prvotina Charlese Bukowského Na poště (1971) byla napsána bezprostředně po autorově odchodu z poštovního úřadu, kde pracoval v průběhu padesátých a šedesátých let, a znamenala pro něj průlom do ryze spisovatelské kariéry. Autor zde poprvé představuje svého cynického antihrdinu a notorické alter ego Hanka Chinaskiho, jenž se snaží najít v životě lásku, smysl a prachy na chlast, ale namísto toho nachází práci, která ho ničí na těle i na duchu. Román je sledem jeho mileneckých a pracovních peripetií, líčených s typickou ležérností a ironickým humorem, zároveň však popisuje střet člověka s moderní institucionální odlidštěností, oním kafkovským zámkem nesrozumitelných směrnic, bezohledné byrokratické buzerace a bezcitných nadřízených šikanujících lidi ubité celoživotní dřinou.
Vychází ve zbrusu novém překladu Boba Hýska.
Slavné eseje „Poprava oběšením“, „Jak jsem střílel
slona“, „Uvnitř velryby“, „Lev a jednorožec“, či recenze
na Obratník Raka Henryho Millera a Mein Kampf Adolfa
Hitlera patří mezi 51 textů, které George Orwell napsal
v letech 1928 až 1941.
Ve svých publicistických dílech
vystupoval nejen jako myslitel a homo politicus, ale
především jako člověk vztahující se k druhým, „a fellow
human being“; zabýval se sociálními, ekonomickými,
a především obecně lidskými otázkami. Jeho eseje
dodnes nabízejí příklad, jak lze k životu, myšlení i psaní
přistupovat jednoduše a ryze, a staví na přesvědčení,
že bez ohledu na ideologie je potřeba zůstat slušným
a čestným člověkem.
Plánovaný čtyřsvazkový projekt
nakladatelství Argo, nazvaný Eseje I.–IV., bude obsahovat celkem 241 esejí, včetně Orwellových
literárních recenzí a proslulých novinových sloupků „As I Please“. V této podobě se bude
jednat o nejúplnější, nejširší a naprosto vyčerpávající souhrn Orwellových esejí v češtině.
Kniha mladé polské autorky nám ukazuje temnou
stranu současné Varšavy. Potvory – to je určité
memento mori pro všechny, kdo se řídí přesvědčením,
že životní síla přemůže vidinu smrti.
Hrdinkami
jsou čtyři třicátnice, životem zkoušené mladé ženy,
které vyhlásily válku developerům, svalovcům
z posiloven, hospodským povalečům, opilcům
z městských autobusů a vlezlým dědkům z paneláků.
Není náhodou, že začátek vyprávění, postaveného
na městských legendách o chuligánkách a činžácích,
jimž je lepší se vyhnout obloukem, se odehrává na
hřbitově.
Z tamější nekropole nás děj zavádí tam, kde
život přináší bolest a je založen na boji a pomstě. Nejde
tolik o to, že příslušnice něžného pohlaví najednou
přepadají lidi na ulicích a jsou agresivnější než muži. Autorka si pohrává s významem
slova „pomsta“, a s tímto pojmem se vyrovnává po svém, osudy jejích hrdinek však
dokládají, že nenachází pouze jediné vysvětlení, ale uvědomuje si, jak velkou silou může
pomsta být. Spirála násilí se roztáčí.
Vydání knihy podpořil Polský knižní institut.
Vladimir Vasiljev se do povědomí českých čtenářů zapsal především jako spoluautor románu Denní hlídka, ovšem své doposud nejzásadnější dílo ve skutečnosti napsal ještě předtím. Je jím právě Technik Velkého Kyjeva, jedna z klíčových knih, které v 90. letech minulého století pomáhaly formovat podobu novodobé ruské fantastiky.
Svět, do něhož nás autor přivádí, se podobá světům meče a magie – jen s tím rozdílem, že meče nahrazují pušky a pistole, hrdinové nejezdí na koních, nýbrž v rychlých autech, a místo čár a kouzel zaujímá vyspělá technika. Je to svět nekonečných velkoměst, obývaných nejen lidmi, ale i elfy, trpaslíky, orky a dalšími rasami. Svět, v němž stroje žijí vlastním životem, a nepotřebují – ba ani nechtějí – dohled živých bytostí. Svět, po jehož silnicích a dálnicích se prohánějí divoké kamiony. Svět plný tajemství a skrytých pravd…
Je to fantasy? Je to sci-fi? Je to kyberpunk? Odpověď na každou z těchto otázek zní ano, ale jednotlivé žánry a hranice mezi nimi pro Vasiljevovu nespoutanou fantazii nic neznamenají. Mísí se a splývají ve strhujícím příběhu, v němž se jedná o osud celého světa.
Kniha, jež vám pomůže při těžkém rozhodování, proti kterým nemocem a kdy nechat očkovat své dítě. Najdete v ní informace o průběhu, rizicích a četnosti výskytu jednotlivých nemocí, proti nimž existuje očkování, o složení vakcín a jejich možných vedlejších účincích.
Jsou v ní rozebrány možné souvislosti očkování a autismu a kontroverzní otázky týkající se výzkumu bezpečnosti vakcín. Kniha se týká jak očkování, která jsou povinná, tak očkování nepovinných, a pro ty, kterým nevyhovuje obvyklý očkovací kalendář, jsou v knize uvedeny návrhy alternativních kalendářů. Pro české vydání autor knihu upravil a zohlednil situaci v České republice.
Románová prvotina Charlese Bukowského Na poště (1971) byla napsána bezprostředně po autorově odchodu z poštovního úřadu, kde pracoval v průběhu padesátých a šedesátých let, a znamenala pro něj průlom do ryze spisovatelské kariéry. Autor zde poprvé představuje svého cynického antihrdinu a notorické alter ego Hanka Chinaskiho, jenž se snaží najít v životě lásku, smysl a prachy na chlast, ale namísto toho nachází práci, která ho ničí na těle i na duchu. Román je sledem jeho mileneckých a pracovních peripetií, líčených s typickou ležérností a ironickým humorem, zároveň však popisuje střet člověka s moderní institucionální odlidštěností, oním kafkovským zámkem nesrozumitelných směrnic, bezohledné byrokratické buzerace a bezcitných nadřízených šikanujících lidi ubité celoživotní dřinou.
Vychází ve zbrusu novém překladu Boba Hýska.
Román Hitlerovi nepřátelé, první díl nové krimi nás zavede do Berlína r. 1938, do doby, kdy se obavy a zoufalství pronásledovaných skupin obyvatelstva stupňovaly stejně rychle jako euforie fanatických esesmanů. Když někdo začne přímo v berlínských ulicích nenápadně a nevysvětlitelně vraždit důstojníky SS, je vyšetřováním pověřen sturmbannführer Friedrich Eichberg.
Jsou tu však i další záhady – znenadání zmizí významná židovská rodina Colbertových, a také jistý pan Pohl, jehož manželka požádá o pomoc s pátráním svého psychiatra Richarda Haldera. Kdo dříve rozmotá spletitý případ?